Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Na naše otázky odpovídali Siddartha Agarwal, Vice President Product Management and Strategy Fusion Middleware, a Jakub Nešetřil, CEO a spoluzakladatel české firmy Apiary, která se nedávnou akvizicí stala součástí Oracle.
Současné moderní vývojové architektury stále více směřují k chatbotům, avšak řada lidí je považuje za méně lidsky přívětivé než tradiční metody kontaktu. Může se tato zkušenost v blízké budoucnosti změnit?
Siddartha Agarwal: Lidé si zvykli používat aplikace na smartphonech a jejich současná podoba jim už moc nevyhovuje. Chatboty jsou novým způsobem, jak je oslovit. Každý také má nějaké zažité komunikační kanály, Facebook Messenger, WhatsApp a další chatovací nástroje. Chatboty jsou prostě dalším způsobem komunikace. Vaše otázka zní, zda nejsou příliš neosobní. Bylo však do nich už dáno hodně inteligence, aby byly vhodným nástrojem interakce. Můžete tedy vzít svoje data, která máte posbíraná z komunikace se zákazníky a nahrát je do enginu, který jsme vytvořili pro chatbot, a ten se bude učit, co by mělo být zákazníkovi řečeno. Jestliže se například někdo zeptá, zda si může koupit na něco lístky, chatbot mu může nabídnout formou cross-sellingu a up-sellingu další položky, jako třeba jídlo nebo pivo, které se bude v průběhu dané události podávat. Cílem je, abychom se během přirozeného zpracování řeči mohli zeptat z nástrojů Alexa, Siri apod., a dostali převod řeči do textu a poskytli předdefinované odpovědi. Zpracováváme kontext za pochodu tak, aby byla interakce s lidmi živá. Když se komunikace s člověkem „zasekne“, nebo dostane negativní nádech, bude z chatbotu přesměrována na operátora, člověka.
Oracle velmi investuje do nových technologií aplikačních programátorských rozhraní (API). Jaké se v tomto ohledu udály v poslední době největší změny?
Jakub Nešetřil: V posledních letech se výrobci softwaru zaměřili zejména na „full API lifecycle“, životní cyklus aplikačního programátorského rozhraní. Obrací naruby tradiční přístup k tvorbě aplikací, který šel shora dolů (od požadavku na funkčnost k napsání kódu) a zaměřuje se na rychlou iteraci k dosažení potřebného výsledku vývojového procesu. Partnerství Apiary s Oracle umožnilo jako prakticky prvnímu výrobci poskytnout kompletní soubor produktů, který zachycuje celý životní cyklus pro vytváření API, od počátečního návrhu přes testování, bezpečnost a nakonec produkční nasazení. Oracle tím odpovídá na potřeby vývojářů v posledních letech. To zatím žádný jiný výrobce softwaru na trhu nemá.
Siddartha Agarwal: Je velmi důležité mít procesy, data a obchodní logiku dosažitelnou i z hlediska aplikací. Jedině pak může být organizace na trhu úspěšná. Například Apple, pro který vývojáři píší aplikace, se takto stal velmi úspěšným s tržištěm iTunes. Každá firma na světě se dnes ohlíží po možnosti, jak vystavit veřejnosti různé aplikace přes API, aby tím lépe zviditelnila vlastní platformu a stála se díky tomu známější.
V poslední době je stále více mladých vývojářů na volné noze („citizen developer“), kteří mohou na zakázku doplňovat různé funkce k aplikacím a jejich množství zřejmě brzy převýší počet tradičních zkušených „high-code“ programátorů pracujících v organizacích, které tyto aplikace provozují. Co byste jim vzkázal?
Siddartha Agarwal: Podle analytických firem vzrůstá počet mladých programátorů, kteří mohou využívat uživatelská rozhraní prohlížečů a vytvářet určité jednotlivé funkce na zakázku, aniž by zasahovali do vlastního kódu firemní aplikace. Procesy, které lze jednoduše popsat, mohou být nadefinovány tak, aby šly jednoduše zautomatizovat bez zásahu do kódu firemní aplikace. Například může jít o zautomatizování zpracování kontraktu pro finanční oddělení nadefinováním firemních procesů formou drag-and-drop nízkoúrovňově přímo v prohlížeči a další, požadovaný proces tím aktivovat, bez nutnosti zatěžovat IT oddělení. Lze tím i zjistit, kde jsou úzká hrdla v procesech. Špičkoví programátoři ve firmách budou stále více zapotřebí, současně však mnohem rychleji poroste počet takovýchto externích „citizen developers“, kteří budou pracovat na zakázku.
Jakub Nešetřil: Největší problém dnešní doby vidíme v tom, že poptávka po aplikacích převyšuje možnosti současného počtu vývojářů. To vyvolává potřebu zjednodušení tvorby aplikací pro širší počet uživatelů, které tímto mohou obsloužit externí vývojáři na zakázku, „citizen developers“. Současně si nemyslíme, že by to nějak ovlivnilo potřebu zkušených „high-code“ programátorů.
Kde vidíte největší výhody vývoje v cloudu, v porovnání s tradičním modelem?
Siddartha Agarwal: Přicházejí nové technologie a k těm je nutné mít přístup. Pracovníci zabývající se vlastní činností organizace, jejím byznysem, potřebují vyzkoušet patnáct různých věcí a třináct z nich může selhat. Jestliže jsou úspěšné jen dvě, jde logicky o neúměrně vysokou investici. Klíčovým přínosem je tedy svižnost dodání správné aplikace, funkce pro dosažení co nejkratší doby „time-to-market“, jakou se v dnešní digitální době firma odliší a získá konkurenční výhodu. Na operační úrovni jde o efektivitu a snížení nákladů, které stojí v pozadí celého problému.
Rozhovor s Jakubem Nešetřilem na YouTube.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: