Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Vývojové jádro 3.17-rc5 vyšlo 14. září (oznámení). Linus k tomu řekl:
Mohl jsem vydání ze sentimentálních důvodů posunout na středu – bude to 23 let ode dne, kdy jsem nahrál zdrojový strom 0.01. Nejsem ale nijak zvlášť sentimentální, a tak jsem se na to vykašlal. Držím se klasického nedělního vydávání.
Linus upozornil, že jde o docela velkou sadu změn, proto můžeme zapomenout na brzké vydání finální verze 3.17 (aby nedošlo ke konfliktům mezi začleňovacím oknem a jeho cestovními plány).
Stabilní aktualizace: 17. září byly vydány verze 3.16.3 (oznámení), 3.14.19 (oznámení) a 3.10.55 (oznámení).
Je docela zbytečné aktualizovat jádro v kapesním ohřívači, pokud se tím tedy nechcete vytahovat.
Thomas Gleixner (odkaz)
Cílem jádra není odolnost proti neschopnosti vývojářů – tuhle bitvu nemůžete vyhrát, dokud nevyměníte vývojáře ovladačů za softwarové systémy.
Alan Cox (odkaz)
Může pomoct, když budete přemýšlet, jaké tipy byste mohli dát agentovi NSA, který se chce zapojit do open source projektu kleptografického trojského koně. Jak byste to udělali? Schovat změnu do záplaty o tisíci řádcích? Něco jiného? Pak udělejte přesný opak.
Ted Ts'o (odkaz)
Richard Yao se na blogu ClusterHQ dívá na aktuální stav projektu ZFSOnLinux (ZoL). Tvrdí, že ZoL je připravený k použití v produkčním prostředí z řady různých důvodů. Na jejich základě se dá soudit, že portování systému souborů ZFS do Linuxu dosáhlo stejné úrovně integrity dat, stability při běhu a funkcí, jako na ostatních platformách, kde se ZFS používá. „Díky sdílení společné základny kódu s ostatními platformami Open ZFS umožnilo ZFS v Linuxu rychle zavádět funkce dostupné na jiných platformách. V současnosti je pro komunitu Open ZFS referenční platformou Illumos a přestože ovladač ZFS obsahuje stovky funkcí, ZoL nemá dosud implementováno jen asi 18 z nich.“
Matthew Garrett píše o překážkách, které musejí zdolávat vývojáři pracující na systémech ARM založených na rozhraní ACPI. „Někdo by měl převzít odpovědnost za sledování chování ACPI a rozšiřovat toto exportované rozhraní při každé změně. A my musíme vědět, kdo to bude, předtím, než se kterýkoli z těchto systémů začne dodávat. Jinak nám hrozí záplava zařízení na platformě ARM, které podporují jen konkrétní verze jádra. A přesně tomu by mělo rozhraní ACPI předcházet.“
Sanitizér adres jádra (KASan) by měl nacházet místa, ve kterých jádro přistupuje k paměti, kde by nemělo. Používá kombinaci nové funkce GCC pro řízení přístupu k paměti a „stínové paměti“ ke sledování, které adresy jsou oprávněné, aby si mohl hlasitě stěžovat, pokud jádro čte nebo zapisuje někde jinde. KASan sdílí některé atributy ostatních funkcí ladění jádra, nabízí ale taky vlastní výhody. A už posloužil při dohledání skutečných chyb jádra.
Sada oprav KASan pochází od Andreje Rjabina, je ale založena na práci Andreje Konovalova a projektu AddressSanitizer. I když jsou tyto opravy zatím ve fázi RFC, jedná se už o jejich druhou verzi. Od zveřejnění původního RFC v červenci byla provedena řada vylepšení.
Základní myšlenkou KASanu je alokovat mapu („stínovou oblast“), kde každý jeden bajt v mapě představuje osm bajtů adresního prostoru jádra. Pro architekturu x86_64 (což je jediná podporovaná architektura) to znamená rezervaci (nikoli alokaci) 16 TB adresního prostoru pro správu celých 128 TB, které může jádro adresovat. Každý bajt v mapě kóduje oprávněnost jádra k přístupu k odpovídajícím bajtům v plném adresním prostoru.
Toto kódování je celkem jednoduché. 0 znamená oprávněný přístup všech osmi bajtů, zatímco 1–7 označují počet souvislých bajtů na začátku osmibajtové oblasti, které jsou platné (2 tedy znamená, že první 2 bajty jsou oprávněné a dalších 6 nikoli). Záporné hodnoty jsou určeny různým typům nepřístupné paměti (volná paměť, různé druhy červených zón apod.). Mohlo by se zdát, že by se další kladné hodnoty daly použít k zakódování souvislých oprávněných bajtů na konci osmibajtové oblasti, k tomu ale asi v praxi nedochází.
Přístupy jádra do paměti potom lze porovnávat se stínovou mapou a kontrolovat, jestli jsou oprávněné. GCC 5.0 (další hlavní verze po 4.9, která by měla být vydána v roce 2015) zavede novou funkci, která umožní kontrolu adres jádra za běhu. Příznak -fsanitize=kernel-address způsobí, že GCC bude řídit každou operaci načtení do paměti a uložení z ní. Do každé z těchto operací vloží volání funkce, která může prozkoumat cílovou adresu a pokud je neplatná, nahlásit to do protokolu jádra. Volání jsou ve tvaru __asan_loadN() a __asan_storeN(), kde N odpovídá rozsahu přístupu (1, 2, 4, 8 nebo 16 bajtů). K dispozici jsou opravy GCC, které tyto nelineární kontroly změní na integrované, kdy GCC přímo vloží kód pro kontrolu stínové mapy, místo aby volal zvláštní funkce.
Většinu práce tedy provádí kód vložený překladačem. Tyto opravy ale musejí zvládat ještě určité detaily. Implementace kontrolní a informační infrastruktury je první krok (tato oprava také začleňuje soubor Documentation/kasan.txt). Poté je třeba zaplnit úvodní stínovou oblast. Na počátku procesu spouštění je každá položka tabulky stránky ve stínové oblasti nastavena na nulovou stránku. Později, po namapování fyzické paměti, jsou nulové stránky odpovídající dané paměti uvolněny a jsou alokovány a namapovány skutečné stránky pro sledování paměti jádra.
Když jádro alokuje stránky, jsou ve stínové oblasti označeny jako přístupné; obdobně jsou stránky při uvolnění označené jako nepřístupné. Alokátor SLUB byl upraven tak, aby aktualizoval všechny alokace a uvolnění ve stínové mapě.
Rjabinin v první zprávě sady oprav nastínil rozdíly mezi KASanem a několika dalšími nástroji na ladění paměti jádra. Protože KASan používá ovládání vložení při kompilaci, je mnohem rychlejší než kmemcheck, nedokáže ale rozpoznat čtení neinicializované paměti jako kmemcheck. I když DEBUG_PAGEALLOC a SLUB_DEBUG jsou rychlejší než KASan, ani jeden nedokáže rozpoznat všechny neoprávněné přístupy jako KASan (DEBUG_PAGEALLOC nabízí granularitu jen na úrovni stránek a SLUB_DEBUG nedokáže rozpoznat některá nesprávná čtení).
KASan pro jádro aktivuje parametr Kconfig KASAN. Vyžaduje alokátor SLUB a GCC verze >= 5.0. Lepšího hlášení lze dosáhnout, pokud jsou aktivní trasování zásobníků a SLUB_DEBUG. Rjabinin také přidal testovací modul, který lze také použít k vyvolání přístupu mimo povolené oblasti a chyby použití po uvolnění k testování KASanu a dalších debuggerů paměti.
Diskuze o těchto opravách byly konstruktivní, jen několik návrhů se týká celkem drobných změn. Navíc Saša Levin uvedl několik chyb jádra, které objevil při použití fuzzeru Trinity s první verzí sady oprav KASan. Zdá se, že v ladění paměti existuje volný prostor, který by KASan mohl pomoct zaplnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
14.10.2014 11:29
Tadeáš Pelech | skóre: 34
| Malenice
kmemecheck? .. To je nějaká kontrola jaderných "meme"? 
20.10.2014 14:40
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
22.10.2014 14:37
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz