Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Jak známo, programátoři pracují v noci, žijí v jiné časové zóně. Současně také průzkumy ukazují, že velké kontrasty (typicky obrazovka zářící ve tmě) často vedou k motání hlavy a podobným nepříjemným pocitům. Jedno z možných softwarových řešení je snížení kontrastu nebo používání odlišného nastavení barev uživatelského rozhraní — to se snaží automatizovat populární nástroj f.lux, který vlastně blokuje modrou a posouvá tak barvy na obrazovce dočervena v závislosti na denní době, vlastně jako když se mění světlo venku.
f.lux mi ale nikdy nefungoval korektně a ke všemu to není svobodný software. Objevil jsem však Redshift, který je velmi podobný, leč pod příhodnější licencí a v běžných linuxových distribucích docela dobře podporovaný. Uživatelé prostředí KDE Plasma mohou navíc použít velmi příjemný widget pro detailnější nastavení Redshiftu skrze grafické uživatelské rozhraní (ikonka v panelu, používající GTK+, toho moc neumí, vlastně jen vypnout/zapnout). Pokud používáte některý derivát Ubuntu, instalaci vám usnadní PPA týmu KXStudio. Redshift pak spustíte příkazem redshiftautostart
a budete ho moci ovládat skrze ikonku v panelu či na ploše. V nastavení plasmoidu můžete upravit načasování (nastavením polohy) a intenzitu barevných přechodů.
U počítače je snadné ztratit pojem o čase a zapomenout na louhující se čaj, odjezd vlaku — nebo občas není od věci protáhnout ztuhlé tělo. Samozřejmě by šlo použít klasický hardwarový budík či minutku, aplikaci v telefonu nebo třeba jednoduchý skriptík, který by mohl přehrát nějaký zvuk po zadaném časovém intervalu, ale proč nevyužít toho, co nám poskytuje desktopové prostředí? Jako uživatel KDE Plasma Workspace ukážu několik běžných možností v tomto prostředí — o další tipy se můžete podělit v diskuzi.
První bych zmínil KTeaTime. Ano, i na vaření čaje máme aplikaci. Vlastně je jen applet schovaný upozorňovací oblasti panelu — přes kontextovou nabídku si vyberete předdefinovaný (nebo zcela jiný) čas a po jeho uplynutí budete prostředím upozorněni. Z vlastní zkušenosti mi výchozí nastavení připadá hodně mimo realitu, proto si doporučuji nastavit vlastní “recepty”.
Dále je tu widget Plasmy, který plní funkci stopek. Oproti KTeaTime je rozdíl vlastně jen v tom, že to je widget, nikoliv aplikace, neumí opakovaně připomínat, že nastavený čas již uběhl, ale zato jde po daném čase spustit příkaz dle vlastní libovůle, a v uživatelském rozhraní nefiguruje slovo čaj.
Výhodou použití těchto nástrojů integrujících se do prostředí je možnost vcelku detailního nastavení upozornění — může se přehrát zvuk, zobrazit OSD, spustit příkaz aj. Upravit to můžete v Nastavení systému, sekci Oznamování aplikací a systému. V seznamu Zdroj události si vyberete kýženou aplikaci a níže se můžete vyřádit.
Pokud se nechcete vázat na Plasmu, KTimer je vlastně totéž jako předchozí plasmoid, jen nepoužívá upozornění KDE, ovšem zvládá více minutek zároveň.
Podobné aplikace samozřejmě existují i mimo KDE. Např. pro GNOME v rámci letošního GSoC vzniká nástroj, který je speciálně zamýšlený pro upozorňování uživatele, že si má dát přestávku.
Pokud pro poslech hudby používáte sluchátka, možná se vám stalo, že jste kvůli “únavě” nebo bolestem hlavy museli sluchátka odložit. Jedním z možných vysvětlení je, že nahrávky jsou obvykle připraveny pro poslech s reproduktory — v tom případě slyšíte oběma ušima, byť v odlišné míře, zvuk vycházející z obou reproduktorů. To u sluchátek pochopitelně neplatí. Proto software může oba kanály míchat, čímž vlastně emuluje poslech s reproduktory. Pochopitelně ne u všech skladeb to má smysl, ale může se to hodit. Tato funkce (crossfeed) je implementována např. v Rockboxu nebo z linuxových přehrávačů v Audacious a Qmmp, a to skrze zásuvné moduly — je to přímo Bauer stereophonic-to-binaural DSP, na dotyčném webu najdete i vysvětlení teorie.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
pcm.!default makemono pcm.makemono { type route slave.pcm "hw:0" ttable { # in-channel 0, out-channel 0, 50% volume 0.0 0.5 0.1 0.5 1.0 0.5 1.1 0.5 } }Bohužel si to nerozumí s některými aplikacemi, ale už jsem zapomněl, se kterými (mám pocit, že gqrx přes pulseaudio). Ještě mám v .mplayer/config af=channels=1.
Mžourání mimo obrazovku je dobré. Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Kontrast je samozřejmě dobré přizpůsobovat vnějšímu osvětlení. Leč čemu je to s LCD platné, když jejich minimální světlost je i tak příliš velká. V práci držím výkon v minimálních hodnotách i přes poledne a doma jsem rád za staré CRT.
+1
Od doby co jsem si zezadu na monitory přidělal zářivku je práce v noci zase o něco lepší - zářivka sice svítí "do prázdna" a osvětluje jen "nic" za monitory, ale opravdu to pomáhá
Tak to neporadím, jedině silnější zdroj světla...nebo si za monitory pověsit plakát zadní stranou k sobě
Mžourání mimo obrazovku je dobré.
Mžourání asi ne...
Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Ano, ale na to tam musí být světlo. Já to znám jako oční jógu co 20 minut a co šest minut zaostřit na šest metrů.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Ne u každého displeje to jde.
Coffitivity
To mně spíš vadí. Když něco takového, tak šumění deště — laskavý čtenář si najde RainyMood nebo tak něco.
Workrave
Díky, neznal jsem.