Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě pro děti do 15 let. Francie podle něj tento krok udělá sama do několika měsíců, i pokud se na něm neshodnou další státy Evropské unie. Reaguje tak na úterní vraždu vychovatelky, kterou ve východofrancouzském městě Nogent pobodal 14letý mladík. Jednotlivé sociální sítě podle něj mají možnost věk ověřit a vymáhat zákaz pomocí systémů na rozpoznávání tváří.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,742 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější český počítač C24 klesl na 165 místo. Karolina, GPU partition klesla na 195. místo a Karolina, CPU partition na 421. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.11-rc3 vydaná 28. července. Ale pamatujete si, jak jsem žádal, abyste testovali změny v podpoře podsvícení v rc2, protože s těmito změnami máme špatné zkušenosti? No. Tak jsme to všechno revertovali. Někomu to fungovalo lépe, ale jinému zase hůř, a nechceme se vydat cestou „jeden krok vpřed, dva kroky vzad“. Ale nemějte obavy, zabývají se tím ti nejlepší.
Stabilní verze: verze 3.10.3 vyšla 25. července a byla následována verzemi 3.10.4, 3.4.55 a 3.0.88 dne 28. července. Verze 3.2.49 vyšla 27. července.
Verze 3.2.50 se aktuálně reviduje a vydání lze očekávat 2. srpna nebo později.
Dnes už nebudu přidávat další race conditions, co bych musel zítra opravovat, už tak mám dnes hodně vysoké skóre vyjádřené v patchích.
Pokud ses dostal do stavu, kdy musíš dělat taková rozhodnutí, tak bys to měl dneska vzdát, měl bys jít domů, dát si fajnový drink a strávit čas se svými blízkými. Ráno se pořádně podívej na svou konfiguraci sítě. Možná skončíš u jiných bezpečnostních pravidel uplatňovaných pro IPv4 a IPv6.
K dispozici je verze 0.87 patche pro multipath TCP. Mezi vylepšení patří lepší podpora přesunu zátěže na hardware (offloading), podpora sendfile/splice, funkční NFS, lepší podpora middleboxu a další.
Transparentní komprese je něco, co často nacházíme na seznamu žádaných funkcí u nových systémů souborů; komprese dat za běhu umožňuje systému lépe využívat úložný prostor i šířku pásma pro I/O za cenu více času CPU: Jak slovo „transparentní“ naznačuje, uživatelský prostor si nemusí být vědom toho, že data jsou komprimovaná, což použití funkčnosti usnadňuje. Proto systémy souborů jako btrfs transparentní kompresi podporují a Tux3 má v tomto směru připraven návrh. Nedávný návrh na přidání transparentní komprese do ext4 má ale poněkud jiný přístup. Tato myšlenka možná na cestě do hlavní řady narazí, je ale ukázkou toho, jak se někteří vývojáři snaží ze systému vymáčknout více.
Patch od Dhavala Gianiho neimplementuje transparentní kompresi; ve skutečnosti jde o transparentní dekompresi. S touto funkcí umožní jádro aplikacím číst soubor, který byl komprimován, aniž by musely kompresi podporovat; jádro se o dekompresi postará na pozadí. Vytváření komprimovaných souborů ale není transparentní; to je nutné udělat v uživatelském prostoru. Jakmile byl soubor vytvořen a označen jako komprimovaný (pomocí chattr), není možné jej změnit, jen smazat a nahradit. Tato funkce tedy umožňuje transparentní používání komprimovaných souborů jen ke čtení, ale jen poté, co si někdo dal tu práci tyto soubory speciálně připravit.
Tato funkce je zaměřená poněkud úzce: aby Firefox startoval rychleji. Uživatelé desktopů (jak Taras Glek píše) mohou z této funkce mít prospěch, ale zacílena je hlavně na uživatele Androidu. Tyto systémy mají obvykle docela pomalá úložná zařízení – natolik pomalá, že komprese různých sdílených objektů, ze kterých se Firefox skládá, a jejich dekomprese na CPU znamená úsporu času. Dekomprese při spuštění věci zpomalí, ale je to pořád rychlejší než čtení nekomprimovaných dat z pomalého úložiště. Firefox aktuálně používá vlastní dynamický zavaděč pro načtení komprimovaných knihoven (jako libxul.so) během spouštění. Přesunutí kodu pro dekompresi do systému souborů by umožnilo vývojářům Firefoxu zbavit se vlastního zavaděče.
Dhavalova implementace má několik drobných problémů, které by mohly zabránit začlenění. Dekomprese musí proběhnout naráz do jediného bufferu, takže aplikace musí načíst celý soubor během jediného volání read(); kvůli tomu pak není funkce zrovna transparentní. Mapování komprimovaných souborů do paměti pomocí mmap() není podporováno. Implementace má napevno kompresní formát „szip“. Do struktury file_operations je přidáno nové pole pro čtení komprimovaných souborů. A tak dále. O těchto nedostatcích se ví už od začátku; Dhavalovi šlo hlavně o to obdržet nějakou zpětnou vazbu ohledně návrhu. V pozdějších verzích patche chce tyto nedostatky opravit.
Opravení všech těchto problémů nepomůže, pokud správci srdce podpory systémů souborů (kteří byli prozatím potichu) budou mít námitky co se účelu patche týče. Běžným očekáváním při práci se systémy souborů je to, že co bylo zapsáno pomocí write() by při následném read() mělo vypadat stejně. Patch pro transparentní dekompresi tento předpoklad porušuje tím, že nechává jádro interpretovat a upravovat data, která byla zapsána na disk – což by jádro obvykle dělat nemělo.
To, že jádro interpretuje proud dat, by se snad dalo přehlédnout, kdyby byl nějaký dobrý důvod tuto funkčnost do jádra přidat. Pokud ale takový důvod je, pak nebyl spolu s patchem představen čtenářům. Firefox už tento problém vyřešil pomocí vlastního dynamického zavaděče; toto řešení je zcela v uživatelském prostoru. Základním pravidlem při návrhu jádra je, že co se dá stejně dobře udělat v uživatelském prostoru, by se nemělo dělat v jádře; to znamená, že jaderná implementace dekomprese souborů by musela být lepší než to, co Firefox používá teď. Možná, že jaderná implementace je lepší, ale to ještě nikdo nepředvedl.
Důsledkem je to, že Dhavalův patch nikdo zatím pořádně nezváží. Než se vývojáři jádra podrobně podívají na patch, tak obvykle chtějí znát důvod, proč daný patch vůbec existuje – jak ten patch systém vylepšuje? „Jak“ zatím ještě není jasné, proto není obsah patche zcela relevantní. To může být důvodem, proč se tento konkrétní patch nedočkal příliš zpětné vazby během prvního týdne po zveřejnění. Transparentní dekomprese je zajímavý nápad pro zrychlení spouštění aplikací pomocí docela jednoduchého hacku v jádře; příští iterace patche snad přijde s lepším odůvodněním, proč by vlastně mělo jít o jaderný hack.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
19.8.2013 09:13
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
19.8.2013 09:28
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Jestli někdo chce kompresi kvůli rychlejšímu spouštění, tak ať udělají patch pro ld-linux nebo ať to řeší úplně bokem.Má upřímnost nezná mezí. O tom že z SSD se tahá Firefox (a Fennec na tom není o moc lépe) vím nějakou dobu, ale zkusme to vzít teda od podlahy, když už: Co to sakra Firefox při spuštěná tahá, že na to potřebuje jadernou kompresi? Netsurf přitom střílí jako raketa.
19.8.2013 09:29
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Nevím, ale mě chromium žere víc ramek než firefox.to ovšem svědčí spíše o nekvalitě Chromia než o kvalitě Firefoxu ...
Ale tak něják si říkám, jak to že opera mini4 na mobilu naběhne hned a zabírá 186kB a weby se tam načítají obstojně :DOpera mini, hm, to je ta kulišárna, co nic neumí, jen přeposlat požadavek na svůj mateřský server a pak jen zobrazit jím předžvejkaná data?
Nevím, ale mě chromium žere víc ramek než firefox.Protože šíleně leakuje.
Nenažraný sou oba.+1
19.8.2013 12:36
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
myšlenka odlehčeného browseru myslím umřela společně s PhoenixemO jaké platformě je řeč?
19.8.2013 11:26
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jen s tím rozdílem, že Emacs naskočí (včetně svého operačního systému) okamžitě.
19.8.2013 11:36
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Dělat to na úrovni FS je systematičtější, ale nelíbí se mi tohle polovičaté řešení. Líbilo by se mi skutečně transparentní řešení: při vytváření souboru bys ho mohl označit jako komprimovaný a pak by se komprimoval a dekomprimoval, jinak ne. Pokud bys chtěl zkomprimovat starý soubor, tak bys jednoduše jeho obsah překopíroval do nového komprimovaného a pak přejmenoval. Případně by tu mohl být nějaký nástroj, který by tu konverzi udělal transparentně na pozadí, ale pro začátek to IMHO není nutné.
Pokud chce někdo rychlý hack, tak ať použije třeba nějaký komprimovaný FUSE systém nebo kompresi na úrovni aplikace.
Líbilo by se mi skutečně transparentní řešení: při vytváření souboru bys ho mohl označit jako komprimovaný a pak by se komprimoval a dekomprimoval, jinak ne.
S tím se počítá už dlouho, viz chattr(1) (atribut "c"). Ale s implementací je to poněkud slabší…
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
opendir na archive.zip), ale tohle je až příliš ujeté. Navíc když to samé může daleko spolehlivěji vyřešit transparentní komprese 
cramfs, squashfs a transparení dekompese u ISO 9600. A minimálně squashfs má i dekompresní nástroj, takže jde používat i běžný archivační nástroj (tj. bez přimoutovávání). Jediná nevýhoda je, že každá modifikace znamená kompletní kompresi a dekompresi, ale u tar+gzip/bzip2/lzma/xz/jánevímcoještě je to to samé.
opendir.