Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.9-rc6 vydaná 7. dubna. Jede to podle plánu, takže jestli se něco nepokazí, tak rc7 bude jako obvykle poslední.
Stabilní aktualizace: verze 3.8.6, 3.4.39 a 3.0.72 vyšly 5. dubna; verze 3.2.43 vyšla 10. dubna.
Vzdal jsem snahu přesvědčovat lidi, že by měli používat obecný kód, když se všichni snaží o drobné optimalizace. Argument „můžu se u každé inkrementace a dekrementace zbavit 3 instrukcí“ zdá se vždy vyhraje nad „víme, že obecná počítadla fungují“...
-- Dave Chinner
Kconfig není příliš sofistikovaný jazyk – je to takový COBOL mezi konfiguračními jazyky.
-- Ingo Molnar
Chybějící podpora i386 v Linuxu 3.8.6 mě znepokojuje.
-- edeloget
Jde o malou sadu patchů, ale i tak to stojí za řeč: Avionic Design (ve spolupráci s NVIDIA) přispělo podporou 3D pro řadu SoC NVIDIA Tegra. Příslušný kód pro uživatelský prostor sídlí na Githubu.
Správce ARM Russell King oznámil, že odstranil kód ARM nwfpe („NetWinder floating point emulator“) a VFP (vector floating point) z jádra kvůli nedávno odhalenému licenčnímu problému. Toto bude velký problém pro procesory ARMv4 a ARMv5, na kterých bez NWFPE už nepůjde spouštět uživatelský prostor. Dopad to může mít i na novější CPU – i v podobě nižšího výkonu u některých operací. Byly zahájeny práce na vývoji odpovídající náhrady.
Aktualizace: vypadá to, že Linus je proti odstranění, takže situace by se mohla změnit.
Systémové volání revoke() má docela jednoduchý princip: uzavřít jakékoliv otevřené popisovače v cestě předané v argumentu a znemožnit přes tyto popisovače další přístup. Klasickou ukázkou je snaha zajistit, aby nějaký zlý program nedržel otevřené zařízení terminálu nebo konzole před tím, než je povoleno přihlášení, ale našla by se i další použití. Funkční implementaci revoke() by šlo například používat pro čisté odpojení popisovačů odkazujících na zařízení, jenž bylo ze systému odebráno; systémy souborů jako /proc by to také mohly použít pro odstranění již nepotřebných virtuálních souborů.
Má to jen jeden háček: Linux revoke() nepodporuje a všechny snahy o přidání v uplynulých letech skončily neúspěchem. Implementovat funkčnost za revoke() se ukazuje býti docela těžké, pokud to má být uděláno bezpečně. Poslední pokus o implementaci revoke může skončit podobně; neexistuje ani nějaký patch jako „proof-of-concept“. Ale protože za tímto úsilím stojí Al Viro, dá se očekávat, že šance na úspěch jsou lehce nadprůměrné.
Ne každý popisovač bude podporovat revoke(); v některých případech může být řádná implementace příliš složitá. V Alově návrhu, tam, kde je revokace podporovaná, existuje nová struktura svázaná s příslušným zařízením (nebo něčím jiným):
struct revokable {
atomic_t in_use; // number of threads in methods,
spinlock_t lock;
hlist_head list;
struct completion *c;
void (*kick)(struct revokable *);
};
Pole in_use sleduje to, kolik vláken aktivně vězí v metodách ve file_operations spojených s tímto objektem. Aby bylo toto sledování možné, bude nutné změnit každou relevantní metodu v jádře tak, aby volaly několik pomocných funkcí a hlídaly si revokované popisovače. Takže volání, které teď vypadá jako:
ret = file->f_op->read(...);
By pak vypadalo asi tak takto:
if (start_using(file)) {
ret = file->f_op->read(...);
stop_using(file);
} else {
ret = -EIO; /* File revoked */
}
Pomocné funkce start_using() a stop_using() inkrementují a dekrementují počítadlo in_use. Pokud je ale toto počítadlo záporné, pak je přístup revokován a start_using vrátí false; v takovém případě by se daná metoda ve file_operations neměla zavolat a měl by být vrácen příslušný chybový kód. Vnitřnosti těchto pomocných funkcí jsou pochopitelně o něco složitější; více najdete v Alově e-mailu. Jak Al upozorňuje, míst, odkud se volají metody ve file_operations, je v jádře hodně, takže tato konkrétní změna by byla relativně intruzivní.
Smyslem zpětného volání kick() je upozornit ovladač daného objektu, že přístup je revokován a že by jakékoliv čekající I/O operace měly být dokončeny. Procesům čekajícím na I/O by měla být vrácena chyba a I/O by mělo být zrušeno. Po zavolání kick() by se měl počet vláken pracujících s file_operations daného objektu rychle snížit na nulu.
Když je open() zavoláno na objektu podporujícím revokaci, pak příslušná struktura file obdrží ukazatel na strukturu, která vypadá takto:
struct revoke {
struct file *file;
struct revokable *revokable;
struct hlist_node list;
bool closing;
struct completion *c;
};
Pole list se používá ke sledování všech otevřených souborů spojených s daným revokovatelným objektem. Posledním krokem v implementaci open() je zavolání pomocné funkce make_revokable(), která alokuje strukturu revoke a připojí ji do seznamu ve struktuře revokable daného objektu.
Díky takovéto infrastruktuře je možné revoke() implementovat. Potřebné kroky jsou přibližně tyto:
Na konci tohoto procesu by k danému objektu neměly být otevřeny žádné soubory a žádná vlákna by neměla vykonávat souborové operace nad tímto objektem. To druhé je důležité; robustní a bezpečné implementování revoke() je možné jen tehdy, když si jádro může být jisté, že všechny předchozí reference na revokovaný objekt jsou opravdu pryč. Jakmile je to hotové, pak by mělo být možné uvolnit příslušné prostředky nebo umožnit novým procesům objekt otevřít.
Je tu ale jeden palčivý problém: co udělat s procesy, které použily mmap() pro namapování objektu do svého paměťového prostoru. Jednou možností je vynutit odmapování této paměti, odstranit příslušné tabulky stránek a příslušně upravit strukturu VMA (virtual memory area); proces by pak při pokusu o přístup k této paměti pravděpodobně obdržel signál SIGSEGV. Tento přístup je sice bezpečný, ale přináší riziko v podobě neočekávaných pádů programů. V případech, kdy je mapována paměť zařízení, může být lepším řešením při všech přístupech vracet 0xff (rozšířené na správnou šířku pro daný přístup). Správné zacházení s mmap() v těchto situacích zůstává otevřenou otázkou, která nemá na současných systémech podporujících revoke() precedens – revoke() na BSD funguje jen u zařízení, kde není mapována paměť.
Mezi příspěvkem typu RFC s dobrým nápadem a skutečnou, fungující implementací je slušná propast; může se proto stát, že i tento pokus o revoke() skončí nešťastně jako jeho předchůdci. Skutečnost, že Linux nemá fungující revoke(), je už roky vnímána jako jeho nedostatek; proto by bylo hezké, kdyby se to konečně podařilo dát dohromady. Tak to třeba tentokrát vyjde.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Když už inovace...
USE OF THIS SOFTWARE IS RESTRICTED TO PERSONS AND ORGANIZATIONS WHO CAN AND WILL TAKE FULL RESPONSIBILITY FOR ANY AND ALL LOSSES, COSTS, OR OTHER PROBLEMS ARISING FROM ITS USE.IMHO to zní dost nebezpečně brát na sebe plnou zodpovědnost za všechny ztráty/škody a náklady způsobené použitím softwaru. Co když něco takového dodám zákazníkovi a on se se mnou bude soudit? Pak bych asi musel platit víc, než bych normálně čekal.