Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Jak známo, programátoři pracují v noci, žijí v jiné časové zóně. Současně také průzkumy ukazují, že velké kontrasty (typicky obrazovka zářící ve tmě) často vedou k motání hlavy a podobným nepříjemným pocitům. Jedno z možných softwarových řešení je snížení kontrastu nebo používání odlišného nastavení barev uživatelského rozhraní — to se snaží automatizovat populární nástroj f.lux, který vlastně blokuje modrou a posouvá tak barvy na obrazovce dočervena v závislosti na denní době, vlastně jako když se mění světlo venku.
f.lux mi ale nikdy nefungoval korektně a ke všemu to není svobodný software. Objevil jsem však Redshift, který je velmi podobný, leč pod příhodnější licencí a v běžných linuxových distribucích docela dobře podporovaný. Uživatelé prostředí KDE Plasma mohou navíc použít velmi příjemný widget pro detailnější nastavení Redshiftu skrze grafické uživatelské rozhraní (ikonka v panelu, používající GTK+, toho moc neumí, vlastně jen vypnout/zapnout). Pokud používáte některý derivát Ubuntu, instalaci vám usnadní PPA týmu KXStudio. Redshift pak spustíte příkazem redshiftautostart
a budete ho moci ovládat skrze ikonku v panelu či na ploše. V nastavení plasmoidu můžete upravit načasování (nastavením polohy) a intenzitu barevných přechodů.
U počítače je snadné ztratit pojem o čase a zapomenout na louhující se čaj, odjezd vlaku — nebo občas není od věci protáhnout ztuhlé tělo. Samozřejmě by šlo použít klasický hardwarový budík či minutku, aplikaci v telefonu nebo třeba jednoduchý skriptík, který by mohl přehrát nějaký zvuk po zadaném časovém intervalu, ale proč nevyužít toho, co nám poskytuje desktopové prostředí? Jako uživatel KDE Plasma Workspace ukážu několik běžných možností v tomto prostředí — o další tipy se můžete podělit v diskuzi.
První bych zmínil KTeaTime. Ano, i na vaření čaje máme aplikaci. Vlastně je jen applet schovaný upozorňovací oblasti panelu — přes kontextovou nabídku si vyberete předdefinovaný (nebo zcela jiný) čas a po jeho uplynutí budete prostředím upozorněni. Z vlastní zkušenosti mi výchozí nastavení připadá hodně mimo realitu, proto si doporučuji nastavit vlastní “recepty”.
Dále je tu widget Plasmy, který plní funkci stopek. Oproti KTeaTime je rozdíl vlastně jen v tom, že to je widget, nikoliv aplikace, neumí opakovaně připomínat, že nastavený čas již uběhl, ale zato jde po daném čase spustit příkaz dle vlastní libovůle, a v uživatelském rozhraní nefiguruje slovo čaj.
Výhodou použití těchto nástrojů integrujících se do prostředí je možnost vcelku detailního nastavení upozornění — může se přehrát zvuk, zobrazit OSD, spustit příkaz aj. Upravit to můžete v Nastavení systému, sekci Oznamování aplikací a systému. V seznamu Zdroj události si vyberete kýženou aplikaci a níže se můžete vyřádit.
Pokud se nechcete vázat na Plasmu, KTimer je vlastně totéž jako předchozí plasmoid, jen nepoužívá upozornění KDE, ovšem zvládá více minutek zároveň.
Podobné aplikace samozřejmě existují i mimo KDE. Např. pro GNOME v rámci letošního GSoC vzniká nástroj, který je speciálně zamýšlený pro upozorňování uživatele, že si má dát přestávku.
Pokud pro poslech hudby používáte sluchátka, možná se vám stalo, že jste kvůli “únavě” nebo bolestem hlavy museli sluchátka odložit. Jedním z možných vysvětlení je, že nahrávky jsou obvykle připraveny pro poslech s reproduktory — v tom případě slyšíte oběma ušima, byť v odlišné míře, zvuk vycházející z obou reproduktorů. To u sluchátek pochopitelně neplatí. Proto software může oba kanály míchat, čímž vlastně emuluje poslech s reproduktory. Pochopitelně ne u všech skladeb to má smysl, ale může se to hodit. Tato funkce (crossfeed) je implementována např. v Rockboxu nebo z linuxových přehrávačů v Audacious a Qmmp, a to skrze zásuvné moduly — je to přímo Bauer stereophonic-to-binaural DSP, na dotyčném webu najdete i vysvětlení teorie.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
pcm.!default makemono pcm.makemono { type route slave.pcm "hw:0" ttable { # in-channel 0, out-channel 0, 50% volume 0.0 0.5 0.1 0.5 1.0 0.5 1.1 0.5 } }Bohužel si to nerozumí s některými aplikacemi, ale už jsem zapomněl, se kterými (mám pocit, že gqrx přes pulseaudio). Ještě mám v .mplayer/config af=channels=1.
Mžourání mimo obrazovku je dobré. Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Kontrast je samozřejmě dobré přizpůsobovat vnějšímu osvětlení. Leč čemu je to s LCD platné, když jejich minimální světlost je i tak příliš velká. V práci držím výkon v minimálních hodnotách i přes poledne a doma jsem rád za staré CRT.
+1
Od doby co jsem si zezadu na monitory přidělal zářivku je práce v noci zase o něco lepší - zářivka sice svítí "do prázdna" a osvětluje jen "nic" za monitory, ale opravdu to pomáhá
Tak to neporadím, jedině silnější zdroj světla...nebo si za monitory pověsit plakát zadní stranou k sobě
Mžourání mimo obrazovku je dobré.
Mžourání asi ne...
Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Ano, ale na to tam musí být světlo. Já to znám jako oční jógu co 20 minut a co šest minut zaostřit na šest metrů.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Ne u každého displeje to jde.
Coffitivity
To mně spíš vadí. Když něco takového, tak šumění deště — laskavý čtenář si najde RainyMood nebo tak něco.
Workrave
Díky, neznal jsem.