Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Další povedená hláška byla, že někdo třeba může cítit potřebu, vynechat z kernelu podporu pro signály (protože je v dané embedded aplikaci nepotřebuje).
Nebo že minimální kernel už je bez blokové vrstvy. (!) Byla řeč o platformách,
které vydrží fungovat dlouhé měsíce z knoflíkové baterky, pročež nemohou používat DRAM, pouze SRAM.
Osobně považuji za minimální rozumný embedded hardware pro Linux něco s 16-32 MB RAM a aspoň 4 MB flash. Takhle to vychází v OpenWRT, které je docela slušně optimalizované na velikost, při zachování poměrně velké množiny fičur. Na doma skládané distro na bázi glibc, pouze vystripované, na nekomprimovaném FS, na x86, mi kdysi stačilo 16 MB flash, dneska bych dal tak 32-64 MB... ale ony dnešní flashky jsou dávno mnohem větší, takže už při domácím kutění není důvod k askezi.
Já jsem měl z té dnešní debaty původně pocit, že se bude patrně jednat o bobtnání věcí v "kernel core" nebo někde těsně kolem - podpora pro věci, které prostupují jádrem napříč (SMP, schedulery, nějaké fičurky v memory managementu, fronty, zámky, co já vím) - a řekl bych, že jsem nebyl daleko od pravdy.
K čemu je někomu kernel bez signálů nebo bez blokové vrstvy? S tím přeci nepůjde použít normální user space, který se skládá ze souborů na nějakém disku... (byť třeba root fs v MTD). A třeba bez TTY nebude možné se na běžící Linux připojit přes telnet ani sériovou konzolu. Zajímavá představa. Fakt je, že už jsem viděl stroje, kde měl user space podobu jediného monolitického bináru. Taky je možné, napsat svoji aplikaci jako modul do kernelu, a pokud by se potlačilo mountování rootfs jakožto završení bootu jádra, mohlo by si jádro vystačit i bez user space...
=> chci říct, že ta dnešní debata o "Tinification" je zjevně o ligu nebo dvě jinde, než obvyklé láteření nad košatícím stromem voleb v menuconfigu. Provozovat Linux na CPU napajeném z knoflíkové baterky, v pár stovkách kB RAM... to mi přijde náměsíčné. Jestli má dnešní minimální kernel 1 MB rozbalený v RAMce, tak mi tahle debata připadá dost akademická.
Nedávno jsem třeba zahlédl sadu patchů přidávající ořezanou verzi síťového stackuIIRC tahle sada souvisela právě s lidmi, co chtějí provozovat kernel na minizařízeních.
Tiskni
Sdílej: