Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V sobotu akce začala už v devět ráno úvodem What are open & mobile platforms and Open Source Hardware? — to jsem byl ještě ve vlaku — a zatímco Miro Hrončok předváděl 3D tiskárnu RepRap, resp. Leon Anavi měl hovořit na téma Challenges in Open Source Mobile Apps (později měl ještě přednášku o Tizenu 2), udělal jsem si ještě nedobrovolnou exkurzi po Bratislavě. Do sedmého podlaží budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě jsem dorazil až krátce před jedenáctou — s Jiřím Burdou, který se vzápětí pustil do první ze svých tří přednášek:
Především v první polopaticky vysvětlil, jak vlastně v principu fungují moderní mobilní telefony a podobná zařízení. Závěr byl takový, že vše směřuje k masové výrobě jednoduchých (tudíž levných), univerzálních zařízení, u nichž se kódování informace provádí na softwarové úrovni, přičemž tento software se může podle potřeby upravovat pro různá nasazení. Původně na to měla navázat přednáška Jaroslava Škarvady o projektu GNU Radio, který je příkladem takového přístupu, ale bohužel se nekonala. Místo toho tedy Jiří Burda hovořil o GSM a novějších generacích mobilních sítí, a sice s důrazem na témata podle přání publika.
Další sobotní přednášky už byly převážně praktické, což doplňoval workshop o Qt a Blackberry Cascades. V té části přednášky o OpenStreetMap, kterou jsem viděl, Michal Páleník popisoval, jak nasadit svobodné mapy na svém webu. Štěpán Bechynský pro změnu představil standard ZigBee (a jeho implementaci, senzory XBee), který se používá v senzorových sítích. O hodinu později pak ukázal druhou 3D tiskárnu, která se na konferenci ukázala, leč ani to jsem neviděl, protože jsem zrovna představoval ErgoDox a další komunitní DIY projekty, na jejichž výstupu jsou klávesnice, a vůbec jsem se snažil ukázat, proč bychom měli chtít open-source klávesnice a jaká s tím souvisí úskalí.
Nedělní program byl oproti sobotě odlehčený, především se začínalo o hodinu později (s ohledem na sobotní afterparty). Na Jiřího Burdu navázal Pavel Machek povídáním o poloze — vykládal o různých technologiích, jež se dříve používaly nebo stále používají pro určování polohy, především tedy o mobilních sítích, WiFi a konečně GPS. Před obědem jsme ještě stihli několik bleskových prezentací, namátkou o PySide na Blackberry nebo o výzkumu na FEI STU a možnostech zapojit se do něj.
Jméno Openmobility naznačuje souvislost s mobilními zařízeními, v neděli se tohoto tématu blíže dotkly dvě techničtěji ražené přednášky: Pavel Tišnovský popisoval architekturu ARM a Martin Kolman představil poměrně komplikovanou situaci ohledně vývoje aplikací v Pythonu a Qt na Androidu. Jan Varga z Mozilly sice sliboval, že ukáže FirefoxOS (mobilní systém využívající pro běh uživatelského rozhoraní a aplikace výhradně webové technologie), nicméně spíš mi připadalo, že nám vysvětloval, jak je špatné, když má jeden webový prohlížeč majoritní podíl na trhu (toho času Netscape, pak MSIE, dnes se tomu blíží WebKit).
Další přednášky především o hackerspacech a hardwaru jsem bohužel neviděl, ale aspoň většina přednášek, které se mi podařilo zhlédnout, ve mně zanechala dobrý dojem. Také jsem ocenil, že nikdo z přednášejících neměl potíže s angličtinou (podstatná část přednášek probíhala právě v angličtině — vzhledem k účasti zahraničních hostů), resp. mluvit srozumitelně. Je smůla, že se organizátoři potýkali s technickými potížemi při pořizování záznamu — snad budou alespoň nějaká videa. Rozhodně by stála za vidění. Možná vám to může posloužit jako motivaci přijít na příští ročník osobně. ^.^ Nebylo by to na škodu, tentokrát si oproti loňsku na akci našlo cestu podstatně méně lidí. Nejvíc lidí, co jsem viděl v jednom sále najednou, bylo kolem třicítky. Další se trousili po chodbě, kde sídlila část muzea mobilů a stánek s tradiční kupou různého (převážně embedded nebo mobilního) hardwaru a 3D tiskárnou.
Organizátorům jinak nemám moc co vytknout, leda prakticky nefunkční WiFi v jedné místnosti. Naopak musím pochválit plynulý průběh programu a jako přednášející, a to s absencí zpoždění vlastně souvisí, také to, že se jim podařilo rezervovat obědy (a afterparty) v blízké kolibě a ubytování v nedalekém areálu kolejí. Letmý pohled do zákulisí a více fotografií najdete na blogu Jozefa Mlícha.
Uvedené fotografie, jejichž autorem je David Kolibáč, podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: