Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Současné vývojové jádro je 4.11-rc6, vydané 9. dubna. Linus řekl: „Vypadá to vcelku normálně, takže je tu pravidelné týdenní vydání rc. Je o něco větší než rc5, ale nijak výrazně a nic nevypadá zvláště znepokojivě.“
Seznam regresí verze 4.11 z 9. dubna obsahuje 15 známých problémů.
Stabilní aktualizace: 4.10.9, 4.9.21 a 4.4.60 byly vydány 8. dubna. Následovaly je aktualizace 4.10.10, 4.9.22 a 4.4.61 dne 12. dubna.
Nemyslím si, že bychom měli někdy všem aplikacím povolit přístup k celému adresnímu prostoru. Nemá to smysl. /bin/true nepotřebuje víc než 64 TB virtuální paměti. A doufám, že ani nikdy nebude.
—Kirill Šutemov (díky Jonu Mastersovi)
Uvědomuješ si, že tohle lidé říkali o téměř každém hranici paměti od 64K dál?
Daniel Vetter píše o tom, jak lidi dostat k tomu, aby revidovali kód. „Dojem z těch dvou článků by mohl být takový, že revidování kódu je těžké, neustále se nedostává schopných a ochotných recenzentů a tohle je stav, který panuje odnepaměti. Chtěl bych to vyvrátit díky našim vlastním zkušenostem v grafickém subsystému, kde jsme zavedli dobře fungující proces revidování ovladače Intel, centrálního subsystému a nejnověji prací na společně udržovaných menších ovladačích, který funguje úspěšně a ani to až zas tak nebolí.“
Stalo se již tradicí, že se jaderná síťová komunita schází dvakrát do roka na dvoufázové konferenci: neformální dvoudenní plenární zasedání pouze pro zvané, pojmenované Netconf, které se tento rok konalo v Torontu, a obvykleji vedená konference s jedinou stopou, otevřená veřejnosti a nazvaná Netdev. Autor tohoto článku, Antoine Beaupré, byl přizván, aby letos napsal o obou konferencích, jelikož se Netdev konala v Montrealu, jeho bydlišti, kde se rád setkal se všemi vývojáři, kteří se starají o tu část jádra Linuxu, která má na starosti síťování.
Tento článek se týká prvního dne konference, která spočívala v setkání zhruba 25 linuxových vývojářů pod taktovkou Davida Millera, správce jaderného síťového subsystému. Netconf nemá žádná formální sezení. Přestože někteří lidé přednášeli se slajdy, docházelo k častým přerušením (vlastně vítaným) a důraz byl kladen na odstraňování problémů, které se zasekly v e-mailové konferenci, a získávání návrhů, nápadů, řešení a zpětné vazby od ostatních kolegů.
Jedna z prvních větších debat se týkala funkce ndo_select_queue(), klíčové součásti linuxového systému pro polling, která určuje, kdy a jak se mají posílat pakety přes síťové rozhraní (viz netdev_pick_tx a spol.). Základní otázka spočívala v tom, zda je používání ndo_select_queue() v ovladačích dobrý nápad. Alexander Duyck vysvětlil, že lidé z Intelu zvažovali využití ndo_select_queue() k přiřazování front pro příjem a odesílání. Intelovské ovladače v současné době nevyužívají háček (hook) poskytovaný linuxovým jádrem a ukazuje se, že s funkcí ndo_select_queue() vlastně nikdo není spokojený. Heuristika, kterou používá, totiž nikoho netěší. Všichni (včetně Duycka) se shodli na tom, že by se již neměla používat, nebo alespoň ne pro tento účel.
Diskuze se obrátila směrem k bezdrátovým sítím, kde se tato funkce využívá extenzivně, ovšem k jiným účelům. Johannes Berg vysvětlil, že tamní využití ndo_select_queue() spočívá v klasifikaci provozu, například propasírování hlasové komunikace, i když je best-effort fronta již zabrána. V případě bezdrátových připojení by tuto funkci šlo nahradit řízením toku (flow control) interně, kde již pro jiné účely využívá mechanismus fq_codel, takže opuštění ndo_select_queue() se zdá být možné.
Problémem je pak aktualizace všech ovladačů, aby změnily své chování, což by představovalo spoustu práce. I tak to vypadá, že lidé přestávají používat obecné rozhraní ndo_select_queue() a preferují rozhraní pro správu front, která jsou specifická pro danou doménu nebo dokonce konkrétní ovladač (v případě Intelu).
Poznámka redakce: Reportáž ze zbytku prvního dne a ze dne druhého najdete na LWN.net.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz