Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Kód systému souborů Btrfs se v jádře nachází od vydání 2.6.29 z počátku roku 2009. Od té doby byl vývoj jaderného kódu dělán přímo v upstreamu, takže hlavní řada jádra obsahuje veškerý kód vhodný k obecnému používání. Uživatelům, kteří chtějí Btrfs používat k práci, se zpravidla doporučuje držet se aktuálních vydání hlavní řady. Pořád se objevuje velké množství oprav; je tedy asi lepší používat opravený kód, než na vlastní kůži zjistit, proč byly tyto opravy vlastně potřeba. Ještě novější kód pak lze najít ve vývojovém repozitáři Btrfs, ale to by pro lidi, kteří se na vývoji Btrfs aktivně nepodílejí, mohlo být až moc čerstvé.
Aktuální nástroje pro uživatelský prostor, které se starají o vytváření a správu systémů souborů Btrfs, lze získat z následujícího repozitáře:
git://git.kernel.org/pub/scm/linux/kernel/git/mason/btrfs-progs.git
Až donedávna bylo posledním vydáním btrfs-progs 0.19 vytvořené v červnu 2009. Ke konci listopadu bylo ale označení verze změněno na „v3.12“, čímž byla zahájena nová éra, kde čísla verzí kopírují vydání jádra. Vývojář Btrfs Chris Masom tehdy poznamenal, že očekává, že bude dělat vydání btrfs-progs stejně často jako bude vydáváno jádro. Jelikož je na straně uživatelského prostoru potřeba udělat hodně práce, tak by mělo pro uživatele Btrfs jít o příjemnou změnu.
Opět platí, že ti, kdo chtějí používat Btrfs pro skutečnou práci, by se měli držet aktuálních verzí těchto nástrojů. Do tohoto kódu směruje hodně práce (a oprav chyb), ale je nutné aktualizovat, abyste mohli tuto práci zužitkovat. Některé distribuce se drží vývoje v repozitáři btrfs-progs více než jiné; Fedora 19 už má například v3.12, takže její uživatelé nemusejí sestavovat kód sami. Ti ostatní, kteří nemají takové štěstí, by měli sestavování kódu zvážit.
Nástroj pro vytváření systémů souborů Btrfs se pochopitelně nazývá mkfs.btrfs; je možné jej zavolat buď přímo nebo přes program mkfs. Nejjednodušeji se dá spustit takto:
mkfs.btrfs /dev/název-oddílu
Kde název-oddílu je pochopitelně název oddílu, kde se má systém souborů nacházet.
mkfs.btrfs má samosebou hodně parametrů, i když je jich méně než u jiných systémů souborů. Mezi některé z nich, co jsou důležité pro základní používání, patří --force (nutné pro přesvědčení mkfs.btrfs, že má přepsat existující systém souborů na cílovém oddílu), --label pro nastavení popisku a --version pro prosté vypsání verze a ukončení. Je také možné předat parametr --mixed, aby systém souborů míchal bloky dat a metadat dohromady. Běžně to fungování zpomalí, takže se to doporučuje jen v případech, kdy je diskové místo naprosto nejdůležitější; manuálová stránka doporučuje tuto volbu používat jen u systémů souborů do velikosti 1 GB.
Systémy souborů jsou, jak je běžné, přístupné přes příkaz mount. Stejně jako většina netriviálních systémů souborů má Btrfs řadu specializovaných voleb pro mount, pomocí kterých je možné řídit jeho chování. Některé z těchto voleb probereme v dalších dílech; mezi ty zajímavé patří:
Připojený systém souborů Btrfs se chová převážně jako jakýkoliv jiný systém souborů na Linuxu. Sem tam se vynoří nějaké odlišnosti. Mohou být i znepokojivé, například když smažete velký soubor a množství volného místa se nezvětší. Stačí se podívat o minutu nebo dvě později a chybějící místo se objeví – samozřejmě pokud není tento velký soubor součástí některého ze snapshotů. Btrfs dělá na pozadí více práce než spousta jiných systémů souborů.
Repozitář btrfs-progs obsahuje řadu dalších programů kromě mkfs.btrfs. Jednou z čerstvých novinek je nástroj pro kontrolu a opravu systému souborů btrfsck. Manuálová stránka nenechává o novosti tohoto nástroje pochyb: Vzhledem k tomu, že to není dobře otestované na reálných situacích, může btrfsck na rozbitém Btrfs napáchat místo oprav dodatečné chyby. Proto by si měli uživatelé spouštění btrfsck v režimu --repair dobře rozmyslet a spíše využít jedné z funkčností pro obnovu, kterou popisujeme níže.
Neexistence prověřeného nástroje btrfsck zůstává jedním z předních důvodů, proč se administrátoři tohoto systému souborů obávají. Smutnou pravdou zůstává ale to, že jediným způsobem, jak udělat opravdu účinný nástroj pro opravu systému souborů, je sledovat postupem času, jakými způsoby se systém souborů poškozuje a přicházet s řešeními, jak tyto problémy opravit. Proto se časem btrfsck rozvine v nástroj, který dovede řešit řadu problémů, ale není žádný způsob, jak tento proces urychlit.
Všichni ti, kdo pracují s Btrfs, časem dospějí k jinému nástroji nazvanému jednoduše btrfs. Tento nástroj je ve světě Btrfs takovým univerzálním švýcarským nožíkem; s ním je možné nad Btrfs provádět nespočet operací. btrfs implementuje řadu příkazů, kterými se v tomto seriálu budeme později zabývat. Za zmínku pro tentokrát stojí:
Zde popsané základy jsou postačující pro vyzkoušení Btrfs, se kterým budete zacházet jako s jiným unixovým systémem souborů, snad akorát s přídavkem v podobě komprese a kontrolních součtů dat. Jsou to ale právě pokročilé funkce, které činí Btrfs ve světě Linuxu opravdu jedinečným. Jedna z těchto funkcí – vestavěná podpora pro vícero zařízení a RAID – bude námětem dalšího dílu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
16.1.2014 23:01
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
Pokud vím, tak příkaz df lže o volném místě na btrfs partitionech. Mě většinou docházelo místo protože v pozadí běžel snapper a ukládal snapshoty file systému tak často, až se disk zaplnil a přitom df hlásilo volné místo.
příkaz btrfs fi show by měl ukázat správnou hodnotu
příkaz snapper list by měl vypsat jaké tam ty uložené snapshoty jsou
příkaz snapper delete číslo je může vymazat
18.1.2014 13:05
GeoRW | skóre: 13
| blog: GeoRW
| Bratislava
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz