Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Současné vývojové jádro 4.2 bylo vydáno 5. července. Podle Linuse 4.2 možná nebude vývojovým cyklem s největším počtem commitů, ale stále se toho hodně děje. „Ovšem když spočítáte celkový počet všech řádků změněného kódu, zjistíte, že se, s milionem přidaných řádků (a čtvrt milionem smazaných řádků), skutečně jedná o největší rc, které jsme tu zatím měli. Čímž poráží předchozího šampiona (3.11-rc1), který byl velký hlavně vzhledem k tomu, že došlo k přidání Lustre do staging tree.“ Zdrojem největšího kusu nových řádků je grafický ovladač amdgpu.
Stabilní updaty: 3.14.47 a 3.10.83 byly vydány 6. července. Updaty 4.1.2, 4.0.8, 3.14.48 a 3.10.84 jsou v procesu revidování, k jejich vydání by mohlo dojít 10. července.
Mám za to, že jste nikdy neviděli démonickou zář v očích autora překladače pomýšlejícího na všechen ten kód, k jehož poškození může dojít,^W^W^W^W^W^W^W^W všechny ty optimalizace umožněné nedefinovaným chování při přetečení celých čísel se znaménkem?
-Paul McKenney
Nakonec skutečně dojde k nesmyslné konverzaci a Jens bude muset přiznat, že ještě *stále* neuvolnil svůj internetový obchod s akčními figurkami inspirovanými vývojáři jádra jako open source.
-Chris Mason
Správci mají tendence stát se správci, protože byli dobří v něčem jiném, ale ne dost dobří ve skrývání se před rolí správce. Je zde paradox, jelikož správce musí být dobrý v tom, říkat „Ne“, ale kdyby skutečně byl, nikdy by nesouhlasil s tím, že se stane správcem.
-Neil Brown
Letošní Kernel Summit se bude konat ve dnech 26. až 28. října v Soulu. Výzva k návrhům pro diskuze je nyní otevřená. Teď je vhodná doba pro ty, kteří by se summitu rádi zúčastnili, aby přišli s dobrým tématem, který by mohl trochu rozproudit diskuzi. Výzva je otevřená do 31. července.
V době, kdy Linus vydal 4.2-rcl a 5. července uzavřel začleňovací okno, bylo do hlavního repozitáře začleněno celkem 12 092 neslučovacích sad změn. Čímž se, dle názoru vašeho editora (ale ne Linusova názoru, viz níže), 4.2 stala nejrušnějším začleňovacím oknem v historii projektu a porazila předchozího rekordmana, verzi 3.15, o 58 commitů. Ani tak si Linus nemyslí, že by se 4.2 mohla stát nejrušnějším vývojovým cyklem, a to z jednoho prostého důvodu: naučili jsme se lépe opravovat chyby v kódu předtím, než se dostanou do hlavního repozitáře, takže je zapotřebí méně oprav. Jestliže předpokládáme, že 3.15 měla vyšší počet oprav než 4.2, potom 4.2 nedosahuje na celkový počet 3.15.
Naštěstí se dají tyhle myšlenky celkem jednoduše ověřit pomocí čísel, takže zde můžete vidět historii několika posledních let, zobrazující celkový počet neslučovacích změn pro každé vydání jádra:
| Vydání | Začleňovací okno | Celkem | % oprav |
|---|---|---|---|
| v3.0 | 7333 | 9153 | 19.9 |
| v3.1 | 7202 | 8693 | 17.2 |
| v3.2 | 10214 | 11881 | 14.0 |
| v3.3 | 8899 | 10550 | 15.6 |
| v3.4 | 9248 | 10899 | 15.1 |
| v3.5 | 9534 | 10957 | 13.0 |
| v3.6 | 8587 | 10247 | 16.2 |
| v3.7 | 10409 | 11990 | 13.2 |
| v3.8 | 10901 | 12394 | 12.0 |
| v3.9 | 10265 | 11910 | 13.8 |
| v3.10 | 11963 | 13637 | 12.3 |
| v3.11 | 9494 | 10893 | 12.8 |
| v3.12 | 9479 | 10927 | 13.3 |
| v3.13 | 10518 | 12127 | 13.3 |
| v3.14 | 10622 | 12311 | 13.7 |
| v3.15 | 12034 | 13722 | 12.3 |
| v3.16 | 11364 | 12804 | 11.2 |
| v3.17 | 10872 | 12354 | 12.0 |
| v3.18 | 9711 | 11379 | 14.7 |
| v3.19 | 11408 | 12617 | 9.6 |
| v4.0 | 8950 | 10346 | 13.5 |
| v4.1 | 10659 | 11916 | 10.5 |
| v4.2 | 12092 | ? | ? |
Od počátku řady 3.x se každé vydání jádra dočkalo v průměru 13,6 % oprav po uzavření začleňovacího okna. V době mezi vydáními 3.15 a 4.1 bylo začleněno 71 416 změn a z toho 8 452, tedy 11.8 %, po uzavření začleňovacího okna. Takže se můžeme domnívat, že se množství kódu, které se do mainline dostane po uzavření okna, oproti loňskému roku snížilo. V případě, že se podaří udržet 11,8% míru, bude 4.2 dokončena s celkovým počtem 13 709 změn, tedy o 13 méně, než jak tomu bylo u 3.15.
Takže je možné, že se 3.15 udrží coby nejrušnější vývojový cyklus, i když váš editor je toho názoru, že je stále předčasné dělat nějaké závěry.
Dlouhodobý trend je v každém případě jasný:
Celkově se komunita vyvíjející jádro při začleňování kódu, který nevyžaduje opravy později ve vývojovém cyklu, skutečně zlepšila.
Od minulého týdne bylo do hlavního repozitáře přidáno dalších 1200 changesetů. Mezi nimi například:
Pokud tempo vydrží (a Linus si nevezme další špatně načasované volno), bude finální verze vydání 4.2 k dispozici 23. srpna.
Někteří čtenáři by mohli přemýšlet o tom, proč tento článek tvrdí, že 4.2 je nejrušnějším vývojovým cyklem, když Linus řekl ve svém oznámení o vydání 4.2 něco jiného:
Ukázalo se, že vydání 3.15-rc1 mělo víc commitů než 4.2-rc1 (i když jen těsně) takže pokud si spočítáte počet commitů, ani tak se nejedná o největší rc1 vůbec.
Rozdíl je v tom, že Linus počítá začleňovací commity, zatímco váš editor nikoli. Jak bylo napsáno výše: Celkově bylo pro 4.2-rc1 získáno (pulled) 12 092 neslučovacích sad změn, toto číslo ovšem narostlo na 12 809 sad změn, když počítáme začlenění, čili jsme těsně za 12 826 pro 3.15-rc1. Úvaha editora o vynechání sloučení je taková, že se většinou jedná o přesuny patchů z jedné větve do druhé, čímž se skutečně liší od „skutečných“ vývojových přístupů. O tom, že někdo jiný bude mít jiný názor, není pochyb.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
BTW některý teploměry exportujou stav pro hwmon. I na blbou GPIO ledku můžeš navázat třeba led heartbeat (nebo jinou leds aktivitu).
ja osobne sem teda proti tomu aby to bylo v userspacu, pac pak mame miliony demonu, kazdej ma jiny api, jinak reseny prava pro komunikaci se zarizenim a je v tom bordel. navic takovy veci jako userpace demon kterej podle teploty procesoru nastavuje otacky vetracku mi pripadaj fakt psycho. co kdyz userspace zamrzne kvuli bugu, spatne nastavenymu nice, nebo pac vsechen vykon sezerou chrome s flashem? pocitac shori nebo minimalne spadne.
crash.
Kernel je pro mě pořád něco tajemného.A to je možno dobré, najpr treba jazyku porozumieť a až potom skúšať čo spraví ten kód s cudzým HW... Ľudia, čo robia v Jave alebo C# sú čiastočne od vývoja kernelu oddelný, lebo si na to len tak netrúfnu.
Má nějakou výhodu mít ovladače pro triviální zařízení jako různé teploměry nebo třeba to TLC59108 jako driver v kernelu? Mně přišlo naprosto přirozené, aby do toho I2C data posílal userspace démon.LEDky se pouzivaj pro debugovani, takze ty by byly v kernelu stejne a navic kernel ma nad I2C/SPI abstraktni rozhrani, takze implementace v kernelu spociva vpodstate v definovani adres. Navic by se musel udelat novej interface, protoze stavajici interface je spartanskej a nenabizi zadna omezeni v pristupu k jednotlivym zarizenim, takze chyba v userspace demonu by mohla rozbit celej system. Proste to nestoji za to.
Procesory Synopsys DesignWare ARC HS38 jsou nyní podporovány.Hmm takže si můžu na Intel čipset (AMT/MEI) nainstalovat linux? Cool!