Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
prvý apríl? 
Spise si tazatel nevsiml, ze jaderne noviny vzdycky vychazeji se zpozdenim.
> 1) Flag O_SYNC v současných verzích jádra nesynchronizuje metaddata. Čili pokud připíšu na konec souboru otevřeného s O_SYNC, write() vrátí OK a pak systém lehne, data tam pravděpodoně nebudou.
On O_SYNC na Linuxu funguje s normalnimi soubory? Ja ziju v predstave, ze funguje jen s blokovymi zarizenimi.
JJ. Zurnalovani je naprd. Ono to vytvari falesny dojem ze vas to ochrani pred vsemi typy selhani HW - to ale neni pravda. Pokud mate vadnou pamet ve SCSI/FC adapteru anebo mate problemy s terminaci SCSI tak muzete snadno prijit o vsechna data prave diky zurnalovani.
Zurnalovani, tak jak je implementovano na linuxu vede k tomu, ze se nespousti fsck ani v pripadech kdy se mela provest plna kontrola filesystemu. Treba JFS na AIXu je taky zurnalovaci FS, ale presto v mnoha pripadech OS usoudi, ze server byl rebootovan kvuli HW chybe a provede se plne fsck. Pokud na linuxu pri stovce rebootu 100x prehrajete zurnal tak se vam muze stat ze na disku uz zadna data mit nebudete. Dokonce i takovy wokna umoznuji oznacit NTFS jako "dirty" tim si vynutit plnou kontrolu filesystemu po rebootu.
Dokonce i takovy wokna umoznuji oznacit NTFS jako "dirty" tim si vynutit plnou kontrolu filesystemu po rebootu.
Linuxové distribuce ne?
je snad ještě horší než Ts'oův patch do jádra na detekci debilně napsaných aplikací a úpravu chování ext4.Přesně - patche zajišťující, aby nepřicházel o data ten, kdo na počítači dělá kraviny a padá mu to, nemají v jádře co dělat. A nebo když už, tak jako volitelná možnost, kterou půjde vyhodit.
... na počítači dělá kraviny ...je velmi relativny. Jeden priklad: Panej nefungoval na pocitaci zvuk. Po kratkom zistovani priciny som jej podal vysvetlenie: "[Pocitac] nevie najst Tvoju zvukovu kartu." A kedze to bola velmi bystra pani, na chvilu sa zamyslela a dala mi odpoved, po ktorej som pochopil, aki sme my developeri lameri a ako tazko chapeme "obycajnych" pouzivatelov: "Aka moja zvukova karta? Je to predsa JEHO zvukova karta!"
No... Flashku vidi jako disk a bezne se uvadi, ze ext3 je blbuvzdorny. Jenze on prave ve flashkach (poskozene RAIDy mi prijde hloupe komentovat, rozbite zarizeni je rozbite a nikdo s tim nic nenadela) neni. Vubec se mu nedivim, ze to chtel dopsat do dokumentace (jestli jsem to pochopil spravne, vubec nechtel zvetsovat kernel). Pro me je to taky novinka a budu si muset na flashky davat vetsi pozor.
Ona to neni primo chyba ext3, ale podobne pripady se uz staly. Nektere disky (napr. WD) chybne reportovaly skutecnost, ze data byla zapsana na disk. Tyhle disky poslaly potvrzeni uz kdyz byla data zapsana do cache na disku. Pri vypadku napajeni nebyl filesystem konzistentni a dochazelo ke ztratam dat. Zajimava vec je, ze to postihovalo temer vyhradne XFS. A ted se nabizi otazka je XFS horsi FS nez EXT3, kdyz nedokaze ochranit vase data na nekvalitnim HW?
Tam totiž samotný Ted Ts'o poněkud odflákl implementaci fsync(), která tak trvala nepoužitelně dlouho a programátoři ji museli z aplikací vyhodit.
Ano, toto jsou přesně ty "debilně napsané aplikace" o kterých jsem psal. Linux poskytuje volání, které zaručeně uloží data na disk. Pokud aplikace potřebuje mít data na disku, musí použít toto volání. Vše ostatní je výmluva. Databáze používají své soubory běžně s O_DIRECT/fsync a přesto jsou rychlé.
Jestli je to volání někde nepoužitelně pomalé, má se opravit implementace v systému souborů. Nikoliv se na to vykašlat a spoléhat nezamýšlenou pozitivní vlastnost defaultního nastavení jednoho systému souborů. Protože nikde jinde to nebude fungovat. Vykašlat se je hodně nebezpečné, protože se to projeví za hodně dlouho a nikdo nemusí vědět o co jde. To za hodně dlouho se stalo teď, kdy některá distra vytvářejí ext4 během instalace.
Interval commitu lze někde nastavit někde ne. O tom, jaká je správná hodnota by se mohli vést dlouhé diskuse. ext3 v ordered měla 5s, ext4 má 30s, já nastavuji na 120s, XFS nemá pravidelný commit a zapisuje až se mu zachce. A teď co je správně? Správně je systém souborů čistě odmountovat. Jestli zmizí data za 1s nebo 10 minut je už tak trochu jedno, protože objem dat za 1s může být klidně větší.
Tiskni
Sdílej: