plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Oficiální program začal v sobotu kolem deváté ráno úvodním proslovem Agustina Benita Bethencourta. U toho jsem nebyl — jednak zásluhou Českých drah, jednak z toho důvodu, že jsem si udělal kolečko kolem areálu ČVUT, kde se akce konala. Pořadatelé mohli aspoň k výstupní stanici metra vyvěsit nějaké směrové šipky pro mimopražské…
Za vydatné pomoci GPS jsem se nakonec dostal do nové budovy FIT ČVUT — a narazil jsem na první (a naštěstí také poslední, co je mi známo) organizační problém. Systém si nějak neporadil s mou předběžnou registrací na webu, ale mohl jsem se registrovat ad-hoc na místě. Dostal jsem jmenovku a tašku s propagačními materiály openSUSE. K čemu jmenovku? Tak samozřejmě aby vás ostatní poznali — a také kvůli obědu, ten byl totiž domluvený pro držitele jmenovek v blízké menze za snesitelný peníz (ačkoliv pokud uvážíme menzovní porce/kvalitu…).
Ve foyeru byly rozházeny stánky různých distribucí a projektů. Samozřejmě nechybělo openSUSE a Gentoo, byla tu 3D tiskárna, pár stánků s tričky apod. Prostor je ale bohužel značně fragmentován, takže Ubuntu, Debian a Fedora se schovávali odděleně od toho ostatního. Tradičně bylo možné uzmout si nějaké nálepky a instalační média (zatím stále jen optická) nebo si popovídat se stánkaři. Tentokrát tento prostor splnil svůj účel: tvořily se hloučky diskutujících. Svůj podíl na tom jistě měly i některé atrakce jako (ne)levitující maketa Nokie N9 na stánku Openmobility, hexakoptéra, pochopitelně 3D tiskárna aj.
Jak můžete vidět na programu, současně běželo několik přednášek a sem tam nějaký workshop — vesměs šlo o technicky zaměřená témata v angličtině. To bylo dáno především spojením s konferencí openSUSE a Gentoo. Počet jak řečníků, tak návštěvníků ze zahraničí byl nezanedbatelný. Je ale otázkou, zda se to nepodepsalo na účasti místních (kteří se třeba nezajímají o openSUSE nebo neholdují angličtině). Odhadem 800 hostů za víkend mi připadá jako zklamání ve srovnání s LinuxAltem, a to ani nemám ambice porovnávat akci s FOSDEM jako Michael Larabel. Na druhou stranu, v sále, kde probíhala Gentoo miniconf, bylo stále narváno a prý dalších až 400 lidí sledovalo stream.
Ostatní sály byly spíše poloprázdné, obvykle jsem napočítal několik desítek lidí při celkové kapacitě 200, resp. 300 míst. Pokud jste tedy nedorazili a něco z programu vás zaujalo, můžete se podívat na záznam — aktuálně je aspoň část na kanálu openSUSE na YouTube nebo blip.tv.
Osobně jsem navštívil jen malý zlomek proběhlých přednášek, ale téměř žádnou jsem nebyl zklamán. Výjimkou bylo pouze to, když přednášející, který měl hovořit o superpočítači Watson, nedorazil. Pokud naopak bych měl něco vypíchnout, rozhodně stojí za zmínku následující:
Pozvolna jsem se přesunul k nedělnímu programu. V neděli se začínalo celkem rozumně později — vzhledem k party předchozí noc. Lidí ale dorazilo i tak méně. Odtud také čísla, která jsem psal výše. První den asi 470 lidí, druhý méně — ačkoliv pořadatelé původně očekávali dohromady kolem tisícovky. I tak bych ale neházel flintu do žita. LinuxDays byly fajn a uvidíme, jak se s tím pořadatelé poperou příští rok, kdy už to asi bude bez velké akce jako openSUSE Conference.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
To, že jde o reportážní fotografii, neznamená, že není potřeba udělat ji pořádně. Samozřejmě že u reportážní fotky nebudu mít stejné nároky na šum jako u studiového portrétu, ale pokud jsou jak šum, tak ztráta kresby zřetelné už při šířce (odhadem) 800 pixelů, tak se na mne nezlobte, ale to je prostě něco špatně.
Stejně to vidím i s tím světlem. Je hezké bít se v hruď, že nepoužívám blesk, ale vykroutit citlivost na maximum a ignorovat velmi nerovnoměrné světelné podmínky na scéně (a generovat tak černochy na přezářeném pozadí), je podle mne stejně nešťastné jako snažit se to umlátit bleskem napřímo. Co jsem si to první den zkoušel, tak i když byl v přední části přednáškové místnosti strop poměrně vysoko, s bleskem o strop se dal získat rozumný čas už při citlivosti ISO 400-800 a výsledek vypadal v obou ohledech o hodně lépe.
Pořadatelé mohli aspoň k výstupní stanici metra vyvěsit nějaké směrové šipky pro mimopražské…Když jsme vystoupili z autobusu a snažili se zorientovat, nestihl jsem ani doříct, jak bylo fajn, když jsme jeli na LinuxAlt a všude byli šipečky a už jsem je viděl i tu ... Úspěšně jsme podle nich dorazili až na místo. Asi jsi zvolil špatný dopravní prostředek, nebo je přehlídl