Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Co když chci, aby byl zdroják indentovaný? Další věc, která se mi např. v DokuWiki prostě nepodařila udělat, je formátování (tučnost, barva) uvnitř <pre> -- takže nejde udělat zdroják nebo ascii art s ručně ztučněnými důležitými částmi. Atd.This is a normal text paragraph. The next paragraph is a code sample:: It is not processed in any way, except that the indentation is removed. It can span multiple lines. This is a normal text paragraph again.
Zajímalo by mne, zda za těmi stovkami dokumentových formátů desetkrát složitějších než XML je opravdu jenom fóbie ze špičatých závorek, nebo i něco jiného.Ano, zejmena to, ze XML je na rucni tvorbu textu zoufale ukecane. Jenom udelat text <b>tucne</b> je na sedm znaku coz, je *zbytecne* moc, kdyz staci dva. Pokud chci odrazky, musim tam cpat <ul>, a pak <li> a to vsechno dvakrat, misto toho abych udelal, enter + hvezdicka nebo neco podobneho, coz opravdu prudi.
desetkrát složitějších než XMLZajimalo by me, kolik lidi opravdu rozumi XML vcetne takovych detailu jako jsou entity nebo jmenne prostory.
Jenom udelat text <b>tucne</b> je na sedm znaku coz, je *zbytecne* moc, kdyz staci dva.Jenže právě přivlastnění hvězdičky, podtržítka a lomítka, což jsou v technických poznámkách dost časté znaky, pak způsobuje ten opruz, že člověk musí neustále escapovat.
Jenže právě přivlastnění hvězdičky, podtržítka a lomítka, což jsou v technických poznámkách dost časté znaky, pak způsobuje ten opruz, že člověk musí neustále escapovat.Ve vyse zvyraznenem textu je zakopan pes. Ne vsichni pisou technicke poznamky. A pan Jirsak se pta, proc vznikaji stovky ruznych formatu. Muzes si tedy vybrat, bud si poridis naprosto univerzilni nastroj a delat v nem i bezne veci bude opruz, nebo pro kazdou situaci pouzijes vhodny nastroj a smiris se s tim, ze nektere specializovane veci bude trochu vetsi opruz.
Problém je v tom, že se vždycky ukáže, že dva znaky nestačí. Že jsou potřeba tabulky, makra… Ten „jednoduchý text“ rázem vypadá jak zdroják v Perlu, a oproti XML jsou ty konstrukce možná o pár znaků kratší, ale mnohem méně čitelné (protože obvykle intuitivně nepoznáte, co kde začíná a končí).Neverim. Napr. dokumentace k MyJIT je psana v RST a prekvapive to jako zdrojak v perlu nevypada (napriklad), i kdyz tam jsou zakomponovane zdrojaky, apod. a jde to cist i v beznem textovem editoru/konzoli. Navic, leze z toho pekne HTML i PDF.
Pro takovouhle dokumentaci entity nepotřebujete znát vůbec, a jmenné prostory výjimečně (pokud chcete do jednoho jazyka vložit jiný – což se v těch stovkách „jednoduchých textových“ formátů dělá také stovkami způsobů).To byla spise takova sarkasticka poznamka k jednoduchosti XML.
Ale jakmile do tohohle formátu někde začne přidávat cokoli složitějšího, měl by si dát facku – cokoliv složitějšího nemá smysl psát v něčem jiném, než v XML.A proto, mile deti, vsichni matematici pisou vedecke prace v MathML. </ironie>
Neverim. Napr. dokumentace k MyJIT je psana v RST a prekvapive to jako zdrojak v perlu nevypada (napriklad), i kdyz tam jsou zakomponovane zdrojaky, apod. a jde to cist i v beznem textovem editoru/konzoli.Jenže tam není nic složitého, používají se tam čtyři formátovací prvky. To se pomocí těch hvězdiček a pomlček zvládnout dá. V tomto případě je nevýhoda "pouze" to, že každý z těch jednoduchých jazyků používá jiný zápis pro ty základní formátovací prvky (nadpisy, tučné písmo, kurzíva). Na to snad musí existovat nějaká komise, která ty znaky přiděluje, aby to žádné dva jazyky neměly stejné...
A proto, mile deti, vsichni matematici pisou vedecke prace v MathML.Předpokládám, že matematika se nejvíc píše v TeXu a LaTeXu. Což jsou zase jazyky, které mají obecná jednoduchá a srozumitelná pravidla pro zápis "maker". Srovnejte pravidlo "každé makro začíná zpětným lomítkem, následuje název makra a ve složených závorkách jeho parametry" s pravidlem pouze pro formátování tučného textu a kurzivy, které je popsané na celou obrazovku a ještě to není ani zdaleka kompletní. Navíc ten váš argument neodporuje mému tvrzení. Ona se ta matematika občas píše i v tom MathML. Ale kolik matematických prací jste viděl napsaných v Markdown, RST, Sphinx, MediaWiki nebo něčem podobném?
Předpokládám, že matematika se nejvíc píše v TeXu a LaTeXu. Což jsou zase jazyky, které mají obecná jednoduchá a srozumitelná pravidla pro zápis "maker". Srovnejte pravidlo "každé makro začíná zpětným lomítkem, následuje název makra a ve složených závorkách jeho parametry" s pravidlem pouze pro formátování tučného textu a kurzivy, které je popsané na celou obrazovku a ještě to není ani zdaleka kompletní.
To zní jako výrok někoho, kdo ten (La)TeX nikdy moc nepoužíval.
Řada znaků se musí escapovat tak jako tak. Různá makra (ne)fungují v závislosti na prostředí. Parametry se píšou nahodile – někdy do hranatých, jindy do chlupatých, ba dokonce žádných závorek (podle původu makra). Tabulky jsou kapitola sama pro sebe.
Ale kolik matematických prací jste viděl napsaných v Markdown, RST, Sphinx, MediaWiki nebo něčem podobném?
To není úplně dobrá otázka, protože z výsledné publikace se moc nepozná, co kdo použil na začátku řetězce… pokud celý řetězec není nějaké zvěrstvo typu MS Word. (Což je jedna možná cesta, jak se dostat k těm lehkotonážním nástrojům… a když jsme u toho, samotný autor Pandoc je filosof/logik.)
Řada znaků se musí escapovat tak jako tak. Různá makra (ne)fungují v závislosti na prostředí. Parametry se píšou nahodile – někdy do hranatých, jindy do chlupatých, ba dokonce žádných závorek (podle původu makra).
Ono je to ve skutečnosti ještě mnohem horší (hint: kategorie znaků a \catcode). Ale tohle drtivá většina matematiků neví a naštěstí vědět nepotřebuje.
Problém je v tom, že se vždycky ukáže, že dva znaky nestačí
Jenže tam není nic složitého, používají se tam čtyři formátovací prvky.Je tam tucne, kurziva, escapovany text, zdrojaky, tri nebo ctyri druhy nadpisu, odkazy. Co realne potrebujes vic pro dokumentaci API nebo nejakeho kodu? (Obzvlast, pokud chces mit text, ktery pujde editovat/zobrazit i v beznem textovem rezimu.)
Ona se ta matematika občas píše i v tom MathML.,,Obcas.'' :-]]
Navíc ten váš argument neodporuje mému tvrzeníTo zcela jiste, protoze tu nekdo tvrdil:
cokoliv složitějšího nemá smysl psát v něčem jiném, než v XML.
Ale kolik matematických prací jste viděl napsaných v Markdown, RST, Sphinx, MediaWiki nebo něčem podobném?Kdo rika, ze tyto nastroje jsou urcene pro psani matematickeho textu? Razim tezi, ze je lepsi mit na kazdou praci vhodny nastroj, ktery ti danou praci umozni delat pohodlne, nez mit univerzalni nastroj, kde delat i ty nejbeznejsi veci je otrava. Z vlastni zkusenosti bych rekl, ze delat dokumentaci v XML je asi jako jist rizek lzici. Ne, ze by to neslo, ale radsi si na to vezmu neco jineho.
Je tam tucne, kurziva, escapovany text, zdrojaky, tri nebo ctyri druhy nadpisu, odkazy. Co realne potrebujes vic pro dokumentaci API nebo nejakeho kodu? (Obzvlast, pokud chces mit text, ktery pujde editovat/zobrazit i v beznem textovem rezimu.)Stačí si přečíst článek, pod kterým diskutujeme.
Razim tezi, ze je lepsi mit na kazdou praci vhodny nastroj, ktery ti danou praci umozni delat pohodlne, nez mit univerzalni nastroj, kde delat i ty nejbeznejsi veci je otrava.S tím souhlasím. Přičemž AsciiDoc, Markdown, MediaWiki ani další podobné „plaintext formáty“ nepovažuju za vhodné nástroje pro složitější formátování, makra nebo šablony. Pokud chce někdo tučné písmo vyznačovat hvězdičkami, ať to klidně dělá (i když by bylo fajn dohodnout se na tom, že tučné písmo bude třeba vždy hvězdička). Ale jakmile je potřeba něco složitějšího – obrázek, tabulka, makro, šablona – ať se autoři vykašlou na implementaci speciálních formátů do těch „plaintext“ formátů a použijí normální HTML nebo XML. Protože to je přesně ten okamžik, kdy ten „plaintext“ formát přestává být vhodný nástroj a začíná být neuvěřitelně otravný.
<pre>.
To, co chceš, je pravděpodobně něco jako line_blocks, což je věc přítomná v RST nebo Markdownu z Pandoc.
z PandocMyslím, že tohle mluví za vše. Formát, který je v každé implementaci jiný.
To, co chceš, je pravděpodobně něco jako line_blocks, což je věc přítomná v RST nebo Markdownu z Pandoc.Ne, potřebuju, aby se to vysázelo monospace fontem. Účelem je udělat ascii art nějaké součástky a zvýraznit některé nožičky.
To, co chceš, je pravděpodobně něco jako line_blocks, což je věc přítomná v RST nebo Markdownu z Pandoc.Aha, takže si ještě musím vybrat ten správný markdown. Doufám, že v něm nebudou zase jiné chyby.
Účelem je udělat ascii art nějaké součástky a zvýraznit některé nožičky.
Což není úkol pro předformátovaný text.
Ne, potřebuju, aby se to vysázelo monospace fontem.
Tak si nastav výstupní šablonu.
S tím souhlasím. Přičemž AsciiDoc, Markdown, MediaWiki ani další podobné „plaintext formáty“ nepovažuju za vhodné nástroje pro složitější formátování, makra nebo šablonyA v tom je to hlavni nepochopeni. Jsou to totiz formaty, ktere umoznuji pohodlnou tvorbu/psani textu/dokumentace v beznem textovem editoru. Pokud potrebujes text formatovat, mas tu LaTeX nebo InDesign.
Co když chci, aby byl zdroják indentovaný?
::
Indentovaný
zdroják
Sphinx umožňuje vkládat i html a latex, ale .. ale. Prostě to místama fakt bolí. Co jsem já měl problém, tak třeba s obrázkama a jejich titulkama, na které se chci referencovat z textu s názvem strany / kapitoly. Třeba „Obrázek 2.4.5 - Popisek“, protože když si to někdo vytiskne, tak je mu reference pomocí popisku / názvu obrázku k ničemu, když neví, kde ho má hledat. Což mě přivádí k dalšímu problému, že layout obrázků v PDF stojí za vyližprdel a klidně ho to nacpe o pět stránek vedle, podle toho jak se mu to hodí.
Jako já nejsem žádný knižní nazi, který by si potrpěl na sázení podle pravidel a tak, ale už jen udělat tu knížku, aby nebyla vysloveně dementní si žádá spoustu různých úprav specificky pro PDF, které jsou občas úplně v konfliktu s tím co má být v HTML.
Pak to dopadá tak, že kód je plný sraček jako:
.. only:: html
.. figure:: images/Pgm_Env_Image2.*
:scale: 80
.. only:: not html
.. figure:: images/Pgm_Env_Image2.*
:scale: 50
Protože některé (zdaleka ne všechny, jinak by se to dalo poladit výstupní šablonou) obrázky musím přeškálovávat, jinak je to vrazí nesmyslně velké na samostatnou stránku. Což vede k duplikaci kódu.
Přijde mi, že prostě autoři sphinxu nepapají vlastní medicínu. Nechal bych je v tom dělat něco co se má renderovat do více formátů a imho by jim to došlo, protože to jsou fakt základní problémy.
Jinak problémů tohohle rázu jsem měl desítky, až mě to přivedlo k myšlence, že pokud budu někdy takhle sázet knihu, tak asi použiju snad lisp, nebo nějaké jiné programovadlo, protože se prostě hodí mít i v tom značkovacím jazyku podmínky a funkce a tak podobně (jo, vím že latex toho umí hodně, ale zase má svoje problémy a je to konstantní boj pokaždé, když chci něco netriviálního).
Což mě přivádí k dalšímu problému, že layout obrázků v PDF stojí za vyližprdel a klidně ho to nacpe o pět stránek vedle, podle toho jak se mu to hodí.
To zní jako obyčejné plovoucí prostředí v LaTeXu. V tom případě by sis měl upravit šablonu (banální) nebo aspoň vzít v potaz, že takhle se za určitých okolností sazba dělá.
protože se prostě hodí mít i v tom značkovacím jazyku podmínky a funkce a tak podobně (jo, vím že latex toho umí hodně, ale zase má svoje problémy a je to konstantní boj pokaždé, když chci něco netriviálního)
TeX je totiž obskurní programovací jazyk a většina dostupných informací je zoufale zastaralá. Ono by „stačilo“ mít rozumnou aktualizovanou programátorskou příručku k jádru a základním principům, jenže to už by možná vyšlo jednodušeji napsat moderní systém (se stejnými algoritmy) od píky.
::
Indentovaný
zdroják
Nechápu. Jako že to sežere na začátku řádku vždycky právě dvě mezery? Takže je to ještě horší než Python, kde je to alespoň přiměřeně inteligentní a neřeší to, kolik těch mezer tam přesně je, nebo jestli jsou tam taby?
Příklad (soubor ``/etc/webarchive/wa_kat.json``)::
{
"WEB_ADDR": "0.0.0.0",
"WEB_DEBUG": true,
"WEB_RELOADER": true,
"SEEDER_TOKEN": "1acedb1b6347d9d40fe2f055aa6d3c077f106894",
"ZEO_CLIENT_PATH": "/home/bystrousak/web/WA-KAT/conf/zeo_client.conf",
"ZEO_MAX_WAIT_TIME": 60
}
Což pak vypadá takhle: http://wa-kat.readthedocs.io/en/latest/admin_manual.html#konfigurace-wa-katu
{
"WEB_ADDR": "0.0.0.0",
"WEB_DEBUG": true,
"WEB_RELOADER": true,
"SEEDER_TOKEN": "1acedb1b6347d9d40fe2f055aa6d3c077f106894",
"ZEO_CLIENT_PATH": "/home/bystrousak/web/WA-KAT/conf/zeo_client.conf",
"ZEO_MAX_WAIT_TIME": 60
}
(všimni si, že je to celé odsazené), tak budu potřebovat nějakou extra věc, co není v té stručné dokumentaci, pokud to vůbec půjde (např. v DokuWiki podle mě tučný text uvnitř <pre> (jejich <code>) prostě nijak udělat nejde). A tak je to tam se vším. Zato v HTML se člověk naučí těch pár pravidel a prostě to funguje. Nebo jsem deformovaný tím, že HTML byl dlouhou dobu jediný značkovací jazyk, který jsem znal?
pandoc umí self-contained HTML, do kterého jsou nabouchané i obrázky, takže se to dá používat úplně offline a nezávisle na adresářové struktuře. Používám to na slajdy.
pandoc --self-contained (…), vyrobí to něco jako MHT (webové archivy toho času Opery a MSIE), kde jsou zahrnuty všechny externí věci (skripty, stylopisy, obrázky jako bloky binárního kódu). Funguje to všude IME.
Používám to na zmíněné prezentace (které se odkazují na některý, často sofistikovaný prezentační framework) nebo kvůli obrázkům (včetně těch generovaných online skripty pro konverzi latexových vzorců na bitmapy).
EPUB je oproti tomu archiv, který obsahuje všechny příslušné soubory (text, obrázky, písma) zvlášť.
Pandoc umí dělat i knížky v EPUB, ale musí se to nějak nakonfigurovat, s čímž jsem si hrál toliko jednou, a to dávno.
, potřebuju vidět kus historie, abych neztratil kontext.
PDF se podle mě na text prohlížený elektronicky zoufale nehodí, protože mě fakt nezajímají žádné stránky - i na čtečce s einkem, kde je refresh drahý, bych si nastavil, že page down posune jenom o 80 % stránky, ne o celou -- prostě proto, že u většiny věcí, které nejsou jednoduchá lineární beletriePDF musíš dělat primárně, teprve pak z toho (zdroje) můžeš generovat HTML a whatnot. Opačně to nefunguje - ePub/HTML prostě neobsahuje potřebné informace o formátování., potřebuju vidět kus historie, abych neztratil kontext.
Tiskni
Sdílej: