Byl vydán Mozilla Firefox 124.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 124 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Man Yue Mo z GitHub Security Lab se podrobně rozepsal o již opravené zranitelnosti CVE-2023-6241 v Arm Mali GPU umožňující získání roota na telefonu Pixel 8 s povoleným MTE (Memory Tagging Extension).
V San José probíhá vývojářská konference NVIDIA GTC 2024. CEO společnosti NVIDIA Jensen Huang měl dvouhodinovou keynote, ve které představil celou řadu novinek: NVIDIA Blackwell platform, NVIDIA NIM microservices, NVIDIA Omniverse Cloud APIs, Project GR00T, …
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Od 21. do 23. března proběhnou Arduino Days 2024. Sledovat bude možné oficiální streamy. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 12. a 13. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během letošního ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru, Facebooku nebo na Mastodonu, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Byla vydána nová major verze 2.0.0 a krátce na to opravné verze 2.0.1 open source online editoru Etherpad (Wikipedie) umožňujícího společné úpravy v reálném čase.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 9.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Nově je preferovaný grafický backend Qt a preferovaná verze Qt 6. V tomto vydání byly přepracovány funkce pro převod čísel z desítkové soustavy. Jako obvykle jsou zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu březnový souhrn novinek. Vypíchnout lze, že pracují na virtuálním asistentu PineVox a zatím bezejmenných sluchátkách na lícní kosti (bone conduction).
Nadějná varianta oxidu železa pro sítě 6G. Cesta za inteligentními úložišti a zase zpátky. Automatizované tiskárny přinesou dobu bezzásahovou. Lidé chatboty stále nemusí, ale chybu jim odpustí snadněji.
Oxid železitý se nejčastěji vyskytuje v podobě minerálu hematitu, existuje ale v celé řadě dalších variant, které se od sebe liší. Modifikace oxidu železitého se označují písmeny řecké abecedy. Hematit (hexagonální mřížka) je verze alfa, maghemit (krychlová mřížka) verze gama; tato varianta se používá jako magnetické záznamové médium. Podstatné pro využití oxidu železitého v elektronice je, že jednotlivé verze se liší také svými magnetickými vlastnostmi: hematit je antiferomagnet, maghemit antiferimagnet, verze beta feromagnet. Existují dále např. varianty zeta, epsilon nebo i amorfní sklo.
Pryč je čas, kdy vrchol inteligence datového úložiště bylo to, že zvládlo ustát výpadek jednoho disku a kromě ajťáků tomu nikdo jiný nerozuměl. Byla to doba, kdy spravovat takové úložiště byla činnost jen pro vyvolené a probíhala někde na pomezí raketové vědy a alchymie. Doba datová je současnost. Je nejvyšší čas zaměřit se místo správy úložišť na správu samotných dat a datových služeb. Hewlett Packard Enterprise si takový přístup vzala za své a přizpůsobuje mu svoji nabídku. Vydejme se tedy na cestu za moderními datovými úložišti současnosti.
Technologie sloužící k usnadnění pracovních procesů směřují k automatizaci a přichází tzv. doba bezzásahová. Podle odborníků společnosti Canon, která se už třetím rokem zabývá projektem Kancelář budoucnosti, to platí i pro velkoformátový tisk výkresů, map a plakátů. Obsluha už nebude muset stát nepřetržitě u tiskárny a kontrolovat, zda vše běží, jak má. Hlavně tam, kde se tisknou velké objemy projektových výkresů, map nebo plakátů, lidé ocení možnost vložit roli, zavřít dvířka a odejít. Vše ostatní už dnes zvládne zařídit tiskárna sama.
Stále více společností využívá chatboty v zákaznických službách. Díky pokroku v oblasti umělé inteligence a zpracování přirozeného jazyka jsou chatboti při komunikaci často k nerozeznání od lidí. Tím vzniká otázka: Měly by společnosti dát svým zákazníkům najevo, že komunikují se stroji, a ne s lidmi? Jinak řečeno, měla by služba pro zákazníky (zaměstnance…) přímo deklarovat, že jde o chatbota, i když už by to jinak nešlo poznat?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: