Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Samsung na akci Galaxy Unpacked February 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy S26, S26+ a S26 Ultra a sluchátka Galaxy Buds4 a Buds4 Pro. Telefon Galaxy S26 Ultra má nový typ displeje (Privacy Display) chránící obsah na obrazovce před zvědavými pohledy (YouTube).
Byla vydána grafická knihovna Mesa 26.0.1 s podporou API OpenGL 4.6 a Vulkan 1.4. Je to první stabilní verze po 26.0.0, kde se novinky týkají mj. výkonu ray tracingu na GPU AMD a HoneyKrisp, implementace API Vulkan pro macOS.
Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Aktuální vývojová verze jádra je 3.15-rc8 vydaná 1. června. V tuto chvíli Linus otevřel začleňovací okno pro Linux 3.16. Chce se vyhnout tomu, aby bylo okno otevřené během jeho blížící se rodinné dovolené. Nuže uvidíme, jak dobře to půjde – poslední týdny vydání obvykle jen trávím čekáním, jestli se nestane něco zlého, takže takovéhle překrytí vývoje by *mělo* být v pohodě. Možná to bude fungovat tak dobře, že to budeme takhle dělat i v budoucnosti, i kdyby se mi to *nekrylo* s něčím jiným, kvůli čemuž bych měl potřebu otevírat začleňovací okno dřív, než jsem 100% připraven vydat předchozí verzi. Níže najdete přehled toho, co bylo zatím začleněno.
Stabilní aktualizace: verze 3.14.5 a 3.10.41 vyšly 31. května. Aktuálně se žádné stabilní aktualizace nerevidují.
Začleňovací okno cyklu 3.16 nám může posloužit jako pohled do budoucnosti, kdy bude jádro možná vycházet ještě častěji než dnes. Tím, že Linus otevřel okno pro 3.16 ještě před konečnou verzí 3.15, Linus možná zkrátil rozestup mezi vydáními o týden. Délka vývojových cyklů jádra se obecně snižuje, u posledních vydání šlo obecně o 60 až 70 dnů. I když se Linusův důvod pro překrytí vývojových cyklů – rodinná dovolená – nemusí v dohledné době opakovat, možná přijde na to, že mu podobná paralelizace vyhovuje.
Na rozdíl od předchozích začleňovacích oken teď Linus bude po dobu jednoho týdne pracovat se dvěma větvemi – nebo možná ještě déle, pokud se v -rc8 objeví závažné problémy. Máme tu hlavní řadu (tedy „master“), neboli větěv, kde se hromadí – doufejme jen malé – opravy, které míří do 3.15. Současně s tím spravuje větev „next“, kde se shromažďují změny pro 3.16 (neboli změny v začleňovacím okně). Po vydání 3.15 pravděpodobně sloučí next do masteru a bude dále začleňovat tam.
Jak Linus zmínil v oznámení vydání -rc8, tato část vývojového cyklu je pro něj a ostatní jaderné hackery docela nudná. Linus po dobu posledních několika týdnů obvykle jen čeká, jestli se něco nepokazí. Pokud tento „experiment“ zafunguje, jedno- nebo dokonce dvoutýdenní překrytí mezi jadernými cykly by se mohlo stát běžným postupem. To by mohlo už tak zběsilé tempo jaderného vývoje ještě více zrychlit.
V době psaní tohoto textu Torvalds přetáhnul 5348 neslučovacích změn pro Linux 3.16 (a 54 do hlavní řady po tagu v3.15-rc8). Jelikož se nacházíme v nezvyklé situaci, je trochu těžké odhadovat, kdy bude začleňovací okno uzavřeno, ale můžeme hádat, že se tak stane, než odjede na dovolenou, vydání -rc1 tedy můžeme očekávat okolo 15. června.
Mezi změny viditelné uživatelům patří:
Mezi změny viditelné vývojářům jádra patří:
Příště se podíváme na změny přetažené po tomto souhrnu. Jesliže se objeví zásadní změny i poté, tak je probereme ještě následující týden.
Jádro už dlouho podporuje uzamykání stránek do fyzické paměti; jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je systémové volání mlock(). Ukazuje se ale, že je více způsobů, jak udržet paměť na místě, přičemž některé způsoby se chovají jinak než jiné. Výsledkem je zmatek v účtování prostředků a ne zcela optimální chování správy paměti na aktuálních jádrech. Patch od Petera Zijlstry to může brzy napravit formalizováním druhého typu zamykání stránek pod názvem „připevňování“ (pinning).
Jedním z problémů se zamykáním paměti je to, že nesplňuje požadavky všech uživatelů. Stránka, která byla v paměti uzamčena pomocí volání jako mlock(), musí vždy být fyzicky přítomna v systémové RAM. Při přístupu k uzamčeným stránkám by tedy zjednodušeně nemělo nikdy dojít k výpadku stránky. Nic ale nevyžaduje, aby uzamčená stránka byla vždy na tom samém místě; jádro může uzamčenou stránku libovolně přesouvat. Migrace stránky vyvolá malý [soft] výpadek stránky (který je vyřešen bez I/O) při přístím přístupu ke stránce. Povětšinou to není problém, ale vývojáři těžce realtime aplikací vyvíjejí mnoho úsilí, aby se vyhli sebemenší latenci způsobené malým výpadkem. Tito vývojáři by rádi viděli ještě přísnější zamykání, které zaručuje, že k výpadku nedojde nikdy. Jádro aktuálně takovou úroveň zamykání paměti neposkytuje.
Zamykání také nesplňuje potřeby různých uživatelů v rámci jádra. Zejména pak kód jádra, který používá rozsah paměti jako buffer DMA, potřebuje mít jistotu, že daná paměť nebude přesunuta. Kvůli tomu nebyl mechanismus zamykání pro tyto stránky nikdy používán; místo toho jsou drženy na místě pomocí inkrementování jejich čítače referencí nebo přes volání get_user_pages(). Takové stránky jsou ve výsledku drženy na místě, ale jádro nemá jak vědět, že mohou být drženy po dlouhou dobu.
Tyto neformálně zamčené stránky nás vedou k jedné otázce: jaká je jejich interakce s mechanismem omezování prostředků? Jádro administrátorovi umožňuje shora omezit, kolik stránek může uživatel uzamknout do paměti. Ale v některých případech je vytvoření DMA bufferu sdíleného s uživatelským prostorem výsledkem žádosti aplikace. Takže uživatelé mohou uzamykat stránky v paměti pomocí operací jako vytvoření vzdálených DMA (RDMA) bufferů; tyto stránky se v současnosti nepočítají nezohledňují při vynucování maxima uzamčených stránek. To vadí administrátorům a vývojářům, kteří chtějí, aby se omezení uzamčených stránek vztahovalo na všechny uzamčené stránky, ne jen na vybrané z nich.
Tyto „skryté“ uzamčené stránky vedou ještě k dalšímu problému. Obvykle se subsystém správy paměti snaží oddělit přesunutelné stránky od nepřesunutelných. Ale v tomto případě jsou stránky často alokovány jako běžná anonymní paměť – jinými slovy jako přesunutelné stránky. Jejich uzamčení na jejich místě je pak činí nepřesunutelnými. Kvůli tomu pak překáží, jakmile se kód pro správu paměti snaží vytvořit souvislé rozsahy paměti přesouváním stránek; jsou v oblasti vyhrazené pro přesunutelné stránky, ale jelikož jsou nepřesunutelné, není možné je přemístit tak, aby bylo možné vytvářet větší souvislé bloky.
Peterův patch se všechny tyto problémy snaží vyřešit – nebo alespoň ukazuje, jak se mají řešit. Vytváří formální definici „připevněné“ [pinned] stránky, která musí zůstat na svém fyzickém umístění. Připevnění stránky se drží v oddělené oblasti virtuální paměti (VMA), která je označená příznakem VM_PINNED. V rámci jádra je možné stránky připevnit novou funkcí mm_mpin():
int mm_mpin(unsigned long start, size_t len);
Tato funkce připevní stránky v paměti, ale jen pokud to omezení prostředků volajícího procesu umožňují. Jaderný kód, který potřebuje k připevněné paměti přistupovat přímo, bude samozřejmě stále muset volat get_user_pages(); toto volání by se mělo udělat po mm_mpin().
Jedním z dlouhodobějších cílů (který není součástí tohoto patche) je učinit funkčnost připevňování stránek přístupnou uživatelskému prostoru. Nové systémové volání mpin() by fungovalo jako mlock(), akorát by mělo dodatečnou záruku, že stránka nebude nikdy přesunuta, a tedy při přístupu k ní nedojde k výpadku. Přidání této funkčnosti by asi bylo jen otázkou přidání volání jako takového.
Další aktuálně neimplementovanou funkcí je migrace stránek před jejich připevněním. Volání mm_mpin() říká, že dotyčné stránky nebudou v blízké budoucnosti přesunuty. Proto by dávalo smysl, aby je jádro přesunulo z přesouvatelné zóny (pokud se právě tam zrovna nachází) do jednoho z rozsahů určených pro nepřesunutelné stránky. To by zabránilo připevněným stránkám v tom, aby překážely při kompakci paměti, a tudíž by to usnadnilo vytváření větších bloků volné paměti na původním místě těchto stránek.
A na závěr, umisťování připevněných stránek do jejich vlastního VMA docela usnadňuje jejich sledování. Takže je možné připevněné stránky započítávat do limitu uzamčených stránek, čímž se uzavírá tato konkrétní skulina.
Zatím tento patch nikoho moc nezajímal. Během dřívějších debat byly vyjádřeny obavy, že změnění počítání uzamčených stránek by mohlo vyvolat regrese na systémech, kde se uživatelé blíží k limitům. Tento problém se dá obejít různými způsoby; buď bychom připevněné stránky do tohoto limitu nepočítali nebo bychom pro ně mohli vytvořit oddělený limit. Ani jedna varianta není zrovna přitažlivá, proto je možné, že tento patch projde tak, jak je.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Všimnout si zajisté mohl, ale nevšiml. Vysvětlení se mu dostalo do chrona, proč se v tom dál patlat?
Ja vím, je to těžké. Ale přesto...
Vídat v těch debatách 12 let tytéž lidi by trochu zavánělo uzavřeným klubem pro důchodce, se sdílenou specifickou zálibou... Kromě toho už by dávno nebylo o čem flejmovat.