Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Do konference přišlo celkem 1847 emailů, nejvíce jich poslali Osamu Tomita, "David S. Miller", Andrew Morton.
Tomas Szepe zaslal patch pro zobrazení kernel panics v morseově kódu a zdůraznil jeho výhody:
Miklos Szeredi ohlásil:
FUSE vám umožní napsat si vlastní souborový systém jako obyčejný program. Má jednoduché, ale vyčerpávající uživatelské rozhraní a poskytuje snadný způsob vytvoření virutálního souborového systému jako aplikaci. Příkladem mohou být automatický měnič CD, vzdálený souborový systém pro kapesní počítače, náhled na databázi apod.
FUSE je určeno pro řadu 2.4. Instalace je snadná, není třeba patchovat ani rekompilovat. Dokumentace pro aplikační rozhraní a příklady jsou uvedeny v balíčku, který najdete na adrese http://sourceforge.net/projects/avf.
Ingo Molnar napsal:
Spousta lidí žádálo, aby se vlákna objevovaly v /proc, aby se mohli podívat na využití procesoru jednotlivými vlákny, obecně pro usnadnění ladění programů používajících vlákna. Velký problémem je velké zpomalení při spoustě vláken. Režie je tak velká, že například při 16 tisících vláknech je procps v podstatě nepoužitelné. Přitom existují uživatelé, kteří chtějí 50 tisíc vláken a více. Takže stav procfs a procps je nepřijatelný - proč používat top pro kontrolu systému, když překreslení jedné obrazovky zabere 22 sekund?!
Režie má dva důvody:
v jádře je velká režie při čtení rozsáhlých adresářů /proc,
složitost spousty readdir() je O(N^2). Hlavní režie
leží ve funkci get_pid_list(), která musí ve smyčce
procházet přes rostoucí počet vláken, aby našel další várku
PIDů.
Abych opravil tento problém, zavedl jsem 'vyhledávací kurzor',
který je kešován ve filp->private_data mezi
voláními readdir(). Pokud kurzor souhlasí, pak můžeme
přeskočit veškerou režii přeskočením vláken. Pokud kurzor není
dostupný, pak se vrátíme k původnímu algoritmu.
Procps je nucen přečíst a zpracovat každé vlákno v /proc, aby
byl schopen vytvořit přesné čítače využití procesoru procesem
[process CPU usage]. Zpracování každého souboru
/proc/PID/stat je nutné, protože statistiky procesoru
jsou rozprostřeny mezi vlákny.
Oprava se skládá ze dvou kroků. Nejdříve bylo nutné pro procps odlišit vlákna od procesů, aby nemusel procházet 16 tisíc adresářů. Vyřešil jsem to přidáním tečky před jméno souboru u vláken v adresáři /proc.
Klíčem je, že procps může projít vlákna, aniž by musel volat
kernelové funkce 16 tisíckrát. Navíc tečkový přístup má další
výhodu skrytí vláken při obvyklém ls /proc.
Další změnou je možnost číst souhrné statistiky využití
procesoru z hlavního vlákna [thread group leader]. Vytvořil jsem
kvůli tomu čtyři nové položky v souboru
/proc/PID/stat, jádro udržuje tyto informace aktuální
při volání fork/exit a v přerušení časovače, takže to má velmi
malou režii.
Přiložený patch vůči 2.5.62-BK implementuje tuto funkčnost. Alex Larsson upravil procfs pro tyto nové vlastnosti jádra, stahovat můžete z adresy http://people.redhat.com/alexl/procps/.
Provedl jsem nová měření výkonu. Při 16 tisících vláknech je
jedno načtení stránky příkazu top 130-krát rychlejší. Jednoduché ps
je 340-krát rychlejší. Dokonce i ps -axm, které
zobrazuje všechna vlákna, je o něco rychlejší, díky kurzoru.
Další výhodou patche je plná kompatibilita se starým jádrem a nové procps je plně kompatilní se starými jádry. Navíc je vše zakódováno jako ASCII, nejsou použity žádná binární rozhraní.
Linus Torvalds však nebyl spokojen s jeho přístupem:
Podle mně je problém v tom, že jsi dal všechny soubory do
jednoho adresáře. Vložení tečky před jméno souboru neřeší
škálovatelnost, jen sníží část problémů se škálovatelnosti v
programech. Takže po vytvoření špatného designu přidáš jiné
komplikované berličky [cruft] jako kurzor a tečkovou notaci. To
samo o sobě není špatný nápad, ale při lepším navržení adresářové
struktury bys je nepotřeboval. Bylo by to tak snazší, kdyby
se vlákna zobrazovaly jako podadresáře
/proc/<tgid>/<tid>/xxx. Více škalovatelné,
čitelnější a obecně čistší.
Následovala debata nad správným řešením, ale vývojáři se nebyli schopni dohodnout.
James Buchanan si stěžoval:
Jsem zvědav, zda i jiní lidé myslí stejným způsobem. Uvažuju o přechodu na BSD kvůli následujícím věcem.
Linux začíná obsahovat kód napsaný pod NDA (smlouva o nezveřejňování) a podobnými šerednostmi, což pro mně zabíjí kouzlo Linuxu. Nikomu to sice nebrání číst si kód, ale tady jde o princip. Ano, je zde spousta hezkých vylepšení a pouze binární ovladače nemohou používat ksysms, jak jsem někde četl. Ale NDA? No tak, kam to povede?
Jeff Garzik poznamenal, že tato situace existuje již celé věky a že i FreeBSD obsahuje ovladače psané pod NDA, neboť takto funguje svět hardwaru. Pokud nepodepíšete NDA, nezískáte podporu Open Source. I Tomas Szepe napsal, že FreeBSD musí podepsat NDA, ale James oponoval, že Theo De Raadt je odmítá podepsat. Jeff odpověděl, že OpenBSD obsahuje ovladače zjevně psané pod NDA, stejně jako ostatní volné BSD. Theo je nejspíše převzal z FreeBSD.
Rik van Riel dodal, že James má samozřejmě právo poskládat si počítač z komponent, pro které existují ovladače nepsané pod NDA. James jinde napsal, že nepoužívá žádné ovladače psané pod NDA, jenže Rik i Tomas odpověděli, že je nemožné najít IDE či moderní SCSI ovladače splňující tuto podmínku. Jeff požádal Jamese o zaslání seznamu ovladačů, které používá a on mu napíše, které jejich části byly napsány pod NDA.
Harry Lepper doporučil podepsat petici za svobodné ovladače na adrese www.petitiononline.com/zxcv7nm.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: