Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
Stav vydání jádra. Řízení latence blokového I/O.
Kernel release status. Jonathan Corbet. 11. července 2018
Současné vývojové jádro je 4.18-rc4, vydané 8. července. Zdá se, že Linus je zatím spokojený: „Vypadá to tady celkem normálně a co do velikosti to taky vypadá dobře, takže je to další z těch týdnů ‚solidní pokrok směrem k vydání‘. Nudný je dobrý.“
Stabilní aktualizace: 4.17.5 a 4.14.54 byly vydány 8. července a poté 11. července následovaly aktualizace 4.17.6, 4.14.55, 4.9.112, 4.4.140 a 3.18.115.
The block I/O latency controller. Jonathan Corbet. 5. července 2018
Velká datacentra běžně používají řídící skupiny, aby vyvážila využití dostupný prostředků mezi uživateli. Při určitých typech zátěže šířka pásma blokového I/O může být jedním z nejdůležitějších prostředků, ale řízení I/O v jádře nemusí jako řešení zcela postačovat. Chystané řízení latence blokového I/O by zbývající mezeru mohlo v blízké budoucnosti zaplnit, aspoň pro některé skupiny uživatelů.
Moderní bloková zařízení jsou rychlá, zvlášť v případě nasazení SSD. Ale některé druhy zátěže mohou generovat požadavky na blokové I/O ještě rychleji. Když zařízení nestíhá, fronta (fronty) požadavků se prodlouží, jakožto i čas nutný k vyhovění požadavku. Samotné zpomalení není skoro nikdy vítáno, ale odpovídající nárůst latence je zvláště nepříjemný, je-li druh zatížení citlivý právě na latenci.
Jádro sice dnes řízením blokového I/O disponuje, leč s výhradami. Reguluje se využitá šířka pásma, nikoliv přímo latence, což se hodí, když uživatelé platí za větší maximální šířku pásma, ale když při zátěži záleží hlavně na latenci, už to tak užitečné není. Když některé skupiny svou alokovanou šířku pásma nevyužívají, blokové I/O zařízení se může zastavit, přestože jiné skupiny narazily na své limity a přebývají jim požadavky na I/O. Dále řízení blokového I/O silně závisí na plánovači I/O CFQ a bez něj ztrácí na funkčnosti. Vůbec nefunguje s vícefrontovými blokových zařízeními, tedy těmi, která se v případech, kdy je potřeba řízení I/O, používají nejspíš.
Řízení latence blokového I/O, napsané Josefem Bacikem, tyto problémy řeší tím, že (místo šířky pásma) reguluje latenci, a to na poměrně nízké úrovni blokové vrstvy. Když je povolené, v každém adresáři řídící skupiny se nachází soubor io.latency, který slouží k nastavení parametrů příslušné skupiny. Řádky v tomto souboru odpovídají vzoru:
major:minor target=target-time
Z toho major a minor určují konkrétní blokové zařízení, o které jde, a target-time je maximální latence (v milisekundách), která se u této skupiny může objevit.
Příslušný kód sleduje skutečnou latenci v poměrně malém okně (100 ms), jak ji vidí jednotlivé skupiny. Pokud latence některé skupiny překročí svůj limit, ostatní skupiny na stejné úrovni, které mají limit vyšší, budou omezeny tak, aby se uvolnila část pásma. Tzn. skupina s nejpřísnějším limitem latence má nejvyšší prioritu v přístupu k zařízení. Když se všechny skupiny vejdou do svých limitů, nic se neomezuje, a tak by žádná část šířky pásma neměla přijít vniveč, je-li pro ni využití.
Omezování blokového I/O od pohledu vypadá jako přímočará záležitost: když je potřeba zpomalit proces, prostě se na zařízení neodešle tolik jeho požadavků. Blokové I/O je ale poněkud zvláštní v tom, že se hodně vyvolává mimo kontext procesu, který je za něj nakonec zodpovědný. Příkladem budiž I/O metadat souborového systému, které generuje souborový systém, kdykoliv se mu to hodí. Zpomalení těchto I/O operací by mohlo zmást souborový systém v rozhodování o řazení a vyvolat problémy se zamykáním – přitom zodpovědný proces by vůbec zpomalen nebyl. Další příklad představuje I/O vyvolané swappováním. To vzniká, když jádro potřebuje zabrat paměť procesu, což ale nemusí být za běhu právě toho procesu, který je swappován. Zpomalením I/O swapu se zpomalí uvolňování paměti, aby mohla být použita jinak, – to není zrovna dobrý nápad, když systému paměť schází.
Jaderní vývojáři odpovědní za přidání takového chování by se v dohledné době měli začít poohlížet po pracovních nabídkách v oblasti služeb rychlého občerstvení. Řízení latence nic takového nedělá. Odeslání I/O skutečně zpomalí v případech, kdy jde o I/O generované přímo procesem běžícím v řídící skupině, která má být omezena. Takže například proces, který v krátkých dávkách čte ze souboru, může po aplikaci omezení postřehnout, že začátek čtení trvá déle.
V případě nepřímo generovaného blokového I/O je ovšem potřeba přístup jiný. Tehdy řídící kód zaznamená potřebné zpoždění přímo v kontrolní skupině. Kdykoliv v procesu, který běží v této kontrolní skupině, dojde k návratu ze systémového volání – za těchto okolností víme, že nedrží žádné zámky – tento proces bude uspán na dobu, která vyváží část zpoždění. V závažných případech spánek může trvat až 250 ms. Když hustota provozu I/O poklesne a omezení již není potřeba, zbývající zpoždění se zapomenou.
Bacik v patchi přidávajícím řízení upozornil, že použití řízení vede v souhrnu k mírnému navýšení počtu požadavků za sekundu (request per second, RPS) a výraznému omezení jejich výkyvů v čase. Další zajímavý výsledek je, že řízení může pomoci s ochranou systému před procesy, které se vymkly kontrole:
Další test, který provádíme, je pomalá alokace paměti v nechráněné skupině. Dříve nás to dotlačilo ke swappování a systém nakonec umřel a už se ho nepodařilo obnovit. S těmito patchi vidíme drobné poklesy RPS (obvykle 10–15 %), až je to, co spotřebovává paměť, řádně zabito a v řádu sekund dojde k návratu do normálu.
Zdá se, že omezování zpomaluje alokující proces natolik, že umožní OOM zabijáku (resp. obdobnému internímu nástroji Facebooku) udělat svou práci dřív, než systému dojde paměť.
Skupina patchů prošla do doby psaní tohoto článku šesti revizemi, během nichž došlo k významným změnám v implementaci. Práce se ovšem blíží ke konci. Dočkala se štítku Quacked-at-by od Andrewa Mortona a správce blokové vrstvy Jens Axboe naznačil, že míří do vývojového cyklu 4.19. Takže latence dodání řízení latence blokového I/O aktuálně vypadá na tři nebo čtyři měsíce.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: