Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.10-rc6 vydaná 15. června. V oznámení Linus Torvalds zmínil, že počty patchů (226 od -rc5) se lehce snižují. Ale i pokud jste luddita a ještě jste se neseznámili s rozkošemi práce s gitem, pak byste jistě měli mít zájem používat poslední jádro. Tak se na to vrhněte a odhalte případné regrese. Protože oprav tam máme všude hodně...
Stabilní aktualizace: Greg Kroah-Hartman dne 13. června vydal stabilní jádra 3.9.6, 3.4.49 a 3.0.82. Stabilní jádro 3.2.47 vydal Ben Hutchings dne 19. června.
Jádra 3.9.4, 3.4.50 a 3.0.83 se aktuálně revidují a jejich vydání lze očekávat 20. června nebo krátce poté.
OK, ještě jsem tu nenašel žádnou chybu, ale ty tvé bývají zákeřnouškééé. My neradi zákeřnoušké a musíme najít miláška!
Kvůli tomuhle kódu začínám vypadat jako Glum.
Můj názor je ten, že se vším, co má co do činění s NetWarem, je nejlepší, když zacházejí fajn lidé z Miskatonické univerzity, a to se všemi náležitostmi, když se pracuje se zárodky po dávných bozích.
-- Al Viro
Když už jsme u toho, tak křečci jsou opravdu zlá stvoření.
Samozřejmě, že můžete svého malého chlupatého křečka Ferdíka mít rádi, ale pod roztomilým a skromným zevnějškem se skrývá vypočítavé a černé malé srdce.
Takže za zaklínání křečků není potřeba se omlouvat. Můžou si za to sami.
No jasně, rád se spokojím s „Můžu to udělat později“, pokud dotyčnému nebude zase vadit mé „Začlením to později“ :)
Nedávno se na LWN psalo o prvotním návrhu od Inga Molnara týkajícího se plánovače ohleduplného ke spotřebě energie. Fragmentace zodpovědnosti za správu výkonu CPU mezi plánovačem, frequency governorem a subsystémem CPUidle musí podle něho být nahrazena jednotným řešením, které umístí rozhodování týkající se správy výkonu na místo, kde je vždy nejvíce informací: do plánovače. Po tomto prohlášení následovala velmi živá diskuze a postupně se začíná rýsovat možné řešení. I nadále jde ale o složitý problém.
Převelení zodpovědnosti za rozhodnutí týkající se správy výkonu CPU na plánovač CPU má určitý šmrnc, plánovač je snad v dobrém postavení na to, aby věděl, zda systém bude v nejbližší době potřebovat výpočetní výkon. Ale tato myšlenka hned naráží na probém kvůli jinému trendu v jádře: rozhodnutí týkající se správy výkonu se přesouvají z plánovače do nízkoúrovňového kódu ovladačů. Jak Arjan van de Ven poznamenal už v květnu v diskuzi na Google+, politika správy výkonu u procesorů značky Intel se v posledních jádrech řeší v kódu specifickém pro tato CPU:
Ačkoliv si uvědomuji, že toto může být kontroverzní, tak říkám, že kombinujeme řídící algoritmus s ovladačem CPU na jediném místě. Pravdou je, že takové řídící algoritmy jsou specifické pro konkrétní CPU, idea obecných governorů „pro všechna CPU“ je už od začátku mylná; chování hardwaru je pro algoritmy klíčové.
Arjan upozorňuje, že debaty kolem řízení frekvencí a napětí CPU se nedotýkají jedné důležité věci: současné procesory mají komplikovanější správu výkonu a mezi jednotlivými generacemi hardwaru se značně liší. Plánovač není správným místem pro veškeré nízkoúrovňové informace; místo toho patří do nízkoúrovňového kódu specifického pro daný hardware.
Obecně ale lidé souhlasí, že předávání více informací mezi plánovačem a nízkoúrovňovým kódem pro správu výkonu by bylo ku pomoci. Zejména je velký zájem o lepší integraci mezi vyvažováním zátěže v plánovači (který rozhoduje o tom, jak rozdělit procesy mezi dostupnými procesory) a logikou správy výkonu. Při vyvažování zátěže se ví, jaké jsou aktuální potřeby a je možné dělat nějaké odhady týkající se blízké budoucnosti; proto dává smysl, že by se ten samý kód účastnil rozhodování, jaké procesorové prostředky by pro danou zátěž měly být k dispozici.
Na základě těchto myšlenek a dalších postřehů Morten Rasmussen zaslal návrh přepracovaného plánovače, ohleduplného ke spotřebe energie. Současný plánovač by byl rozdělen do dvou oddělených modulů:
Plánovač CPU bude řešit plánování jako doposud. Plánovač výkonu si zase bude brát informace o zátěži od plánovače CPU a podle potřeb bude měnit nastavení výkonu systému tak, aby to lépe odpovídalo této zátěži. Mezi tyto změny může patřit přesun CPU mezi stavy výkonu [power state] nebo uspání (nebo probuzení) CPU. Plánovač výkonu by komunikoval se současnými ovladači pro správu frekvence, ale tyto ovladače by nadále byly oddělené a specifické pro konkrétní hardware. Při tomto návrhu by vyvažování zátěže zůstalo pod kontrolou plánovače CPU; k přesunu do plánovače výkonu by nedošlo.
Zajisté je tu spousta problémů, které je nutné vyřešit mimo jednoduchou implementaci plánovače výkonu a definice rozhraní k plánovači CPU. Plánovač CPU nadále musí získat schopnost používat procesory s různými výpočetními schopnostmi; je to nutné pro architekturu big.LITTLE, ale i pro pokročilejší správu stavů výkonu. Aktuálně se procesům započítává, kolik času stráví během na CPU; to jednoznačně není fér vůči procesům spouštěným na pomalejším procesoru. Proto bude nutné používat jinou jednotku než čas, například počet instrukcí. Plánovač CPU si bude muset být vědom uplatňované politiky správy výkonu. Plánování procesů tak, aby byl využit režim „turbo boost“ (kdy je možné přetaktovat jediné CPU za předpokladu, že ostatní CPU jsou nečinná), zůstává otevřenou otázkou. Teplotní omezení přidávají do rovnice další proměnné. A tak dále.
Je také možné, že se oddělení plánování CPU a výkonů nepovede; Morten to popsal takto:
Jsem si vědom, že rozhodování plánovače a plánovače výkonu nemusí být oddělitelné, takže se možná rozhodneme je sloučit. I tak si myslím, že stojí za to snažit se oddělit rozhodování o výkonu od plánovače, leda by se ukázalo, že to jinak nejde.
I s těmito nejistotami se zdá přístup používající „plánovač výkonu“ jako dobrý začátek; Morten a jeho kolegové mají v plánu v brzké budoucnosti zaslat prvotní implementaci plánovače výkonu. Pak se snad od Inga dozvíme, jak dobře tento návrh splňuje požadavky; on (stejně jako ostatní vývojáři plánovače) se od posledních debat drželi stranou. Tak či tak to vypadá, že komunita bude na novém plánovači pracovat docela dlouho.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jenže tady je to zcela určitě špatně:
… dne 13. června vydal stabilní jádra 3.9.6, … Jádra 3.9.4, … se aktuálně revidují a jejich vydání lze očekávat 20. června nebo krátce poté …
Reality check: 3.9.4 vyšlo 24. května, 3.9.6 13. června a 3.9.7 20. června. Takže místo 3.9.4 má být 3.9.7.