MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Vysvětluje princip IPv6, rozdíly oproti IPv4 a přináší návod ke zprovoznění vlastní IPv6 konektivity.
Jak jsem sliboval, podíváme se na různé možnosti přidělování adres protokolu IPv6. I podle místních diskuzí v této oblasti panuje značný zmatek a pro některé změny oproti IPv4 stále ještě představují spíše černou magii.
Vítejte zpátky v IPv6. Po dávno zapomenuté trojici článků o zavádění a konfiguraci nového IP protokolu se ponoříme trochu více do technických detailů a změn, které tento protokol přináší. V nové sérii článků se dotknu i témat z diskuzí

Pokud jste se prokousali prvními dvěma díly a zajistili si IPv6 konektivitu, máte stroj s IPv6 adresou. Nastal čas si pořídit a nakonfigurovat podsíť (subnet).

Pokud máte štěstí a váš poskytovatel vám nabízí IPv6 konektivitu, máte vyhráno a můžete povídání o tunelech přeskočit a těšit se na příští díl. Pro vás, kdo jste u poskytovatele odkázáni na IPv4, je tu druhý díl povídání o IPv6, který vám ukáže, jak se na IPv6 Internet protunelovat.

Počítače současného Internetu spolu komunikují převážně pomocí protokolu IPv4. Tato verze sloužila dlouho a prokázala svoji robustnost a použitelnost. Přesto se už dlouhou dobu projevují její omezení. A bude už jenom hůř.
Tiskni
Sdílej: