Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
% Signature fields \def\siglist{} \def\sigfield#1#2#3{\xdef\siglist{\siglist @#1 }\setbox0=\hbox{\special{pdf: bxobj @App#1 width #3bp height #2bp}\special{pdf: content .9 .92 1 rg 0 0 #3 #2 re f}\special{pdf: exobj}}\ht0=0pt\dp0=0pt\wd0=0pt\box0\special{pdf: ann @#1 width #3bp height #\ 2bp << /Type /Annot /Subtype /Widget /FT /Sig /T (#1) /F 4 /H /P /P @thispage /AP << /N @App#1 >> >>}\setbox0=\null\ht0=#2bp\wd0=#3bp\box0} \def\acroform{\special{pdf: obj @AcroForm << /Fields [ \siglist ] /SigFlags 1 >>}\special{pdf: put @catalog << /AcroForm @AcroForm >>}}
\special{pdf:put ...}
jinam než do infa nebo hlavního katalogu).
Nicméně přístup pdfTeXu za správný nemám. TeX je značkovací jazyk navržený od počátku s chybou, spočívající v tom, že nerespektuje zásadu, že makra, která neznám, tiše ignoruji. Proto není vhodné implementovat speciální vlastnosti jednoho formátu jako systém maker, ale něčím, co tuto zásadu respektuje, tzn. např. \special
s prefixem typu. Když někdo vytvoří Úplně Nový Formát UNF, budou se příkazy pro něj zapisovat jako \special{unf: ...}
, a programátoři svá makra rozšíří o podporu tohoto nového formátu tak, že novou definici zapíší za starou, pro PDF.
U pdfTeXu lze sice vytvářet převodní makra - šlo by to ostatně pro XeTeX -, za vážnou vadu návrhu ale pokládám, že tak zůstane zachován "na věky věkův", minimálně v názvu maker, "pdf", ač tento formát může být dávno nahrazen nějakým jiným.
pdfTeX mám tedy za nevhodně koncipován.
--shell=escape
a \write18
-- je tak možné třeba spustit gnuplot a vložit výsledek do dokumentu, umí toho využívat např. TikZ.
Obecně mi ovšem grafika přijde jako slabé místo TeXové sazby, a je to podle mě kombinace několika věcí. Jednak je neinteraktivní grafika sama o sobě složitá, zadruhé zrovna markojazyk pro ni není to nejpohodlnější (TikZ, který se to snaží obejít, má překvapivá zákoutí, kde něco nefunguje kvůli expanzi - jednou jsem narazil na mocninu záporného čísla, kde bylo třeba psát {\x}^2
protože x
mohlo být záporné a unární minus mělo po expanzi menší prioritu než mocnina; už to myslím opravili), a zatřetí TeX nebyl navržen na to, aby s těmi programy dokázal interagovat -- typu protokol na komunikaci "kotev" pro text, dotazování externího programu na rozměry sazby apod. -- to se řeší obezličkami; osobně jsem to většinou řešil použitím stejného OTF fontu např. v matplotlibu a TeXu, ale ani to ještě není "ono", je třeba mít kolem dokumentu skripty na přegenerování obrázků apod.
\special{ps: 0 1 0 setrgbcolor}Sazba v zeleném.\special{ps: 0 setgray}
v sazbě, a co čert nechtěl, slovo Sazba
bude na konci jedné stránky, zatímco zbytek barevného textu vyjde na další stránku. Pak se taková jednoduchá makra krásně rozbijí. Obarví nám patičku stránky, zatímco zbytek textu na nové stránce bude černý.
Bude třeba mnoho práce a mnoho přepisování základních maker, než vše začne fungovat tak, jak bychom chtěli.
A co více, takový žlutý text pomocí \special{ps: 1 1 0 setrgbcolor}
po vytištění vůbec nemusí vyjít čistě žlutý. Čistou žlutou tiskovou barvu nelze v prostoru sRGB (implicitně použitého mnoha tiskovými zařízeními) nijak vyjádřit. A co hůř, každá tiskárna se s tím popere trochu jinak.
Tiskni
Sdílej: