V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.11-rc3 vydaná 28. července. Ale pamatujete si, jak jsem žádal, abyste testovali změny v podpoře podsvícení v rc2, protože s těmito změnami máme špatné zkušenosti? No. Tak jsme to všechno revertovali. Někomu to fungovalo lépe, ale jinému zase hůř, a nechceme se vydat cestou „jeden krok vpřed, dva kroky vzad“. Ale nemějte obavy, zabývají se tím ti nejlepší.
Stabilní verze: verze 3.10.3 vyšla 25. července a byla následována verzemi 3.10.4, 3.4.55 a 3.0.88 dne 28. července. Verze 3.2.49 vyšla 27. července.
Verze 3.2.50 se aktuálně reviduje a vydání lze očekávat 2. srpna nebo později.
Dnes už nebudu přidávat další race conditions, co bych musel zítra opravovat, už tak mám dnes hodně vysoké skóre vyjádřené v patchích.
Pokud ses dostal do stavu, kdy musíš dělat taková rozhodnutí, tak bys to měl dneska vzdát, měl bys jít domů, dát si fajnový drink a strávit čas se svými blízkými. Ráno se pořádně podívej na svou konfiguraci sítě. Možná skončíš u jiných bezpečnostních pravidel uplatňovaných pro IPv4 a IPv6.
K dispozici je verze 0.87 patche pro multipath TCP. Mezi vylepšení patří lepší podpora přesunu zátěže na hardware (offloading), podpora sendfile/splice, funkční NFS, lepší podpora middleboxu a další.
Transparentní komprese je něco, co často nacházíme na seznamu žádaných funkcí u nových systémů souborů; komprese dat za běhu umožňuje systému lépe využívat úložný prostor i šířku pásma pro I/O za cenu více času CPU: Jak slovo „transparentní“ naznačuje, uživatelský prostor si nemusí být vědom toho, že data jsou komprimovaná, což použití funkčnosti usnadňuje. Proto systémy souborů jako btrfs transparentní kompresi podporují a Tux3 má v tomto směru připraven návrh. Nedávný návrh na přidání transparentní komprese do ext4 má ale poněkud jiný přístup. Tato myšlenka možná na cestě do hlavní řady narazí, je ale ukázkou toho, jak se někteří vývojáři snaží ze systému vymáčknout více.
Patch od Dhavala Gianiho neimplementuje transparentní kompresi; ve skutečnosti jde o transparentní dekompresi. S touto funkcí umožní jádro aplikacím číst soubor, který byl komprimován, aniž by musely kompresi podporovat; jádro se o dekompresi postará na pozadí. Vytváření komprimovaných souborů ale není transparentní; to je nutné udělat v uživatelském prostoru. Jakmile byl soubor vytvořen a označen jako komprimovaný (pomocí chattr), není možné jej změnit, jen smazat a nahradit. Tato funkce tedy umožňuje transparentní používání komprimovaných souborů jen ke čtení, ale jen poté, co si někdo dal tu práci tyto soubory speciálně připravit.
Tato funkce je zaměřená poněkud úzce: aby Firefox startoval rychleji. Uživatelé desktopů (jak Taras Glek píše) mohou z této funkce mít prospěch, ale zacílena je hlavně na uživatele Androidu. Tyto systémy mají obvykle docela pomalá úložná zařízení – natolik pomalá, že komprese různých sdílených objektů, ze kterých se Firefox skládá, a jejich dekomprese na CPU znamená úsporu času. Dekomprese při spuštění věci zpomalí, ale je to pořád rychlejší než čtení nekomprimovaných dat z pomalého úložiště. Firefox aktuálně používá vlastní dynamický zavaděč pro načtení komprimovaných knihoven (jako libxul.so) během spouštění. Přesunutí kodu pro dekompresi do systému souborů by umožnilo vývojářům Firefoxu zbavit se vlastního zavaděče.
Dhavalova implementace má několik drobných problémů, které by mohly zabránit začlenění. Dekomprese musí proběhnout naráz do jediného bufferu, takže aplikace musí načíst celý soubor během jediného volání read(); kvůli tomu pak není funkce zrovna transparentní. Mapování komprimovaných souborů do paměti pomocí mmap() není podporováno. Implementace má napevno kompresní formát „szip“. Do struktury file_operations je přidáno nové pole pro čtení komprimovaných souborů. A tak dále. O těchto nedostatcích se ví už od začátku; Dhavalovi šlo hlavně o to obdržet nějakou zpětnou vazbu ohledně návrhu. V pozdějších verzích patche chce tyto nedostatky opravit.
Opravení všech těchto problémů nepomůže, pokud správci srdce podpory systémů souborů (kteří byli prozatím potichu) budou mít námitky co se účelu patche týče. Běžným očekáváním při práci se systémy souborů je to, že co bylo zapsáno pomocí write() by při následném read() mělo vypadat stejně. Patch pro transparentní dekompresi tento předpoklad porušuje tím, že nechává jádro interpretovat a upravovat data, která byla zapsána na disk – což by jádro obvykle dělat nemělo.
To, že jádro interpretuje proud dat, by se snad dalo přehlédnout, kdyby byl nějaký dobrý důvod tuto funkčnost do jádra přidat. Pokud ale takový důvod je, pak nebyl spolu s patchem představen čtenářům. Firefox už tento problém vyřešil pomocí vlastního dynamického zavaděče; toto řešení je zcela v uživatelském prostoru. Základním pravidlem při návrhu jádra je, že co se dá stejně dobře udělat v uživatelském prostoru, by se nemělo dělat v jádře; to znamená, že jaderná implementace dekomprese souborů by musela být lepší než to, co Firefox používá teď. Možná, že jaderná implementace je lepší, ale to ještě nikdo nepředvedl.
Důsledkem je to, že Dhavalův patch nikdo zatím pořádně nezváží. Než se vývojáři jádra podrobně podívají na patch, tak obvykle chtějí znát důvod, proč daný patch vůbec existuje – jak ten patch systém vylepšuje? „Jak“ zatím ještě není jasné, proto není obsah patche zcela relevantní. To může být důvodem, proč se tento konkrétní patch nedočkal příliš zpětné vazby během prvního týdne po zveřejnění. Transparentní dekomprese je zajímavý nápad pro zrychlení spouštění aplikací pomocí docela jednoduchého hacku v jádře; příští iterace patche snad přijde s lepším odůvodněním, proč by vlastně mělo jít o jaderný hack.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jestli někdo chce kompresi kvůli rychlejšímu spouštění, tak ať udělají patch pro ld-linux nebo ať to řeší úplně bokem.Má upřímnost nezná mezí. O tom že z SSD se tahá Firefox (a Fennec na tom není o moc lépe) vím nějakou dobu, ale zkusme to vzít teda od podlahy, když už: Co to sakra Firefox při spuštěná tahá, že na to potřebuje jadernou kompresi? Netsurf přitom střílí jako raketa.
Nevím, ale mě chromium žere víc ramek než firefox.to ovšem svědčí spíše o nekvalitě Chromia než o kvalitě Firefoxu ...
Ale tak něják si říkám, jak to že opera mini4 na mobilu naběhne hned a zabírá 186kB a weby se tam načítají obstojně :DOpera mini, hm, to je ta kulišárna, co nic neumí, jen přeposlat požadavek na svůj mateřský server a pak jen zobrazit jím předžvejkaná data?
Nevím, ale mě chromium žere víc ramek než firefox.Protože šíleně leakuje.
Nenažraný sou oba.+1
myšlenka odlehčeného browseru myslím umřela společně s PhoenixemO jaké platformě je řeč?
Jen s tím rozdílem, že Emacs naskočí (včetně svého operačního systému) okamžitě.
Dělat to na úrovni FS je systematičtější, ale nelíbí se mi tohle polovičaté řešení. Líbilo by se mi skutečně transparentní řešení: při vytváření souboru bys ho mohl označit jako komprimovaný a pak by se komprimoval a dekomprimoval, jinak ne. Pokud bys chtěl zkomprimovat starý soubor, tak bys jednoduše jeho obsah překopíroval do nového komprimovaného a pak přejmenoval. Případně by tu mohl být nějaký nástroj, který by tu konverzi udělal transparentně na pozadí, ale pro začátek to IMHO není nutné.
Pokud chce někdo rychlý hack, tak ať použije třeba nějaký komprimovaný FUSE systém nebo kompresi na úrovni aplikace.
Líbilo by se mi skutečně transparentní řešení: při vytváření souboru bys ho mohl označit jako komprimovaný a pak by se komprimoval a dekomprimoval, jinak ne.
S tím se počítá už dlouho, viz chattr(1) (atribut "c"). Ale s implementací je to poněkud slabší…
opendir na archive.zip), ale tohle je až příliš ujeté. Navíc když to samé může daleko spolehlivěji vyřešit transparentní komprese
cramfs, squashfs a transparení dekompese u ISO 9600. A minimálně squashfs má i dekompresní nástroj, takže jde používat i běžný archivační nástroj (tj. bez přimoutovávání). Jediná nevýhoda je, že každá modifikace znamená kompletní kompresi a dekompresi, ale u tar+gzip/bzip2/lzma/xz/jánevímcoještě je to to samé.
opendir.