Kinect pro Xbox 360 a GNU/Linux – Úvod

7. 9. 2011 | Ladislav Hagara | Hardware | 7128×

Kinect pro Xbox 360, dále jenom Kinect, je snímací zařízení společnosti Microsoft, původně určené jako doplněk pro herní konzoli Xbox 360. Cílem Kinectu bylo umožnit uživatelům Xboxu 360 ovládání her vlastním tělem. Situace se ale změnila. Kinect lze připojit i k běžnému počítači a využívat jeho vlastností také v Linuxu. Nejenom ke hraní her.

Obsah

• Herní konzole
• Projekt Natal / Kinect
• Hardware
• Software
• Kinect for Windows SDK
• Konkurence od společnosti ASUS
• Konkurence od společnosti Panasonic
• Přístě

Herní konzole

Trh herních konzolí mají mezi sebou rozdělený tři hlavní hráči. Společnost Microsoft se svou herní konzolí Xbox 360, společnost Sony s herní konzolí PlayStation 3 a společnost Nintendo s herní konzolí Wii. Ke konzolím lze připojit celou škálu různých ovladačů. Hráči už ale nechtějí být omezováni dráty (samozřejmě jsou i výjimky), nechtějí u her jenom sedět a mačkat různá tlačítka na gamepadech. Chtějí se při hraní her hýbat, skákat, tancovat. To jim umožňují různá bezdrátová zařízení se senzory pohybu. Nintendo nabízí Wii Remote Plus. Sony nabízí PlayStation Move a PlayStation Eye. Co nabízí Microsoft?

Projekt Natal / Kinect

V červnu 2009 byl na herním veletrhu E3 (Electronic Entertainment Expo) Microsoftem oficiálně představen projekt s krycím názvem Natal (Project Natal). Cílem projektu bylo umožnit hráčům zbavit se všech možných ovladačů a tlačítek. Ke hraní her musí stačit vlastní tělo a hlas.

Výsledek projektu Natal, zařízení Kinect, se dostalo uživatelům do rukou o rok později. V USA se Kinect začal prodávat 4. listopadu 2010. V Evropě 10. listopadu, v Austrálii 18. listopadu a v Japonsku 20. listopadu 2010. Za prvních 60 dnů se prodalo 8 miliónů Kinectů. Kinect se tak stal nejrychleji prodávaným produktem v oblasti spotřební elektroniky a byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů.

Hardware

V den uvedení Kinectu na americký trh zveřejnil server iFixit jeho kompletní rozborku.

Další rozborka i s videem vysvětlujícím principy je k dispozici například na stránkách magazínu Technology Review.

Kinect obsahuje kameru (B) v rozlišení 640 x 480 bodů, kterou lze použít také jako klasickou barevnou webkameru. K detekci vzdáleností objektů od Kinectu slouží infračervený vysílač a snímač (A). K snímaní zvuku slouží 4 mikrofony (E). Pomocí motorku (D) se Kinect dokáže naklánět. O zpracování informací ze všech senzorů se stará čip od společnosti PrimeSense (C).

Software

Stejně, jako se server iFixit rozhodl v den uvedení Kinectu na americký trh zveřejnit jeho rozborku, se společnost Adafruit Industries rozhodla, že podpoří vývoj svobodného ovladače pro Kinect. Vyhlásila soutěž o 2000 USD. Vítězem se stane ten, kdo jako první zveřejní zdrojové kódy ovladače pro Kinect pod svobodnou licencí a vytvoří aplikaci, která bude v jednom okně zobrazovat standardní video v rozlišení 640 x 480 bodů získané z Kinectu a ve druhém okně video zobrazující hloubková data, tj. vzdálenost jednotlivých objektů od Kinectu. Poté, co Microsoft začal protestovat a hrozit žalobami, byla částka zvýšena na 3000 USD.

Héctor Martín Cantero si koupil jednu z prvních krabic s Kinectem v den jeho uvedení na evropský trh, tj. 10. listopadu 2010. Po pouhých třech hodinách po otevření krabice a připojení Kinectu k počítači zveřejnil zdrojové kódy knihovny libfreenect a video, kde pod Linuxem spouští požadovanou aplikaci.

Soutěž vyhrál. Společnost Adafruit Industries navíc věnovala 2000 USD organizaci Electronic Frontier Foundation (EFF), na kterou by se v případném soudním sporu s Microsoftem mohla obrátit.

Zdrojové kódy byly následné přemístěny ze stránek autora na GitHub. Vznikl projekt OpenKinect, jehož současným primárním cílem je další rozvoj svobodné knihovny libfreenect.

Microsoft během týdne otočil o 180 stupňů a 19. listopadu 2010 v pořadu Science Friday ústy Alexe Kipmana a Shannon Loftisové prohlásil, že Kinect nebyl chráněn úmyslně a že Microsoft je nadšen novými možnostmi využití Kinectu.

Další soutěž byla vyhlášena hned 11. listopadu 2010 a trvala do 31. prosince 2010. Matt Cutts slíbil po 1000 USD dvěma výhercům. Za nejvíce „cool“ svobodnou aplikaci nebo demo využívající Kinect a za co největší zjednodušení psaní aplikací využívajících Kinect v Linuxu. V lednu 2011 Matt Cutts soutěž vyhodnotil a vybral hned 7 vítězů. Rozdal tak 7000 USD.

Kinect for Windows SDK

Knihovnu libfreenect bylo samozřejmě možné od jejího vzniku využívat také v prostředí Microsoft Windows. Programátoři běžně pracující s Microsoft proprietárními technologiemi neměli jinou možnost, než programovat nad touto svobodnou knihovnou. Možná jenom proto, aby vrátil své věrné zpět na tu jedinou správnou proprietární cestu, Microsoft se rozhodl nabídnout knihovnu vlastní. Dne 16. června 2011 uvolnil první beta verzi své knihovny Kinect for Windows SDK (videa na Channel 9). Těžko dnes říct, zda by Microsoft oficiálně podporoval připojení Kinectu k běžnému počítači a nabídl vlastní knihovnu, nebýt knihovny libfreenect.

Microsoft knihovna je sice volně k dispozici, ale jak už to u Microsoftu bývá, uživatel musí souhlasit s EULA. Knihovna je k dispozici pouze pro nekomerční využití. Pro aplikace postavené nad touto knihovnou platí stejná EULA. Aplikace lze distribuovat, nelze s ní ale distribuovat žádnou část knihovny.

Konkurence od společnosti ASUS

Kinect má dnes konkurenci. Společnost Asus nabízí zařízení Xtion PRO a Xtion PRO LIVE.

Konkurence od společnosti Panasonic

Společnost Panasonic nabízí zařízení D-IMager. Cena tohoto zařízení je ale řádově vyšší než cena Kinectu nebo Xtion.

Přístě

Příště se blíže podíváme na knihovnu libfreenect, projekt OpenNI a PrimeSense NITE.

       

Komentáře

[Max]

Pěkný dějový přehled :)
Zdar Max

[nikdo]

Já chci taky $3000 za 3 hodiny práce!

[pavlix]

Tak já bych tipoval, že nezačal pracovat až po otevření krabice :), nehledě na to, že vypadá na docela solidního hackera :).

[Sten]

Tak s chutí do toho, my ti nebráníme

[anonym]

Moc pekny. Tenhle clanek me opravdu navnadil.

[belisarivs]

Poté, co Microsoft začal protestovat a hrozit žalobami, byla částka zvýšena na 3000 USD.

Koukam, ze Adafruit Industries je vesela kopa.

[pavlix]

Jo, to se mi taky moc líbí :), a ještě přidali 2000 USD pro EFF.

[Rezza]

To me primelo se podivat i na PS Move a hle, fakt jsou i pro to knihovny a dokonce i s QML bindingy! Ze bych konecne mohl zacit svoji vysnenou Open Gaming platformu? (predpokladam, ze neco uz je, ale ja to chci po svem :D). PS Move API napr..

[svobodny obcan]

No fuj, prece nebudete propagovat a podporovat microsofti produkt, je to neeticke. Myslel bych si, ze na tomto webu kazdy vi, co je microsoft zac a jak zneuziva sveho dominantniho postaveni. Zkousi to uz i v hernim prumyslu, kdy se snazi vyvojarum her diktovat, jake maji byt jejich produkty pro konkurencni platformy, jinak ze je nepusti na xbox. Spolecnosti se k namu uzivatelum chovaji tak, jak jim dovolime, nenechme si vsechno libit a bojkotujme ty spatne.

Vyzyvam vas k stazeni a nepokracovani tohoto clanku.

[Rezza]

No kdyz vezmu posledni Linuxove a open source konference kde jsem byl, tak vetsinu sponzoroval MS... Na LinuxWochen ve Vidni prvni co clovek uvidel byl obri stanek s Kinectem...

[eee]

Takze M$ si uz koupil i linuxovou komunitu? Ja to rikam furt, ze mlada generace proste stoji za houby, je zaprodana a nema zadne idealy. Ale to se ji nakonec seredne vymsti.

[Rezza]

V poslednim roce co jsem byl - LinuxWochen by MS, LinuxExpo by MS (vlastne uz se to kvuli MS nejmenuje LinuxExpo), LinuxTag by MS... Oni maji penize a beru, ze pro lidi, co radi delaji neco open a pro lidi to muze byt posledni moznost jak danou akci udrzet. Bohuzel ne-sw se zadara delat neda (vim ze da, ale uz to musi byt fakt od srdecka a nejde to nekonecne, dnes jsem s pritelkyni zjistil, ze se kvuli FOSS akcim skoro neuvidime...). Nejhorsi na cele veci je ale jedna vec - my mazaci vime, co jsou zac, nas neoblbnou, ale pak tam ma nejaky marketak povidani pred normalnima lidima a ti jim to proste zerou :(

[Ladislav Hagara]

Osobně proti jejich hardwaru nic nemám. Jejich ergonomické klávesnice a myši mám docela v oblibě. Kinect mě také oslovil a první věc co mě napadla byla, lze jej využít v Linuxu? Když článek zpětně čtu, nemám dojem, že bych Microsoft nějak propagoval. Samozřejmě záleží na uhlu pohledu. Už jenom zmínění Microsoftu na linuxovém portálu může být považováno za reklamu. Záleží na redakci.