SystemTap, linuxová odpověď na DTrace (diskuse)

[finn]

Obávám se, že článek je pro nezasvěceného člověka nečitelný a zasvěcenec ho buď nebude potřebovat číst, nebo si přečte originál.

1. Chybí nějaký obecnější úvod. Obyčejní uživatelé linuxu, kterých je na tomto serveru myslím drtivá většina, a na které je asi článek zaměřen, nejspíš netuší, co je to DTrace. Takže přirovnávat hned v nadpisu SystemTap k DTrace se mi zdá nevhodné.
   Článek (aby byl čitelný publikem, které se na tomto serveru schází), by např. mohl začít příkladem z praxe — k čemu se třeba dá SystemTap použít. Stačil by jeden odstavec a hned bych měl jasno, jestli stojí za to, číst celý článek.
   Pozn: ano, hned v úvodu je věta „Cílem SystemTap je poskytnout…“, ale ta mi – jako laikovi – problém vůbec neosvětlila.
   Příkladem budiž věta „Překladatel SystemTap zajišťuje, že sondy jsou umístěny pouze na bezpečná místa a sondující funkce nemohou způsobit příliš mnoho režie při sběru dat.“ – jaký překladatel? Není to překladač? Ta věta je v úvodu (sic!), ale ani po několikerém jejím přečtení nevím, která bije. Úvod má obsahovat jemný úvod do problematiky, ne chrlení dosud nevysvětlených pojmů (překladatel, sondy, …).
2. Obecnou vlastností překladů na tomto serveru je jejich určitá „neučesanost“. To je pochopitelné např. u Zpravodaje o víně nebo u Jaderných novin, ty jinak než překladem řešit nejdou, ale u tohoto článku by prospělo, kdyby nebyl pouhým překladem, ale autor jej napsal svými slovy, tak jak mu zobák narostl.
   • „Pro dynamické sondy adres v jádře používá SystemTap kprobes.“ Kdo používá koho?
   • „lze snadno získat jednoduché sledování volání [call trace] konkrétního programu“ vs. „lze snadno jednoduše sledovat volání konkrétního programu“
   • „…systém, zdá se, provádí příliš velký počet čtení.“ – příliš doslovný překlad z anglického originálu. Tuším že to byl pan Pavel Eisner, který vtipně kdesi napsal, že provádět můžete turisty po Karlštejně. Nezní věta „…se zdá , že systém příliš často čte.“ přeci jen líp?
   • „…nazvaná "zajistit, aby byli jaderní vývojáři byli spokojení"“ V originále se píše Make upstream kernel developers happy, což bych chápal spíše jako výzvu, tedy „Dělejte jaderným vývojářům radost.“
   Nemá cenu zabíhat do dalších a dalších detailů, chtěl jsem uvést jen pár příkladů. Překladateli zkrátka nestačí umět se domluvit dvěma jazyky, v tomto případě česky a anglicky. Překladatel musí mít cit pro jazyk a to hlavně (!) pro ten, do nějž je překládáno. A to je dar, kterým jsou obdařeni jen někteří (a já se mezi ně nepočítám).

Závěrem: nechci aby můj příspěvek vyzněl jako hanobení práce, kterou si s překladem jeho autor dal, z vlastní zkušenosti vím, že to není práce na půl hodiny. Ale pokud by autor napsal článek na stejné téma z vlastní hlavy, věřím, že výsledek by byl mnohem lepší.

Poznámka pro korektora: informace jsou ladicí, nikoliv ladící (tj. jsou to informace určené pro ladění, ne informace, které by aktivně něco ladily). Stejná poznámka se vztahuje k řídícím strukturám, které jsou ve skutečnosti řídicí.

[trekker.dk]

Příkladem budiž věta „Překladatel SystemTap zajišťuje, že sondy jsou umístěny pouze na bezpečná místa a sondující funkce nemohou způsobit příliš mnoho režie při sběru dat.“ – jaký překladatel? Není to překladač?

Translator je podle mě překladatel. (A nebo ještě jinak - translator není compiler, takže jsem nechtěl použít slovo překladač.)

[jan]

-el je zivotna koncovka. Sice ji muzou mit i nezive veci, ale neni to moc bezne a spise v ustalenych spojenich. Takze jestli ten preklad neprovadal trpaslik zavreny v pocitaci, tak je to IMHO prelozeno nevhodne.

[dad]

to vsechno co pisete je pravda a ja mohu potvrdit, ze jsem toho moc nepochopil. Samozrejme, ze me nachytalo to DTrace, kazdy o tom mluvi, nekteri kvuli tomu dokonce kupuji Solaris, takze je vitana kazda prilezitost se neco dovedet.

Presto si ale myslim, ze vase opravnena kritika je zbytecna. Nemluvite o nicem jinem, nez o kvalite. A na tu dnes sere pes. Proto je ten preklad v duchu doby a jinak to ani nelze, globalizace pohrbila kvalitu a proto ji nikdo nemuze dodavat - ekonomicky to proste nelze, kdo by to platil?

Ale to neznamena, ze je zivot horsi.

[RoJ]

Solaris nikdo nekupuje - je zdarma . Az podpora je za penize.

[bodlinka]

Solaris je zadarmo?

Od kedy? Nieco som zaspal?

Doteraz som mal dojem, ze zadarmo je len OpenSolaris.

[Radek Hladik]

Já se musím článku a autora zastat. Popisuje zajimavé funkce systemtapu a prostě jde o článek pro pokročilé. Všechny články na abíčku nemusí být ve stylu LVM pro začátečníky po patnácté (bez urážky). Pokud někdo chce vědět přesně, co to ten system tap je, tak stačí kliknout na odkaz v prvním odstavci:

SystemTap provides free software (GPL) infrastructure to simplify the gathering of information about the running Linux system. This assists diagnosis of a performance or functional problem. SystemTap eliminates the need for the developer to go through the tedious and disruptive instrument, recompile, install, and reboot sequence that may be otherwise required to collect data.

SystemTap provides a simple command line interface and scripting language for writing instrumentation for a live running kernel...

Naopak místo úvodu, postupu instalace a pár pěkných "screenshotů s výstupem" článek popisuje obecnější principy fungování a nějaké podpokličkoidní věci. Koneckonců dokument Beginner's  Guide jsem na odkazovaném webu našel na asi 4té kliknutí. O systemtapu stejně jako o Dtrace jsem měl poměrně povrchní povědomí (= jde o systémy na analýzu toho co a jak a jak dlouho systém/program dělá) a po přečtení článku jsem získal lepší představu o tom, co to asi umí a jak se to dá použít. Teď už jen zbývá přečíst ten Begginer's guide a zkusit si to na vlastní kůži. Ale představa, že pomocí zmíněných věcí budu schopen kouknout, co zrovna dělá PostgreSQL, co zpracovává a proč sakra zase žere 100% na čtyřech procesorech, když dotazy mají být poměrně jednoduché, a to bez bez úpravy apliakce, která databázi používá, se mi docela zamlouvá...

[finn]

Obávám se, že polemizuješ s věcmi, které jsem nenapsal.

1. Nikde nepíšu, že mi vadí, že jde o článek pro pokročilejší uživatele. To naopak vítám. Ale každý slohový útvar musí nějak plynout – od úvodu až k závěru. A tady mi úvod chybí.
2. Pokud kliknu na odkaz v prvním odstavci, dostanu se na anglicky psanou stránku. Pak jsou možné dvě varianty: buď anglicky neumím a je mi to k ničemu, nebo anglicky umím a nepotřebuji tu mít přeložený tento článek, stačí zprávička o tom, že na LWN vyšel článek o ST.
3. O postupu instalace a screenshotech jsem se nikde ani náznakem nezmínil. Takže ještě jednou: článek rovnou od začátku předpokládá, že máte nějaké povědomí o tom, co ST je, ale obsah článku tomu neodpovídá – ten je naopak určen lidem, kteří se ST nemají žádné zkušenosti.
4. Také jsem psal o těžkopádnosti překladu. S tím souvisí zhoršená čitelnost článku, příklady jsem uvedl.

Takže souhrnem: jsem rád, že vyšel článek o ST, ale kritizuji to, jakým způsobem byl napsán (což z mého pohledu snížilo jeho kvalitu).

[Radek Hladik]

Nepolemizuju přímo s tím, co jsi napsal, spíše jsem psal vlastní názor opačného vyznění (i komentář jsem psal jako samostantý, ne jako odpověď). Protože se mi článek líbil, tak bych byl rád aby, pod ním byly i pozitivní komentáře.

Shodnem se na tom, ze nekteré překaldy jsou těžkopádné. Asi i na tom, že se "jen" jedná o překlad z angličtiny, ale nesouhlasím s tím, že by článek měl mít velký úvod a tak. Máme přeci hypertext, linků je v článku poměrně dost a není potřeba ho jako v tištěném médiu přečíst odshora dolů. Prostě čtu, pokud narazím na něco, co neznám, tak buď je tam odkaz nebo mám po ruce wikipedii, google,... Prostě článek obsahuje sesumírované nějaké informace a ostatní buď znám nebo si je musím dohledat. A pokud někdo neumí alespoň na tolik anglicky, aby nepřečetl onen zmiňovaný popis, tak je to spíš jeho problém. Článek je zaměřen na programátory a systémové administrátory a řekl bych, že takováhle úroveň angličtiny je téměř nutností. Ale i tak mám pocit, že pokud takový člověk místo kliknutí na odkaz použije vyhledávání tady na abíčku, tak docela něco najde. Sice s větší námahou, ale najde.

Podle mně se jedná o poměrně novou technologii a zajímavých informací o ní je poskrovnu, takže je potřeba zpracovávat všechny informace, ikdyž nejsou třeba krásně předpřipravené. Na VŠ jsem vystudoval předmět o XML, který se zaobíral tak novými technologiemi, že na to nebyla skripta, přednáška vypadala jak seznam odkazů na internet+debata na všemožná témata a člověk strávil nejvíc času pročítáním všeho možného. Ale člověk se naučil pracovat s informacemi tak, aby si dal dohromady různé informace z různých zdrojů. Dalo to sice práci, ale človek nemusel čekat, až/jestli to někdo udělá za něj a vydá článek, který to všechno sesumíruje.

[vencour]

Info o dtrace jsem našel na wiki. Ok, časem se k tomu rád vrátim. Zajímalo by mne, kolik lidí s tim pracuje, koho to zajímá, vývojáře? Správce?

[Dtrace]

Nejsem proti vlastní implementaci System tab ale lepší by bylo a v to doufám že Opensolaris -> GPL3, Linux -> GPL3 a potom by nebranilo nic v portaci Dtrace a ZFS na linux

[geebranz]

approved!

www.storageshedschattanoogatn.com