Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Byla vydána nová verze 15.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vývojáři Ubuntu představili projekt Myna, tj. iniciativu zaměřenou na přidání funkce převodu řeči na text do prostředí desktopu Ubuntu. Dle plánu již v Ubuntu 26.10.
Vysvětluje princip IPv6, rozdíly oproti IPv4 a přináší návod ke zprovoznění vlastní IPv6 konektivity.
Jak jsem sliboval, podíváme se na různé možnosti přidělování adres protokolu IPv6. I podle místních diskuzí v této oblasti panuje značný zmatek a pro některé změny oproti IPv4 stále ještě představují spíše černou magii.
Vítejte zpátky v IPv6. Po dávno zapomenuté trojici článků o zavádění a konfiguraci nového IP protokolu se ponoříme trochu více do technických detailů a změn, které tento protokol přináší. V nové sérii článků se dotknu i témat z diskuzí
Pokud jste se prokousali prvními dvěma díly a zajistili si IPv6 konektivitu, máte stroj s IPv6 adresou. Nastal čas si pořídit a nakonfigurovat podsíť (subnet).
Pokud máte štěstí a váš poskytovatel vám nabízí IPv6 konektivitu, máte vyhráno a můžete povídání o tunelech přeskočit a těšit se na příští díl. Pro vás, kdo jste u poskytovatele odkázáni na IPv4, je tu druhý díl povídání o IPv6, který vám ukáže, jak se na IPv6 Internet protunelovat.
Počítače současného Internetu spolu komunikují převážně pomocí protokolu IPv4. Tato verze sloužila dlouho a prokázala svoji robustnost a použitelnost. Přesto se už dlouhou dobu projevují její omezení. A bude už jenom hůř.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz