LinuxAlt 2009 – reportáž

16. 11. 2009 | David Kolibáč, Tomáš Heger, Jan Hrach | Různé | 4314×

O víkendu 7. a 8. listopadu se v Brně již počtvrté konala konference LinuxAlt. Jde o jednu z největších, ne-li vůbec největší akci svého druhu v českých zemích. Na půdu FIT VUT dorazilo během víkendu několik set lidí – předem registrovaných bylo zhruba 350, což je číslo, které by mohlo poměrně přesně odpovídat reálnému počtu návštěvníků. A nutno podotknout, že tato skupina nebyla zcela homogenní – dam se vyskytlo relativně hodně.

Cesta

Jak již bylo zmíněno, akce se konala v prostorách FIT VUT, a to v Kartuziánském klášteře v Králově Poli. Navigace byla ukázková, ať už v podobě souřadnic a popisu uvedených na webu, nebo v podobě ukazatelů na rozích a dopravních značkách na příchodu od zastávky šalin jedničky a šestky Semilasso.

U Marečka

Uvnitř čekaly na návštěvníky dva špičkově vybavené přednáškové sály, pěkné záchodky a dva „stánky“. Prvním „stánkem“ byl stůl, u kterého Vlastimil Ott prezentoval aktivity Liberixu, k dispozici u něj byly také propagační předměty, především instalační CD Ubuntu 9.10 a také dosud oficiálně nevydaného openSuSE 11.2. Nechyběly ani (tradiční) zbytky knížek o Mandrivě 2006. Druhým „stánkem“ byla, ovšem pouze v sobotu, mobilní pobočka knihkupectví U Marečka, kde si šlo zakoupit linuxová trička a literaturu.

Vlastimil Ott

V rámci programu proběhlo 21 přednášek, přičemž více než třetina přednášejících byla z Red Hatu, jednoho z hlavních partnerů konference. Pojďme se tedy podívat, jak vypadal průběh akce…

Zahájení konference

První přednášku měl Milan Brož z Red Hatu. Týkala se, stejně jako loni, šifrování, ovšem tentokrát byla spíše na teoretické úrovni. V první části zmínil proč šifrovat a seznámil nás s výsledky zajímavého výzkumu – skupina výzkumníků nakoupila v aukcích a bazarech použité disky a podrobila je základní (softwarové) forenzní analýze. Na více než třetině z nich se našla důvěrná data zneužitelná například k finančním podvodům nebo vydírání.

V druhé části se věnoval různým obecným útokům na šifrovací nástroje – sebelepší nástroj vás neuchrání před tím, když vám „šikovná pokojská“ připojí na klávesnici keylogger nebo upraví zavaděč. Nezapomněl ani na slavnou Rubber-hose cryptanalysis, případně její levnější náhradu.

Milan Brož o šifrování

Přednáška Michala Schmidta (rovněž z Red Hatu) o trusted computingu se navzdory velkému zájmu konala ve vedlejším, menším sále. Muselo proto dojít k menší změně uspořádání vybavení místnosti a kompresi účastníků. Vše se ale podařilo.

Michal Schmidt o TC

Michal Schmidt mluvil především o „mírovém“ použití trusted computingu – kvůli relativně snadné zneužitelnosti této technologie totiž vládne ve společnosti linuxáků možná až příliš silné přesvědčení, že TC je jen zlo.

Publikum Michala Schmidta

TC lze využít například i k obraně před méně sofistikovanými útoky typu „pokojská patchuje jádro, aby jí posílalo stisky kláves“. Modifikované jádro se prostě nepodaří nabootovat. Jenže – jak asi tušíte – dvojsečnost spočívá v tom, že pokud nejste pány svého TPM čipu sami, může vám výrobce počítače zakázat bootovat cokoliv mimo jím certifikovaný systém. Nebo vláda jádro bez vládního keyloggeru…

Michal Schmidt o TC

Souběžně s přednáškou o trusted computingu představil v hlavním sálu Hans de Goede (opět za Red Hat) celou řadu her fungujících pod GNU/Linuxem – jeho prezentace provázená názornými ukázkami se nesla v duchu „linuxových her je tolik, že je stejně nikdy nedohrajete všechny, takže můžete klidně opustit MS Windows“. Poukázáno bylo především na méně známé a přesto povedené počiny, například World of Padman.

Hans de Goede a SCUMMVM

Na následující obědovou pauzu se většina odebrala hledat občerstvení na vlastní pěst, nicméně bylo možné využít nabídky přidruženého bufetu nacházejícího se naproti klášteru přes cestu. Po drobném posilnění vystoupil ve větším sále Vojtěch Trefný s představením „karmické koaly“, tedy Ubuntu 9.10, o němž si můžete více přečíst ve zdejší recenzi. S novým vydáním došlo k představení Kubuntu Netbook Remix (stabilní bude příští rok), Ubuntu se tmavě hnědým vzhledem vrátilo ke kořenům a také nedávno oslavilo páté narozeniny. Nechyběla ani reakce na rozhořčení kvůli „Centru softwaru pro Ubuntu“, přes které by mělo jít zakoupit i komerční software, což se jeví jako odklon od principů Ubuntu: „Někteří uživatelé chtějí komerční software používat, tak proč jim to neusnadnit?“

Vojtěch Trefný o Ubuntu 9.10

Pak Petr Ferschmann zaníceně hovořil o „jediném linuxovém účetnictví“, nazvaném příhodně WinStrom – chystá se přejmenování na FlexiBee, neboť linuxových uživatelů je skutečně spousta (v neplacené verzi až 40 %, ale i jinak je jich kolem třetiny). Krom jiného zaznělo, proč dřívější pokusy o open-source účetní software padly; účetnictví totiž není pro firmy cestou k výdělku, nýbrž „nutným zlem“. A kdo by se tím zase zabýval ve volném čase? Proto vznikla linuxová verze WinStromu 10, která je uzavřená. Nicméně existuje WinStrom REST API, s jehož pomocí mohou ostatní aplikace komunikovat s WinStromem, a open-source řešení jsou v této oblasti preferována.

Petr Ferschmann o WinStrom 10

Během přestávky se s krátkou prezentací ukázal také již zmíněný Vlastimil Ott… a jak jinak než upozorňoval na aktivity Liberixu, především výrazné zkvalitnění českého překladu KDE4 nebo projekt pro vytvoření jazykové učebnice pro nevidomé, kterou si navzdory velké konkurenci vybrali k výuce i bulharští vidomí sportovci.

Vlastimil Ott o Liberixu

V pozdějších odpoledních hodinách Petr Krčmář, šéfredaktor jistého konkurenčního webu (také partnera konference), zblízka představil distribuci Debian, především tedy její větve („stable“, „testing“, „unstable“ a „experimental“) a rozdíly mezi nimi a přiznal se, že dosud nezhlédl film Toy Story, z něhož jsou brány názvy pro jednotlivá vydání Debianu.

Petr Krčmář o Debianu

Na závěr prezentoval Pavel Cvrček z projektu Mozilla(.cz) (Rozhovor s Pavlem Cvrčkem z týmu CZilla) co jiného než Mozillu… Hovořil o funkci organizace Mozilla Foundation, která spočívá v popularizaci technologií, a nedávno odvozených Mozilla Corporation, starající se o Firefox, a Mozilla Messaging, mající na svých bedrech vývoj Thunderbirdu. Dále zmínil různé projekty Mozilly (například Personas) a novinky očekávané ve Firefoxu 3.7 (běh aplikace ve více vláknech) a Thunderbirdu 3. Řeč přišla i na komunitní projekt SeaMonkey, který sdružuje webový prohlížeč, e-mailového klienta a editor webových stránek v jednom balíku. V závěru Pavel Cvrček řekl něco o funkci české komunity, spočívající především v osvětě, provozování fór a lokalizaci, přičemž se řídí tím, že vydávají pouze kompletní překlady. V souvislosti s tímto si posteskl, že nepřicházejí noví lidé…

Poté už následovalo jen losování, díky němuž si několik šťastlivců odneslo trička a další drobné doplňky od sponzorů. Někteří vyhrají snad vždy něco, jiní zase nikdy nic… A pak hurá vyspat se na neděli…

Ceny

Den 2

Ráno přišlo lidí o trochu méně, ale potom postupně přibývali.

Program začal přednáškami o DNSSEC (DNSSEC – o co jde?) (ve větším sálu) a současně o open-source telefonu Freerunner z projektu OpenMoko (v malém sálu). Jozef Mlich představil nejrozšířenější distribuce a spoustu softwaru pro toto zařízení, kterého je v některých případech podle jeho slov „možná až moc“.

Jednoznačným pozitivem jistě je, že tento telefon už umí telefonovat, což bylo na začátku přednášky názorně předvedeno. Dále také bylo zveřejněno číslo jednoho z vlastníků tohoto kapesního zázraku a návštěvníci měli posílat SMS. A – všechny došly!

Jozef Mlich a OpenMoko

Druhá přednáška Petra Krčmáře byla zaměřena spíše na začátečníky. Zhodnotil stav protokolu FTP (tristní), vysvětlil principy některých řešení (FTPS) a potom povídal o používání SFTP.

Odpolední přednášku o OpenWRT a nasazení Linuxu v inteligentních krabičkách měl Adam Štrauch. Přitáhl si hned několik takových krabiček s anténkami, přičemž na jedné z nich nastavil heslo na roota na „password“, vytvořil WiFi síť šifrovanou pomocí WEP a nabídl propagační materiály konkurence prvnímu, kdo vytvoří v /root soubor se svou MAC adresou. Na rovinu – nikomu se to nepodařilo.

Adam Štrauch a vlamovací soutěž

Potom začal přednášet. Nejdříve nás seznámil s nejzajímavějšími WiFi routery na trhu, do kterých se dá nacpat vlastní tučňák (Linux jako takový běží snad ve všech, ale u některých je pro získání shellu nutné všelijaké harakiri, případně mají tak málo paměti, že kromě routování se s nimi stejně nic jiného dělat nedá). Takovýto náš systém můžeme kromě routování a APčkování použít i pro spoustu dalších věcí – modely s USB portem vybízí k připojení externího terabajtového disku a webkamery, případně CDMA modemu; modely bez něj alespoň k připojení teplotního čidla nebo rozchození VPN.

Nejlevnější snadno přeflashovatelná zařízení začínají už na 1000 korunách.

Webkamera Adama Štraucha

Druhá část přednášky se týkala kompilace OpenWRT – přeci jen, předpřipravené binární obrazy neobsahují to, co chceme, případně obsahují něco, co nechceme, a do krabičky se pak všechno nevejde.

O přestávce pak, stejně jako v sobotu, Vlastimil Ott prezentoval aktivity Liberixu. Pauza samotná měla v podstatě časový skluz, ale letos se snad všechno stihlo tak, že ani přednášky nedošly úhony, ani se nekončilo (výrazně) později. Pak už přišla jen poslední dvojice přednášek…

Podruhé vystoupil Milan Brož, tentokráte s ukázáním záchrany dat z LVM – leckde se totiž dozvíte, jak ho nastavit, ale s opravami je to horší. Hlavní je při řešení problémů nepanikařit, řádně analyzovat situaci a až pak jednat. Zmatkováním a nahodilým spouštěním příkazů lze šance na záchranu dat výrazně snížit. Není vůbec špatný nápad zazálohovat si obsah „poškozeného“ disku a až pak se pustit do činů – metadata mohou leccos zachránit.

Milan Brož o LVM

Jan Martínek měl přednášku nazvanou „Školní pokusy pro demonstraci vlastností zvuku“. Ačkoliv jsem původně váhal, jestli nemám jít na LVM ve vedlejší místnosti, byl jsem velmi mile překvapen a tuto přednášku nakonec hodnotím jako nejhezčí z celého LinuxAltu. O hodně jste přišli :-).

Jak souvisí nějaké pokusy se zvukem s Linuxem? Místo drahých hardwarových osciloskopů, generátorů a analyzátorů si vystačíme s… Pythonem! (a GNUPlotem, foukací harmonikou, kytarou a ping-pongovým míčkem).

Přednášející postupně předvedl zázněje (jak na rozladěné hardwarové harmonice, tak puštěním dvou sinusovek do levého a pravého reproduktoru), dále měřil koeficient restituce (míček se nechá skákat po stole, nahrávají se rány a pak se měří intervaly mezi špičkami), modul pružnosti v tahu a rychlost zvuku (kde se mu bohužel kvůli pomalému notebooku a Pythonu ztrácela data z bufferu, takže nám jenom ukázal, jak by to mělo vypadat na silnějším stroji).

Na vlastnoručně napsaném frekvenčním analyzéru ukázal harmonické frekvence generované kytarou a nakonec spustil jednoduchou ladičku (hučení klimatizace docela odpovídalo C#, ale těžko říct, ve které oktávě).

Jan Martínek o vlastnostech zvuku

Pavel Tišnovský blíže představil projekt IcedTea a OpenJDK, o který se v Red Hatu stará. OpenJDK je open-source implementace Javy, kterou lze pomocí IcedTea přeložit. Takto vzniklé balíčky se nacházejí v repozitářích celé řady linuxových distribucí, nicméně pouze ty sestavené pro Fedoru, resp. RHEL, mohou nést nálepku „certifikováno Sunem“, neboť procházejí náročnými testy od Sunu, které jsou uzavřené a velmi často také komerční a vůbec obtížně dostupné. Kompatibilita OpenJDK s Javou od Sunu je tedy zaručena, nicméně svobodná implementace zatím výkonově zaostává a to až třicetinásobně. Ovšem potenciál pro zlepšování je značný díky technologiím Shark a Zero.

Pavel Tišnovský o IcedTea a OpenJDK

Přednáška Linux na střední škole měla dvě roviny, které se vzájemně prolínaly. V jedné z nich se Michal Černý zamýšlel nad tím, jestli je vždy možné a vhodné používat ve školství svobodný software. Vyjádřil názor, že by student měl získat spíše obecné (na konkrétním softwaru nezávislé) znalosti, schopnost rychle se přizpůsobit prostředí v zaměstnání a povědomí o dodržování softwarových licencí. Navíc by mělo být slušností používat svobodný software, pokud patřičná alternativa existuje, aby student neměl problém nainstalovat si daný program i doma. Druhou rovinou přednášky byl výčet svobodných aplikací vhodných pro výuku řazený podle oborů. Závěrem autor prohlásil, že nasadit distribuci GNU/Linuxu (konkrétně zmiňoval Ubuntu) na studentský počítač je možné, u počítačů v učebnách ICT pak záleží na více faktorech, ale jako druhý systém prý jistě neuškodí. Pro širší nasazení svobodného softwaru je však nutné změnit konzervativní přístup mnohých vyučujících.

Následovalo již jen další losování nových majitelů triček a dalších rekvizit, přičemž z prořídlých řad už se vybíralo těžko – aby se sešli tři výherci z registrovaných návštěvníků, muselo jich být vylosováno třicet. A to byl konec. Můžeme se tedy těšit na další ročník a ti, kdož se na letošní LinuxAlt nedostali, se mohou těšit na záznamy přednášek…

       

Komentáře

[Luk]

Technická poznámka: Ten obrázek "Vlastimil Ott o jazykových kurzech" se nezobrazuje (a ani není v rámečku). Asi by to chtělo nějak opravit.

[kozzi]

Btw. Mate tam chybu :D. Jelikoz u stanku kde sidlil Vlastimil Ott se nachazelo pouze cd s ubuntu 9.04. Ubuntu 9.10 bylo u prvnoho stolecku u vstupu, kde sidlili poradatele (poradatelky )

[Fluttershy, yay!]

Já ho tam viděl!

[kozzi]

Tak to se pletes :). Tam urcite nebyl. Byl tam jen 9.04

[Vlastimil Ott]

Mám pocit, že David s Jendou přišli v době, kdy Vojta cédéčka nechal ležet u mě na stole, protože je přenášel dopředu k holkám. Šlo by to tak?

[Fluttershy, yay!]

To bude ono...

[kozzi]

JJ tak to je mozne to ale muselo byt hned hodne brzo jelikoz ja prisel docela brzo rano a uz byla CD u holek :D

[kozzi]

To "hackovani" wifi se mi temer povedlo nanestesti mi zrovna dolsa baterie v NB takze jsem to nestihl. Stacilo mit jen jadro s packet injection patchem a pouzit aircrack na generovani aktivity a prolomeni wep klice.

[vlastikroot]

Mě to taky skoro šlo, ale mám problém s tím, že packet injection funguje tak cca na 3 pakety, pak to chcípne (jak při testování, tak při útoku). Mám atheros ar5212 agb, dělá to samý jak na madwifi, tak na ath5k. Na aceru s nějakou atheroskou (teď nevim přesně co v tom je) funguje všechno v pohodě. Zajímavý na tom je, že kámoš má pcmcia bgn atheros a dělá mu to samý.

[kozzi]

ja mam Atheros AR5700EG a vse slape ok.

[vlastikroot]

Asi to chce mít štěstí na HW.

[freshmouse]

Zdá se, že se organizátorům podařilo snížit (oproti jiným akcím) poměrné zastoupení přednášek typu "a teď vám představim mou voblíbenou distribuci nebo můj volbíbenej prográmek".

Kdybych tam šel, byly by pro mě zajímavé tyto přednášky: přestávka na oběd, šifrování dat, OpenJDK a IcedTea.

Vím o lidech pro které by byly zajímavé tyto přednášky: přestávka na oběd, šifrování dat, OpenJDK a IcedTea, WinStrom, OpenWRT, DNSSEC, LVM, trusted computing.

Za odpad považuji: Mozilla, Ubuntu 9.04, Debian, FTP, slosování, přestávka (jiná než na oběd).

Fedoru 12 vidím jako jedinou zajímavou z všech přednášek o distribucích. To proto, že Fedora pořád přináší (a často nejen distribuuje, ale i vytváří) to, co se jinde objeví zpravidla tak za rok (na což doplácejí její uživatelé, ale to je jiná pohádka).

Linux na SŠ a pokusy hodnotím jako zajímavé, ale rozhodně ne na této akci.

Zbytek mi nic neříká.

Hle, za pět, deset let možná na nějakou podobnou konferenci i přijedu.

[freshmouse]

9.04 jsem nemyslel, ale 9.10...

[Rezza]

Nahodou ty pokusy se zvukem byly skvele! Mozna proto, ze to byl mix s jinym oborem a kdyz mam Linux a open source od rana do vecera v praci, pak doma, pak pres vikend na LA, tak proste to neco jineho strasne potesi :D

[Fluttershy, yay!]

Za odpad považuji: Mozilla, Ubuntu 9.04, Debian, FTP, slosování, přestávka (jiná než na oběd).

Kdybys na těch přednáškách byl, nejspíš bys to netvrdil. Ona je totiž pravda, že hodně lidí moc neví, "proč je FTP špatné", "co je zač ten Debian stable/testing/...", "co vlastně Mozilla dělá a jak funguje". Stejně tak mám plné pochopení pro Vojtovo prezentování Ubuntu, když už do něj dělá. No a slosování se některým šikne k doplnění prádelníku. ~_^ A mohl bys mohl číst více než jen názvy přednášek... (I ta přestávka měla hlubší smysl.)

[Luk]

Freshmouse je prostě se vším rychle hotov. Přednáškový odpad, šedesátiletá zpěvačka a další "perly" posledních dnů svědčí o tom, že už se nějak vyprázdnil. Freshmousi, dej si sprchu a na chvíli opusť komp! Jdi do přírody nebo mezi lidi, ať nachytáš nové myšlenky, tohle už se nedá číst

[freshmouse]

To ty jsi se vším, tentokrát se mnou, rychle hotov. Já jsem jen vyjádřil svůj názor na témata přednášek, slušně a jasně. To jsem měl témata, která považuju za odpadní, pochválit, abys měl radost? Co se mi líbilo, to jsem hodnotil pozitivně, co ne, to negativně. Jednoduché. Tak si mě blokuj, jestli se mnou máš problém.

A co se týše Heidi... že nerozumíš legraci, za to já nemůžu. Sprcha na to prý pomáhá.

[Luk]

že nerozumíš legraci, za to já nemůžu

Legraci nerozumíš spíš ty. Můj příspěvek nebyl vůbec myšlen vážně. Ale pravdou je, že ses v poslední době nějak "zacyklil". Kdysi jsem psal lepší diskusní příspěvky (já možná také, ale nedokážu to posoudit)

[Grunt]

Kdysi jsem psal lepší diskusní příspěvky

Já osobně si vedu teorii o tom, že freshmouse není freshmouse. No nemám to jak dokázat. On se mi vždy jakémukoliv požadavku o důkaz bravurně vyhnul.

[freshmouse]

> On se mi vždy jakémukoliv požadavku o důkaz bravurně vyhnul.

To je přeci jasný důkaz o identičnosti, ne?

[Grunt]

To určitě, ale jak mám vědět, že všechny příspěvky od freshmouse jsou skutečně od freshmouse bez explicitně uvedeného důkazu?

[Ladicek]

Mám často stejný dojem. Jenže se stává, že i freshmouse zaperlí ve stylu starého dobrého freshmouse, takže se kloním k názoru, že tohle je nerozhodnutelný problém

[Grunt]

Tzv. freshmousův paradox.

[xkucf03]

Spíš něco jako BLEK. a falešní BLEKové na Rootu.

[freshmouse]

Když si někdo dělá legraci, mělo by to být zřejmé, a to alespoň pro některé další osoby (autor legračního počinu se nepočítá).

Ocením, když se diskuze na toto téma už zastaví. Zaprvé mě to moc nebaví, zadruhé se to sem podle mě moc nehodí.

[Fluttershy, yay!]

Když si někdo dělá legraci, mělo by to být zřejmé, a to alespoň pro některé další osoby (autor legračního počinu se nepočítá).

Zrovna jsem si procházel tvůj* blog a být tebou, netvrdil bych tohle.

* pokud neplatí Gruntova teorie

[Fluttershy, yay!]

Jo a GNOME Česko vypadá nějak mrtvě...?!

[Jendа]

freshmouse (nepřihlášený) je fiktivní osoba určená k infiltraci mezi uživatele ABC a jejich udávání a manipulaci ovládaná Kennedym, Lincolnem, Elvisem, Jacksonem, lidmi z Bilderberg Group a světovým židovstvem z odvrácené strany Měsíce!

[xkucf03]

ufff, to se mi ulevilo, myslel jsem totiž, že se jedná o nějakého znuděného ajťáka, který sedí v kanclu a nemá do čeho píchnout, takže píše do internetových diskusí.

[freshmouse]

> Ona je totiž pravda, že hodně lidí moc neví, "proč je FTP špatné", "co je zač ten Debian stable/testing/...", "co vlastně Mozilla dělá a jak funguje".

Hodně lidí neví hodně věcí... a přesto nemyslím, že by je bylo potřeba prezentovat.

> (I ta přestávka měla hlubší smysl.)

To samé co Luk. Běž do krámu a kup si tam plnou tašku smyslu pro humor. Snad ho budou mít; poslední dobou se prý hodně vyváží a na domácí spotřebu nestačí...

[Fluttershy, yay!]

Hodně lidí neví hodně věcí... a přesto nemyslím, že by je bylo potřeba prezentovat.

Zastánce ovčanské společnosti?

To samé co Luk. Běž do krámu a kup si tam plnou tašku smyslu pro humor. Snad ho budou mít; poslední dobou se prý hodně vyváží a na domácí spotřebu nestačí...

Je státní svátek -- sámoška má zavřeno. Ale spíš se mi zdá, že ten tvůj smysl pro humor nějak nepěkně mutuje. Už tu dlouho nebyla žádná obdoba Ubuntu pro muslimy, navíc ten tvůj promazaný blog...

[Luk]

Hodně lidí neví hodně věcí... a přesto nemyslím, že by je bylo potřeba prezentovat.

Zrovna u FTP si to myslím. FTP je mor, o kterém "ostatně soudím, že by měl být zničen". Hlavní podstatou je nebezpečnost a nemožnost FTP rozumně zabezpečit (tedy bez kompromisů). V dnešní době prakticky nevidím důvod, proč FTP používat - pro vzdálenou práci se soubory je lepší SFTP, pro obyčejné stahování zase HTTP.

[freshmouse]

Nic z toho, co říkáš, nepopírám. Pouze se domnívám, že to všichni, kteří by to měli vědět, vědí. I ti, kteří se tím neřídí, ti na to prostě jen s*rou.

[Luk]

Pouze se domnívám, že to všichni, kteří by to měli vědět, vědí. I ti, kteří se tím neřídí, ti na to prostě jen s*rou.

Já se to nedomnívám. Na každém kroku se setkávám s lidmi, kteří znají SSH a SSL/TLS, vědí proč a jak je používat, ale neznají SFTP a nevědí, čím nahradit FTP.

[xkucf03]

A jak nastavit SFTP server tak, abych ty uživatele neměl v systému (unixu), ale třeba v DB (něco jako virtuální uživatelé u e-mailu)?

[Jendа]

Hmm, pam_mysql?

[xkucf03]

njn, ale pořád to jsou uživatelé na úrovni systému (s nějakým uid). Představoval bych si to spíš tak, že spustím jednu službu, která poběží pod nějakým jedním uživatelem a ta bude emulovat sftp server pro jednotlivé uživatele – úplně jednoduše, každý uživatel bude mít svoji složku, nikam jinam se nedostane (uvidí ji jako kořen), žádné sdílení.

[Luk]

Můžeš něco takového vytvořit

[pavlix]

IMO to nebude tezsi nez udelat to same s FTP :), takze...? :)

[Ladislav Nešněra]

Schválně jsem zkusil jít na něco, co mě vůbec nelákalo - kdo by také šel na Ekonomický systém WinStrom či Školní pokusy pro demonstraci vlastností zvuku, že? Obojí mě nadchlo, obzvlášť školní pokusy (mít takového fyzikáře, tak se to v mé žákovské knížce hemžilo samýma jedničkama)

Díky za pěknou akci. A podaří-li se letos i video, pak už nezůstane mnoho prostoru pro vylepšování

[Rezza]

Ten WinStrom nebyl spatny, jen si mohl prednasejici odpustit to, jak je oupn sars spatny :D

[Luboš Doležel (Doli)]

Kompatibilita OpenJDK s Javou od Sunu je tedy zaručena, nicméně svobodná implementace zatím výkonově zaostává a to až třicetinásobně.

Kdyby šlo jen o výkon... ale hlavně je to nestabilní! K čemu to je, když to JVM za provozu crashuje.

[saly]

+1

[Pavel Tisnovsky]

To, ze OpenJDJ je 30x pomalejsi neni presne - OpenJDK s Hotspotem je na tom podobne jako Sunovska Java (vzdyt se vychazi ze stejnych zdrojaku , pomalejsi je implementace se Zero (tj. bez JITu), ktera je ale diky "nulove mire assembleru" prenositelna i na platformy, pro nez prozatim Hotspot neni upraven.

Ktere JVM a na ktere platforme crashuje? Jde o IcedTea prelozene ze zdrojaku nebo o oficialni balicek?

[Leoš Literák]

Nic ve zlem, ale z historickych duvodu jsem zahorknul vuci vsem linuxovym balickum tykajicim se javy a vsem vzdy doporucuju stahovat originaly od vyrobcu. A smazat ze systemu vsechny open source java implementace (gcj atd). Originaly funguji vzdy.

[Pavel Tisnovsky]

Ja to plne chapu, taky vyvijim Javovske aplikace a chyba primo v JVM nebo v knihovnach minimalne nastve Ale ze originaly funguji vzdy bych tedy v zadnem pripade netvrdil - myslis Sunovskou Javu, IBM nebo BEA? U kazde se da najit pomerne dost chyb (par se projevilo pri vyvoji, nekolik i po nasazeni na produkcni system, coz zavani problemy), viz prislusne bugzilly nebo changelogy. Ostatne kdyz se najde chyba v OpenJDK je na 90% ta stejna chyba i v Sunovske Jave (viz vydani security patchu minuly tyden); gcj je opravdu trosku jinde. Ale jak jsem napsal uvodem, jako vyvojar Te plne chapu... i kdyz si "originalni" Javou nekdy nepomuzes :-|

[Luboš Doležel (Doli)]

Ktere JVM a na ktere platforme crashuje? Jde o IcedTea prelozene ze zdrojaku nebo o oficialni balicek?

Oficiální balíček v Debian Stable. Proces vycrashuje cca. každých 24 hodin.

#
# An unexpected error has been detected by Java Runtime Environment:
#
#  SIGSEGV (0xb) at pc=0x00007f541a5574ff, pid=14618, tid=1103108432
#
# Java VM: OpenJDK 64-Bit Server VM (1.6.0_0-b11 mixed mode linux-amd64)
# Problematic frame:
# V  [libjvm.so+0x2c14ff]

[Luboš Doležel (Doli)]

Dodatek:

---------------  T H R E A D  ---------------

Current thread (0x0000000001291c00):  JavaThread "CompilerThread0" daemon [_thread_in_native, id=14628, stack(0x0000000041b01000,0x0000000041c02000)]

siginfo:si_signo=SIGSEGV: si_errno=0, si_code=1 (SEGV_MAPERR), si_addr=0x0000000000000028

a ještě

Current CompileTask:
C2:1371      org.jaxen.saxpath.base.XPathLexer.literal()Lorg/jaxen/saxpath/base/Token; (65 bytes)

[Pavel Tisnovsky]

Diky moc za odpoved, mrknu se na to, hlavne jestli je tato knihovna pokryta testy. Pada to vzdycky na tomto compile tasku nebo i jinde?

[Luboš Doležel (Doli)]

Vždy tenhle.

[Grunt]

navzdory velkému zájmu konala ve vedlejším, menším sále. Muselo proto dojít k menší změně uspořádání vybavení místnosti a kompresi účastníků.

Zas? Z toho se pomalu snad stane tradice.

[Jendа]

Zcela OT: Byl's tam?

[Grunt]

Tento rok ne. Nechtělo se mi vstávat.

[MarSik]

Nj, když já při rozdělení do místností samozřejmě vycházel z výsledků hlasování před akcí.. A pravdou je, že spousta lidí nám ty informace nedá a pak se zrovna zjistí, že nám nic neřekli zrovna ti, kteří spadají do cílové skupiny té přednášky.

My se fakt snažíme tomuhle předejít, jenže... občas to úplně nevyjde no :)

[dad]

Ja nevim, jestli si toho uz vsichni vsimli, ale za posledni rok snade nebyla jedina akce, kde by pan Ferschmann nebyl.

V sobotu jsem byl u nas na zabave a kdyz jsem se dival do programu, tak jsem se uplne podvedome ujistil, jestlu bude prednaska o WinStromu ...

[Luk]

Ja nevim, jestli si toho uz vsichni vsimli, ale za posledni rok snade nebyla jedina akce, kde by pan Ferschmann nebyl.

Toho jsem si sice nevšiml, zato jsem si všiml, že kdykoli se tady na abíčku objeví cokoli, co by mohlo byť jen trochu souviset s penězi, podnikáním, nebo dokonce kapitalismem, nechybí v diskusi dad, aby na to reagoval podobným stylem.

[Jendа]

Náhodou v tomto příspěvku chybí pan profesor! My chceme pana profesora!

[Luk]

Mám pocit, že dad v poslední době už ohledně profesora trochu polevil a o to více se soustředil na všechno, co souvisí s vyděláváním peněz.

[Vlastimil Ott]

Ano, marketing mají dobrý.

[xkucf03]

i software

[xkucf03]

U Marečka mají skvělé hrnečky s tučňákem

První přednášku měl Milan Brož z Red Hatu.

Borec, velice pěkné přednášky.

V první části zmínil proč šifrovat a seznámil nás s výsledky zajímavého výzkumu – skupina výzkumníků nakoupila v aukcích a bazarech použité disky a podrobila je základní (softwarové) forenzní analýze.

Bohužel někteří lidé tohle nechápou a dokonce si myslí, že by byl svět lepší bez hesel a přihlašování. Včetně e-mailových schránek (ať si to klidně přečtou, já tam nic tajného nemám). Pro paranoiky mého typu jsou diskuse s těmito lidmi velice vyčerpávající a musím si pak spravit náladu kafem a kokoskou nebo přejetím pár lidí v Mafii.

Poukázáno bylo především na méně známé a přesto povedené počiny, například World of Padman.

jj, některé hry jsem neznal, takže díky za tip. Ale celkově na mne ta přednáška působila trochu tak, že Linux je ve hrách sto let za opicemi. Asi bych trochu zmínil, co všechno jde pod Wine, případně se věnoval víc modernějším hrám.

Na následující obědovou pauzu se většina odebrala hledat občerstvení

Pauza byla ukrutně krátká, vloni jsme se nestíhali najíst a dojídali pizzu na Pinkyho přednášce, letos to taky nešlo pořádně stihnout (aspoň v sobotu). Přimlouval bych se za delší polední přestávku.

chystá se přejmenování na FlexiBee

Ten původní název je pakárna, vždycky jsem si myslel, že je to WinStorm (a ne Strom) a to ten software dokonce používám

Celkově díky za celou akci, bylo to fajn.

P.S. Vzkaz pro xkucf03 na příští rok: příště nejezdi jak ko*ot do Prahy a zpátky, ale zaplať si hotel. A hlavně nechlastej v sobotu v noci, protože pak si z těch přednášek moc nepamatuješ a nemůžeš o tom napsat seriózní reportáž.

[Jendа]

Pauza byla ukrutně krátká, vloni jsme se nestíhali najíst a dojídali pizzu na Pinkyho přednášce, letos to taky nešlo pořádně stihnout (aspoň v sobotu). Přimlouval bych se za delší polední přestávku.

Tak my jsme jídlo stihli (šli jsme jenom do kavárny naproti a tam pozřeli fastfood), ale delší přestávka by se hodila na pokec se zajímavými lidmi.

Hlavně by to příště chtělo zorganizovat nějaké seskupení lidí z ABC tam, protože já jich podle xichtu poznám jenom pár.

Ten původní název je pakárna, vždycky jsem si myslel, že je to WinStorm (a ne Strom)

Taktéž (ale nepoužívám ho). Velké Prozření u mě nastalo na LinuxExpu, kde jsem si poprvé všiml, že je to lípa, a docvaklo mi to.

příště nejezdi jak ko*ot do Prahy a zpátky, ale zaplať si hotel. A hlavně nechlastej v sobotu v noci, protože pak si z těch přednášek moc nepamatuješ a nemůžeš o tom napsat seriózní reportáž.

Tak jsi jel do Prahy, nebo chlastal? Pravda, v neděli jsi vypadal trochu… společensky unaveně .

[xkucf03]

Tak jsi jel do Prahy, nebo chlastal?

Do Prahy chlastat. Na sraz, kde jsem nemohl chybět -- ale přece si kvůli tomu nenechám ujít LinuxAlt .

[Luk]

Bohužel někteří lidé tohle nechápou a dokonce si myslí, že by byl svět lepší bez hesel a přihlašování.

Zhruba před rokem jsem něco prezentoval před zástupci jedné velmi vážené a důstojné profesní skupiny. Našlo se tam nemálo lidí, kteří by chtěli přístup do IS odkudkoliv, bez nutnosti zadávat heslo nebo někam něco strkat. Prostě otevřít browser (resp. modré éčko) a mít to tam. A samozřejmě, aby se tam nikdo nepovolaný nedostal (na to mě napadají jen řešení typu čip do těla nebo sken duhovky, ale raději jsem byl zticha ).

Ten původní název je pakárna, vždycky jsem si myslel, že je to WinStorm (a ne Strom)

To asi proto, že existuje účetnictví StormWare.

[Fluttershy, yay!]

To asi proto, že existuje účetnictví StormWare.

Nebo protože tady všichni automaticky předpokládají angličtinu a na české "stromy", případně severské... taky "stromy" kašlou.

[Ladicek]

Tomu se říká single sign-on – už se jednou přihlásili do systému, proč by se měli přihlašovat ještě kamsi jinam? A upřímně řečeno, já se těm lidem nedivím. Bezpečný software nikdo nechce. Akorát že si nikdo nemůže dovolit ho nemít

[Luk]

Tomu se říká single sign-on – už se jednou přihlásili do systému, proč by se měli přihlašovat ještě kamsi jinam?

Třeba proto, že se ještě nikam nepřihlásili? Že nastartovali svůj domácí počítač s Windows XP Home (nebo Windows Vista Home Premium atd.) a bez jakéhokoli přihlašování spustili Internet Explorer?

Samozřejmě i tam lze obecně mít "trvalé přihlášení" (např. na základě cookie). Ale pak od toho ten člověk odejde, přijde jeho synátor, přes záložku nebo historii vleze do systému a už tam může vesele hospodařit. Nejlepší je, že málokdo si dokáže připustit, že paseka, kterou jejich desetiletý syn napáchal v počítači nebo informačním systému, je opravdu jeho dílem (prostě čiré podcenění schopností)