Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Aktuální verze vývojového jádra: 3.19-rc3 Vývojové jádro 3.18-rc3 vyšlo dne 5. ledna (oznámení). Linus k tomu uvedl:
Je o jeden den opožděné – důvodem nebyl žádný konkrétní problém ve vývoji, ale včera jsme zkrátka doma obkládali koupelnu. Ale rc3 je už venku a všechno probíhá celkem v klidu. Opravdu doufám, že to znamená, že verze 3.19 vypadá dobře, ale je stejně dobře možné, že je to jen proto, že se všichni stále zotavují z dovolených.
Verze 3.19-rc2 byla vydána, s minimálním počtem změn, 28. prosince.
Stabilní aktualizace: minulý týden nebyly vydány žádné stabilní aktualizace. Aktualizace verzí 3.10.64, 3.14.28, 3.17.8 a 3.18.2 jsou v době vzniku tohoto textu v procesu kontroly, lze je očekávat nejdříve 9. ledna. Připomínáme, že verze 3.17.8 bude poslední aktualizace v sérii 3.17.
„Nové a vylepšené“ je ve skutečnosti vlastně jen vylepšené, pokud do toho zahrnete zpětnou kompatibilitu, místo abyste prohlásili: „Teď musí všichni všechno dělat nově a vylepšeně – a jinak.“
To, že v téhle fázi musím pořád žebrat, aby někdo opravil bufferbloat, je dost otravné. Podle té záplavy problémů jsem si vážně myslel, že si k nám všichni už dávno vyšlapou cestu a začnou používat to nepřeberné množství informací a kódu, které jsme pro vás zveřejnili on-line. Doufali jsme, že všichni řešení bufferbloatu nasadí, hlavně v extrémních případech, jako jsou letadla, přístup ve třetím světě a v odlehlých oblastech.
Proslulé zásady vývoje jádra uvádějí, že nejsou povoleny změny, které by poškodily programy v uživatelském prostoru; oprava, která by něco poškodila, musí být vrácena. Tyto zásady byly spuštěny ve zkušebním provozu minulý týden, kdy byly dvě takové změny vyřazeny z hlavního repozitáře. Tyto akce ukazují, že vývojáři jádra myslí princip regrese vážně, ale také ukazují, co to znamená, když se tyto zásady opravu dodržují.
V temných dobách před přelomem století byla podpora bezdrátových sítí v jádru optimisticky řečeno minimální. Ovladače, které existovaly, se většinou snažily, aby se bezdrátové adaptéry podobaly ethernetovým kartám s několika parametry navíc. Po čase byly tyto parametry standardizované v určitém stylu, v rámci rozhraní „bezdrátových rozšíření“. Toto rozhraní založené na ioctl() nebylo nikdy příliš oblíbené, ale několik let svůj účel plnilo, dokud se vývojáři v roce 2006 nezahnali vlastní vinou do kouta. Problémy s konflikty kompatibility nakonec vývoj tohoto API ukončily; dobrou zprávou bylo, že již existoval plán jeho nahrazení tehdy zaostalým API nl80211.
S odstupem času je nl80211 standardním rozhraním bezdrátového subsystému. Bezdrátová rozšíření, která jsou nyní jen kompatibilním rozhraním nad nl80211, jsou již několik let zastaralá a odpovídající vývojáři by se jich rádi zbavili úplně. Takže asi ani nikoho nepřekvapilo, že byla do verze 3.19 začleněna oprava, která odstranila možnost konfigurovat bezdrátová rozšíření do jádra.
Neméně překvapivý byl ovšem i příval stížností, který následoval v rychlém sledu. Zdá se, že správce sítě wicd stále používá API bezdrátových rozšíření. Ale možná ještě důležitější je, že nástroje uživatelského prostoru (například iwconfig), které byly součástí bezdrátových rozšíření, je stále používají – a ty se zase stále používají v bezpočtu skriptů. Takže to vypadá, že tato změna pravděpodobně rozbije pár systémů. Proto také Jiří Kosina zveřejnil opravu, která tuto změnu odvolává, a Linus ji okamžitě přijal.
Objevily se stížnosti vývojářů, že se uživatelé sami od sebe nikdy starých příkazů nevzdají a že je potřeba na ně trochu přitlačit. Ale jádro není pro takový nátlak nejvhodnější. Lepším přístupem, jak navrhl Ted Ts'o, by bylo:
Co se napíchnout do zpětné kompatibility příkazu „iw“ tak, že pokud argv[0] je „iwlist“ nebo „iwconfig“, poskytnout starším příkazům omezenou sadu kompatibility. Pak už vám jenom postačí, když přesvědčíte distribuce, aby nastavily pravidla tvorby balíčků tak, aby „iw“ kolidovalo s wireless-tools, a podaří se vám, aby všichni přešli na iw nejpozději do sedmi let.
Takový přístup by umožnil zabránit rozbití uživatelských skriptů. Ale i tak by trvalo dlouho, než by všichni uživatelé starých API přešli jinam, takže jádro musí podporovat API bezdrátových rozšíření do 20. let tohoto století.
Podstatně starší než bezdrátová rozšíření je koncept „bogomips“, odhad rychlosti procesoru používaný v jádře (některých verzích) pro smyčky s krátkým zpožděním. Hodnota bogomips zobrazená během startu (a uložená v /proc/cpuinfo) má jen volnou vazbu na skutečný výkon procesoru, ale lidé stejně rádi hodnoty bogomips porovnávají. Zdá se, že některé kódy uživatelského prostoru používají hodnotu bogomips pro vlastní účely.
Název bogomips nemohl působit důvěryhodně ani v začátcích a všechna ta léta mu příliš nepřidala. Funkce jako škálování napětí a frekvence způsobí, že se skutečný výkon procesoru v průběhu času mění. Hodnota vypočtených bogomips se může významně lišit podle toho, jak úspěšný je procesor v predikci smyček při spuštění kalibrační smyčku. Heterogenní procesory situaci ještě více komplikují. Ze všech těchto důvodů skutečné využití hodnoty bogomips v jádru v průběhu času klesá.
Kód architektury ARM na novějších procesorech tuto hodnotu vůbec nepoužívá, raději místo toho dotazuje časovač s vysokým rozlišením. U některých podarchitekturách se hodnota vypočtených bogomips značně lišily od toho, co někteří uživatelé považují za skutečnou hodnotu, což vede ke stížnostem. Vývojáři pro architekturu ARM se proto rozhodli jednoduše hodnotu bogomips z /proc/cpuinfo zcela odstranit. Oprava byla přijata do vydání verze 3.12 v roce 2013.
Téměř o rok a půl později si Pavel Machek stěžoval, že tato změna v jeho systému rozbila pyaudio. Když si všiml, že si stěžují i další, zveřejnil opravu, která tuto změnu ruší. Šlo podle něj o regresi uživatelského prostoru, tedy proti zásadám jádra.
Návrat této změny nepřijali v táboře ARM příliš pozitivně; Nicolas Pitre se jej snažil zablokovat se slovy: „Žádná konfigurace, která opravdu spoléhá na tuto zcela falešnou hodnotu bogomips neodrážející žádnou vazbu na skutečný hardware, nebyla označena za ‚funkční‘.“ Linus s tím ale nesouhlasil a prohlásil, že takové regrese nejde tolerovat a že: „Jádro slouží uživatelskému prostoru. To je naše práce.“ Tato změna byla řádně vrácena; jádra pro ARM počínaje verzí 3.19 budou znovu hodnotu bogomips exportovat; dá se předpokládat, že tato změna se dostane i do stabilního stromu.
Přesto však zůstává drobný problém, že hodnota bogomips vypočtená pro současné procesory ARM porušuje očekávání uživatelů; lidé se diví, když jejich zbrusu nový procesor udává hodnotu 6,0 bogomips. I systémy ARM by měly být rychlejší. Problémem podle Nicolase je, že tato vypočtená konstanta, která by měla pomoci se smyčkami zpoždění založenými na časovači, byla uložena jako hodnota bogomips; tradiční hodnota bogomips nebyla vůbec počítána. Podle něj neexistuje žádný skutečný důvod ke spojení těchto dvou hodnot. A tak zveřejnil opravu, která umožňuje vypočítat bogomips podle načasování spuštění těsné smyčky, která „nedělá nic“ – tak, jak se to dělalo na začátku.
Hodnota bogomips již dávno přežila svou hodnotu pro jádro samotné. Počítá se pouze pro uživatelský prostor, a i tam je tato hodnota přinejlepším marginální. Jak uvedl Alan Cox, hodnota bogomips se většinou vypisuje „pro uživatele, aby si ji mohli zkopírovat a tweetovat o tom, jak skvělé je jejich nový počítač.“ Ale protože některé programy závisí na přítomnosti této hodnoty, jádro musí toto hloupé číslo i nadále poskytovat, navzdory skutečnosti, že přinejmenším odráží realitu přinejlepším chabě. Ale i zbytečné číslo má hodnotu, pokud zabrání programu v havárii.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
o tech 22 prekladech co cetlo celkem 68774 uzivatelu ? tak nejspis je zrusit/zakazat kdyz jsou tak spatne ? nebo, vlastne nechat a nadavat ??
Pleteš si uživatele a zobrazení. Navíc to nic neříká o kvalitě těch článků – na lŽivě nebo PCT taky občas otevřu článek, ale neznamená to, že je dobrý.
Ostatně, ty Fricovy překlady nejspíš někdy (i opakovaně) viděl každý uživatel české lokalizace linuxového desktopu nebo souvisejících aplikací (včetně Qt Creatoru).
nenabidne ze bude pomahat s korekci
Já to udělal. Odpověď jsem už ale nedostal. Netuším, kde ty moje e-maily skončily. Možná v /dev/null, možná ve spamu, možná prostě není zájem.
.
.
Univerzální benchmark by se mi líbil, nejlíp ve dvou provedeních:
- předkompilovaný - výsledky by se daly přímo porovnávat. Nejlíp jako LiveCD s pevnou verzí benchmarku, kernelu,..
- s možností kompilace u uživatele. To by dalo uživateli skvělou možnost zkompilovat benchmark s parametry podle distribučních balíčků, potom s parametry na míru jeho procesoru a porovnat rychlost výpočtů. Konkrétně třeba AMD Bulldozer, údajně na tom nebyl výkonově vůbec špatně, ale tehdejší benchmarky jeho výkonu nedokázaly využít (někde byl článek o gcc a kompilaci pro bulldozer, kde to autor vysvětloval).
/proc/cpuinfo a nepočítají s tím, že by tam ten řádek najednou nemusel být. Na druhou stranu ale nemá smysl se nějak moc snažit, aby co nelépe vystihovala "rychlost procesoru", protože tuhle úlohu neplnila moc dobře nikdy (a ani to nikdy nebylo účelem) a už hodně douho ji neplní vůbec. To je to, co (někteří) vývojáři ARM architektury nepochopili, takže to nakonec vedlo k uraženým reakcím typu "tak já to prostě udělám tak, že to vždycky ukáže jedničku, a bude vymalováno".
tak já to prostě udělám tak, že to vždycky ukáže jedničku, a bude vymalovánoMě to přijde jako rozumné řešení. To číslo přeci (už) nemá smysl, takže jestli tam je jednička nebo jakákoliv jiná hodnota je téměř jedno.