Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.9-rc6 vydaná 7. dubna. Jede to podle plánu, takže jestli se něco nepokazí, tak rc7 bude jako obvykle poslední.
Stabilní aktualizace: verze 3.8.6, 3.4.39 a 3.0.72 vyšly 5. dubna; verze 3.2.43 vyšla 10. dubna.
Vzdal jsem snahu přesvědčovat lidi, že by měli používat obecný kód, když se všichni snaží o drobné optimalizace. Argument „můžu se u každé inkrementace a dekrementace zbavit 3 instrukcí“ zdá se vždy vyhraje nad „víme, že obecná počítadla fungují“...
-- Dave Chinner
Kconfig není příliš sofistikovaný jazyk – je to takový COBOL mezi konfiguračními jazyky.
-- Ingo Molnar
Chybějící podpora i386 v Linuxu 3.8.6 mě znepokojuje.
-- edeloget
Jde o malou sadu patchů, ale i tak to stojí za řeč: Avionic Design (ve spolupráci s NVIDIA) přispělo podporou 3D pro řadu SoC NVIDIA Tegra. Příslušný kód pro uživatelský prostor sídlí na Githubu.
Správce ARM Russell King oznámil, že odstranil kód ARM nwfpe („NetWinder floating point emulator“) a VFP (vector floating point) z jádra kvůli nedávno odhalenému licenčnímu problému. Toto bude velký problém pro procesory ARMv4 a ARMv5, na kterých bez NWFPE už nepůjde spouštět uživatelský prostor. Dopad to může mít i na novější CPU – i v podobě nižšího výkonu u některých operací. Byly zahájeny práce na vývoji odpovídající náhrady.
Aktualizace: vypadá to, že Linus je proti odstranění, takže situace by se mohla změnit.
Systémové volání revoke() má docela jednoduchý princip: uzavřít jakékoliv otevřené popisovače v cestě předané v argumentu a znemožnit přes tyto popisovače další přístup. Klasickou ukázkou je snaha zajistit, aby nějaký zlý program nedržel otevřené zařízení terminálu nebo konzole před tím, než je povoleno přihlášení, ale našla by se i další použití. Funkční implementaci revoke() by šlo například používat pro čisté odpojení popisovačů odkazujících na zařízení, jenž bylo ze systému odebráno; systémy souborů jako /proc by to také mohly použít pro odstranění již nepotřebných virtuálních souborů.
Má to jen jeden háček: Linux revoke() nepodporuje a všechny snahy o přidání v uplynulých letech skončily neúspěchem. Implementovat funkčnost za revoke() se ukazuje býti docela těžké, pokud to má být uděláno bezpečně. Poslední pokus o implementaci revoke může skončit podobně; neexistuje ani nějaký patch jako „proof-of-concept“. Ale protože za tímto úsilím stojí Al Viro, dá se očekávat, že šance na úspěch jsou lehce nadprůměrné.
Ne každý popisovač bude podporovat revoke(); v některých případech může být řádná implementace příliš složitá. V Alově návrhu, tam, kde je revokace podporovaná, existuje nová struktura svázaná s příslušným zařízením (nebo něčím jiným):
struct revokable { atomic_t in_use; // number of threads in methods, spinlock_t lock; hlist_head list; struct completion *c; void (*kick)(struct revokable *); };
Pole in_use sleduje to, kolik vláken aktivně vězí v metodách ve file_operations spojených s tímto objektem. Aby bylo toto sledování možné, bude nutné změnit každou relevantní metodu v jádře tak, aby volaly několik pomocných funkcí a hlídaly si revokované popisovače. Takže volání, které teď vypadá jako:
ret = file->f_op->read(...);
By pak vypadalo asi tak takto:
if (start_using(file)) { ret = file->f_op->read(...); stop_using(file); } else { ret = -EIO; /* File revoked */ }
Pomocné funkce start_using() a stop_using() inkrementují a dekrementují počítadlo in_use. Pokud je ale toto počítadlo záporné, pak je přístup revokován a start_using vrátí false; v takovém případě by se daná metoda ve file_operations neměla zavolat a měl by být vrácen příslušný chybový kód. Vnitřnosti těchto pomocných funkcí jsou pochopitelně o něco složitější; více najdete v Alově e-mailu. Jak Al upozorňuje, míst, odkud se volají metody ve file_operations, je v jádře hodně, takže tato konkrétní změna by byla relativně intruzivní.
Smyslem zpětného volání kick() je upozornit ovladač daného objektu, že přístup je revokován a že by jakékoliv čekající I/O operace měly být dokončeny. Procesům čekajícím na I/O by měla být vrácena chyba a I/O by mělo být zrušeno. Po zavolání kick() by se měl počet vláken pracujících s file_operations daného objektu rychle snížit na nulu.
Když je open() zavoláno na objektu podporujícím revokaci, pak příslušná struktura file obdrží ukazatel na strukturu, která vypadá takto:
struct revoke { struct file *file; struct revokable *revokable; struct hlist_node list; bool closing; struct completion *c; };
Pole list se používá ke sledování všech otevřených souborů spojených s daným revokovatelným objektem. Posledním krokem v implementaci open() je zavolání pomocné funkce make_revokable(), která alokuje strukturu revoke a připojí ji do seznamu ve struktuře revokable daného objektu.
Díky takovéto infrastruktuře je možné revoke() implementovat. Potřebné kroky jsou přibližně tyto:
Na konci tohoto procesu by k danému objektu neměly být otevřeny žádné soubory a žádná vlákna by neměla vykonávat souborové operace nad tímto objektem. To druhé je důležité; robustní a bezpečné implementování revoke() je možné jen tehdy, když si jádro může být jisté, že všechny předchozí reference na revokovaný objekt jsou opravdu pryč. Jakmile je to hotové, pak by mělo být možné uvolnit příslušné prostředky nebo umožnit novým procesům objekt otevřít.
Je tu ale jeden palčivý problém: co udělat s procesy, které použily mmap() pro namapování objektu do svého paměťového prostoru. Jednou možností je vynutit odmapování této paměti, odstranit příslušné tabulky stránek a příslušně upravit strukturu VMA (virtual memory area); proces by pak při pokusu o přístup k této paměti pravděpodobně obdržel signál SIGSEGV. Tento přístup je sice bezpečný, ale přináší riziko v podobě neočekávaných pádů programů. V případech, kdy je mapována paměť zařízení, může být lepším řešením při všech přístupech vracet 0xff (rozšířené na správnou šířku pro daný přístup). Správné zacházení s mmap() v těchto situacích zůstává otevřenou otázkou, která nemá na současných systémech podporujících revoke() precedens – revoke() na BSD funguje jen u zařízení, kde není mapována paměť.
Mezi příspěvkem typu RFC s dobrým nápadem a skutečnou, fungující implementací je slušná propast; může se proto stát, že i tento pokus o revoke() skončí nešťastně jako jeho předchůdci. Skutečnost, že Linux nemá fungující revoke(), je už roky vnímána jako jeho nedostatek; proto by bylo hezké, kdyby se to konečně podařilo dát dohromady. Tak to třeba tentokrát vyjde.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
USE OF THIS SOFTWARE IS RESTRICTED TO PERSONS AND ORGANIZATIONS WHO CAN AND WILL TAKE FULL RESPONSIBILITY FOR ANY AND ALL LOSSES, COSTS, OR OTHER PROBLEMS ARISING FROM ITS USE.IMHO to zní dost nebezpečně brát na sebe plnou zodpovědnost za všechny ztráty/škody a náklady způsobené použitím softwaru. Co když něco takového dodám zákazníkovi a on se se mnou bude soudit? Pak bych asi musel platit víc, než bych normálně čekal.