Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Emacs není "jen" textový editor. Umožňuje ladit programy, pracovat s poštou, prohlížet WWW, hrát hry, povídat si atd. Představím vám ho, ale pouze z hlediska textového editoru. Má vlastní programovací jazyk Emacs LISP, pomocí kterého je celý napsán. Jeho autor je Richard Stallman (zakladatel FSF). Pracuje v textovém režimu i v prostředí X-Window. Chcete-li v X spustit textovou verzi editoru, zajistíte to následujícím příkazem.
emacs -nw
|
Jako další argument můžete zadat název souboru, který chcete editovat. Editor ukončíte následující kombinací kláves.
Ctrl+x Ctrl+c
|
Do bufferů si Emacs ukládá editované soubory. Obsahuje 3 speciální buffery *scratch*, *Messages*, *Buffer List*, které se automaticky otevřou při spuštění. Následujícím příkazem spustíme Emacs a otevřeme 3 nové buffery pro 3 nové soubory.
emacs prvni druhy treti
|
Obrazovka editoru se rozdělila na dvě poloviny. V první polovině je buffer posledního souboru s názvem treti a v té druhé speciální buffer
*Buffer List*, který obsahuje seznam všech otevřených bufferů.
Zkuste přecházet mezi okny s buffery.
Ctrl+x o
|
Nacházíte se v bufferu treti a chcete mít na obrazovce pouze tento
buffer, proto zavřete všechny ostatní okna.
Ctrl+x 1
|
Nyní se přesuňte do bufferu prvni. Pro doplňování můžete
používat TAB, jak jste zvyklí z Bashe. V případě, že existuje
několik možností, otevře Emacs další buffer a v něm je zobrazí. Po doplnění se
buffer zase sám zavře. Když se vás Emacs ptá, do kterého bufferu se chcete
přesunout, zobrazuje na řádku výchozí možnost (tj. předchozí zobrazený buffer),
která se vybere, stisknete-li ENTER.
Ctrl+x b prvni
|
Rozdělte okno na dvě.
Ctrl+x 2
|
Přepněte se v prvním okně do bufferu druhy a v druhém okně do
bufferu treti.
Ctrl+x b druhy
|
Jste v druhém okně, zavřete všechny ostatní (v našem případě pouze jedno).
Zavřete buffer treti, druhy.
Ctrl+x 1
|
Otevřete si libovolný soubor.
Ctrl+x Ctrl+f
|
Místo souboru si otevřete nějaký adresář.
Ctrl+x Ctrl+d
|
Nyní můžete pracovat s adresáři a soubory.
Copy,Rename,Delete,! příkaz shellu,+ nový adresář atd.Zkuste pro pohyb v textu použít
Left, Right, Down, Up, Home, End, PageUp, PageDown.
A nyní to zkuste s držením klávesy Ctrl. Dle mého názoru je ale
rychlejší používat následující klávesové zkratky. Mají ekvivalentní funkci
jako předchozí klávesy a podle toho jsou řazeny za sebou. U prvních šesti
zkuste ještě držet Alt místo Ctrl.
Ctrl+b
|
Místo držení klávesy Alt můžete stisknout a uvolnit
Esc.
Otevřete si buffer s nějakým textem. Označte si začátek (konec) regionu.
Ctrl+MEZERA
|
Posuňte se např. o dva řádky dolů. A pak text vyjměte a nebo ho zkopírujte do schránky.
Ctrl+w
|
Dle chuti se přesuňte na jiné místo v textu a vložte obsah schránky na pozici kurzoru.
Ctrl+y
|
Zkopírujte si do bufferu následující text.
www.abclinuxu.cz
|
Máte za úkol pomocí makra upravit text do následující podoby.
Abclinuxu - http://www.abclinuxu.cz
|
Jsme na prvním řádku textu a provedeme definici makra.
Ctrl+x (
|
Nyní spustíme 5x naše makro.
Alt+5 Ctrl+x e
|
A máme hotovo. Naše první makro se nám zalíbilo a proto si ho pojmenujeme
pekne_makro. Na druhém řádku vidíme, jak ho pak můžeme spouštět.
Alt+x name-last-kbd-macro
|
Uložíme si ho do souboru ~/.emacs. A můžeme ho používat i při
dalším spuštění Emacsu.
Ctrl+x f ~/.emacs
|
Můžete si nadefinovat spuštění makra po stisknutí klávesy F1,
přídáním následujícího řádku za definici makra.
(global-set-key (quote [f1]) 'pekne_makro)
|
Pro začátek by se vám mohlo hodit něco z níže uvedeného konfiguračního souboru.
(custom-set-variables
|
Dle mého názor jsou editory Emacs a Vim jedny z nejlepších a nejmocnějších. Věčné hádky, bitky a války o tom, který z nich je lepší, nemají žádný smysl.
Nedávno jsem začal používat Vim. Proč?
Nedoporučuji používat oba editory zároveň. Dřív jsem používal klávesové zkratky
Emacsu ve Vimu a nyní to dělám obráceně. Zvyk je zvyk 
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
EMACSu se da rict jake kodovani ma pouzit pro nasledujici zadavany prikaz a tedy i pro otevirani souboru. Otevrit soubor v iso-8859-2 (bez ohledu na to jak by ho oteviral defaultne) pak mohu nasledovne
<CTRL>+x <ENTER> c iso-8859-2<ENTER> <CTRL>+x <CTRL>+f jmeno_souboru<ENTER>
Je mozne, ze tento problem by mohl byt zpusoben tim, ze pri vstupu z klavesnice neni schopen emacs z nejakeho duvodu (bug) zjistit ze zapsany znak odpovida jinemu v patricnem kodovani. Vice by k tomu mohl zajiste rici pan Pavel Janik. Pokud si pamatuji, tak jsem s nim stejny problem pri pouziti UTF-8 kodovani konzultoval loni na OpenWeekendu. Vysledkem bylo doporuceni pouzit CVS verzi emacsu a nikoli z distribuce (v mem pripade SuSE). Vzhledem k tomu, ze ne vsude si mohu instalovat vlastni SW tak jsem to ani nevyzkousel a zustal jsem u editace textu v iso kodovani a prevodu to utf pomoci recode.
V emacsu je problem upravovat vetsi soubory. Potreboval jsem jednou editovat dump mensi databaze (cca 300 MB textu) a emacs ho ani neotevrel, zatimco s vimem jsem se sice pomalu ale jiste dopracoval k pozadovanemu vysledku.