Organizátoři Dne IPv6, tradiční akce věnované tématům spojeným s tímto protokolem, vyhlásili Call for Abstracts. Na webu konference mohou zájemci přihlašovat příspěvky o délce 20 nebo 40 minut či 10minutové lighting talky a to až do 30. dubna. Tvůrci programu uvítají návrhy přednášek z akademického i komerčního sektoru, které mohou být technického i netechnického zaměření. Den IPv6 se letos uskuteční 4. června a místem konání bude i
… více »Euro-Office (Wikipedie) je evropský fork open source kancelářského balíku OnlyOffice. Za forkem stojí koalice firem IONOS, Nextcloud, Eurostack, XWiki, OpenProject, Soverin, Abilian a BTactic. Cílem je zajistit digitální suverenitu Evropy a snížit závislost na neevropských platformách. Projekt vznikl mimo jiné v reakci na nedávné uzavření cloudové služby OnlyOffice. OnlyOffice obviňuje Euro-Office z porušení licenčních podmínek. Na možné problémy upozorňuje i Collabora Online. Jednostranná změna licence není v pořádku.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Na naše otázky odpovídali Siddartha Agarwal, Vice President Product Management and Strategy Fusion Middleware, a Jakub Nešetřil, CEO a spoluzakladatel české firmy Apiary, která se nedávnou akvizicí stala součástí Oracle.
Současné moderní vývojové architektury stále více směřují k chatbotům, avšak řada lidí je považuje za méně lidsky přívětivé než tradiční metody kontaktu. Může se tato zkušenost v blízké budoucnosti změnit?
Siddartha Agarwal: Lidé si zvykli používat aplikace na smartphonech a jejich současná podoba jim už moc nevyhovuje. Chatboty jsou novým způsobem, jak je oslovit. Každý také má nějaké zažité komunikační kanály, Facebook Messenger, WhatsApp a další chatovací nástroje. Chatboty jsou prostě dalším způsobem komunikace. Vaše otázka zní, zda nejsou příliš neosobní. Bylo však do nich už dáno hodně inteligence, aby byly vhodným nástrojem interakce. Můžete tedy vzít svoje data, která máte posbíraná z komunikace se zákazníky a nahrát je do enginu, který jsme vytvořili pro chatbot, a ten se bude učit, co by mělo být zákazníkovi řečeno. Jestliže se například někdo zeptá, zda si může koupit na něco lístky, chatbot mu může nabídnout formou cross-sellingu a up-sellingu další položky, jako třeba jídlo nebo pivo, které se bude v průběhu dané události podávat. Cílem je, abychom se během přirozeného zpracování řeči mohli zeptat z nástrojů Alexa, Siri apod., a dostali převod řeči do textu a poskytli předdefinované odpovědi. Zpracováváme kontext za pochodu tak, aby byla interakce s lidmi živá. Když se komunikace s člověkem „zasekne“, nebo dostane negativní nádech, bude z chatbotu přesměrována na operátora, člověka.
Oracle velmi investuje do nových technologií aplikačních programátorských rozhraní (API). Jaké se v tomto ohledu udály v poslední době největší změny?
Jakub Nešetřil: V posledních letech se výrobci softwaru zaměřili zejména na „full API lifecycle“, životní cyklus aplikačního programátorského rozhraní. Obrací naruby tradiční přístup k tvorbě aplikací, který šel shora dolů (od požadavku na funkčnost k napsání kódu) a zaměřuje se na rychlou iteraci k dosažení potřebného výsledku vývojového procesu. Partnerství Apiary s Oracle umožnilo jako prakticky prvnímu výrobci poskytnout kompletní soubor produktů, který zachycuje celý životní cyklus pro vytváření API, od počátečního návrhu přes testování, bezpečnost a nakonec produkční nasazení. Oracle tím odpovídá na potřeby vývojářů v posledních letech. To zatím žádný jiný výrobce softwaru na trhu nemá.
Siddartha Agarwal: Je velmi důležité mít procesy, data a obchodní logiku dosažitelnou i z hlediska aplikací. Jedině pak může být organizace na trhu úspěšná. Například Apple, pro který vývojáři píší aplikace, se takto stal velmi úspěšným s tržištěm iTunes. Každá firma na světě se dnes ohlíží po možnosti, jak vystavit veřejnosti různé aplikace přes API, aby tím lépe zviditelnila vlastní platformu a stála se díky tomu známější.
V poslední době je stále více mladých vývojářů na volné noze („citizen developer“), kteří mohou na zakázku doplňovat různé funkce k aplikacím a jejich množství zřejmě brzy převýší počet tradičních zkušených „high-code“ programátorů pracujících v organizacích, které tyto aplikace provozují. Co byste jim vzkázal?
Siddartha Agarwal: Podle analytických firem vzrůstá počet mladých programátorů, kteří mohou využívat uživatelská rozhraní prohlížečů a vytvářet určité jednotlivé funkce na zakázku, aniž by zasahovali do vlastního kódu firemní aplikace. Procesy, které lze jednoduše popsat, mohou být nadefinovány tak, aby šly jednoduše zautomatizovat bez zásahu do kódu firemní aplikace. Například může jít o zautomatizování zpracování kontraktu pro finanční oddělení nadefinováním firemních procesů formou drag-and-drop nízkoúrovňově přímo v prohlížeči a další, požadovaný proces tím aktivovat, bez nutnosti zatěžovat IT oddělení. Lze tím i zjistit, kde jsou úzká hrdla v procesech. Špičkoví programátoři ve firmách budou stále více zapotřebí, současně však mnohem rychleji poroste počet takovýchto externích „citizen developers“, kteří budou pracovat na zakázku.
Jakub Nešetřil: Největší problém dnešní doby vidíme v tom, že poptávka po aplikacích převyšuje možnosti současného počtu vývojářů. To vyvolává potřebu zjednodušení tvorby aplikací pro širší počet uživatelů, které tímto mohou obsloužit externí vývojáři na zakázku, „citizen developers“. Současně si nemyslíme, že by to nějak ovlivnilo potřebu zkušených „high-code“ programátorů.
Kde vidíte největší výhody vývoje v cloudu, v porovnání s tradičním modelem?
Siddartha Agarwal: Přicházejí nové technologie a k těm je nutné mít přístup. Pracovníci zabývající se vlastní činností organizace, jejím byznysem, potřebují vyzkoušet patnáct různých věcí a třináct z nich může selhat. Jestliže jsou úspěšné jen dvě, jde logicky o neúměrně vysokou investici. Klíčovým přínosem je tedy svižnost dodání správné aplikace, funkce pro dosažení co nejkratší doby „time-to-market“, jakou se v dnešní digitální době firma odliší a získá konkurenční výhodu. Na operační úrovni jde o efektivitu a snížení nákladů, které stojí v pozadí celého problému.
Rozhovor s Jakubem Nešetřilem na YouTube.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: