Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Jak známo, programátoři pracují v noci, žijí v jiné časové zóně. Současně také průzkumy ukazují, že velké kontrasty (typicky obrazovka zářící ve tmě) často vedou k motání hlavy a podobným nepříjemným pocitům. Jedno z možných softwarových řešení je snížení kontrastu nebo používání odlišného nastavení barev uživatelského rozhraní — to se snaží automatizovat populární nástroj f.lux, který vlastně blokuje modrou a posouvá tak barvy na obrazovce dočervena v závislosti na denní době, vlastně jako když se mění světlo venku.
f.lux mi ale nikdy nefungoval korektně a ke všemu to není svobodný software. Objevil jsem však Redshift, který je velmi podobný, leč pod příhodnější licencí a v běžných linuxových distribucích docela dobře podporovaný. Uživatelé prostředí KDE Plasma mohou navíc použít velmi příjemný widget pro detailnější nastavení Redshiftu skrze grafické uživatelské rozhraní (ikonka v panelu, používající GTK+, toho moc neumí, vlastně jen vypnout/zapnout). Pokud používáte některý derivát Ubuntu, instalaci vám usnadní PPA týmu KXStudio. Redshift pak spustíte příkazem redshiftautostart a budete ho moci ovládat skrze ikonku v panelu či na ploše. V nastavení plasmoidu můžete upravit načasování (nastavením polohy) a intenzitu barevných přechodů.
U počítače je snadné ztratit pojem o čase a zapomenout na louhující se čaj, odjezd vlaku — nebo občas není od věci protáhnout ztuhlé tělo. Samozřejmě by šlo použít klasický hardwarový budík či minutku, aplikaci v telefonu nebo třeba jednoduchý skriptík, který by mohl přehrát nějaký zvuk po zadaném časovém intervalu, ale proč nevyužít toho, co nám poskytuje desktopové prostředí? Jako uživatel KDE Plasma Workspace ukážu několik běžných možností v tomto prostředí — o další tipy se můžete podělit v diskuzi.
První bych zmínil KTeaTime. Ano, i na vaření čaje máme aplikaci. Vlastně je jen applet schovaný upozorňovací oblasti panelu — přes kontextovou nabídku si vyberete předdefinovaný (nebo zcela jiný) čas a po jeho uplynutí budete prostředím upozorněni. Z vlastní zkušenosti mi výchozí nastavení připadá hodně mimo realitu, proto si doporučuji nastavit vlastní “recepty”.
Dále je tu widget Plasmy, který plní funkci stopek. Oproti KTeaTime je rozdíl vlastně jen v tom, že to je widget, nikoliv aplikace, neumí opakovaně připomínat, že nastavený čas již uběhl, ale zato jde po daném čase spustit příkaz dle vlastní libovůle, a v uživatelském rozhraní nefiguruje slovo čaj.
Výhodou použití těchto nástrojů integrujících se do prostředí je možnost vcelku detailního nastavení upozornění — může se přehrát zvuk, zobrazit OSD, spustit příkaz aj. Upravit to můžete v Nastavení systému, sekci Oznamování aplikací a systému. V seznamu Zdroj události si vyberete kýženou aplikaci a níže se můžete vyřádit.
Pokud se nechcete vázat na Plasmu, KTimer je vlastně totéž jako předchozí plasmoid, jen nepoužívá upozornění KDE, ovšem zvládá více minutek zároveň.
Podobné aplikace samozřejmě existují i mimo KDE. Např. pro GNOME v rámci letošního GSoC vzniká nástroj, který je speciálně zamýšlený pro upozorňování uživatele, že si má dát přestávku.
Pokud pro poslech hudby používáte sluchátka, možná se vám stalo, že jste kvůli “únavě” nebo bolestem hlavy museli sluchátka odložit. Jedním z možných vysvětlení je, že nahrávky jsou obvykle připraveny pro poslech s reproduktory — v tom případě slyšíte oběma ušima, byť v odlišné míře, zvuk vycházející z obou reproduktorů. To u sluchátek pochopitelně neplatí. Proto software může oba kanály míchat, čímž vlastně emuluje poslech s reproduktory. Pochopitelně ne u všech skladeb to má smysl, ale může se to hodit. Tato funkce (crossfeed) je implementována např. v Rockboxu nebo z linuxových přehrávačů v Audacious a Qmmp, a to skrze zásuvné moduly — je to přímo Bauer stereophonic-to-binaural DSP, na dotyčném webu najdete i vysvětlení teorie.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
pcm.!default makemono
pcm.makemono {
type route
slave.pcm "hw:0"
ttable {
# in-channel 0, out-channel 0, 50% volume
0.0 0.5
0.1 0.5
1.0 0.5
1.1 0.5
}
}
Bohužel si to nerozumí s některými aplikacemi, ale už jsem zapomněl, se kterými (mám pocit, že gqrx přes pulseaudio).
Ještě mám v .mplayer/config af=channels=1.
(Počítam, že máš dve funkčné uši)
Mžourání mimo obrazovku je dobré. Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Kontrast je samozřejmě dobré přizpůsobovat vnějšímu osvětlení. Leč čemu je to s LCD platné, když jejich minimální světlost je i tak příliš velká. V práci držím výkon v minimálních hodnotách i přes poledne a doma jsem rád za staré CRT.
+1
Od doby co jsem si zezadu na monitory přidělal zářivku je práce v noci zase o něco lepší - zářivka sice svítí "do prázdna" a osvětluje jen "nic" za monitory, ale opravdu to pomáhá 
Tak to neporadím, jedině silnější zdroj světla...nebo si za monitory pověsit plakát zadní stranou k sobě
Mžourání mimo obrazovku je dobré.
Mžourání asi ne...
Člověk běžně zírá na obrazovku ze stejné vzdálenosti, takže svaly ohýbající čočku jsou jednostranně namáhány. Pohled jinam, nejlépe do nekonečna, vede k požadovanému uvolnění.
Ano, ale na to tam musí být světlo. Já to znám jako oční jógu co 20 minut a co šest minut zaostřit na šest metrů.
Co se týče barev, tak osobně mi přijde většina monitorů v továrním nastavení neuvěřitelně vypálených do modra. Namísto honění gamy softwarem prostě posunu v monitoru bílý bod více do červena. Necítím potřebu jej dále měnit během dne.
Ne u každého displeje to jde.
Coffitivity
To mně spíš vadí. Když něco takového, tak šumění deště — laskavý čtenář si najde RainyMood nebo tak něco.
Workrave
Díky, neznal jsem.