Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 04:23
O víkendu 5. až 6. listopadu se již tradičně v Brně konala přednášková akce LinuxAlt — a opět se vydařila, tentokrát myslím dokonce výjimečně. Oproti minulým ročníkům se přesunula do jiných prostor v rámci areálu FIT VUT, díky čemuž už nedošlo k tomu, že by se posluchači do menší přednáškové místnosti nevešli.
Než se pustíme do toho hlavního, tedy přednášek, zmíním se krátce o tom okolo. Ve foyeru bylo několik stolů klasicky s propagačními materiály, ale nejen jimi. Jako každý rok zde měl stánek s knihami pan Mareček. U stolu Ubuntu si bylo možné vyzkoušet Unity na počítači s dotykovým displejem, ovšem většina lidí hned lovila myš a klávesnici. Vedle, u Red Hatu, potažmo Fedory, to bylo ještě zajímavější — mohli jsme si osahat několik linuxových telefonů a tabletů včetně jednoho s GNOME Shellem. A ti zdatnější se také informovali o možnostech práce pro Red Hat. Samozřejmě nechyběla instalační média jak Ubuntu (i Kubuntu!), tak Fedory.
Nyní již tedy k přednáškám. Byly vybrány lidovým hlasováním a pokud se nespokojíte naším reportem, na webu už jsou prezentace, videozáznamy by měly být tentokrát do Vánoc.
Během přestávek v programu měli krátké přednášky partneři konference — v poledne to byl Jiří Eischmann z Red Hatu, odpoledne Vlastimil Ott z Liberixu. V prvním případě jsme se mohli dozvědět vedle možnosti práce pro Red Hat a spolupráce mezi RH a vysokými školami také o novinkách v kontaktu s komunitou, což zahrnuje především Fedora Release Party a nově spuštěný web fedora.cz, na kterém by měly vycházet i zasvěcené články přímo od vývojářů. Při tradiční prezentaci aktivit obecně prospěšné společnosti Liberix nás Vlastimil Ott v sobotu vyzýval, ať šíříme časopisy Open Source & praxe a openMagazin, v neděli pak jeho prezentace měla formu diskuze, mj. o nasazování Linuxu ve školách.
Jednou ze zajímavých novinek bylo, že na jednom plátně se většinou zobrazovaly aktuální tweety týkající se LinuxAltu (TwitterWall).
(David Kolibáč)
Úvodní přednáška Jaroslava Řezníka o mobilních zařízeních se obešla bez prezentace — šlo o povídání s ukázkami na téma podle přání z publika. Telefon GTA04, nástupce svobodného zařízení OpenMoko FreeRunner, nebyl k vidění, ale Nokia N9 i vývojářská N950 už ano, následovalo tedy krátké srovnání těchto dvou a ještě starší N900. „Tady svítí hodiny a tady ne, to je největší rozdíl,“ neboli N950 má LCD, zatímco N9 úspornější AMOLED. Zajímavá byla ukázka uživatelského rozhraní Swipe, které nepoužívá obrazovky s widgety a ovládá se jednoduchými pohybovými gesty. Hodně se hovořilo o tom, že na N9 bude MeeGo — je tam i není, oficiálně jde o MeeGo 1.2 Harmattan, ale ve skutečnosti je to rebrandovaný Harmattan (původní označení pro Maemo 6) s naroubovaným Qt. Oproti běžným zařízením s Androidem je získání superuzivatelskych práv snadné, ale před změnami systémových souboru chrání systém Aegis, což je docela nepříjemné, byť se komunitě daří omezení obcházet a jde používat vlastní kernel. Nakonec nechyběly cenné uživatelské zkušenosti, třeba že aplikací jde spustit i přes 40 bez výrazné újmy na výkonu nebo že NFC je v kombinaci s moderním cestovním pásem užitečná věc, pokud si chcete zahrát všechny úrovně Angry Birds Magic.
