Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Na YouTube proběhl Framework [ Next Gen ] Event 2026. Společnost Framework představila nový Framework Laptop 13 Pro, vylepšení Framework Laptopu 16 a OCuLink Dev Kit pro připojení vysoce výkonných periferií jako jsou eGPU a bezdrátovou klávesnici s integrovaným touchpadem Framework Wireless Touchpad Keyboard.
Byl vydán Mozilla Firefox 150.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 150 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byl představen (reddit, 𝕏) webový prohlížeč Brave Origin. Jedná se webový prohlížeč Brave bez VPN, krypto peněženky a odměn, tj. bez funkcí, ze kterých je vývoj Brave financován. Stojí jednorázově 59,99 dolarů. Verze pro Linux je zdarma.
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
Evropská aplikace na ověřování věku uživatelů lze hacknout během dvou minut, navzdory tvrzením předsedkyně Evropské komise Uršuly von der Leyenové, že je tato aplikace 'technicky připravená pro ostré nasazení' a 'splňuje nejvyšší standardy ochrany osobních údajů na světě'. Zdrojové kódy aplikace byly Bruselem zveřejněny v repozitářích na GitHubu.
Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Stav vydání jádra. Řízení latence blokového I/O.
Kernel release status. Jonathan Corbet. 11. července 2018
Současné vývojové jádro je 4.18-rc4, vydané 8. července. Zdá se, že Linus je zatím spokojený: „Vypadá to tady celkem normálně a co do velikosti to taky vypadá dobře, takže je to další z těch týdnů ‚solidní pokrok směrem k vydání‘. Nudný je dobrý.“
Stabilní aktualizace: 4.17.5 a 4.14.54 byly vydány 8. července a poté 11. července následovaly aktualizace 4.17.6, 4.14.55, 4.9.112, 4.4.140 a 3.18.115.
The block I/O latency controller. Jonathan Corbet. 5. července 2018
Velká datacentra běžně používají řídící skupiny, aby vyvážila využití dostupný prostředků mezi uživateli. Při určitých typech zátěže šířka pásma blokového I/O může být jedním z nejdůležitějších prostředků, ale řízení I/O v jádře nemusí jako řešení zcela postačovat. Chystané řízení latence blokového I/O by zbývající mezeru mohlo v blízké budoucnosti zaplnit, aspoň pro některé skupiny uživatelů.
Moderní bloková zařízení jsou rychlá, zvlášť v případě nasazení SSD. Ale některé druhy zátěže mohou generovat požadavky na blokové I/O ještě rychleji. Když zařízení nestíhá, fronta (fronty) požadavků se prodlouží, jakožto i čas nutný k vyhovění požadavku. Samotné zpomalení není skoro nikdy vítáno, ale odpovídající nárůst latence je zvláště nepříjemný, je-li druh zatížení citlivý právě na latenci.
Jádro sice dnes řízením blokového I/O disponuje, leč s výhradami. Reguluje se využitá šířka pásma, nikoliv přímo latence, což se hodí, když uživatelé platí za větší maximální šířku pásma, ale když při zátěži záleží hlavně na latenci, už to tak užitečné není. Když některé skupiny svou alokovanou šířku pásma nevyužívají, blokové I/O zařízení se může zastavit, přestože jiné skupiny narazily na své limity a přebývají jim požadavky na I/O. Dále řízení blokového I/O silně závisí na plánovači I/O CFQ a bez něj ztrácí na funkčnosti. Vůbec nefunguje s vícefrontovými blokových zařízeními, tedy těmi, která se v případech, kdy je potřeba řízení I/O, používají nejspíš.
Řízení latence blokového I/O, napsané Josefem Bacikem, tyto problémy řeší tím, že (místo šířky pásma) reguluje latenci, a to na poměrně nízké úrovni blokové vrstvy. Když je povolené, v každém adresáři řídící skupiny se nachází soubor io.latency, který slouží k nastavení parametrů příslušné skupiny. Řádky v tomto souboru odpovídají vzoru:
major:minor target=target-time
Z toho major a minor určují konkrétní blokové zařízení, o které jde, a target-time je maximální latence (v milisekundách), která se u této skupiny může objevit.
Příslušný kód sleduje skutečnou latenci v poměrně malém okně (100 ms), jak ji vidí jednotlivé skupiny. Pokud latence některé skupiny překročí svůj limit, ostatní skupiny na stejné úrovni, které mají limit vyšší, budou omezeny tak, aby se uvolnila část pásma. Tzn. skupina s nejpřísnějším limitem latence má nejvyšší prioritu v přístupu k zařízení. Když se všechny skupiny vejdou do svých limitů, nic se neomezuje, a tak by žádná část šířky pásma neměla přijít vniveč, je-li pro ni využití.
Omezování blokového I/O od pohledu vypadá jako přímočará záležitost: když je potřeba zpomalit proces, prostě se na zařízení neodešle tolik jeho požadavků. Blokové I/O je ale poněkud zvláštní v tom, že se hodně vyvolává mimo kontext procesu, který je za něj nakonec zodpovědný. Příkladem budiž I/O metadat souborového systému, které generuje souborový systém, kdykoliv se mu to hodí. Zpomalení těchto I/O operací by mohlo zmást souborový systém v rozhodování o řazení a vyvolat problémy se zamykáním – přitom zodpovědný proces by vůbec zpomalen nebyl. Další příklad představuje I/O vyvolané swappováním. To vzniká, když jádro potřebuje zabrat paměť procesu, což ale nemusí být za běhu právě toho procesu, který je swappován. Zpomalením I/O swapu se zpomalí uvolňování paměti, aby mohla být použita jinak, – to není zrovna dobrý nápad, když systému paměť schází.
Jaderní vývojáři odpovědní za přidání takového chování by se v dohledné době měli začít poohlížet po pracovních nabídkách v oblasti služeb rychlého občerstvení. Řízení latence nic takového nedělá. Odeslání I/O skutečně zpomalí v případech, kdy jde o I/O generované přímo procesem běžícím v řídící skupině, která má být omezena. Takže například proces, který v krátkých dávkách čte ze souboru, může po aplikaci omezení postřehnout, že začátek čtení trvá déle.
V případě nepřímo generovaného blokového I/O je ovšem potřeba přístup jiný. Tehdy řídící kód zaznamená potřebné zpoždění přímo v kontrolní skupině. Kdykoliv v procesu, který běží v této kontrolní skupině, dojde k návratu ze systémového volání – za těchto okolností víme, že nedrží žádné zámky – tento proces bude uspán na dobu, která vyváží část zpoždění. V závažných případech spánek může trvat až 250 ms. Když hustota provozu I/O poklesne a omezení již není potřeba, zbývající zpoždění se zapomenou.
Bacik v patchi přidávajícím řízení upozornil, že použití řízení vede v souhrnu k mírnému navýšení počtu požadavků za sekundu (request per second, RPS) a výraznému omezení jejich výkyvů v čase. Další zajímavý výsledek je, že řízení může pomoci s ochranou systému před procesy, které se vymkly kontrole:
Další test, který provádíme, je pomalá alokace paměti v nechráněné skupině. Dříve nás to dotlačilo ke swappování a systém nakonec umřel a už se ho nepodařilo obnovit. S těmito patchi vidíme drobné poklesy RPS (obvykle 10–15 %), až je to, co spotřebovává paměť, řádně zabito a v řádu sekund dojde k návratu do normálu.
Zdá se, že omezování zpomaluje alokující proces natolik, že umožní OOM zabijáku (resp. obdobnému internímu nástroji Facebooku) udělat svou práci dřív, než systému dojde paměť.
Skupina patchů prošla do doby psaní tohoto článku šesti revizemi, během nichž došlo k významným změnám v implementaci. Práce se ovšem blíží ke konci. Dočkala se štítku Quacked-at-by od Andrewa Mortona a správce blokové vrstvy Jens Axboe naznačil, že míří do vývojového cyklu 4.19. Takže latence dodání řízení latence blokového I/O aktuálně vypadá na tři nebo čtyři měsíce.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: