Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Autoři ovladačů by měli vědět, že nemohou v jádře přímo dereferencovat ukazatel z uživatelského prostoru.Nejsem sice kernel ani driver vývojář a o Linuxu toho moc nevím, ale jak se má tedy jádro nebo driver chovat když mu uživatel řekne "hele tady je pointer na ta data co jsme si domluvili v dokumentaci, tak je zpracuj, ale možná jsem ti kecal"? Teda kromě očividného přístupu: všechna data pečlivě zkontrolovat. Nojo ale to se děje až po dereferencování toho ukazatele.
(ale dík za upozornění).
Každopádně v copy_to_.. funkcích ten přístup povolenej bude, takže je stačí ukecat, aby zapsaly kam nemají. Jinak ale ukecání jádra, aby zapsalo na špatný pointer je imho chyba ochrany jádra od přístupu ze strany userlandu. To bylo zřejmě příčinou nedorozumění, protože když už jsem jednou v kernelu jako kód, tak už userland ten SMAP neochrání.
uzavřené moduly třetích stran, které nemají Linuxoví hackeři pod kontrolou (VMware, nVidia)
Ten VMware bych zrovna jako příklad nejmenoval. Jejich moduly jsou open source a přinejmenším podstatnou část z nich se VMware opakovaně snaží dostat do upstreamu (naposledy předevčírem submitnuli vmci a vsock), přičemž důvodem, proč to bylo dosud odmítáno, nebyla kvalita kódu.
) jádro, je to hodně účinné
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz