MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Další povedená hláška byla, že někdo třeba může cítit potřebu, vynechat z kernelu podporu pro signály (protože je v dané embedded aplikaci nepotřebuje).
Nebo že minimální kernel už je bez blokové vrstvy. (!) Byla řeč o platformách,
které vydrží fungovat dlouhé měsíce z knoflíkové baterky, pročež nemohou používat DRAM, pouze SRAM.
Osobně považuji za minimální rozumný embedded hardware pro Linux něco s 16-32 MB RAM a aspoň 4 MB flash. Takhle to vychází v OpenWRT, které je docela slušně optimalizované na velikost, při zachování poměrně velké množiny fičur. Na doma skládané distro na bázi glibc, pouze vystripované, na nekomprimovaném FS, na x86, mi kdysi stačilo 16 MB flash, dneska bych dal tak 32-64 MB... ale ony dnešní flashky jsou dávno mnohem větší, takže už při domácím kutění není důvod k askezi.
Já jsem měl z té dnešní debaty původně pocit, že se bude patrně jednat o bobtnání věcí v "kernel core" nebo někde těsně kolem - podpora pro věci, které prostupují jádrem napříč (SMP, schedulery, nějaké fičurky v memory managementu, fronty, zámky, co já vím) - a řekl bych, že jsem nebyl daleko od pravdy.
K čemu je někomu kernel bez signálů nebo bez blokové vrstvy? S tím přeci nepůjde použít normální user space, který se skládá ze souborů na nějakém disku... (byť třeba root fs v MTD). A třeba bez TTY nebude možné se na běžící Linux připojit přes telnet ani sériovou konzolu. Zajímavá představa. Fakt je, že už jsem viděl stroje, kde měl user space podobu jediného monolitického bináru. Taky je možné, napsat svoji aplikaci jako modul do kernelu, a pokud by se potlačilo mountování rootfs jakožto završení bootu jádra, mohlo by si jádro vystačit i bez user space...
=> chci říct, že ta dnešní debata o "Tinification" je zjevně o ligu nebo dvě jinde, než obvyklé láteření nad košatícím stromem voleb v menuconfigu. Provozovat Linux na CPU napajeném z knoflíkové baterky, v pár stovkách kB RAM... to mi přijde náměsíčné. Jestli má dnešní minimální kernel 1 MB rozbalený v RAMce, tak mi tahle debata připadá dost akademická.
Nedávno jsem třeba zahlédl sadu patchů přidávající ořezanou verzi síťového stackuIIRC tahle sada souvisela právě s lidmi, co chtějí provozovat kernel na minizařízeních.
Tiskni
Sdílej: