Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Seriál představující moderní programovací jazyk Google Go.
V listopadu uplynuly dva roky od oficiálního vydání tehdy nového programovacího jazyka Go. Místo ohlednutí se za těmito dvěma roky se dnes věnujme výhledům do blízké budoucnosti Go.
Na oficiálním blogu jazyka Go se objevil další zajímavý a užitečnými informacemi nabitý článek (Rob Pike: „The Laws of Reflection“), který je níže přeložen do češtiny. Informace o typech dostupné za běhu programu jsou v Go srovnatelné s tím, co poskytují některé jiné programovací jazyky, a podobně též umožňují typy nejenom prozkoumávat, ale, v rámci jistých omezení, také např. vytvářet jejich instance. Tohoto tématu jsme se v seriálu dosud nedotkli.
Jedním z již dříve plánovaných (mono)témat tohoto seriálu je všechno kolem ošetřování chyb. Mezitím vyšel shodou příznivých okolností na Go blogu příspěvek člena vývojového týmu Go, Andrewa Gerranda: Error handling and Go. Určitě bych na toto téma nemohl napsat článek lepší a tak s Andrewovým vědomím, souhlasem a v (doufám) souladu s původní licencí textu (Creative Commons Attribution 3.0 License), dnes přinášíme českou verzi tohoto článku, která je jen zcela nepodstatně upraveným překladem z originálu.
V dříve publikovaných článcích na AbcLinuxu bylo zmiňováno, že Go je OOP jazyk, ale přitom nemá/nezná třídy a sémantika dědičnost je v něm atypická, řekněme přinejmenším z pohledu člověka zvyklého na např. C++ či třeba Javu. Tyto jazyky pro mnohé představují, vcelku oprávněně, něco jako současný standard z hlediska implementace OOP technik. Dnes se pokusíme některé obvyklé případy OOP, zhruba v duchu právě zmíněných jazyků, napsat v Go a to způsobem, který je v něm přirozený.
Zahajujeme navazující seriál o programování v Go, tentokrát v příkladech. Ukázky se soustředí na malý (nebo jeden) okruh problémů a budou – i vzhledem k rozsahu článku/dílu seriálu – jen schematické.
V předchozím dílu článku jsme načali prohlídku sémantických prvků, ze kterých může programátor v Go skládat svá díla. V dnešní části se opět letmo podíváme na některé další, dosud netknuté „kostky“ stavebnice a tím úvodní Go miniseriál uzavřeme. Případné budoucí další články na téma Go by se již měly nejspíše věnovat konkrétním tématům a jejich řešení v Go.
V předchozím dílu seriálu byl představen stále ještě nový (2009) jazyk Go společnosti Google. Dnes se budeme stručně (opravdu) věnovat některým sémantickým konstrukcím jazyka Go.
„Do not communicate by sharing memory; instead, share memory by communicating“ – zahajujeme seriál o programovacím jazyku Go.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz