OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Kolíkové řídicí jednotky...jsou taky kvalitni
Stačí číst originálNa něj jsem během rychlého průzkumu nenašel odkaz.
Zahlédl jsem zmínku ohledně F81216A, což vzbudilo mou zvědavost. K čemu explicitní podpora/ovladač?
Tenhle čtyřnásobný UART na LPC se vůči OS tváří jako čtyři generické UARTy 16C550A na klasických ISA adresách a IRQ (případně neklasických, pokud si tak švába nastavíte Vy nebo Váš BIOS). Navíc bývá BIOSem reportován skrz ISAPnP, takže Linux UARTy odjakmrtva i bezpečně autodetekuje (bez ISAPnP by stačil setserial).
Toho Finteka zná tuším taky user-space SuperIOtool - ale ten je dobrý tak na základní detekci (že je v systému skutečně Fintek, což může být zajímavá informace), případně na dump registrů (dost k ničemu).
Tenhle Fintek je zajímavý tím, že patří do skupiny UARTů, které umí hardwarově řídit half-duplex RS485 - alternativní funkcí pinu RTS. Motherboard samozřejmě musí ještě obsahovat odpovídající transceiver (analogový level shifter), případně lze pořídit snad i externí konvertor, třeba Advantech ADAM-4520 (ale pak to hardwarové řízení přímo v UARTu trochu ztrácí svou jedinečnost, protože ADAM si to umí ošetřit sám). => čili napadlo mě, že možná někdo přidal driver, který ví o schopnostech směrem k RS485 u tohoto LPC UARTu.
A skutečně, jedná se o driver (extra modul), který ví o RS485 v rámci švábu Fintek. Což je na jednu stranu chvályhodné, na druhou stranu zrovna tenhle Fintek má flagy pro nahození podpory RS485 umístěny natolik "stranou", že do nich nedrbe standardní UART driver 8250.c v Linuxu ani ve Windows, takže jakmile si jednou nastavíte podporu RS485 v BIOSu, tak už do toho nastavení v rámci OS nepotřebujete drbat. => není důvod mít pro to driver, snad jen s výjimkou hypotetického defektního motherboardu, který by měl podporu RS485 v hardwaru (transceiver onboard), ale chyběla by konfigurace v BIOS Setupu (nebo by byla vadná). I tak by to patrně šlo řešit z user space, přímým přístupem povoleným skrz ioperm().
V tomto ohledu jsou speciálním případem UARTy OX16C950 a kompatibilní (celé oxfordí portfolio), které naopak trpí tím, že jim vanilkový driver v Linuxu flagy okolo RS485 resetuje při každém volání open() jak slon v porcelánu - takže bez patche na vanilkovém kernelu se s RS485 nehnete.
Při čtení toho nového ovladače pro Fintek jsem si všiml, že se odkazuje na nějaký zajímavý struct a IOCTL týkající se RS485, které sám nedeklaruje.
Žeby už měl kernel podporu pro RS485 ve vanilce uvnitř? Žeby to někdo prosadil, po patnácti nebo kolika letech, přestože to Linus nemá ve svém notebooku, přestože UARTy dávno přešly v kancelářském hardwaru do "trvalé zombie fáze", přestože kompletní rodina Oxford 16xxx95x je už asi půl roku EOL?
Prozkoumal jsem nějaké výskyty těch věcí:
Klíčová slova:
TIOCSRS485
struct serial_rs485
Soubory:
include/uapi/linux/serial.h (10/2012)
include/uapi/asm-generic/ioctls.h (vznikl 10/2012, těžko říct zda TIOCSRS485 je ještě starší)
Documentation/serial/serial-rs485.txt (12/2010)
Documentation/devicetree/bindings/serial/rs485.txt (10/2011)
Závěr:
Zdá se, že je to zas jen další výkřik do tmy. struct serial_rs485 nemá dostatek flagů, aby popsal chování 16C950 a příbuzných. Zmíněná "vanilková podpora" žije trochu bokem v headerech UAPI, což vypadá jako dost platform-specific věc, pro konkrétní ne-x86 platformy (tuším nějaký ARM nebo MIPS).
Využívají to asi čtyři drivery pro obskurní on-chip UARTy uvnitř všelijakých SoCů.
Generický 8250.c dál obsahuje ten řádek nebo dva uvnitř open(), který torpéduje podporu RS485 v 16C950 a spol. - takže kdo to chce používat, ten se bez patche nadále neobejde.
Zažil jsem několik případů v různých modelech x86 hardwaru, kde Fintek F81216 různými vynalézavými způsoby buď hnil/havaroval po nějaké době běhu (začal mršit data), případně neudržel stolici hned po startu (potkával se motor s motorem na LPC proti south bridgi nebo co). Situace, kdy ho k vadnému chování ponoukl krátký pulz (mnohem kratší než jeden bit) přijatý z RS485, byla relativně nejpochopitelnější, přesto v průmyslovém použití na RS485 není takové chování přijatelné - UART toto musí ustát. Tenhle prašivý Fintek se dál a dál prodává a výrobci motherboardů ho používají patrně především proto, že je superlevný, možná levnější než srovnatelný (a 100% solidní) Winbond/Nuvoton, navíc Winbond historicky dlouhá léta kašlal na podporu RS485, takže mu Fintek pytlačil ve skulině trhu, kterou tvoří průmysloví zákazníci.
Naopak tradiční 16C950, původně vyráběný firmičkou Oxford, kterou před pár lety spokl žraloček PLX, po všech stránkách super kvalitní UART pro průmyslové použití, je už pár měsíců u PLX oficiálně EOL. Celá rodina, včetně nejmladších inkarnací s hostitelským rozhraním PCI-e. Kupodivu Advantech dál prodává karty s tímto UARTem a jeho oficiální EOL status sice s úsměvem přiznává, ale dál nijak nekomentuje...
Tím bych ten svůj dinosauří rant mohl pomalu ukončit...
Tiskni
Sdílej: