Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Na naše otázky odpovídali Siddartha Agarwal, Vice President Product Management and Strategy Fusion Middleware, a Jakub Nešetřil, CEO a spoluzakladatel české firmy Apiary, která se nedávnou akvizicí stala součástí Oracle.
Současné moderní vývojové architektury stále více směřují k chatbotům, avšak řada lidí je považuje za méně lidsky přívětivé než tradiční metody kontaktu. Může se tato zkušenost v blízké budoucnosti změnit?
Siddartha Agarwal: Lidé si zvykli používat aplikace na smartphonech a jejich současná podoba jim už moc nevyhovuje. Chatboty jsou novým způsobem, jak je oslovit. Každý také má nějaké zažité komunikační kanály, Facebook Messenger, WhatsApp a další chatovací nástroje. Chatboty jsou prostě dalším způsobem komunikace. Vaše otázka zní, zda nejsou příliš neosobní. Bylo však do nich už dáno hodně inteligence, aby byly vhodným nástrojem interakce. Můžete tedy vzít svoje data, která máte posbíraná z komunikace se zákazníky a nahrát je do enginu, který jsme vytvořili pro chatbot, a ten se bude učit, co by mělo být zákazníkovi řečeno. Jestliže se například někdo zeptá, zda si může koupit na něco lístky, chatbot mu může nabídnout formou cross-sellingu a up-sellingu další položky, jako třeba jídlo nebo pivo, které se bude v průběhu dané události podávat. Cílem je, abychom se během přirozeného zpracování řeči mohli zeptat z nástrojů Alexa, Siri apod., a dostali převod řeči do textu a poskytli předdefinované odpovědi. Zpracováváme kontext za pochodu tak, aby byla interakce s lidmi živá. Když se komunikace s člověkem „zasekne“, nebo dostane negativní nádech, bude z chatbotu přesměrována na operátora, člověka.
Oracle velmi investuje do nových technologií aplikačních programátorských rozhraní (API). Jaké se v tomto ohledu udály v poslední době největší změny?
Jakub Nešetřil: V posledních letech se výrobci softwaru zaměřili zejména na „full API lifecycle“, životní cyklus aplikačního programátorského rozhraní. Obrací naruby tradiční přístup k tvorbě aplikací, který šel shora dolů (od požadavku na funkčnost k napsání kódu) a zaměřuje se na rychlou iteraci k dosažení potřebného výsledku vývojového procesu. Partnerství Apiary s Oracle umožnilo jako prakticky prvnímu výrobci poskytnout kompletní soubor produktů, který zachycuje celý životní cyklus pro vytváření API, od počátečního návrhu přes testování, bezpečnost a nakonec produkční nasazení. Oracle tím odpovídá na potřeby vývojářů v posledních letech. To zatím žádný jiný výrobce softwaru na trhu nemá.
Siddartha Agarwal: Je velmi důležité mít procesy, data a obchodní logiku dosažitelnou i z hlediska aplikací. Jedině pak může být organizace na trhu úspěšná. Například Apple, pro který vývojáři píší aplikace, se takto stal velmi úspěšným s tržištěm iTunes. Každá firma na světě se dnes ohlíží po možnosti, jak vystavit veřejnosti různé aplikace přes API, aby tím lépe zviditelnila vlastní platformu a stála se díky tomu známější.
V poslední době je stále více mladých vývojářů na volné noze („citizen developer“), kteří mohou na zakázku doplňovat různé funkce k aplikacím a jejich množství zřejmě brzy převýší počet tradičních zkušených „high-code“ programátorů pracujících v organizacích, které tyto aplikace provozují. Co byste jim vzkázal?
Siddartha Agarwal: Podle analytických firem vzrůstá počet mladých programátorů, kteří mohou využívat uživatelská rozhraní prohlížečů a vytvářet určité jednotlivé funkce na zakázku, aniž by zasahovali do vlastního kódu firemní aplikace. Procesy, které lze jednoduše popsat, mohou být nadefinovány tak, aby šly jednoduše zautomatizovat bez zásahu do kódu firemní aplikace. Například může jít o zautomatizování zpracování kontraktu pro finanční oddělení nadefinováním firemních procesů formou drag-and-drop nízkoúrovňově přímo v prohlížeči a další, požadovaný proces tím aktivovat, bez nutnosti zatěžovat IT oddělení. Lze tím i zjistit, kde jsou úzká hrdla v procesech. Špičkoví programátoři ve firmách budou stále více zapotřebí, současně však mnohem rychleji poroste počet takovýchto externích „citizen developers“, kteří budou pracovat na zakázku.
Jakub Nešetřil: Největší problém dnešní doby vidíme v tom, že poptávka po aplikacích převyšuje možnosti současného počtu vývojářů. To vyvolává potřebu zjednodušení tvorby aplikací pro širší počet uživatelů, které tímto mohou obsloužit externí vývojáři na zakázku, „citizen developers“. Současně si nemyslíme, že by to nějak ovlivnilo potřebu zkušených „high-code“ programátorů.
Kde vidíte největší výhody vývoje v cloudu, v porovnání s tradičním modelem?
Siddartha Agarwal: Přicházejí nové technologie a k těm je nutné mít přístup. Pracovníci zabývající se vlastní činností organizace, jejím byznysem, potřebují vyzkoušet patnáct různých věcí a třináct z nich může selhat. Jestliže jsou úspěšné jen dvě, jde logicky o neúměrně vysokou investici. Klíčovým přínosem je tedy svižnost dodání správné aplikace, funkce pro dosažení co nejkratší doby „time-to-market“, jakou se v dnešní digitální době firma odliší a získá konkurenční výhodu. Na operační úrovni jde o efektivitu a snížení nákladů, které stojí v pozadí celého problému.
Rozhovor s Jakubem Nešetřilem na YouTube.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: