Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Nejprve musím vzdát hold organizátorům. Kde jsem se pohyboval téměř všechno (viz níže) šlapalo od začátku (směrové šipky od Dejvické k budově FIT ČVUT) přes noc (jako přednášející jsme měli domluvené ubytování na Strahově) do konce (losování výherců triček apod.), dařilo se řešit vzniklé komplikace, nahrávání záznamu se zřejmě obešlo bez fatálních problémů. Lepší představu si v tomto směru uděláte ze shrnutí Petra Krčmáře, který zmiňuje i záležitosti, jež šly mimo mě, namátkou dětský koutek nebo workshop, na kterém se stavěly 3D tiskárny. Dojem byl oproti loňsku zase o něco lepší.
V sobotu přišlo asi 400 lidí, v neděli o stovku méně, tedy podle organizátorů — jen doufám, že to nepočítali podle úbytku na stole s občerstvením. To rozhodně nejsou špatná čísla, zvláště pokud uvážíme, že o měsíc později v Brně následuje oblíbený LinuxAlt. V tomto kontextu přesto zněl rozumně návrh, aby obě akce tak nějak spolupracovaly na programu, aby se např. neopakovaly přednášky — program letošního LinuxAltu už byl zveřejněn a můžete si v něm všimnout několika stejných témat od stejných lidí.
Když jsme u toho programu, neodpustím si přeci jen ne zrovna pozitivně laděnou kritiku týkající se právě organizace LinuxDays… Formuláře pro náměty na přednášky a hlasování o programu a posléze i program samotný byly realizovány ve webových aplikacích Google. Trošku ironie v případě konference o IT, resp. svobodném softwaru, navíc krátce po aféře kolem programu PRISM, ne? Ani z uživatelského hlediska to nepovažuji za vítězství: abych si rozvržení přednášek mohl doma vytisknout, nepřišel jsem na jednodušší způsob, než si importovat příslušnou událost do Google Calendar, načež jsem si ji exportoval tam. Výsledek za moc nestál, jak si můžete všimnout na snímku obrazovky níže. Přitom by stačilo poskytnout na webu jako PDF leták, který byl v místě konání na každém rohu.
Při pohledu do programu si můžete také všimnout, že přednášky vždy trvaly 30 nebo 60 minut a nejsou mezi nimi pauzy aspoň na přesun. Přitom jako přednášející jsem uváděl trvání přednášky 50, resp. 20 minut. V praxi se ale vzhledem k diskuzi často přetahovalo a s odstupem mi připadá jako zázrak, že se rozvrh nerozsypal. V sálech chyběli moderátoři, kteří by jasně vymezili začátek a konec přednášky a hlavně upozornili posluchače na program v jiných místnostech. Takhle se na workshop Ondřeje Caletky registrovalo 150 lidí, ale přišla desetina.
Teď už ale ke skutečnému obsahu. Naštěstí nedošlo na marketingové žvásty jako na posledních ročnících akce LinuxExpo, resp. za “podpory” Microsoftu Open Source Conference (pro připomenutí reportáž Jendy Hracha z ročníku 2010 a 2011). Přednášky šlo s minimem výjimek rozdělit na technické a může se hodit studentovi IT, pod čímž si představte úvod do Bashe, regulárních výrazů, gitu nebo LaTeXu. Pokud někdo také očekával představení klikacích aplikací pro koncové uživatele nebo přehled toho, co bude v novém Ubuntu, musel být zklamán.
Upřímně řečeno, přednášek jsem na vlastní oči viděl jen několik. Většinu času jsem totiž trávil na stánku sdružení Openmobility. Oproti loňsku se všechny prezentace distribucí a dalších projektů vešly do poloviny foyer, takže nedocházelo k takové nucené separaci. Své zastoupení tu mělo tradičně Ubuntu a Fedora, dále distribuce Debian, Slax, Gentoo nebo openSuSE. U Fedory zaujal především notebook OLPC a zajímavý hardware byl k vidění i jinde, hlavně tedy různé armové desky. Ne až tak hard byly předměty, které si šlo koupit na stánku LinuxMarket.
Z přednášek musím vypíchnout to, co Jan Schmidt ukryl pod názvem Matematika, strážný anděl uživatelův. Co to? Inu, řešení závislostí v balíčkovacím systému jde převést na problém SAT. Ten se vyznačuje tím, že je těžký a v praxi navíc po balíčkovacím systému chceme různé věci — někdy instalaci minima balíčků, jindy nejnovější verze softwaru apod., čímž se dostáváme k optimalizačnímu problému. Pokud se chcete podívat, kde se to používá, Zypper (resp. libzypp) z openSuSE asi znáte — nebo možná správce doplňků Eclipse Equinox či Project Maven. Přednášející problematiku navíc podal takovým způsobem, že bych se nebál záznam doporučit každému studentovi zápasícímu s motivací před zkouškou z algoritmů nebo vyčíslitelnosti a složitosti. _ I u dalších přednášek si doporučuji počkat na záznamy, přestože (a vlastně i protože) jsem z nich vesměs viděl jen krátký úsek.
Záznamy z workshopů z pochopitelných důvodů nebudou. Možná je to škoda, třeba ten, na kterém jsem byl já, totiž WYSIWYM tvorba publikací v OSS, probíhal spíše jako seminář, ba chvílemi až skoro přednáška. Vyrazil jsem na něj ze zvědavosti, protože o den později jsem měl přednášku na téma na první pohled stejné, a sice Markdown a související nástroje. O tento typ WYSIWYM ovšem v tomto případě nešlo. Spíš to byla ukázka, jak jednoduché je použít gnuplot, GraphViz a samozřejmě LaTeX při psaní diplomové práce. Přiklady byly nachystány ve sdílené složce a na počítačích s připraveným Gentoo nebyl problém sledovat látku, přesto bych se na některé drobnosti rád podíval zpětně.
Co dodat? Akce LinuxDays se letos docela povedla — a možná se uvidíme na začátku listopadu na LinuxAltu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: