Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.8-rc7 vydaná 8. února. Linus k tomu řekl: Tak tady to je. Hlavně aktualizace ovladačů (USB, síť, radeon, regulator, zvuk) s nahodilou várkou dalších věcí (btrfs, síť apod.). A je to povětšinou velmi malé.
Stabilní aktualizace: verze 3.7.7, 3.4.30 a 3.0.63 vyšly 11. února; verze 3.5.7.5 vyšla 8. února.
Verze 3.7.8, 3.4.31 a 3.0.64 se aktuálně revidují; jejich vydání lze očekávat 14. února nebo později.
Co se mě týče, tak jediné záruky na stabilitu rozhraní ve VFS se týkají rozhraní pro systémová volání. To znamená, že zde nemohou být žádné sledovací body [tracepoints]. Basta.
-- Al Viro
Zdravím ARM!
Nikam jen tak nezmizíme. Už nás nemůžete umlčet nebo zastavit a bude stále obtížnější si nás nevšímat.
Je jen otázkou času, než vytvoříme open source ovladač, který se ve výkonu vyrovná vaší binárce. A teď už jde jen o týdny a měsíce. Žádosti vašich vlastních zákazníků, abyste tento open source projekt podpořili, budou už jen hlasitější.
Tak proti nám prosím přestaňte bojovat. Přijměte nás. Pracujte s námi. Vaši zákazníci a akcionáři vás za to budou mít rádi.
Jednou z nějvětších příčin změn ve vývojovém cyklu 3.8 bylo odstranění skupiny maker __devinit. Tato makra označovala kód a data potřebná jen při inicializaci zařízení a bylo tedy po jejím dokončení možné se jich zbavit. Tato makra šla pryč z prostého důvodu: hardware se stal natolik dynamickým, že inicializace není nikdy hotová; vždy se může vynořit něco nového a už nemá smysl sestavovat jádro, které by si s tím nedovedlo poradit. Ale i v takovém světě jsou CPU obecně vnímána jako statická. Jenže i CPU mohou přibývat nebo ubývat a to je motivací pro změny v tom, jak je jádro spravuje.
Hotplug je známou věcí u klávesnic, tiskáren nebo úložišť, ale ne moc u CPU: dodatečná CPU na USB se na trhu moc neobjevují. I tak ale jádro už nějakou dobu hotplug CPU podporuje; původní verze Documentation/cpu-hotplug.txt byla zařazena v roce 2006 pro jádro 2.6.16. Tento dokument zmiňoval několik využití pro tuto funkci: high-end NUMA hardware, který skutečně má podporu pro procesory připojené za běhu a schopnost v HA systému vypnout vadný procesor. Od té doby se našlo další využití, mimo jiné při uspávání systému (kde jsou všechna CPU až na jedno „vysunuta“ přes uspáním) a virtualizaci, kde virtuální CPU mohou být přidávána (nebo odebírána) dle potřeby.
Proto je hotplug CPU užitečnou funkcí, jenže současná implementace není v jádře zrovna oblíbená; v nedávném patchi, který měl stav zlepšit, Thomas Gleixner poznamenal, že současná implementace hotplugu CPU se stává čím dál větší noční můrou plnou race conditions a nedokumentovaného chování. Hotplug CPU vykazuje známky funkce, která se časem značně vyvíjela, aniž by se jí dostalo řádného dohledu, mimo jiné pak výčet kroků při odpojení procesoru není opakem toho, co se děje při připojení. Ale většina problémů s hotplugem CPU je svalována na rozsáhlé používání notifikátorů, ke kterému tam dochází.
Jaderný mechanismus notifikátorů je způsobem, jak může jaderný kód požádat o zpětné volání, kdykoliv dojde k události, o kterou se zajímá. Jde vlastně o obecné háčky, které může používat kdokoliv v jádře – ale vypadá to, že to tak doopravdy i je. Hodně lidí si na ně stěžuje, ukázkou je tento Linusův komentář reagující na Thomasův patch:
Notifikátory jsou ohavnost a snad každé jejich použití je závažnou chybou v návrhu. Mají problémy se zamykáním, zavádějí nahodilá interní API, která je těžké pak opravovat (protože se vám na ně napojí náhodní lidé, což je velkým *smyslem* těchto notifikačních řetězců).
Notifikátory navíc kód znepřehledňují, protože není snadné zjistit, co se kdy stane v řetězci notifikátoru (který vzniká za běhu): může v něm být libovolná sada callbacků v jakémkoliv pořadí. Požadavky na pořadí u konkrétních notifikátorů to pak samy o sobě dokážou ještě pěkně zkomplikovat.
Proces spojený s vysunutím CPU vyžaduje překvapivě mnoho úkonů. Plánovač musí být upozorněn, aby mohl přesunout úlohy pryč z dotčeného CPU a ukončit přísušnou frontu pro běh [run queue]. Jaderná vlákna určená pro konkrétní CPU musejí být upozorněna, aby se ukončila, nebo se „zaparkovala“. Správci frekvence CPU se musejí dozvědět, že se už o tento procesor nemusejí zajímat. Snad všechno, co má proměnné zvlášť pro každé CPU, musí na odchod CPU reagovat. Časovače běžící na daném CPU musejí být přesunuty. Subsystém RCU se musí dozvědět, že už nemá CPU sledovat a má se postarat o všechna zpětná volání RCU pro dané CPU. Každá architektura má své vlastní nízkoúrovňové detaily, které se musí řešit. Subsystém událostí perf má také svou vlastní úctyhodnou sestavu požadavků. A tak dále; tento seznam není zdaleka kompletní.
Všechny tyto operace jsou v současné době vykonány pomocí skupiny notifikačních zpětných volání, jež jsou při troše štěstí zavolána ve správném pořadí. Přidání nového CPU vyžaduje odpovídající opačnou sadu operací, ale ty jsou řešeny asymetrickým způsobem pomocí jiné skupiny zpětných volání. Výsledkem je to, že celý mechanismus je velmi křehký a jen málo lidí doopravdy rozumí tomu, co se při přidání nebo odebrání CPU musí udělat.
Thomas neusiluje o přepsání všech notifikačních funkcí nebo zásadní přepis chování při hotplugu CPU – alespoň zatím ne. Namísto toho se soustřeďuje na zavedení nějakého pořádku v celém procesu, aby bylo možné mu na pohled porozumět. Proto nahradil současnou skupinu notifikačních řetězců lineární sekvencí stavů, kterými se má při vypínání CPU projít. Máme tu jediné pole struktur cpuhp_states, každá má jeden příslušný stav:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
struct cpuhp_step {
int (*startup)(unsigned int cpu);
int (*teardown)(unsigned int cpu);
};
Funkce startup() bude zavolána při připojení CPU, zatímco teardown() během opačného procesu. Mnoho stavů má aktuálně jen jednu nebo druhou funkci; konečným cílem je to, aby proces byl symetričtější. V počátečním patchi vypadají stavy takto.
| Stav | startup | teardown | |
|---|---|---|---|
| CPUHP_CREATE_THREADS | ✔ | ||
| CPUHP_PERF_X86_UNCORE_PREP | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_PERF_X86_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_PERF_BFIN | ✔ | ||
| CPUHP_PERF_POWER | ✔ | ||
| CPUHP_PERF_SUPERH | ✔ | ||
| CPUHP_PERF_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_SCHED_MIGRATE_PREP | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_WORKQUEUE_PREP | ✔ | ||
| CPUHP_RCUTREE_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_HRTIMERS_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_TIMERS_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_PROFILE_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_X2APIC_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_SMPCFD_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_SMPCFD_PREPARE | ✔ | ||
| CPUHP_SLAB_PREPARE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_NOTIFY_PREPARE | ✔ | ||
| CPUHP_NOTIFY_DEAD | ✔ | ||
| CPUHP_CPUFREQ_DEAD | ✔ | ||
| CPUHP_SCHED_DEAD | ✔ | ||
| CPUHP_CLOCKEVENTS_DEAD | ✔ | ||
| CPUHP_BRINGUP_CPU | ✔ | ||
| CPUHP_AP_OFFLINE | Aplikační stavy procesoru (AP) | ||
| CPUHP_AP_SCHED_STARTING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_PERF_X86_UNCORE_STARTING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_PERF_X86_AMD_IBS_STARTING | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_AP_PERF_X86_STARTING | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_AP_PERF_ARM_STARTING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_ARM_VFP_STARTING | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_AP_ARM64_TIMER_STARTING | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_AP_KVM_STARTING | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_AP_X86_TBOOT_DYING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_S390_VTIME_DYING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_CLOCKEVENTS_DYING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_RCUTREE_DYING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_SCHED_NOHZ_DYING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_SCHED_MIGRATE_DYING | ✔ | ||
| CPUHP_AP_MAZ | Značí konec stavů AP | ||
| CPUHP_TEARDOWN_CPU | ✔ | ||
| CPUHP_PERCPU_THREADS | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_SCHED_ONLINE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_PERF_ONLINE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_SCHED_MIGRATE_ONLINE | ✔ | ||
| CPUHP_WORKQUEUE_ONLINE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_CPUFREQ_ONLINE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_RCUTREE_ONLINE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_NOTIFY_ONLINE | ✔ | ||
| CPUHP_PROFILE_ONLINE | ✔ | ||
| CPUHP_SLAB_ONLINE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_NOTIFY_DOWN_PREPARE | ✔ | ||
| CPUHP_PERF_X86_UNCORE_ONLINE | ✔ | ✔ | |
| CPUHP_PERF_X86_ONLINE | ✔ | ||
| CPUHP_PERF_S390_ONLINE | ✔ | ✔ |
Při pohledu na tento seznam začíná být jasné, proč je těžké mechamismu hotplugu CPU porozumět. Je v tom takový nepořádek, že se Thomas ani nesnaží na tom něco zásadně měnit; většina stávajících zpětných volání zůstává beze změny, jen se spouštějí trochu jinak. Cílem této práce podle Thomase je:
Jde o to vyjasnit omezení týkající se pořadí. Jde o to zdokumentovat stávající hrůzu tak, aby každý dokázal procesu hotplug porozumět bez halucinogenních drog.
Jakmile je do mechanismu hotplugu CPU vnesen nějaký pořádek, pak je možné začít uvažovat o pročištění. Cílem je mít mnohem méně stavů viditelných zvenčí; pro ovladače a souborové systémy budou existovat jen stavy „příprava“ a „povoleno“ bez řazení mezi subsystémy. Ovladače a souborové systémy nebudou moci jakýmkoliv způsobem operaci hotplugu zastavit. Jakmile budou úpravy hotové, pak bude subsystém hotplugu mnohem předvídatelnější a mnohem více podrobností zůstane zbytku jádra skryto.
To je ale hudbou budoucnosti; nejprve je nutné vytvořit příslušnou infrastrukturu. Je pravděpodobné, že si první epizoda Thomasova patche vyžádá alespoň jedno opakování, takže se to do verze 3.9 asi nedostane. Od verze 3.10 ale asi budeme svědky významných změn v tom, jak hotplug CPU probíhá; výsledkem by měl být srozumitelnější a spolehlivější kód.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