Další zmíněné zařízení bylo ExoPC (identické s WeTabem, který se prodává s MeeGo) od Intelu, vlastně tablet, který se používá pro vývoj/testování MeeGo, a pak maličký telefon HP Veer, jenž má rozměry kreditní karty. Pak na pódium přišel Jozef Mlích ukázat Nokii N900 s komunitní edicí MeeGo, ale telefon se docela zasekl. Řeč se stočila na situaci kolem MeeGo. To nedávno po Nokii (která se k němu ale nikdy moc nehlásila) zahodil i Intel, aby se začal věnovat vývoji nového systému Tizen, pro který se mají aplikace vyvíjet v HTML 5, bez ohledu na komunitu — ta se rozhodla, že bude udržovat MeeGo Core v podobě oživeného projektu Mer (původně svobodná implementace Maemo 5).
Celou prezentaci bohužel provázel problém, totiž že nešlo současně ovládat zařízení pomocí dotykového displeje a snímat ho na projekční plátno.
(Jan Hrach)
Karel Šimeček z Axenta.cz začal pro mě poměrně překvapivým tvrzením, že největší „škůdce“ v oboru IT je akademická sféra. Studenti hledají seberealizaci, často v průnicích do cizích systémů. Následovalo samotné povídání o tom, jaké nástroje ulehčují práci bezpečnostnímu analytikovi.
Samozřejmostí je zalogování případného incidentu. Přednášející se dále věnoval démonu syslog-ng a zejména jeho výhodám. Umí číst spoustu různých formátů logů, parsovat rozličné proprietární logy i vyčítat z roury (jako /proc/kmsg na Linuxu) a takto získané informace rozhazovat podle definovaných vzorů do různých souborů i zapisovat do SQL databáze.
Potom následovaly hlavně ukázky. Nejdřív ukázka logu SAPu, který vypadal opravdu nepřehledně, aneb proč je někdy potřeba i textové logy před čtením parsovat. A potom demo práce s rozhraním syslog-ng Store Box, což je webová „aplikace“ pro prohlížení logů s pokročilým filtrováním a dalšími nástroji pro analýzu.
(David Kolibáč)
S podle mého nejvtipnější přednáškou celého LinuxAltu přišel Ladislav Hagara z Univerzity obrany v Brně. Věnoval se původně hernímu ovladači Microsoft Kinect. Nebudu zde tlumočit popis zařízení a celou historii kolem vývoje svobodného ovladače, to si můžete přečíst ve zdejších článcích [1] a [2]. V druhé části přednášky ukazoval, co vlastně jde s Kinectem dělat. Začalo to pohledem s hloubkovým rozměrem nebo ve 3D na posluchače, pomocí nástrojů libfreenect/glview, resp. libfreenect/glpcview, a skončilo tím, že na pódiu poskakovala a vlnila se slečna z publika, přičemž v rozšířené realitě na plátně kreslila kružnice, držela v rukou virtuální meč nebo střílela z luku.
(Jan Hrach)
Na většině linuxových systémů se používá nějaká reinkarnace SysV Init, který je tu s námi už čtvrt století. Když se podíváte do skriptů v /etc/init.d/, zjistíte, že obsahují obrovské množství duplicitního kódu. Co zkusit spouštění služeb implementovat jinak?
Na systemd (seriál na AbcLinuxu) mě nejvíc zaujalo, že spouští procesy na popředí a nekrade jim terminál, navíc umožňuje komunikovat s jejich standardním vstupem/výstupem například přes soket a vůbec se o ně různě stará (mysqld_safe již nikdy více). Naopak mi přijde zbytečná honba za paralelním bootováním, když už máme na většině počítačů funkční uspávání.
(David Kolibáč)
Po obědě Jaroslav Řezník de facto pokračoval ve své ranní přednášce, přešel na tablety a desktopy. Jelikož se nachází ve Fedoře vlastně přímo u zdroje, okořenil své povídání zajímavostmi ze zákulisí, napr. odmítavým postojem některých lidí z GNOME k rebrandingu tohoto prostředí. A protože klasický koncept desktopů, který je preferovaný v Xfce a LXDE (nebo starším GNOME 2 či KDE 3.5), asi každý zná, věnoval se dále GNOME Shellu a KDE Plasma Workspace. U obou jsou patrně podobné tendence, totiž uživatelské prostředí vytvářené v JavaScriptu a vyžadování 3D akcelerace, což by se ale časem mělo řešit softwarově přes LLVM pipe, a vlastně ještě orientace na zařízení s dotykovým displejem, což ale u každého projektu vypadá jinak. GNOME (GNOME Shell) je na všech zařízeních stejné, což ovšem místy trochu drhne, jak jsme si mohli vyzkoušet na jednom tabletu na stánku ve foyeru, a totéž platí pro Unity, známé z Ubuntu, které bylo také k osahání na PC s dotykovým displejem. Na druhé straně KDE vyvíjí prostředí pro desktopy, které se mírně liší od toho pro netbooky a výrazně liší od prostředí použitého v projektu Plasma Active. V závěru ještě přišlo na řadu prostředí Sugar, využívané projektem OLPC, které „je určeno pro děti, ale nikdo kromě dětí ho neumí používat.“ A obecně tendence do budoucna? Wayland místo X.Org, již zmíněná softwarová 3D akcelerace přes LLVM, akceleraci využívající widgety psané v JavaScriptu,...
(Jan Hrach)
Nejdřív jsme si trochu vyjasnili, co je to vlastně ten cloud a jaké jsou jeho typy. Pochopil jsem, že například GMailu se říká SaaS (Software as a Service) — uživatel přistupuje k nějakému aplikačnímu rozhraní a neřeší, co je pod tím, a službám typu BeeScale či VirtualMaster se říká IaaS (infrastrukturní cloud) — uživatel dostane infrastrukturu (v tomto případě konektivitu a prázdný server) a na něj si instaluje. A pak už jsme se věnovali fungování infrastrukturního cloudu.
(Tomáš Heger)
Pavel Šimerda si připravil celkem dvě přednášky o IPv6 (jeho seriál na AbcLinuxu). První z nich byla kratší (dělila se o časový slot s přednáškou o GoDNS) a přinesla spíše základní informace. Nejdříve bylo vysvětleno, jaký je problém s IPv4 a proč se nás to týká — zmíněny byly například problémy s propojováním sítí a bobtnání globální routovací tabulky z důvodu nedostatku a přerozdělování IPv4 adres. Kdy na tom budeme opravdu špatně, není jasné. Prognóz se již objevila spousta, většinou se ale den D posunul. Řešením problému je IPv6, protokol, který se připravuje již od počátku 90. let. Byly zmíněny základní vlastnosti IPv6 a přednášející se dále věnoval tomu, co je potřeba doladit, abychom mohli plně využívat výhody nové verze protokolu. Zasoužila by si to prý jistě například automatická konfigurace, chybí také služby dostupné po IPv6 a nedostatečná je nabídka nativního připojení firem i domácností. V závěru přednášky bylo uvedeno několik výhod verze 6, a to například rozvoj peer2peer aplikací, IP telefonie, jednodušší sdílení dat a podobně.
(Tomáš Heger)
Následovala opět kratší přednáška o GoDNS, což je DNS knihovna pro programovací jazyk Go, která je vyvíjena pod patronátem sdružení CZ.NIC. Jan Mercl (jeho seriál o Go na AbcLinuxu) nejprve krátce představil samotný jazyk Go a zmínil, že jeho standardní knihovna má pro DNS pouze základní podporu. Dále se již věnoval GoDNS — postupně představil moduly, ze kterých se knihovna skládá, a ke každému řekl, co zpřístupňuje.
(Jan Hrach)
Tato přednáška byla naprosto fascinující a dojmy z ní jsou těžko sdělitelné. Maroš Zatko popisoval, jak skupina nadšenců postavila a vypustila stratosférický balón. Projekt byl ale od počátku až do konce provázen neskutečnými nezdary, které musel tým za pochodu (a pak i za letu) improvizovaně řešit. Ale jak říkal už Jára Cimrman, někdo musí objevit, kudy cesta nevede. Bohužel z balónu samotného nejsou skoro žádná data, protože když se po týdnu konečně podařilo dekódovat souřadnice dopadu, zjistilo se, že chyba v softwaru všechny záznamy přepsala…
(Tomáš Heger)
Přednáška Petra Krčmáře o použití HTTPS na virtuálních webových serverech byla určitě zajímavá pro spoustu návštěvníků LinuxAltu. Nejdříve byl nastíněn problém — často máme více webů na jednom serveru, a ten má často jednu IP adresu. Požadavek, aby byl web přístupný i pomocí protokolu HTTPS také není nijak vzácný. A zde je právě ten konflikt. Klient si od serveru vyžádá certifikát, aby mohl zašifrovat svůj požadavek a zaslat jej zpět. Server ale neví, který web klient bude chtít vidět (informace o tomto se zasílá až poté a již zašifrovaná), takže neví, který certifikát klientovi poslat. Je zde tedy klasický problém slepice versus vejce. Řešením by bylo na začátku nešifrovaně posílat název webu, který budeme chtít zobrazit. O to se právě snaží SNI. Aby však bylo možné toto rozšíření použít, musí jej podporovat jak server (zde se dnes již problémy v podstatě nevyskytují), tak klient. Většina prohlížečů SNI podporuje, problematická je však kombinace MS Windows XP a Internet Explorer. Zmíněn byl také stav na poli mobilních prohlížečů — Android nabízí plnou podporu od verze 3 (určené pro tablety), starší verze mají podporu částečnou, na Nokii N900 jsem zkoušel výchozí MicroB i Opera Mobile a oba prohlížeče uspěly, iPhone SNI zvládá zřejmě od iOS verze 4.0, Symbian vůbec. Pokud chcete vyzkoušet svůj oblíbený prohlížeč, můžete kupříkladu na https://bob.sni.velox.ch/. Součástí přednášky byl (kromě tradičního rozdání dárků) také příklad konfigurace a praktická ukázka fungování SNI.
(Jan Hrach)
GNU Radio slouží ke zpracovávání různých signálů – ať už přijímaných v reálném čase ze vzduchu, nahrávek nebo vytvořených simulací. A k čemu to jde třeba použít? Třeba k pentestingu všemožných radiových zařízení — RFID čipů, dálkových ovladačů od zamykání aut a garáží nebo GSM telefonů. Takovým výstavním projektem je potom OpenBTS, díky které si můžete rozjet vlastní mobilní síť (pozor na legalitu takového počínání). No a nebo se to dá prostě využít k výuce postupů zpracování signálu.
Přednáška začala hardwarovým okénkem a seznámením s cenami dostupných softwarových rádií (ach jo). Nejzajímavější ale byla druhá část, demonstrace různých úkolů v GNU Radio Companion — vývojovém GUI. A to od základů (generování signálu) přes demodulaci FM vysílání až po dekódování DTFM tónů. Přednáška o GNU Radio se mi z celého LinuxAltu líbila asi nejvíc a už se těším, že až budu mít chvíli čas, pohraju si s tím.
(Tomáš Heger)
Adam Štrauch na začátku zvé přednášky nastínil, co nám může získání roota přinést (například zábavu, mobilní server nebo zlepšení bezpečnosti) a také to, co můžeme během snahy o rootnutí telefonu ztratit (funkční přístroj, část zabezpečení a podobně). Poté se již věnoval tomu, co je dobré znát, když se člověk chce do rootnutí pouštět — představil způsob, jakým Android využívá paměť a jak bootuje, zmínil důležité adresáře a dále se dostal k tomu, jak tedy přístup k root kontu získat. Na závěr přednášející popsal různé způsoby využití takového přístupu jako je například zálohování systémových dat, nastavení firewallu, možnost crackování bezdrátových sítí, swap, instalace komunitního Androida a webový server na telefonu. Poslední jmenované využití také předvedl v praxi.
A pak už jen vylosování šťastných výherců cen od sponzorů a následně se návštěvníci, pořadatelé a přednášející rozprchli do restauračních zařízení, domů a jinam.
(Jan Hrach)
V první přednášce se Michal Černý věnoval hlavně různým způsobům použití myšlenkových map, a to i těm nestandardním například navigace na některých typech webů se takhle dá udělat mnohem přehledněji. Nebo se takhle dá udělat i prezentace — ostatně ono slavné Prezi je vlastně taky myšlenková mapa.
(David Kolibáč)
Přednáška nazvaná „Nešahej na červený čudlík — anebo jak dokumentovat vlastní projekty“ docela dost lidí zklamala, protože překvapivě nepopisovala, jak dokumentovat, nýbrž vyjmenovala některé nástroje použitelné k psaní dokumentace. V první části Florián Nadge hovořil (anglicky) o možnostech LibreOffice, TeXu a LaTeXu a nakonec MediaWiki. Ani jedno řešení není zcela ideální, což platí zvláště pro LibreOffice, jež umí být docela nestabilní.
Pak se rozpovídal Petr Kovář o tom, co se v praxi reálné používá. Je to v prvé řadě DocBook — otevřený průmyslový standard, založený na XML. Umožňuje oddělení obsahu a vzhledu, udržování více jazykových verzi jednoho dokumentu a export do celé rady dalších formátů. Hodí se hlavně k psaní manuálů. Na druhou stranu je ale velmi komplexní, a tedy i náročný na naučení se, byť se používá pouze jeho poměrně malá podmnožina.
Další představený nástroj byl Mallard, jednodušší obdoba DocBooku, která se využívá v projektu GNOME — např. Yelp ho umí zpracovávat. Dokumentace se oproti DocBooku píše do menších logických celků, nejde tedy nakonec o návody ve formě podobné knihám. Zatím Mallard není standard, stále se vyvíjí, mění... a není příliš rozšířený.
Poslední součástí prezentace byl Publican, open-source nástroj pro tvoření dokumentů v DocBooku, vyvíjený Red Hatem a používaný ve Fedoře. Umí mj. jednoduše řešit branding dokumentace a usnadňuje překládání integrací s gettextem.
(David Kolibáč)
Když Michal Páleník hovořil o projektu OpenStreetMap, neslo se to zprvu v klasickém duchu. Svobodná mapa světa, stovky tisíc uživatelů, vektorová data obsahující všelicos možné, gigabajty těchto dat, různé vizualizace. Ale pak přišlo něco nového, totiž trochu víc technických detailů, ukázek, jak integrovat OSM do vlastního webu nebo ho použít pro tištěnou mapu, a především technických problémů např. s vyhledáváním (různé jazyky, kontext) a navigací (špatná data, kalibrace pro různá zařízení, zdržení atd.). A samozřejmě: „Prosím, editujte!“
(Jan Hrach)
Druhá prezentace se týkala základního a středního školství. Nejdříve nějaký úvod o tom, proč je morálně vhodné ve školách používat open-source: S použitím volně nedistribuovatelných programů má student tři možnosti:
Potom následoval popis jednotlivých programů určených pro vzdělávání a u některých krátké demo; nechci se opakovat, mnohem více podrobností je v článcích na Rootu.
(Tomáš Heger)
Rudolf Klusal si pro návštěvníky připravil přednášku o elektronických podpisech a částečně také šifrování. Na úvod vysvětlil, jaký je rozdíl mezi zašifrovaným a podepsaným e-mailem a vyjasnil základní pojmy identifikace, autentifikace/autentizace, autorizace a autenticita. Následně se věnoval principu šifrování (mimo jiné ukázal rozdíl mezi symetrickým a asymetrickým šifrováním) a principu, na jakém funguje elektronické podepisování. Dále pokračoval popisem způsobů, jakými lze zajistit ověření podpisu. Vysvětlil, co jsou to certifikáty, k čemu jsou dobré certifikační autority a zmínil také decentralizovanou alternativu (web of trust). Na závěr své přednášky zmínil, kde lze získat elektronický podpis — uvedl certifikační autority Post Signum a Verisign. Díky tomu, že přednášející nevyčerpal zdaleka celé vyhrazené časové kvantum, zbylo dost času na diskusi. Musím bohužel říci, že Rudolf Klusal některé pasáže vysvětloval poměrně zmatečně a kdybych byl v problematice úplný začátečník, asi bych si toho z přednášky moc neodnesl. Je to podle mě škoda, protože téma je to zajímavé a osvěta v tomto oboru by jistě přišla vhod.
(David Kolibáč)
V již tradiční přednášce o novinkách v novém Ubuntu Vojtěch Trefný naznačil to, co se pak potvrdilo na Ubuntu Developer Summitu pro Ubuntu 12.04 — totiž že se zapracuje stabilitě a možnostech nastavení Unity a vůbec kontrole kvality Ubuntu, zmizí Mono z výchozí instalace, zvětší se instalační obraz a prodlouží se podpora LTS vydání. Unity v 11.10 je totiž stále docela kontroverzní, a to včetně 2D verze založené na Qt místo Compizu. Jinak byla prezentace velmi krátká, novinek není mnoho... Některý software z výchozí instalace ubyl, jiný přibyl (např. zálohovací nástroj Déjà Dup, Thunderbird místo Evolution); Centrum software už nabízí i komerční software a knihy, umožňuje hodnocení aplikací a také jednoduchou synchronizaci nainstalovaného softwaru mezi více počítači pomocí Ubuntu One a OneConf; místo GDM se používá údajně hezčí LightDM (které ale umožňuje použití vskutku efektního přihlašovacího dialogu); písmo Ubuntu bylo doplněno neproporcionálním Ubuntu Mono... a to je pomalu vše. O to více času zbylo na diskuzi např. o statistice používaných balíčků.
Pro české uživatele může být zajímavá informace, že kniha o Ubuntu (12.04) opět bude, ale tentokrát v podobě flešky s vyladěným systémem nebo volně stažitelného PDF.
(David Kolibáč)
Pavol Rusnak začal obecně o tom, co všechno může být „open“... Pití (kola, latté, pivo), data, média, vzdělávání, samozřejmě software,... a hardware. Vysvětlil rozdíl mezi open hardware a open-source hardware — první musí být svobodné včetně všech nástrojů pro návrh — a také rozdíly mezi licencemi pro open hardware a vše ostatní — u hardware se neřeší copyright, nýbrž patenty, proto se používají TAPR nebo CERN Open Hardware License. Zajímavé je i to, jak se zveřejňují „zdrojáky“ od hardwaru: může jít o nákresy, schémata, nákupní lístek (bill of materials), návrh plošného spoje nebo třeba kontrolní software/firmware. Přednášející dále představil některé pozoruhodné projekty jako stavebnici Arduino, 3D tiskárnu RepRap (která by se mimochodem jednou snad i dala využít pro meziplanetární lety díky autoreplikaci) nebo USRP.
Druhá část přednášky byla věnována fenoménu hackerspace, v podstatě jakémusi pokračovateli radioklubů, ale s širším záběrem — kupř. pražský brmlab nebo brněnský base48 jsou technicky zaměřené, ale třeba v bratislavském Progressbar se věnují i kulturním tématům. Nechyběla virtuální prohlídka brmlabu a stručné ukázání některých tamních projektů jako brmduino (Arduino z běžných součástek), DIY laser z laserů mj. z optických mechanik nebo Jendův vibrační náramek fungující jako kompas — ten si bylo možné na LinuxAltu i vyzkoušet.
(Tomáš Heger)
Přednáška Mira Hrončoka o Geany byla převážně demonstrační. Představil tento textový editor/IDE jako nástroj pro vývoj webu (HTML, PHP), sázení dokumentů v LaTeXu, práci s interpretovanými jazyky (BASH, ruby) a dokonce také vývoj v C/C++ včetně správy projektu nebo třeba integrace valgrindu. Celou přednáškou se prolínal fakt, že Miro ukázky nepředváděl na svém systému (což bylo následkem toho, že si na něm nedlouho před konferencí rozbil disk), nýbrž na půjčeném laptopu z live systému. Místy se tak objevil problém typu chybějícího g++ nebo LaTeXu. Druhý jmenovaný nedostatek se přednášející pokusil vyřešit instalací, která ovšem celý systém znatelně zpomalila a hlavně zabrala veškeré volné místo na flashdisku, ze kterého systém běžel. To mělo pikantní důsledek — LaTeX byl sice nainstalován, ale nebylo možné jej použít, protože nebylo kam uložit výsledný PDF soubor s vysázeným dokumentem. Po smazání cache balíčkovacího systému však mohla ukázka pokračovat a celkově je můj dojem takový, že přes všechny klacky, které mu padaly pod nohy, zvládl Miro přednášku velmi dobře. Ač Geany občas používám (spíše však jako textový editor než IDE), o některých funkcích jsem nevěděl a přednáška mi připadala užitečná.
Jak se zmínil již na úplném začátku, letošní LinuxAlt se vydařil. Přišlo mi, že organizátoři situaci zvládali, nedošlo k časovému skluzu a všechno šlapalo jako hodinky. Snad se zadaří i se záznamy přednášek a zase za rok!
22.11.2011 09:57
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Na většině linuxových systémů se používá nějaká reinkarnace SysV Init, který je tu s námi už čtvrt století. Když se podíváte do skriptů v /etc/init.d/, zjistíte, že obsahují obrovské množství duplicitního kódu. Co zkusit spouštění služeb implementovat jinak?U vsech rohatych proc by to mel byt problem a proc by se to melo delat jinak (komplikovaneji)?
Na systemd mě nejvíc zaujalo, že spouští procesy na popředí a nekrade jim terminálCo to je?
Naopak mi přijde zbytečná honba za paralelním bootováním, když už máme na většině počítačů funkční uspávání.Coz o to, uspavani opravdu funguje skoro vsude. Ale funkcni probuzeni jsem snad jeste nevidel. Vyhodil bych systemd ze sveho openSUSE, ale zavisi na nem fura balicku a porusit zavislosti se mi dvakrat nechce. Nastesti se to da omezit alespon trochu.
22.11.2011 10:25
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Coz o to, uspavani opravdu funguje skoro vsude. Ale funkcni probuzeni jsem snad jeste nevidel.Já jo. Než jsem aktualizoval jádro. Někdy se to neprobudí, někdy se to probudí a do minuty se to zasekne, někdy to přežije
22.11.2011 12:14
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
22.11.2011 14:49
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
22.11.2011 10:41
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
22.11.2011 17:11
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Co to je?Že nemůžeš rozumně spustit tohle:
#!/bin/bash while true; do date >> /tmp/foo sleep 1 donejako démon, tj. démonizaci si musíš řešit nějakým wrapperem sám. Maximálně můžeš použít start-stop daemon s -b, ale pak okamžitě po spuštění nad tím procesem ztratíš kontrolu.
-b, --background Typically used with programs that don't detach on their own. This option will force start-stop-daemon to fork before starting the process, and force it into the background. WARNING: start-stop-daemon cannot check the exit status if the process fails to execute for any reason. This is a last resort, and is only meant for programs that either make no sense forking on their own, or where it's not feasible to add the code for them to do this themselves.
22.11.2011 17:18
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
A že by běžely napopředí...RTF[MDA]
nevím o tom, že bych s nimi mohl interaktivně komunikovat.Viz klíče
StandardInput, StandardOutput a StandardError v .service souborech.
Že zrovna ty se budeš brblat o něčem, u čeho neznáš základní principy fungování, bych teda nečekal.
23.11.2011 01:25
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Viz klíče StandardInput, StandardOutput a StandardError v .service souborech. Že zrovna ty se budeš brblat o něčem, u čeho neznáš základní principy fungování, bych teda nečekal.Právěže znám, proto mě to tvrzení udivuje a opravdu mě zajímá nějaký rozumný důvod, proč si nemám myslet, že to jsou plané kecy. Mně bohužel už neudivuje, že se vždycky najde někdo, kdo se místo pokusu o obhájení či vyvrácení nějaké myšlenky, pokusí pouze shodit tazatele.
23.11.2011 01:49
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
23.11.2011 02:27
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Zatímco systemd ho prostě spustí a nechá běžet (jak se to řeší interně, to ale netuším).Ono totiž interně není moc co řešit. Systemd se navenek projevuje jako démon, nešpiní žádný terminál, nepřekáží žádnému shellu. A tudíž když se systemd forkuje, tak vzniká opět démon s očekávanými vlastnostmi. Odpoutání od terminálu nepotřebuješ, protože systemd funguje jako klient-server, nový démon se forkuje přímo ze systemd, ne z příkazu service či initskriptu. To má spoustu důležitých důsledků třeba i v oblasti selinuxu. Démon neboli služba je něco, co běží napozadí a není to přilepeno k uživatelskému terminálu. Přesměrování vstupu a výstupu se dá v systemd pro jednotlivé služby nastavit, případně může celá služba fungovat pomocí stdin/stdout jako když ji pouštíš z inetd/xinetd.
no tak, nemusíš to hned na druhém zanoření nazývat planými kecy…No, nemusím, dokonce jsem to ani přímo neudělal, ale to o odpojování terminálu a běhu napopředí mi tak opravdu připadá. Že seš to ty, tak to můžeme nazývat třeba matením, to zní lépe, ne?
, tak neváhejte s objednávkou LA 1011 (2010 - kdyby náhodou 
).
22.11.2011 17:14
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
lattéMaté.
22.11.2011 18:02
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
22.11.2011 22:23
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
22.11.2011 22:36
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
22.11.2011 22:43
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.