Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Pouziva google ve sve infrastrukture take tyto prvky? (diskova pole, FC switche...), ja dokazi zajistit, na tolika pocitacich, ze ty data ten konkretni stroj zrovna ma? Nekde jsem cetl, ze servery google jsou "jen" hromada plecen PIII apod, co je na tom pravdy?
Jakze je to udelane s tou baterkou?
12V - AKU - ZDROJ - DESKA? (jak se dobiji ta aku?)
220V - ZDROJ - AKU-DESKA? (deska ma na sobe nejaky dalsi "zdroj" pro jine napetove vetve?)
Nebo uplne jinak?
---
"Kazdy stroj ma svojho dvojnika niekde inde vo svete"
Jenom jednoho na svete nebo kazdy stroj ma dvojnika v dane lokalite?
A jak se vlastne rozklada takova obrovska zatez? Geograficky DNS servery hodi pozadavky do spravneho datacentra co je "nejblize", porad nejak nerozumim, kdyz muj dotaz treba gmailu doputuje na konkretni server v konkretnim datacentru, jaky mechnismus zajisti, ze tam ten stroj bude mit na discich zrovno moje potreba data. Nebo snad se konkretni uzivatele vzdy dostavaji na tentyz "par"(n-tici) stroju?
U nekterych vyrobcu poli dokonce plati, ze cim vetsi pole tim vetsi cena za GB.Jo, jenže taky to pole pak umí uplně jiné věci, že... :) Třeba FICON, a když máš mainframe, tak na euro nehledíš, jinak by si už dávno měl otevřené systémy.
Tiskni Sdílej: