Nejnovější X.Org X server 21.1.25 a Xwayland 24.1.14 řeší 12 bezpečnostních chyb.
Google Chrome 155 byl prohlášen za stabilní. Přináší podporu JPEG XL (.jxl). Opraveno bylo 247 bezpečnostních chyb.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Přihlásit přednášky lze do neděle 11. října. Konference proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Byla vydána nová verze 10.6 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Povoluje hybridní postkvantový podpisový algoritmus ssh-mldsa44-ed25519.
Americká společnost Reflection AI světu představila Beam, open-weight model s 501 miliardami parametrů (z toho 23 miliard aktivních), určený především pro programování a práci autonomních agentů. Podle autorů jejich model nabízí výkon srovnatelný s většími modely při výrazně nižších nárocích na výpočetní výkon. Beam nyní ještě prochází závěrečným testováním, na stránkách Reflection AI se však lze zaregistrovat a získat předběžný přístup. Váhy modelu, dokumentace a nástroje pro vývojáře mají být zveřejněny v průběhu tohoto měsíce.
OpenCourant je komunitní fork OpenRadioss, tj. open source softwaru pro simulace havárií, nárazů a vysoce nelineárních dynamických dějů metodou konečných prvků. Společnost Siemens v loňském roce dokončila akvizici společnosti Altair Engineering, jež před čtyřmi lety uvolnila open source verzi OpenRadioss svého proprietárního softwaru Radioss. Minulý týden Siemens OpenRadioss pohřbil. Integroval jej do svého softwaru Simcenter, webovou stránku OpenRadioss přesměroval na Simcenter a repozitář OpenRadioss na GitHubu odstranil.
Pořadatelé devátého ročníku komunitního setkání správců nejen českých a slovenských sítí – CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna, vyhlásili Call for Abstracts. Náměty na vystoupení mohou zájemci přihlašovat do 31. října na webu akce a vybírat mohou ze tří sekcí – správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Zveřejněny byly také Call of Partners určené sponzorům a partnerům setkání, kteří by například chtěli mít na
… více »Strata je open-source inferenční engine, který umožňuje lokálně provozovat rozsáhlý čínský model Qwen3.8-Flash-Next, který by jinak nejspíše vyžadoval serverovou infrastrukturu, na běžném herním počítači s alespoň 12 GB VRAM, 32 GB RAM a dostatkem místa na SSD. Nároky na paměť a rychlost generování se liší s použitou variantou modelu Qwen. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Americký prezident Donald Trump oznámil vznik federální Jednotky pro superinteligenci (Super Intelligence Force), která má koordinovat postup vlády, technologických firem, náboženských organizací a dalších institucí v oblasti rychle se rozvíjející umělé inteligence (Trumpem oficiálně nazývanou superinteligencí). SIF, podřízená přímo Trumpovi, má pomoci Spojeným státům udržet v oblasti SI technologický náskok nad světem a
… více »Klient je e-mailový klient pro GNOME s nativní podporou Proton Mailu, PGP a spamfiltrem řízeným AI. Napsaný je v Go s GTK4 a libadwaita. Připojuje se přímo k Proton Mailu (bez Proton Bridge), ke Gmailu, k Seznam.cz a k libovolné schránce IMAP/SMTP. Každou novou zprávu nejdřív posoudí spamfiltr a teprve potom ji ukáže a ohlásí. Rozhraní je česky a anglicky.
Jak známo, programátoři pracují v noci, žijí v jiné časové zóně. Současně také průzkumy ukazují, že velké kontrasty (typicky obrazovka zářící ve tmě) často vedou k motání hlavy a podobným nepříjemným pocitům. Jedno z možných softwarových řešení je snížení kontrastu nebo používání odlišného nastavení barev uživatelského rozhraní — to se snaží automatizovat populární nástroj f.lux, který vlastně blokuje modrou a posouvá tak barvy na obrazovce dočervena v závislosti na denní době, vlastně jako když se mění světlo venku.
f.lux mi ale nikdy nefungoval korektně a ke všemu to není svobodný software. Objevil jsem však Redshift, který je velmi podobný, leč pod příhodnější licencí a v běžných linuxových distribucích docela dobře podporovaný. Uživatelé prostředí KDE Plasma mohou navíc použít velmi příjemný widget pro detailnější nastavení Redshiftu skrze grafické uživatelské rozhraní (ikonka v panelu, používající GTK+, toho moc neumí, vlastně jen vypnout/zapnout). Pokud používáte některý derivát Ubuntu, instalaci vám usnadní PPA týmu KXStudio. Redshift pak spustíte příkazem redshiftautostart a budete ho moci ovládat skrze ikonku v panelu či na ploše. V nastavení plasmoidu můžete upravit načasování (nastavením polohy) a intenzitu barevných přechodů.
U počítače je snadné ztratit pojem o čase a zapomenout na louhující se čaj, odjezd vlaku — nebo občas není od věci protáhnout ztuhlé tělo. Samozřejmě by šlo použít klasický hardwarový budík či minutku, aplikaci v telefonu nebo třeba jednoduchý skriptík, který by mohl přehrát nějaký zvuk po zadaném časovém intervalu, ale proč nevyužít toho, co nám poskytuje desktopové prostředí? Jako uživatel KDE Plasma Workspace ukážu několik běžných možností v tomto prostředí — o další tipy se můžete podělit v diskuzi.
První bych zmínil KTeaTime. Ano, i na vaření čaje máme aplikaci. Vlastně je jen applet schovaný upozorňovací oblasti panelu — přes kontextovou nabídku si vyberete předdefinovaný (nebo zcela jiný) čas a po jeho uplynutí budete prostředím upozorněni. Z vlastní zkušenosti mi výchozí nastavení připadá hodně mimo realitu, proto si doporučuji nastavit vlastní “recepty”.
Dále je tu widget Plasmy, který plní funkci stopek. Oproti KTeaTime je rozdíl vlastně jen v tom, že to je widget, nikoliv aplikace, neumí opakovaně připomínat, že nastavený čas již uběhl, ale zato jde po daném čase spustit příkaz dle vlastní libovůle, a v uživatelském rozhraní nefiguruje slovo čaj.
Výhodou použití těchto nástrojů integrujících se do prostředí je možnost vcelku detailního nastavení upozornění — může se přehrát zvuk, zobrazit OSD, spustit příkaz aj. Upravit to můžete v Nastavení systému, sekci Oznamování aplikací a systému. V seznamu Zdroj události si vyberete kýženou aplikaci a níže se můžete vyřádit.
Pokud se nechcete vázat na Plasmu, KTimer je vlastně totéž jako předchozí plasmoid, jen nepoužívá upozornění KDE, ovšem zvládá více minutek zároveň.
Podobné aplikace samozřejmě existují i mimo KDE. Např. pro GNOME v rámci letošního GSoC vzniká nástroj, který je speciálně zamýšlený pro upozorňování uživatele, že si má dát přestávku.
Pokud pro poslech hudby používáte sluchátka, možná se vám stalo, že jste kvůli “únavě” nebo bolestem hlavy museli sluchátka odložit. Jedním z možných vysvětlení je, že nahrávky jsou obvykle připraveny pro poslech s reproduktory — v tom případě slyšíte oběma ušima, byť v odlišné míře, zvuk vycházející z obou reproduktorů. To u sluchátek pochopitelně neplatí. Proto software může oba kanály míchat, čímž vlastně emuluje poslech s reproduktory. Pochopitelně ne u všech skladeb to má smysl, ale může se to hodit. Tato funkce (crossfeed) je implementována např. v Rockboxu nebo z linuxových přehrávačů v Audacious a Qmmp, a to skrze zásuvné moduly — je to přímo Bauer stereophonic-to-binaural DSP, na dotyčném webu najdete i vysvětlení teorie.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
pcm.!default makemono
pcm.makemono {
type route
slave.pcm "hw:0"
ttable {
# in-channel 0, out-channel 0, 50% volume
0.0 0.5
0.1 0.5
1.0 0.5
1.1 0.5
}
}
Bohužel si to nerozumí s některými aplikacemi, ale už jsem zapomněl, se kterými (mám pocit, že gqrx přes pulseaudio).
Ještě mám v .mplayer/config af=channels=1.
(Počítam, že máš dve funkčné uši)
Mžourání mimo obrazovku je dobré. Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Kontrast je samozřejmě dobré přizpůsobovat vnějšímu osvětlení. Leč čemu je to s LCD platné, když jejich minimální světlost je i tak příliš velká. V práci držím výkon v minimálních hodnotách i přes poledne a doma jsem rád za staré CRT.
+1
Od doby co jsem si zezadu na monitory přidělal zářivku je práce v noci zase o něco lepší - zářivka sice svítí "do prázdna" a osvětluje jen "nic" za monitory, ale opravdu to pomáhá 
Tak to neporadím, jedině silnější zdroj světla...nebo si za monitory pověsit plakát zadní stranou k sobě
Mžourání mimo obrazovku je dobré.
Mžourání asi ne...
Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Ano, ale na to tam musí být světlo. Já to znám jako oční jógu co 20 minut a co šest minut zaostřit na šest metrů.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Ne u každého displeje to jde.
Coffitivity
To mně spíš vadí. Když něco takového, tak šumění deště — laskavý čtenář si najde RainyMood nebo tak něco.
Workrave
Díky, neznal jsem.