V červenci loňského roku organizace Apache Software Foundation (ASF) oznámila, že se částečně přestane dopouštět kulturní apropriace a změní své logo. Dnes bylo nové logo představeno. "Indiánské pírko" bylo nahrazeno dubovým listem a text Apache Software Foundation zkratkou ASF. Slovo Apache se bude "zatím" dál používat. Oficiální název organizace zůstává Apache Software Foundation, stejně jako názvy projektů, například Apache HTTP Server.
Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.104 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.104 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Spotify spustilo přehrávání v bezztrátové kvalitě. V předplatném Spotify Premium.
Spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison vystřídal spoluzakladatele automobilky Tesla a dalších firem Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu odpoledne vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD (zhruba 8,2 bilionu Kč). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Nejprve musím vzdát hold organizátorům. Kde jsem se pohyboval téměř všechno (viz níže) šlapalo od začátku (směrové šipky od Dejvické k budově FIT ČVUT) přes noc (jako přednášející jsme měli domluvené ubytování na Strahově) do konce (losování výherců triček apod.), dařilo se řešit vzniklé komplikace, nahrávání záznamu se zřejmě obešlo bez fatálních problémů. Lepší představu si v tomto směru uděláte ze shrnutí Petra Krčmáře, který zmiňuje i záležitosti, jež šly mimo mě, namátkou dětský koutek nebo workshop, na kterém se stavěly 3D tiskárny. Dojem byl oproti loňsku zase o něco lepší.
V sobotu přišlo asi 400 lidí, v neděli o stovku méně, tedy podle organizátorů — jen doufám, že to nepočítali podle úbytku na stole s občerstvením. To rozhodně nejsou špatná čísla, zvláště pokud uvážíme, že o měsíc později v Brně následuje oblíbený LinuxAlt. V tomto kontextu přesto zněl rozumně návrh, aby obě akce tak nějak spolupracovaly na programu, aby se např. neopakovaly přednášky — program letošního LinuxAltu už byl zveřejněn a můžete si v něm všimnout několika stejných témat od stejných lidí.
Když jsme u toho programu, neodpustím si přeci jen ne zrovna pozitivně laděnou kritiku týkající se právě organizace LinuxDays… Formuláře pro náměty na přednášky a hlasování o programu a posléze i program samotný byly realizovány ve webových aplikacích Google. Trošku ironie v případě konference o IT, resp. svobodném softwaru, navíc krátce po aféře kolem programu PRISM, ne? Ani z uživatelského hlediska to nepovažuji za vítězství: abych si rozvržení přednášek mohl doma vytisknout, nepřišel jsem na jednodušší způsob, než si importovat příslušnou událost do Google Calendar, načež jsem si ji exportoval tam. Výsledek za moc nestál, jak si můžete všimnout na snímku obrazovky níže. Přitom by stačilo poskytnout na webu jako PDF leták, který byl v místě konání na každém rohu.
Při pohledu do programu si můžete také všimnout, že přednášky vždy trvaly 30 nebo 60 minut a nejsou mezi nimi pauzy aspoň na přesun. Přitom jako přednášející jsem uváděl trvání přednášky 50, resp. 20 minut. V praxi se ale vzhledem k diskuzi často přetahovalo a s odstupem mi připadá jako zázrak, že se rozvrh nerozsypal. V sálech chyběli moderátoři, kteří by jasně vymezili začátek a konec přednášky a hlavně upozornili posluchače na program v jiných místnostech. Takhle se na workshop Ondřeje Caletky registrovalo 150 lidí, ale přišla desetina.
Teď už ale ke skutečnému obsahu. Naštěstí nedošlo na marketingové žvásty jako na posledních ročnících akce LinuxExpo, resp. za “podpory” Microsoftu Open Source Conference (pro připomenutí reportáž Jendy Hracha z ročníku 2010 a 2011). Přednášky šlo s minimem výjimek rozdělit na technické a může se hodit studentovi IT, pod čímž si představte úvod do Bashe, regulárních výrazů, gitu nebo LaTeXu. Pokud někdo také očekával představení klikacích aplikací pro koncové uživatele nebo přehled toho, co bude v novém Ubuntu, musel být zklamán.
Upřímně řečeno, přednášek jsem na vlastní oči viděl jen několik. Většinu času jsem totiž trávil na stánku sdružení Openmobility. Oproti loňsku se všechny prezentace distribucí a dalších projektů vešly do poloviny foyer, takže nedocházelo k takové nucené separaci. Své zastoupení tu mělo tradičně Ubuntu a Fedora, dále distribuce Debian, Slax, Gentoo nebo openSuSE. U Fedory zaujal především notebook OLPC a zajímavý hardware byl k vidění i jinde, hlavně tedy různé armové desky. Ne až tak hard byly předměty, které si šlo koupit na stánku LinuxMarket.
Z přednášek musím vypíchnout to, co Jan Schmidt ukryl pod názvem Matematika, strážný anděl uživatelův. Co to? Inu, řešení závislostí v balíčkovacím systému jde převést na problém SAT. Ten se vyznačuje tím, že je těžký a v praxi navíc po balíčkovacím systému chceme různé věci — někdy instalaci minima balíčků, jindy nejnovější verze softwaru apod., čímž se dostáváme k optimalizačnímu problému. Pokud se chcete podívat, kde se to používá, Zypper (resp. libzypp
) z openSuSE asi znáte — nebo možná správce doplňků Eclipse Equinox či Project Maven. Přednášející problematiku navíc podal takovým způsobem, že bych se nebál záznam doporučit každému studentovi zápasícímu s motivací před zkouškou z algoritmů nebo vyčíslitelnosti a složitosti. _ I u dalších přednášek si doporučuji počkat na záznamy, přestože (a vlastně i protože) jsem z nich vesměs viděl jen krátký úsek.
Záznamy z workshopů z pochopitelných důvodů nebudou. Možná je to škoda, třeba ten, na kterém jsem byl já, totiž WYSIWYM tvorba publikací v OSS, probíhal spíše jako seminář, ba chvílemi až skoro přednáška. Vyrazil jsem na něj ze zvědavosti, protože o den později jsem měl přednášku na téma na první pohled stejné, a sice Markdown a související nástroje. O tento typ WYSIWYM ovšem v tomto případě nešlo. Spíš to byla ukázka, jak jednoduché je použít gnuplot, GraphViz a samozřejmě LaTeX při psaní diplomové práce. Přiklady byly nachystány ve sdílené složce a na počítačích s připraveným Gentoo nebyl problém sledovat látku, přesto bych se na některé drobnosti rád podíval zpětně.
Co dodat? Akce LinuxDays se letos docela povedla — a možná se uvidíme na začátku listopadu na LinuxAltu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: