Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
Nejprve musím vzdát hold organizátorům. Kde jsem se pohyboval téměř všechno (viz níže) šlapalo od začátku (směrové šipky od Dejvické k budově FIT ČVUT) přes noc (jako přednášející jsme měli domluvené ubytování na Strahově) do konce (losování výherců triček apod.), dařilo se řešit vzniklé komplikace, nahrávání záznamu se zřejmě obešlo bez fatálních problémů. Lepší představu si v tomto směru uděláte ze shrnutí Petra Krčmáře, který zmiňuje i záležitosti, jež šly mimo mě, namátkou dětský koutek nebo workshop, na kterém se stavěly 3D tiskárny. Dojem byl oproti loňsku zase o něco lepší.
V sobotu přišlo asi 400 lidí, v neděli o stovku méně, tedy podle organizátorů — jen doufám, že to nepočítali podle úbytku na stole s občerstvením. To rozhodně nejsou špatná čísla, zvláště pokud uvážíme, že o měsíc později v Brně následuje oblíbený LinuxAlt. V tomto kontextu přesto zněl rozumně návrh, aby obě akce tak nějak spolupracovaly na programu, aby se např. neopakovaly přednášky — program letošního LinuxAltu už byl zveřejněn a můžete si v něm všimnout několika stejných témat od stejných lidí.
Když jsme u toho programu, neodpustím si přeci jen ne zrovna pozitivně laděnou kritiku týkající se právě organizace LinuxDays… Formuláře pro náměty na přednášky a hlasování o programu a posléze i program samotný byly realizovány ve webových aplikacích Google. Trošku ironie v případě konference o IT, resp. svobodném softwaru, navíc krátce po aféře kolem programu PRISM, ne? Ani z uživatelského hlediska to nepovažuji za vítězství: abych si rozvržení přednášek mohl doma vytisknout, nepřišel jsem na jednodušší způsob, než si importovat příslušnou událost do Google Calendar, načež jsem si ji exportoval tam. Výsledek za moc nestál, jak si můžete všimnout na snímku obrazovky níže. Přitom by stačilo poskytnout na webu jako PDF leták, který byl v místě konání na každém rohu.
Při pohledu do programu si můžete také všimnout, že přednášky vždy trvaly 30 nebo 60 minut a nejsou mezi nimi pauzy aspoň na přesun. Přitom jako přednášející jsem uváděl trvání přednášky 50, resp. 20 minut. V praxi se ale vzhledem k diskuzi často přetahovalo a s odstupem mi připadá jako zázrak, že se rozvrh nerozsypal. V sálech chyběli moderátoři, kteří by jasně vymezili začátek a konec přednášky a hlavně upozornili posluchače na program v jiných místnostech. Takhle se na workshop Ondřeje Caletky registrovalo 150 lidí, ale přišla desetina.
Teď už ale ke skutečnému obsahu. Naštěstí nedošlo na marketingové žvásty jako na posledních ročnících akce LinuxExpo, resp. za “podpory” Microsoftu Open Source Conference (pro připomenutí reportáž Jendy Hracha z ročníku 2010 a 2011). Přednášky šlo s minimem výjimek rozdělit na technické a může se hodit studentovi IT, pod čímž si představte úvod do Bashe, regulárních výrazů, gitu nebo LaTeXu. Pokud někdo také očekával představení klikacích aplikací pro koncové uživatele nebo přehled toho, co bude v novém Ubuntu, musel být zklamán.
Upřímně řečeno, přednášek jsem na vlastní oči viděl jen několik. Většinu času jsem totiž trávil na stánku sdružení Openmobility. Oproti loňsku se všechny prezentace distribucí a dalších projektů vešly do poloviny foyer, takže nedocházelo k takové nucené separaci. Své zastoupení tu mělo tradičně Ubuntu a Fedora, dále distribuce Debian, Slax, Gentoo nebo openSuSE. U Fedory zaujal především notebook OLPC a zajímavý hardware byl k vidění i jinde, hlavně tedy různé armové desky. Ne až tak hard byly předměty, které si šlo koupit na stánku LinuxMarket.
Z přednášek musím vypíchnout to, co Jan Schmidt ukryl pod názvem Matematika, strážný anděl uživatelův. Co to? Inu, řešení závislostí v balíčkovacím systému jde převést na problém SAT. Ten se vyznačuje tím, že je těžký a v praxi navíc po balíčkovacím systému chceme různé věci — někdy instalaci minima balíčků, jindy nejnovější verze softwaru apod., čímž se dostáváme k optimalizačnímu problému. Pokud se chcete podívat, kde se to používá, Zypper (resp. libzypp) z openSuSE asi znáte — nebo možná správce doplňků Eclipse Equinox či Project Maven. Přednášející problematiku navíc podal takovým způsobem, že bych se nebál záznam doporučit každému studentovi zápasícímu s motivací před zkouškou z algoritmů nebo vyčíslitelnosti a složitosti. _ I u dalších přednášek si doporučuji počkat na záznamy, přestože (a vlastně i protože) jsem z nich vesměs viděl jen krátký úsek.
Záznamy z workshopů z pochopitelných důvodů nebudou. Možná je to škoda, třeba ten, na kterém jsem byl já, totiž WYSIWYM tvorba publikací v OSS, probíhal spíše jako seminář, ba chvílemi až skoro přednáška. Vyrazil jsem na něj ze zvědavosti, protože o den později jsem měl přednášku na téma na první pohled stejné, a sice Markdown a související nástroje. O tento typ WYSIWYM ovšem v tomto případě nešlo. Spíš to byla ukázka, jak jednoduché je použít gnuplot, GraphViz a samozřejmě LaTeX při psaní diplomové práce. Přiklady byly nachystány ve sdílené složce a na počítačích s připraveným Gentoo nebyl problém sledovat látku, přesto bych se na některé drobnosti rád podíval zpětně.
Co dodat? Akce LinuxDays se letos docela povedla — a možná se uvidíme na začátku listopadu na LinuxAltu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: