Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Na naše otázky odpovídali Siddartha Agarwal, Vice President Product Management and Strategy Fusion Middleware, a Jakub Nešetřil, CEO a spoluzakladatel české firmy Apiary, která se nedávnou akvizicí stala součástí Oracle.
Současné moderní vývojové architektury stále více směřují k chatbotům, avšak řada lidí je považuje za méně lidsky přívětivé než tradiční metody kontaktu. Může se tato zkušenost v blízké budoucnosti změnit?
Siddartha Agarwal: Lidé si zvykli používat aplikace na smartphonech a jejich současná podoba jim už moc nevyhovuje. Chatboty jsou novým způsobem, jak je oslovit. Každý také má nějaké zažité komunikační kanály, Facebook Messenger, WhatsApp a další chatovací nástroje. Chatboty jsou prostě dalším způsobem komunikace. Vaše otázka zní, zda nejsou příliš neosobní. Bylo však do nich už dáno hodně inteligence, aby byly vhodným nástrojem interakce. Můžete tedy vzít svoje data, která máte posbíraná z komunikace se zákazníky a nahrát je do enginu, který jsme vytvořili pro chatbot, a ten se bude učit, co by mělo být zákazníkovi řečeno. Jestliže se například někdo zeptá, zda si může koupit na něco lístky, chatbot mu může nabídnout formou cross-sellingu a up-sellingu další položky, jako třeba jídlo nebo pivo, které se bude v průběhu dané události podávat. Cílem je, abychom se během přirozeného zpracování řeči mohli zeptat z nástrojů Alexa, Siri apod., a dostali převod řeči do textu a poskytli předdefinované odpovědi. Zpracováváme kontext za pochodu tak, aby byla interakce s lidmi živá. Když se komunikace s člověkem „zasekne“, nebo dostane negativní nádech, bude z chatbotu přesměrována na operátora, člověka.
Oracle velmi investuje do nových technologií aplikačních programátorských rozhraní (API). Jaké se v tomto ohledu udály v poslední době největší změny?
Jakub Nešetřil: V posledních letech se výrobci softwaru zaměřili zejména na „full API lifecycle“, životní cyklus aplikačního programátorského rozhraní. Obrací naruby tradiční přístup k tvorbě aplikací, který šel shora dolů (od požadavku na funkčnost k napsání kódu) a zaměřuje se na rychlou iteraci k dosažení potřebného výsledku vývojového procesu. Partnerství Apiary s Oracle umožnilo jako prakticky prvnímu výrobci poskytnout kompletní soubor produktů, který zachycuje celý životní cyklus pro vytváření API, od počátečního návrhu přes testování, bezpečnost a nakonec produkční nasazení. Oracle tím odpovídá na potřeby vývojářů v posledních letech. To zatím žádný jiný výrobce softwaru na trhu nemá.
Siddartha Agarwal: Je velmi důležité mít procesy, data a obchodní logiku dosažitelnou i z hlediska aplikací. Jedině pak může být organizace na trhu úspěšná. Například Apple, pro který vývojáři píší aplikace, se takto stal velmi úspěšným s tržištěm iTunes. Každá firma na světě se dnes ohlíží po možnosti, jak vystavit veřejnosti různé aplikace přes API, aby tím lépe zviditelnila vlastní platformu a stála se díky tomu známější.
V poslední době je stále více mladých vývojářů na volné noze („citizen developer“), kteří mohou na zakázku doplňovat různé funkce k aplikacím a jejich množství zřejmě brzy převýší počet tradičních zkušených „high-code“ programátorů pracujících v organizacích, které tyto aplikace provozují. Co byste jim vzkázal?
Siddartha Agarwal: Podle analytických firem vzrůstá počet mladých programátorů, kteří mohou využívat uživatelská rozhraní prohlížečů a vytvářet určité jednotlivé funkce na zakázku, aniž by zasahovali do vlastního kódu firemní aplikace. Procesy, které lze jednoduše popsat, mohou být nadefinovány tak, aby šly jednoduše zautomatizovat bez zásahu do kódu firemní aplikace. Například může jít o zautomatizování zpracování kontraktu pro finanční oddělení nadefinováním firemních procesů formou drag-and-drop nízkoúrovňově přímo v prohlížeči a další, požadovaný proces tím aktivovat, bez nutnosti zatěžovat IT oddělení. Lze tím i zjistit, kde jsou úzká hrdla v procesech. Špičkoví programátoři ve firmách budou stále více zapotřebí, současně však mnohem rychleji poroste počet takovýchto externích „citizen developers“, kteří budou pracovat na zakázku.
Jakub Nešetřil: Největší problém dnešní doby vidíme v tom, že poptávka po aplikacích převyšuje možnosti současného počtu vývojářů. To vyvolává potřebu zjednodušení tvorby aplikací pro širší počet uživatelů, které tímto mohou obsloužit externí vývojáři na zakázku, „citizen developers“. Současně si nemyslíme, že by to nějak ovlivnilo potřebu zkušených „high-code“ programátorů.
Kde vidíte největší výhody vývoje v cloudu, v porovnání s tradičním modelem?
Siddartha Agarwal: Přicházejí nové technologie a k těm je nutné mít přístup. Pracovníci zabývající se vlastní činností organizace, jejím byznysem, potřebují vyzkoušet patnáct různých věcí a třináct z nich může selhat. Jestliže jsou úspěšné jen dvě, jde logicky o neúměrně vysokou investici. Klíčovým přínosem je tedy svižnost dodání správné aplikace, funkce pro dosažení co nejkratší doby „time-to-market“, jakou se v dnešní digitální době firma odliší a získá konkurenční výhodu. Na operační úrovni jde o efektivitu a snížení nákladů, které stojí v pozadí celého problému.
Rozhovor s Jakubem Nešetřilem na YouTube.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: