Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »
Další povedená hláška byla, že někdo třeba může cítit potřebu, vynechat z kernelu podporu pro signály (protože je v dané embedded aplikaci nepotřebuje).
Nebo že minimální kernel už je bez blokové vrstvy. (!) Byla řeč o platformách,
které vydrží fungovat dlouhé měsíce z knoflíkové baterky, pročež nemohou používat DRAM, pouze SRAM.
Osobně považuji za minimální rozumný embedded hardware pro Linux něco s 16-32 MB RAM a aspoň 4 MB flash. Takhle to vychází v OpenWRT, které je docela slušně optimalizované na velikost, při zachování poměrně velké množiny fičur. Na doma skládané distro na bázi glibc, pouze vystripované, na nekomprimovaném FS, na x86, mi kdysi stačilo 16 MB flash, dneska bych dal tak 32-64 MB... ale ony dnešní flashky jsou dávno mnohem větší, takže už při domácím kutění není důvod k askezi.
Já jsem měl z té dnešní debaty původně pocit, že se bude patrně jednat o bobtnání věcí v "kernel core" nebo někde těsně kolem - podpora pro věci, které prostupují jádrem napříč (SMP, schedulery, nějaké fičurky v memory managementu, fronty, zámky, co já vím) - a řekl bych, že jsem nebyl daleko od pravdy.
K čemu je někomu kernel bez signálů nebo bez blokové vrstvy? S tím přeci nepůjde použít normální user space, který se skládá ze souborů na nějakém disku... (byť třeba root fs v MTD). A třeba bez TTY nebude možné se na běžící Linux připojit přes telnet ani sériovou konzolu. Zajímavá představa. Fakt je, že už jsem viděl stroje, kde měl user space podobu jediného monolitického bináru. Taky je možné, napsat svoji aplikaci jako modul do kernelu, a pokud by se potlačilo mountování rootfs jakožto završení bootu jádra, mohlo by si jádro vystačit i bez user space...
=> chci říct, že ta dnešní debata o "Tinification" je zjevně o ligu nebo dvě jinde, než obvyklé láteření nad košatícím stromem voleb v menuconfigu. Provozovat Linux na CPU napajeném z knoflíkové baterky, v pár stovkách kB RAM... to mi přijde náměsíčné. Jestli má dnešní minimální kernel 1 MB rozbalený v RAMce, tak mi tahle debata připadá dost akademická.
Nedávno jsem třeba zahlédl sadu patchů přidávající ořezanou verzi síťového stackuIIRC tahle sada souvisela právě s lidmi, co chtějí provozovat kernel na minizařízeních.
Tiskni
Sdílej: