Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.15-rc1 vydaná 13. dubna. V porovnání s obřími vydáními je 3.15-rc1 jen prostě obecně velké. Žádná konkrétní rozsáhlá věc, ale jen spousty a spousty commitů. Najde se tam i několik nových ovladačů ve staging (hlavně rtl8723au), ale i když jsou velké, tak stále netvoří celkový objem. Prostě se toho hodně děje. Nakonec bylo do hlavní řady během začleňovacího okna 3.15 přetaženo 12034 neslučovacích sad změn.
Stabilní aktualizace: verze 3.14.1, 3.13.10, 3.10.37 a 3.4.87 byly vydány 14. dubna. Aktualizace 3.2.57 vyšla 10. dubna.
Situace: Vaše kritická aplikace běží (a řídí obří laserový nůž). Hopla, objevila se chyba v paměti a poškozená data se dostanou do aplikace a způsobí tak otočení laseru o 180 stupňů, což po cestě zničí polovinu vaší laboratoře. O několik sekund/minut později váš ovladač EDAC vypíše zprávu informující, že počet neopravených chyb se právě zvýšil.
-- Tony Luck
Do chvíle, kdy Linus vydal verzi 3.15-rc1 a dne 13. dubna uzavřel začleňovací okno, přetáhl 12 034 neslučovacích sad změn do hlavní řady pro tento vývojový cyklus. Proto má 3.15 titul nejaktivnějšího začleňovacího okna v historii a překonává tedy 3.10, které mělo jen 11 963 neslučovacích commitů. Všechny commity až na 700 posledních byly pokryty v minulém vydání Jaderných novin, takže seznam nových funkcí bude tentokrát skromný. Přesto se tu najde několik věcí, které stojí za pozornost.
Asi nejzajímavější změnou je výrazné urychlení probuzení z uspání na systémech s diskovými řadiči SATA. Během uplynulých let proběhly různé snahy o paralelizaci procesu spuštění a probuzení, aby se snížil čas, který uběhne, než se dostanete do použitelného systému. Tyto snahy často narazily na těžkosti, jelikož se oblast tohoto problému ukázala být složitější, než se původně myslelo. Proto je plná paralelizace nadále v nedohlednu.
Nedávno si ale skupinka vývojářů uvědomila, že tu je určitá část, kterou je možné snadno urychlit: většina času stráveného čekáním na probuzení systému uběhne při čekání na plné rozběhnutí řadičů ATA. Dan Williams sestavil dvojici patchů (jeden do ovladače řadiče ATA a druhý do SCSI ovladače „sd“), která lehce mění chování: namísto čekání na návrat řadiče do funkčního stavu ovladače zahájí tento proces a hned vrátí řízení. To umožní zbytku jádra pokračovat v probuzení systému, zatímco se řadič spouští.
Je jasné, že část tohoto procesu bude používat diskové I/O. Jakékoliv I/O požadavky zadané zatímco se řadiče stále probouzejí jednoduše počkají, než mohou být obslouženy. V nejhorším případě bude systém blokovat na I/O a jednoduše se neprobudí rychleji, než tomu bylo doposud, ale v praxi je obecně možné se vrátit do správce oken bez potřeby na I/O čekat. Výsledky, popsané na této stránce věnované patchi, jsou úchvatné. Čas potřebný na probuzení se na systému s mnoha disky zkrátil z 11,6 sekundy na 1,1 sekundy. Na několika různých strojích s jediným diskem se čas probuzení zkrátil z více než 5 sekund na méně než jednu. Jednoznačně jde o vylepšení, které za to stojí, hlavně když vezmeme v úvahu, že se kvůli němu kód moc nezesložiťuje.
Byla začleněna sada patchů umožňující sestavení jádra kompilátorem LLVM. Tohoto cíle nebylo zatím dosaženo; k tomu je nutná další várka patchů, které se snad objeví ve verzi 3.16. Po několika letech sporadických pokusů se ale tento cíl konečně blíží.
Dále tu máme jednu změnu, která může potenciálně rozbít kód v uživatelském prostoru: architektura x86 už nedovolí vytváření 16bitových segmentů při běhu v 64bitovém režimu. Používání 16 bitů může vést na 64bitových systémech k úniku údajů z jádra, což může představovat bezpečnostní riziko. Jelikož běh 16bitového kódu na těchto systémech tak či tak moc dobře nefunguje a není jasné, jestli to vlastně někdo používá, tak se tato změna považuje za bezpečnou. Pokud ale nějací uživatelé přece jen existují, pak by měli dát o sobě vědět, aby byly jejich obavy nějakým způsobem utišeny.
Byla začleněna kupa nových ovladačů: přidávají podporu pro řadiče Qualcomm SDHCI, řadiče Armada 380 a 385 Marvell SoC SDHCI, řadiče I2C Qualcomm QUP, řadiče Cadence I2C, řadiče Freescale eDMA, DMAC zvukové řadiče Renesas R-Car, řadiče DMA QCOM bus access manager, funkce platforem Alienware AlienFX na bázi WMI a řadiče frekvence CPU na hardwaru IBM POWERNV.
V oznámění verze 3.15-rc1 dal Linus najevo, že je méně než jindy nakloněn přidávání nových funkcí mimo začleňovací okno. Zdá se, že se do jádra už tak dostalo tolik kódu, že to vývojáře udrží v pozoru po zbytek cyklu. Pokud bude všechno probíhat tak jako obvykle, pak se můžeme závěru cyklu (a vydání verze 3.15) dočkat někdy ke konci května.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: