Po vlastních microSD kartách nabízí nově Raspberry Pi také vlastní NVMe SSD disky. Samostatně i v sadách s M.2 HAT+.
Byla zveřejněna (𝕏) Zpráva o činnosti Digitální a informační agentury (DIA) za rok 2023 (pdf). Začíná slovy ředitele: "Vznik Digitální a informační agentury (DIA) je v posledních letech možná jedním z nejvýznamnějších kroků, který dodá potřebný impuls digitalizaci státní správy."
Vývojáři AlmaLinuxu představili AlmaLinux OS Kitten 10, tj. vývojovou verzi AlmaLinux OS 10 vycházejícího z CentOS Stream 10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proč Kitten? Verze AlmaLinux OS jsou pojmenované podle kočkovitých šelem. Z kotěte vyroste další kočka.
Kryptografická knihovna OpenSSL byla vydána v nové verzi 3.4. Přehled změn na GitHubu.
Bylo objeveno nové největší prvočíslo. Jedná se o Mersennovo prvočíslo známé též jako M136279841. To znamená, že v binární formě je prvočíslo tvořeno 136 279 841 jedničkami. Objeveno bylo v rámci distribuovaného výpočetních projektu GIMPS (Great Internet Mersenne Prime Search). Zajímavostí je, že na rozdíl od předchozích takto objevených prvočísel nebylo objeveno pomocí CPU, ale na grafické kartě NVIDIA A100 s pomocí programu Gpuowl.
Protokol MQTT (Wikipedie) dnes slaví 25 let (Mastodon, 𝕏). První publikovaná specifikace je z 22. října 1999.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.4. Přehled novinek na GitLabu. Z novinek lze zmínit podporu telefonu Google Pixel 7. Na stránkách Murena lze koupit Murena Pixel 7.
Připojte se ve středu 30. 10. 2024 od 10:00 do 12:00 na náš webinář "Řízení přístupu do PostgreSQL prostřednictvím externího autentizačního providera" (registrace zdarma) a naučte se, jak nastavit ověřování pomocí GSSAPI pro bezpečný přístup k databázím (Microsoft Active Directory nebo FreeIPA). Záznam předchozího webináře "Co je nového v PostgreSQL 17" můžete zhlédnout zde.
… více »Byla vydána nová verze 0.55 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
Dle plánu bylo dnes vydáno Factorio 2.0 a Factorio: Space Age, tj. aktualizace 2.0 počítačové hry Factorio (Wikipedie) oficiálně běžící také na Linuxu a velké vesmírní rozšíření Factorio: Space Age.
Seriál představující moderní programovací jazyk Google Go.
V listopadu uplynuly dva roky od oficiálního vydání tehdy nového programovacího jazyka Go. Místo ohlednutí se za těmito dvěma roky se dnes věnujme výhledům do blízké budoucnosti Go.
Na oficiálním blogu jazyka Go se objevil další zajímavý a užitečnými informacemi nabitý článek (Rob Pike: „The Laws of Reflection“), který je níže přeložen do češtiny. Informace o typech dostupné za běhu programu jsou v Go srovnatelné s tím, co poskytují některé jiné programovací jazyky, a podobně též umožňují typy nejenom prozkoumávat, ale, v rámci jistých omezení, také např. vytvářet jejich instance. Tohoto tématu jsme se v seriálu dosud nedotkli.
Jedním z již dříve plánovaných (mono)témat tohoto seriálu je všechno kolem ošetřování chyb. Mezitím vyšel shodou příznivých okolností na Go blogu příspěvek člena vývojového týmu Go, Andrewa Gerranda: Error handling and Go. Určitě bych na toto téma nemohl napsat článek lepší a tak s Andrewovým vědomím, souhlasem a v (doufám) souladu s původní licencí textu (Creative Commons Attribution 3.0 License), dnes přinášíme českou verzi tohoto článku, která je jen zcela nepodstatně upraveným překladem z originálu.
V dříve publikovaných článcích na AbcLinuxu bylo zmiňováno, že Go je OOP jazyk, ale přitom nemá/nezná třídy a sémantika dědičnost je v něm atypická, řekněme přinejmenším z pohledu člověka zvyklého na např. C++ či třeba Javu. Tyto jazyky pro mnohé představují, vcelku oprávněně, něco jako současný standard z hlediska implementace OOP technik. Dnes se pokusíme některé obvyklé případy OOP, zhruba v duchu právě zmíněných jazyků, napsat v Go a to způsobem, který je v něm přirozený.
Zahajujeme navazující seriál o programování v Go, tentokrát v příkladech. Ukázky se soustředí na malý (nebo jeden) okruh problémů a budou – i vzhledem k rozsahu článku/dílu seriálu – jen schematické.
V předchozím dílu článku jsme načali prohlídku sémantických prvků, ze kterých může programátor v Go skládat svá díla. V dnešní části se opět letmo podíváme na některé další, dosud netknuté „kostky“ stavebnice a tím úvodní Go miniseriál uzavřeme. Případné budoucí další články na téma Go by se již měly nejspíše věnovat konkrétním tématům a jejich řešení v Go.
V předchozím dílu seriálu byl představen stále ještě nový (2009) jazyk Go společnosti Google. Dnes se budeme stručně (opravdu) věnovat některým sémantickým konstrukcím jazyka Go.
„Do not communicate by sharing memory; instead, share memory by communicating“ – zahajujeme seriál o programovacím jazyku Go.
Tiskni Sdílej: