V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti v knihovně pro Rust async-tar a jejích forcích tokio-tar, krata-tokio-tar a astral-tokio-tar. Jedná se o zranitelnost CVE-2025-62518 s CVSS 8.1. Nálezci je pojmenovali TARmageddon.
AlmaLinux přinese s verzí 10.1 podporu btrfs. XFS bude stále jako výchozí filesystém, ale instalátor nabídne i btrfs. Více informací naleznete v oficiálním oznámení.
Čeho si na TeXu opravdu cením, je sazba vzorců a právě zde popsané algoritmy. Ač je TeX automat, provádí sazbu „s rozmyslem“ a výsledek je pěkný, text se dobře čte. Umí například dělit slova na konci řádku, ale když to jde jinak, nedělá to. Mezery mezi slovy i mezi řádky na sebe opticky zbytečně neupozorňují atd. Za to mám TeX rád.
Co mi ale občas dělá potíže, je umisťování obrázků. Typicky píšu nějaký učební text a ilustrační obrázek odskočí na jinou stránku, než kde je k němu výklad. Pokud je více obrázků nedaleko sebe, odskočí někdy dost daleko. Moc si s tím nevím rady, většinou kvůli tomu měním text, aby byl někde delší nebo kratší, případně napíšu vložení obrázku k jinému odstavci, abych ho přibližně dostal, kde si jej představuji. Ale pokud pak do textu zasáhnu z jiných důvodů, zase se to rozbije. Nemám to příliš pod kontrolou.
def\PAR{% \ifhmode \unskip \hskip\parfillskip \vadjust{\vskip\parskip}\break \fi \indent} \let\par\PAR
Jestliže má kapitola v knize třicet stran, opravdu málokdo si přeje, aby po editaci na str. 29 počítač nazřel, že lze nalézt lepší zlom strany šestMyslím, že to by se dalo řešit nastavením vhodného parametru tak, aby počítač nenazřel, když sazeč nechce. Pokud naopak chceme dodržet řádkový rejstřík a zakážeme parchanty (sazečkou hantýrkou tím je řečeno, že chceme mít na každé stránce stejný počet řádků a nechceme odlomit první nebo poslední řádek odstavce), možná bychom uvítali, že to nemusíme ošetřovat ručně. Někde jsem slyšel, že důsledné propojení řádkového a stránkového algoritmu by vedlo na algoritmus s exponenciální složitostí (resp. P=NP), což rovněž znamená, že to není implementovatelné v úplné obecnosti. A Knuth se do omezujících podmínek, za kterých by se to implementovat dalo, asi nechtěl pouštět. A taky stránkový rejstřík nejspíš neřešil. Vyvozuji tak z toho, že v plainTeXu je nastaveno plno pružných vertikálních mezer a Knuth dělal především knížky s matematickými vzorečky, kde stránkový rejstřík skutečně není hlavní požadavek. Takže to jsou možná důvody, proč v TeXu zpětné ovlivňování řádkového algoritmu stránkovým nemáme. Moc se o tom neví, ale částečné ovlivnění těch algoritmů, které může způsobit překvapení, je v TeXu přítomno: v hotovém dokumentu přidáte nebo uberete čárku v jediném odstavci, ověříte si, že odstavec má po úpravě stejný počet řádků, ale dokument je třeba o stránku delší. Proč? Protože v modifikovaném odstavci se jinak rozdělí slova a pod řádky s rozdělenými slovy TeX strká \brokenpenalty, což ovlivní stránkový zlom.
Tiskni
Sdílej: