Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Zvlastni ze je zminen Tizen u mobilu, kde bych rekl ze je to velmi minoritni zalezitost, ale u TV zminen neni, pritom bych se nedivil kdyby televizi s Tizen bylo vice jak mobilu :)
jinak take davam +1 :), moc pekny clanek a rozbor
Doby uzavřenosti jsou definitivně pryč, svět IT aktuálně běží na interoperabilitě a otevřenostiNo, jak kde. Zkuste si interoperabilitu a otevřenost u služeb, které to teoreticky podporují, ale prakticky na to jejich provozovatelé kašlou, protože proč se s někým dělit o trh a dodržovat nějaké standardy. Mluvím třeba o různých instant messaging službách, které jsou založené na XMPP, ale poskytovalé schválně interoperabilitu neumožňují.
Ono se říká, že dnes je ISA tak 5% vlastností procesoru a všechno zbylé dělá mikroarchitektura jádra (a proces).No, tohle platí pro průměrné procesory s vyváženým poměrem výkon/spotřeba, ale ne pro okrajové případy. Instrukční sada ARMu se dá dostat na menší plochu chipu, což je velká výhoda pro jednoduché procesory - typicky pro laciné routery, WiFi-USB dongly, low-end telefony, ale i řídící jednotky motoru apod. Naopak, Intel se svým x86-64 dokáže vykouzlit mnohem vyšší propustnost jednovláknových úloh. U střední třídy (smartphonů/tabletů) se to potkává - ARM se zesložiťuje, aby zvedl výkon na takt, zatímco x86 zjednodušuje, aby snížil plochu křemíku a snížil spotřebu. Zbylý rozdíl se dorovná počtem jader.
Nejdůležitější element: integrovaný modem.Tady platí spíš "integrované cokoliv". U ARMů je velkou výhodou ta variabilita. Do routeru nepotřebujete displej, ale hodí se gigabit ethernet. Set-top-box zase potřebuje HDMI a dekodér videa, případně SATA pro disk. U telefonu se zase hodí LVDS/DPI pro displej, SD/MMC, nějaký zvuk a ten GSM/LTE modem. Na téměř každou úlohu dokážete vybrat SoC, který tam prostě sedne a nemá moc zbytečností navíc.
dnes je ISA tak 5% vlastností procesoru a všechno zbylé dělá mikroarchitektura jádraTo je docela mimo. Predekoder i dekoder ti sezere uplne jine mnozstvi energie kdyz musis dekodovat instrukcni sadu s variabilni delkou inst.
x86 je stará škaredá, treife a nehipNo ty posledni tri jsou subjektivni, ale stara rozhodne je. A hlavne vznikala v dobe, kdy slova "efektivita" a "ekologie" lidem nic nerikali. Jestli mel tehdy clovek auto co zralo min nez 12 litru a osvetleni domu min nez pul kilowattu, tak to byl zelenej jak mimozemstan. Takze par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo... byl si rad ze vubec nejake PC mas.
Ono taky tehdy, když se Intel do mobilu dostal, vcelku ukazoval slušně konkurenceschopné vlastnostiAno, protoze tehdy byl Intel na mile pred ARMy ve vyrobni technologii. Dnes se na nej ARM vyrobci dotahli (v pidicipech) a "kupodivu" uz to tak ruzove nevypada. Ono taky Intel ladi sve technologie pro velke cipy, a pak kdyz intel nabidne 90% vyteznost a nekdo jinej 70% ale za polovicni cenu... tak se na intel logicky vytoto... a samozrejme je taky zvyklej na jine marze..
A hlavne vznikala v dobe, kdy slova "efektivita" a "ekologie" lidem nic nerikali. Jestli mel tehdy clovek auto co zralo min nez 12 litru a osvetleni domu min nez pul kilowattu, tak to byl zelenej jak mimozemstan. Takze par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo... byl si rad ze vubec nejake PC mas.
A projevovalo se to např. tím, že když jsem ještě na 386DX-40 (což bylo o dost později) položil prst, procesor nebyl ani znatelně teplý. Pro nepamětníky: ano, přímo na procesor, žádný chladič nebyl potřeba.
Ale to je přesně to o čem píšu: pokud v době, kdy vznikala architektura x86 - a ještě hodně dlouho poté - "par desitek wattu nahoru dolu u PC fakt nikoho netrapilo", procesor v tom hrál naprosto zanedbatelnou rolli. Třeba zmíněná 386DX-40 měla typickou spotřebu 2 W a maximální 3 W (slabší 386 ještě o dost méně, natož starší generace), takže i kdyby v té době době někdo vymyslel Cx stav, ve kterém by procesor spotřebovával desetinu, na celkové spotřebě počítače by se to prakticky neprojevilo a rozhodně by to neřešilo "pár desítek wattů nahoru dolů".
Takže ano, tehdy se na úspornost u PC nijak nekoukalo, ale - na rozdíl ode dneška - procesor nebyl rozhodně problém.
To je docela mimo. Predekoder i dekoder ti sezere uplne jine mnozstvi energie kdyz musis dekodovat instrukcni sadu s variabilni delkou inst.Nemyslím, že to je mimo. Tady tohle právě dělá těch 5 %.
Jeste by se sluselo napsat, kterych modelu atomu se to vlastne tyka. Sice se vyprdli na mobily, ale rozhodne to neni konec low-power atomu, zrejme budou i dal do tabletu a netbooku a koukam, ze ted intel miri hlavne do IoT segmentu, viz tenhle novy SoC: http://www.cnx-software.com/2016/08/17/intel-unveils-joule-compute-module-and-devkit-for-iot-based-on-atom-t5500-t5700-processors/ ktery byl prave predstaven...
Tiskni
Sdílej: