abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    včera 21:33 | Komunita

    Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:

    … více »
    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 1
    včera 17:22 | Nová verze

    Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    21.3. 15:22 | IT novinky

    Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního

    … více »
    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 2
    21.3. 15:11 | Zajímavý projekt

    Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 13
    21.3. 04:44 | Zajímavý software

    Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    20.3. 14:55 | Nová verze

    KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    20.3. 13:22 | IT novinky

    Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 18
    20.3. 04:44 | Zajímavý článek

    Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    20.3. 00:33 | Nová verze

    Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    20.3. 00:11 | Zajímavý software

    Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 7
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (15%)
     (7%)
     (1%)
     (12%)
     (29%)
     (2%)
     (5%)
     (1%)
     (13%)
     (24%)
    Celkem 1133 hlasů
     Komentářů: 27, poslední 17.3. 19:26
    Rozcestník

    Jaderné noviny 207

    10. 3. 2003 | Leoš Literák | Jaderné noviny | 2948×

    Panika kernelu v morseovce. FUSE 1.0. Reorganizace a urychlení /proc. Někteří uživatelé jsou nespokojeni s kódem psaným pod NDA. Petice za svobodné ovladače.

    Do konference přišlo celkem 1847 emailů, nejvíce jich poslali Osamu Tomita, "David S. Miller", Andrew Morton.

    Panika kernelu v morseovce, 6 e-mailů

    Tomas Szepe zaslal patch pro zobrazení kernel panics v morseově kódu a zdůraznil jeho výhody:

    • naprosto nezávislé na architektuře
    • nezasahuje do atkbd (navrženo Vojtěchem Pavlikem).
    • minimální změny do současného kódu
    • zavádí oops v morseově kódu (NEJDŮLEŽITŠÍ!)
    • užitečné pro lidi trávící většinu času v X

    FUSE 1.0, 1 e-mail

    Miklos Szeredi ohlásil:

    FUSE vám umožní napsat si vlastní souborový systém jako obyčejný program. Má jednoduché, ale vyčerpávající uživatelské rozhraní a poskytuje snadný způsob vytvoření virutálního souborového systému jako aplikaci. Příkladem mohou být automatický měnič CD, vzdálený souborový systém pro kapesní počítače, náhled na databázi apod.

    FUSE je určeno pro řadu 2.4. Instalace je snadná, není třeba patchovat ani rekompilovat. Dokumentace pro aplikační rozhraní a příklady jsou uvedeny v balíčku, který najdete na adrese http://sourceforge.net/projects/avf.

    Reorganizace a urychlení /proc, 28 e-mailů

    Ingo Molnar napsal:

    Spousta lidí žádálo, aby se vlákna objevovaly v /proc, aby se mohli podívat na využití procesoru jednotlivými vlákny, obecně pro usnadnění ladění programů používajících vlákna. Velký problémem je velké zpomalení při spoustě vláken. Režie je tak velká, že například při 16 tisících vláknech je procps v podstatě nepoužitelné. Přitom existují uživatelé, kteří chtějí 50 tisíc vláken a více. Takže stav procfs a procps je nepřijatelný - proč používat top pro kontrolu systému, když překreslení jedné obrazovky zabere 22 sekund?!

    Režie má dva důvody:

    1. v jádře je velká režie při čtení rozsáhlých adresářů /proc, složitost spousty readdir() je O(N^2). Hlavní režie leží ve funkci get_pid_list(), která musí ve smyčce procházet přes rostoucí počet vláken, aby našel další várku PIDů.

      Abych opravil tento problém, zavedl jsem 'vyhledávací kurzor', který je kešován ve filp->private_data mezi voláními readdir(). Pokud kurzor souhlasí, pak můžeme přeskočit veškerou režii přeskočením vláken. Pokud kurzor není dostupný, pak se vrátíme k původnímu algoritmu.

    2. Procps je nucen přečíst a zpracovat každé vlákno v /proc, aby byl schopen vytvořit přesné čítače využití procesoru procesem [process CPU usage]. Zpracování každého souboru /proc/PID/stat je nutné, protože statistiky procesoru jsou rozprostřeny mezi vlákny.

      Oprava se skládá ze dvou kroků. Nejdříve bylo nutné pro procps odlišit vlákna od procesů, aby nemusel procházet 16 tisíc adresářů. Vyřešil jsem to přidáním tečky před jméno souboru u vláken v adresáři /proc.

      • dma
      • kcore
      • 17031
      • .17074
      • .17075

      Klíčem je, že procps může projít vlákna, aniž by musel volat kernelové funkce 16 tisíckrát. Navíc tečkový přístup má další výhodu skrytí vláken při obvyklém ls /proc.

      Další změnou je možnost číst souhrné statistiky využití procesoru z hlavního vlákna [thread group leader]. Vytvořil jsem kvůli tomu čtyři nové položky v souboru /proc/PID/stat, jádro udržuje tyto informace aktuální při volání fork/exit a v přerušení časovače, takže to má velmi malou režii.

    Přiložený patch vůči 2.5.62-BK implementuje tuto funkčnost. Alex Larsson upravil procfs pro tyto nové vlastnosti jádra, stahovat můžete z adresy http://people.redhat.com/alexl/procps/.

    Provedl jsem nová měření výkonu. Při 16 tisících vláknech je jedno načtení stránky příkazu top 130-krát rychlejší. Jednoduché ps je 340-krát rychlejší. Dokonce i ps -axm, které zobrazuje všechna vlákna, je o něco rychlejší, díky kurzoru.

    Další výhodou patche je plná kompatibilita se starým jádrem a nové procps je plně kompatilní se starými jádry. Navíc je vše zakódováno jako ASCII, nejsou použity žádná binární rozhraní.

    Linus Torvalds však nebyl spokojen s jeho přístupem:

    Podle mně je problém v tom, že jsi dal všechny soubory do jednoho adresáře. Vložení tečky před jméno souboru neřeší škálovatelnost, jen sníží část problémů se škálovatelnosti v programech. Takže po vytvoření špatného designu přidáš jiné komplikované berličky [cruft] jako kurzor a tečkovou notaci. To samo o sobě není špatný nápad, ale při lepším navržení adresářové struktury bys je nepotřeboval. Bylo by to tak snazší, kdyby se vlákna zobrazovaly jako podadresáře /proc/<tgid>/<tid>/xxx. Více škalovatelné, čitelnější a obecně čistší.

    Následovala debata nad správným řešením, ale vývojáři se nebyli schopni dohodnout.

    Někteří uživatelé jsou nespokojeni s kódem psaným pod NDA, 23 e-mailů

    James Buchanan si stěžoval:

    Jsem zvědav, zda i jiní lidé myslí stejným způsobem. Uvažuju o přechodu na BSD kvůli následujícím věcem.

    Linux začíná obsahovat kód napsaný pod NDA (smlouva o nezveřejňování) a podobnými šerednostmi, což pro mně zabíjí kouzlo Linuxu. Nikomu to sice nebrání číst si kód, ale tady jde o princip. Ano, je zde spousta hezkých vylepšení a pouze binární ovladače nemohou používat ksysms, jak jsem někde četl. Ale NDA? No tak, kam to povede?

    Jeff Garzik poznamenal, že tato situace existuje již celé věky a že i FreeBSD obsahuje ovladače psané pod NDA, neboť takto funguje svět hardwaru. Pokud nepodepíšete NDA, nezískáte podporu Open Source. I Tomas Szepe napsal, že FreeBSD musí podepsat NDA, ale James oponoval, že Theo De Raadt je odmítá podepsat. Jeff odpověděl, že OpenBSD obsahuje ovladače zjevně psané pod NDA, stejně jako ostatní volné BSD. Theo je nejspíše převzal z FreeBSD.

    Rik van Riel dodal, že James má samozřejmě právo poskládat si počítač z komponent, pro které existují ovladače nepsané pod NDA. James jinde napsal, že nepoužívá žádné ovladače psané pod NDA, jenže Rik i Tomas odpověděli, že je nemožné najít IDE či moderní SCSI ovladače splňující tuto podmínku. Jeff požádal Jamese o zaslání seznamu ovladačů, které používá a on mu napíše, které jejich části byly napsány pod NDA.

    Petice za svobodné ovladače, 1 e-mail

    Harry Lepper doporučil podepsat petici za svobodné ovladače na adrese www.petitiononline.com/zxcv7nm.

           

    Hodnocení: 29 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.