Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Processing (Wikipedia) je svobodný programovací jazyk a současně vývojové prostředí. Projekt vznikl v roce 2001. U jeho zrodu stáli Benjamin Fry a Casey Reas, toho času studenti Massachusettského technologického institutu (MIT Media Lab). Cílem projektu bylo navrhnout a implementovat jednoduchý programovací jazyk, pomocí kterého by mohli neprogramátoři, především umělci a designéři, snadno a rychle vytvářet obrázky, vizualizace a animace. Nejenom umělci si Processing velmi rychle oblíbili. Rádi po něm sáhnou i opravdoví programátoři nebo učitelé, kteří jej používají při výuce programování. Processing vychází z programovacího jazyka JAVA, má však jednodušší syntax. Samotný Processing je také naprogramován v jazyce JAVA. Jedná se tedy o multiplatformní software.
Pro Processing existuje celá řada rozšiřujících knihoven. Vlastnící Arduina pravděpodobně sáhnou po knihovně Arduino umožňující přistupovat k Arduinu z prostředí Processing. V Processingu lze vyvíjet také aplikace pro Android. Stačí sáhnout po knihovně Ketai.
Instalace programovacího jazyka a prostředí Processing je velice snadná. Stačí stáhnout balíček tgz a někam jej rozbalit. Není nutné ani instalovat Javu. Ta je obsažena v balíčku v adresáři java. Je-li Java v systému již nainstalována, lze adresář java smazat a vytvořit link java na systémovou Javu.
Aktuálně je Processing k dispozici ve stabilní verzi 1.5.1 a beta verzi 2.0b6. Beta verze je k dispozici jak pro 32bitové, tak pro 64bitové systémy. Stabilní verze je pouze 32bitová. Na 64bitových systémech proto může být nutné doinstalovat další balíčky. Například na 64bitové Fedoře 17 bylo nutné doinstalovat balíčky glibc.i686, libXext.i686, libXtst.i686 a mesa-libGL.i686.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
.../processing-1.5.1/java/bin/java: /lib/ld-linux.so.2: bad ELF interpreter: No such file or directory
# yum install glibc.i686
Exception in thread "main" java.lang.UnsatisfiedLinkError: /.../processing-1.5.1/java/lib/i386/xawt/libmawt.so: libXext.so.6: cannot open shared object file: No such file or directory
at java.lang.ClassLoader$NativeLibrary.load(Native Method)
at java.lang.ClassLoader.loadLibrary0(ClassLoader.java:1803)
# yum install libXext.i686
Exception in thread "main" java.lang.UnsatisfiedLinkError: /.../processing-1.5.1/java/lib/i386/xawt/libmawt.so: libXtst.so.6: cannot open shared object file: No such file or directory
at java.lang.ClassLoader$NativeLibrary.load(Native Method)
# yum install libXtst.i686
Exception in thread "Animation Thread" java.lang.UnsatisfiedLinkError: /.../processing-1.5.1/modes/java/libraries/opengl/library/linux32/libjogl.so: libGL.so.1: cannot open shared object file: No such file or directory
at java.lang.ClassLoader$NativeLibrary.load(Native Method)
# yum install mesa-libGL.i686
Nápověda k ovládání integrovaného prostředí, tutoriály (Getting Started) a příklady jsou k dispozici na webových stránkách Processingu nebo také lokálně v rozbaleném tgz balíčku. Příklady lze díky Processing.js spouštět přímo na webové stránce.
Nejjednodušeji lze Processing spustit z příkazového řádku pomocí ./processing. Samozřejmě lze k jeho spuštění využít také možnosti grafických uživatelských prostředí a vytvořit si položku v menu nebo ikonu na ploše. Po naběhnutí vývojového prostředí lze příklady z webových stránek kopírovat do okna editoru a spouštět je kliknutím na tlačítko „Run“. Vyzkoušet lze také lokální soubory s příklady. Programy pro Processing mají koncovku .pde.
Knihovna SimpleOpenNI, známa také jako simple-openni, přináší do prostředí Processingu podporu Kinectu. Jedná se o obal (wrapper) nad knihovnou OpenNI přizpůsobující rozhraní knihovny OpenNI (C) rozhraní Processingu (Java). Processing je tak rozšířen o funkce z knihovny OpenNI.
Je-li s knihovnou OpenNI nainstalován také binární blob NITE, lze v Processingu využívat rovněž funkce pro rozpoznávání polohy těla.
Instalace knihovny SimpleOpenNI
Knihovnu SimpleOpenNI, stejně jako jiné knihovny rozšiřující vlastnosti Processingu, stačí stáhnout (soubor SimpleOpenNI-0.27.zip) a rozbalit do adresáře sketchbook/libraries. Problém může být s nainstalovanou verzí knihovny OpenNI. Například ve Fedoře 17 jsou sice balíčky s OpenNI knihovnou k dispozici, aktuální verze knihovny SimpleOpenNI s nimi ale není kompatibilní. Knihovna SimpleOpenNI verze 0.27 potřebuje libXnVNite_1_5_2.so, k dispozici je ale pouze libXnVNite_1_4_1.so.
Can't load SimpleOpenNI library (SimpleOpenNI32) : java.lang.UnsatisfiedLinkError: .../sketchbook/libraries/SimpleOpenNI/library/libSimpleOpenNI32.so: libXnVNite_1_5_2.so: cannot open shared object file: No such file or directory
Verify if you installed SimpleOpenNI correctly.
$ ldd …/sketchbook/libraries/SimpleOpenNI/library/libSimpleOpenNI32.so
linux-gate.so.1 => (0xf77dc000)
libOpenNI.so => /lib/libOpenNI.so (0xf769d000)
libXnVNite_1_5_2.so => not found
libstdc++.so.6 => /lib/libstdc++.so.6 (0xf75b4000)
libm.so.6 => /lib/libm.so.6 (0xf7588000)
libgcc_s.so.1 => /lib/libgcc_s.so.1 (0xf756b000)
libc.so.6 => /lib/libc.so.6 (0xf73b9000)
libusb-1.0.so.0 => /lib/libusb-1.0.so.0 (0xf73a9000)
libdl.so.2 => /lib/libdl.so.2 (0xf73a4000)
libpthread.so.0 => /lib/libpthread.so.0 (0xf738a000)
librt.so.1 => /lib/librt.so.1 (0xf7380000)
libtinyxml.so.0 => /lib/libtinyxml.so.0 (0xf736b000)
/lib/ld-linux.so.2 (0xf77dd000)
Nejjednodušším řešením je oficiální balíčky s knihovnou OpenNI odinstalovat, stáhnout zip soubor s kompatibilní verzí knihovny ze stránek SimpleOpenNI (soubor OpenNI_NITE_Installer-Linux32-0.27.zip nebo OpenNI_NITE_Installer-Linux64-0.27.zip), zip soubor rozbalit a knihovnu OpenNI postupně nainstalovat spuštěním sudo ./install.sh v adresářích OpenNI-Bin-Dev-Linux, NITE-Bin-Dev-Linux a kinect. V případě použití zařízení ASUS Xtion je nutné místo souborů v adresáři kinect nainstalovat soubory z adresáře Sensor-Bin-Linux.
V případě instalace 32bitové verze Processingu je nutné nainstalovat také 32bitovou verzi knihovny OpenNI. V případě použití 64bitové knihovny lze získat pouze chybovou hlášku:
Can't load SimpleOpenNI library (SimpleOpenNI32) : java.lang.UnsatisfiedLinkError: .../sketchbook/libraries/SimpleOpenNI/library/libSimpleOpenNI32.so: libOpenNI.so: wrong ELF class: ELFCLASS64 Verify if you installed SimpleOpenNI correctly.
Diskuse ke knihovně SimpleOpenNI a řešení souvisejících problémů probíhá v diskusní skupině simple-openni-discuss.
Rozšířená realita pomocí Processingu, knihovny SimpleOpenNI a Kinectu. Aplikace KinectMagicKnight sleduje postavu před Kinectem a do rukou ji vkládá světelný štít a meč. Vzpažením obou rukou lze štít a meč vyměnit za luk a šíp. Natažením ruky lze šíp vystřelit.
Na webové stránce KinectMagicKnight je k dispozici zdrojový kód aplikace (KinectMagicKnight.pde). Ten stačí stáhnout a otevřít v Processingu. Processing vytvoří adresář KinectMagicKnight a stažený .pde soubor do něj přesune. Pak už stačí pouze kliknout na tlačítku „Run“.
Aplikace KinectMagicKnight potřebuje knihovnu fullscreen (FullScreen API). Není-li nainstalována, opět ji stačí pouze stáhnout a rozbalit do adresáře sketchbook/libraries. Pro přepnutí do celoobrazovkového módu je určena kombinace kláves CTRL+F. Zpátky se lze dostat klávesou ESC.
Aplikace Kinect AR in Processing je další ukázkou rozšířené reality. V prostoru před Kinectem se objeví otáčející se levitující krychle. Kolem krychle se lze procházet, případně to lze vzít i přímo přes ni.
Příklad složitější aplikace. V aplikaci Kinetic Space jsou předdefinovány pohyby a gesta, které se uživatel snaží napodobit. Pohyby a gesta lze pomocí aplikace také nacvičovat. Pokud je zobrazená postava zelená, pohyb nebo gesto je v pořádku. Červená barva upozorňuje na části těla, na které by se uživatel měl zaměřit. Pohyby a gesta lze také nahrávat.
Příští díl bude věnován knihovnám GFreenect a Skeltrack. K rozpoznávání polohy těla už není nutný binární blob.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
