Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Processing (Wikipedia) je svobodný programovací jazyk a současně vývojové prostředí. Projekt vznikl v roce 2001. U jeho zrodu stáli Benjamin Fry a Casey Reas, toho času studenti Massachusettského technologického institutu (MIT Media Lab). Cílem projektu bylo navrhnout a implementovat jednoduchý programovací jazyk, pomocí kterého by mohli neprogramátoři, především umělci a designéři, snadno a rychle vytvářet obrázky, vizualizace a animace. Nejenom umělci si Processing velmi rychle oblíbili. Rádi po něm sáhnou i opravdoví programátoři nebo učitelé, kteří jej používají při výuce programování. Processing vychází z programovacího jazyka JAVA, má však jednodušší syntax. Samotný Processing je také naprogramován v jazyce JAVA. Jedná se tedy o multiplatformní software.
Pro Processing existuje celá řada rozšiřujících knihoven. Vlastnící Arduina pravděpodobně sáhnou po knihovně Arduino umožňující přistupovat k Arduinu z prostředí Processing. V Processingu lze vyvíjet také aplikace pro Android. Stačí sáhnout po knihovně Ketai.
Instalace programovacího jazyka a prostředí Processing je velice snadná. Stačí stáhnout balíček tgz a někam jej rozbalit. Není nutné ani instalovat Javu. Ta je obsažena v balíčku v adresáři java. Je-li Java v systému již nainstalována, lze adresář java smazat a vytvořit link java na systémovou Javu.
Aktuálně je Processing k dispozici ve stabilní verzi 1.5.1 a beta verzi 2.0b6. Beta verze je k dispozici jak pro 32bitové, tak pro 64bitové systémy. Stabilní verze je pouze 32bitová. Na 64bitových systémech proto může být nutné doinstalovat další balíčky. Například na 64bitové Fedoře 17 bylo nutné doinstalovat balíčky glibc.i686, libXext.i686, libXtst.i686 a mesa-libGL.i686.
.../processing-1.5.1/java/bin/java: /lib/ld-linux.so.2: bad ELF interpreter: No such file or directory
# yum install glibc.i686
Exception in thread "main" java.lang.UnsatisfiedLinkError: /.../processing-1.5.1/java/lib/i386/xawt/libmawt.so: libXext.so.6: cannot open shared object file: No such file or directory
at java.lang.ClassLoader$NativeLibrary.load(Native Method)
at java.lang.ClassLoader.loadLibrary0(ClassLoader.java:1803)
# yum install libXext.i686
Exception in thread "main" java.lang.UnsatisfiedLinkError: /.../processing-1.5.1/java/lib/i386/xawt/libmawt.so: libXtst.so.6: cannot open shared object file: No such file or directory
at java.lang.ClassLoader$NativeLibrary.load(Native Method)
# yum install libXtst.i686
Exception in thread "Animation Thread" java.lang.UnsatisfiedLinkError: /.../processing-1.5.1/modes/java/libraries/opengl/library/linux32/libjogl.so: libGL.so.1: cannot open shared object file: No such file or directory
at java.lang.ClassLoader$NativeLibrary.load(Native Method)
# yum install mesa-libGL.i686
Nápověda k ovládání integrovaného prostředí, tutoriály (Getting Started) a příklady jsou k dispozici na webových stránkách Processingu nebo také lokálně v rozbaleném tgz balíčku. Příklady lze díky Processing.js spouštět přímo na webové stránce.
Nejjednodušeji lze Processing spustit z příkazového řádku pomocí ./processing. Samozřejmě lze k jeho spuštění využít také možnosti grafických uživatelských prostředí a vytvořit si položku v menu nebo ikonu na ploše. Po naběhnutí vývojového prostředí lze příklady z webových stránek kopírovat do okna editoru a spouštět je kliknutím na tlačítko „Run“. Vyzkoušet lze také lokální soubory s příklady. Programy pro Processing mají koncovku .pde.
Knihovna SimpleOpenNI, známa také jako simple-openni, přináší do prostředí Processingu podporu Kinectu. Jedná se o obal (wrapper) nad knihovnou OpenNI přizpůsobující rozhraní knihovny OpenNI (C) rozhraní Processingu (Java). Processing je tak rozšířen o funkce z knihovny OpenNI.
Je-li s knihovnou OpenNI nainstalován také binární blob NITE, lze v Processingu využívat rovněž funkce pro rozpoznávání polohy těla.
Instalace knihovny SimpleOpenNI
Knihovnu SimpleOpenNI, stejně jako jiné knihovny rozšiřující vlastnosti Processingu, stačí stáhnout (soubor SimpleOpenNI-0.27.zip) a rozbalit do adresáře sketchbook/libraries. Problém může být s nainstalovanou verzí knihovny OpenNI. Například ve Fedoře 17 jsou sice balíčky s OpenNI knihovnou k dispozici, aktuální verze knihovny SimpleOpenNI s nimi ale není kompatibilní. Knihovna SimpleOpenNI verze 0.27 potřebuje libXnVNite_1_5_2.so, k dispozici je ale pouze libXnVNite_1_4_1.so.
Can't load SimpleOpenNI library (SimpleOpenNI32) : java.lang.UnsatisfiedLinkError: .../sketchbook/libraries/SimpleOpenNI/library/libSimpleOpenNI32.so: libXnVNite_1_5_2.so: cannot open shared object file: No such file or directory
Verify if you installed SimpleOpenNI correctly.
$ ldd …/sketchbook/libraries/SimpleOpenNI/library/libSimpleOpenNI32.so
linux-gate.so.1 => (0xf77dc000)
libOpenNI.so => /lib/libOpenNI.so (0xf769d000)
libXnVNite_1_5_2.so => not found
libstdc++.so.6 => /lib/libstdc++.so.6 (0xf75b4000)
libm.so.6 => /lib/libm.so.6 (0xf7588000)
libgcc_s.so.1 => /lib/libgcc_s.so.1 (0xf756b000)
libc.so.6 => /lib/libc.so.6 (0xf73b9000)
libusb-1.0.so.0 => /lib/libusb-1.0.so.0 (0xf73a9000)
libdl.so.2 => /lib/libdl.so.2 (0xf73a4000)
libpthread.so.0 => /lib/libpthread.so.0 (0xf738a000)
librt.so.1 => /lib/librt.so.1 (0xf7380000)
libtinyxml.so.0 => /lib/libtinyxml.so.0 (0xf736b000)
/lib/ld-linux.so.2 (0xf77dd000)
Nejjednodušším řešením je oficiální balíčky s knihovnou OpenNI odinstalovat, stáhnout zip soubor s kompatibilní verzí knihovny ze stránek SimpleOpenNI (soubor OpenNI_NITE_Installer-Linux32-0.27.zip nebo OpenNI_NITE_Installer-Linux64-0.27.zip), zip soubor rozbalit a knihovnu OpenNI postupně nainstalovat spuštěním sudo ./install.sh v adresářích OpenNI-Bin-Dev-Linux, NITE-Bin-Dev-Linux a kinect. V případě použití zařízení ASUS Xtion je nutné místo souborů v adresáři kinect nainstalovat soubory z adresáře Sensor-Bin-Linux.
V případě instalace 32bitové verze Processingu je nutné nainstalovat také 32bitovou verzi knihovny OpenNI. V případě použití 64bitové knihovny lze získat pouze chybovou hlášku:
Can't load SimpleOpenNI library (SimpleOpenNI32) : java.lang.UnsatisfiedLinkError: .../sketchbook/libraries/SimpleOpenNI/library/libSimpleOpenNI32.so: libOpenNI.so: wrong ELF class: ELFCLASS64 Verify if you installed SimpleOpenNI correctly.
Diskuse ke knihovně SimpleOpenNI a řešení souvisejících problémů probíhá v diskusní skupině simple-openni-discuss.
Rozšířená realita pomocí Processingu, knihovny SimpleOpenNI a Kinectu. Aplikace KinectMagicKnight sleduje postavu před Kinectem a do rukou ji vkládá světelný štít a meč. Vzpažením obou rukou lze štít a meč vyměnit za luk a šíp. Natažením ruky lze šíp vystřelit.
Na webové stránce KinectMagicKnight je k dispozici zdrojový kód aplikace (KinectMagicKnight.pde). Ten stačí stáhnout a otevřít v Processingu. Processing vytvoří adresář KinectMagicKnight a stažený .pde soubor do něj přesune. Pak už stačí pouze kliknout na tlačítku „Run“.
Aplikace KinectMagicKnight potřebuje knihovnu fullscreen (FullScreen API). Není-li nainstalována, opět ji stačí pouze stáhnout a rozbalit do adresáře sketchbook/libraries. Pro přepnutí do celoobrazovkového módu je určena kombinace kláves CTRL+F. Zpátky se lze dostat klávesou ESC.
Aplikace Kinect AR in Processing je další ukázkou rozšířené reality. V prostoru před Kinectem se objeví otáčející se levitující krychle. Kolem krychle se lze procházet, případně to lze vzít i přímo přes ni.
Příklad složitější aplikace. V aplikaci Kinetic Space jsou předdefinovány pohyby a gesta, které se uživatel snaží napodobit. Pohyby a gesta lze pomocí aplikace také nacvičovat. Pokud je zobrazená postava zelená, pohyb nebo gesto je v pořádku. Červená barva upozorňuje na části těla, na které by se uživatel měl zaměřit. Pohyby a gesta lze také nahrávat.
Příští díl bude věnován knihovnám GFreenect a Skeltrack. K rozpoznávání polohy těla už není nutný binární blob.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
