OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Další povedená hláška byla, že někdo třeba může cítit potřebu, vynechat z kernelu podporu pro signály (protože je v dané embedded aplikaci nepotřebuje).
Nebo že minimální kernel už je bez blokové vrstvy. (!) Byla řeč o platformách,
které vydrží fungovat dlouhé měsíce z knoflíkové baterky, pročež nemohou používat DRAM, pouze SRAM.
Osobně považuji za minimální rozumný embedded hardware pro Linux něco s 16-32 MB RAM a aspoň 4 MB flash. Takhle to vychází v OpenWRT, které je docela slušně optimalizované na velikost, při zachování poměrně velké množiny fičur. Na doma skládané distro na bázi glibc, pouze vystripované, na nekomprimovaném FS, na x86, mi kdysi stačilo 16 MB flash, dneska bych dal tak 32-64 MB... ale ony dnešní flashky jsou dávno mnohem větší, takže už při domácím kutění není důvod k askezi.
Já jsem měl z té dnešní debaty původně pocit, že se bude patrně jednat o bobtnání věcí v "kernel core" nebo někde těsně kolem - podpora pro věci, které prostupují jádrem napříč (SMP, schedulery, nějaké fičurky v memory managementu, fronty, zámky, co já vím) - a řekl bych, že jsem nebyl daleko od pravdy.
K čemu je někomu kernel bez signálů nebo bez blokové vrstvy? S tím přeci nepůjde použít normální user space, který se skládá ze souborů na nějakém disku... (byť třeba root fs v MTD). A třeba bez TTY nebude možné se na běžící Linux připojit přes telnet ani sériovou konzolu. Zajímavá představa. Fakt je, že už jsem viděl stroje, kde měl user space podobu jediného monolitického bináru. Taky je možné, napsat svoji aplikaci jako modul do kernelu, a pokud by se potlačilo mountování rootfs jakožto završení bootu jádra, mohlo by si jádro vystačit i bez user space...
=> chci říct, že ta dnešní debata o "Tinification" je zjevně o ligu nebo dvě jinde, než obvyklé láteření nad košatícím stromem voleb v menuconfigu. Provozovat Linux na CPU napajeném z knoflíkové baterky, v pár stovkách kB RAM... to mi přijde náměsíčné. Jestli má dnešní minimální kernel 1 MB rozbalený v RAMce, tak mi tahle debata připadá dost akademická.
Nedávno jsem třeba zahlédl sadu patchů přidávající ořezanou verzi síťového stackuIIRC tahle sada souvisela právě s lidmi, co chtějí provozovat kernel na minizařízeních.
Tiskni
Sdílej: