Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Diskuse nad procesem vývoje, 4.-24.1.2000, 45 dopisů
Sam Powell se zeptal, jakým způsobem dělají jednotlivé verze jádra a Alan odpověděl: "Vkládáme do 2.3.x vlastnosti tak dlouho, než se to zhruba dostane do stavu, jaký chceme. Linus pak velmi tvrdě začne pracovat na stabilizaci kódu, pak to nazve 2.4 a později začneme dělat na 2.5." Marco Colombo navrhl, aby se 2.5 vytvořilo současně s 2.4, takže vývoj by mohl pokračovat nepřerušen. Mike A. Harris však podotkl, že Linus by pak nestihal spravovat všechny větve vývoje (2.2, 2.4, 2.5). Marco odpověděl, že se nyní vyvíjejí jen dvě větve 2.2 a 2.3. Horst von Brand přidal ještě 2.0. Marco pokračoval v tomto threadu a napsal, že nenavrhuje zkrátit dobu mezi 2.5.0 a 2.6.0, ale překrývat to s minulým cyklem. Podle něj by tento postup zefektivnil vývoj a zkvalitnil kód. Ostatní s ním však nesouhlasili.
ALI M15x3 čipset: experimentální nebo stabilní, 9.-20.1.2000, 29 dopisů
Luca Montecchiani používá podporu čipsetu ALI M15x3 už od listopadu bez nejmenších potíží. Zeptal se tedy, proč je ovladač označen jako experimentální. Autor ovládače Andre Hedrick napsal, že důvodem je příliš malá odezva od uživatelů a proto čeká na dostatek pozitivních reakcí. Těch vzápětí dostal spoustu. A mezi nim jedna zajímavá otázka: "Existuje někdo, komu to nefunguje?" Nakonec se jeden člověk naskytl s problémem - diskové oprace byly pomalejší, než čekal. Jenže chyba byla na straně hardwaru a bylo mu doporučeno koupit si jinou desku.
Zpomalení pro 2.4, 13.-20.1.2000, 119 dopisů
Během dlouhé implementační diskuse Alan napsal, že by byl raději, kdyby se kód raději nepředělával. Jeho seznam úkolů totiž narůstá, místo toho, aby klesal. Alexander ale odpověděl, že problémy s interakcí mezi IDE-SCSI a ostatními IDE ovládači jsou příliš závažné. A Linus dodal: "Začínám být nervozní z těchto změn, ale zároveň nechci přerušit toto konečné vyčištění oblasti, kde příliš mnoho důvodů je zahaleno tajemstvím a roky historických důvodů .."
Ochranná značka Linux, 18.1.2000, 1 dopis
Protože Linus dostává spousty dotazů ohledně ochranné značky Linux, rozhodl se napsat obecnou odpověď všem. Můžete používat značku Linux, pokud není spojena s nevhodným chováním [LL: www.linuxovizlodeji.cz]. Pokud používáte značku Linux v oficiálním styku [LL: tiskové prohlášení], zákon vyžaduje větičku Linux je tm Linuse Torvaldse. Pokud chcete používat Linux v názvu skutečného projektu, nemusíte Linuse kontaktovat. Pokud však hodláte spekulativně registrovat nějakou doménu, například mylinux.com, pak toto vám Linus zakazuje. Dále název musí být co nejvíce specifický. Například "Linux Expert" je obecný pojem a proto se nesmí používat [LL: nemám nic proti linuxshop.cz, ale nepřipadá mi to zrovna moc specifický název]. Naproti tomu "VA Linux" nebo "Red Hat Linux" jsou VELMI cílené pojmy a proto se smí používat. Pokud jste na rozpacích, položte si otázku: "Co když někdo jiný má projekt a použije stejný název, jak silnou ochranu potřebuji pro svůj projekt?" Linus nenávidí papírování, ale bojí se, že by se věci mohly zvrtnout do situace, která by mohla být ještě horší. Proto tyto podmínky. Celý dopis najdete na adrese http://www.kernelnotes.org/lnxlists/linux-kernel/.
Velký hardware, 21.1.2000, 2 dopisy
Derek Glidden oznámil, že má přístup k serveru Compaq 8500 s 8 procesory Xeon 550Mhz a 4 GB paměti. Tento stroj běží pod RedHatem 6.1. Zatím je zprovozněna podpora jen 2 GB RAM, procesory všechny. Pro zajímavost, tento stroj zkompiluje jádro za 35 sekund. Pokud by někdo z vývojářů jádra potřeboval výpočetní výkon, může jej zde získat. Larry Woodman odpověděl, že pro podporu veškeré paměti musí použít vývojová jádra [LL: která podporují 64 GB RAM].
Tento článek vychází ze seriálu Kernel traffic (http://kt.linuxcare.com) a je zveřejněn pod licenci GPL verze 2. Přeložil Leoš Literák (literakl@seznam.cz).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz