Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nadějná varianta oxidu železa pro sítě 6G. Cesta za inteligentními úložišti a zase zpátky. Automatizované tiskárny přinesou dobu bezzásahovou. Lidé chatboty stále nemusí, ale chybu jim odpustí snadněji.
Oxid železitý se nejčastěji vyskytuje v podobě minerálu hematitu, existuje ale v celé řadě dalších variant, které se od sebe liší. Modifikace oxidu železitého se označují písmeny řecké abecedy. Hematit (hexagonální mřížka) je verze alfa, maghemit (krychlová mřížka) verze gama; tato varianta se používá jako magnetické záznamové médium. Podstatné pro využití oxidu železitého v elektronice je, že jednotlivé verze se liší také svými magnetickými vlastnostmi: hematit je antiferomagnet, maghemit antiferimagnet, verze beta feromagnet. Existují dále např. varianty zeta, epsilon nebo i amorfní sklo.
Pryč je čas, kdy vrchol inteligence datového úložiště bylo to, že zvládlo ustát výpadek jednoho disku a kromě ajťáků tomu nikdo jiný nerozuměl. Byla to doba, kdy spravovat takové úložiště byla činnost jen pro vyvolené a probíhala někde na pomezí raketové vědy a alchymie. Doba datová je současnost. Je nejvyšší čas zaměřit se místo správy úložišť na správu samotných dat a datových služeb. Hewlett Packard Enterprise si takový přístup vzala za své a přizpůsobuje mu svoji nabídku. Vydejme se tedy na cestu za moderními datovými úložišti současnosti.
Technologie sloužící k usnadnění pracovních procesů směřují k automatizaci a přichází tzv. doba bezzásahová. Podle odborníků společnosti Canon, která se už třetím rokem zabývá projektem Kancelář budoucnosti, to platí i pro velkoformátový tisk výkresů, map a plakátů. Obsluha už nebude muset stát nepřetržitě u tiskárny a kontrolovat, zda vše běží, jak má. Hlavně tam, kde se tisknou velké objemy projektových výkresů, map nebo plakátů, lidé ocení možnost vložit roli, zavřít dvířka a odejít. Vše ostatní už dnes zvládne zařídit tiskárna sama.
Stále více společností využívá chatboty v zákaznických službách. Díky pokroku v oblasti umělé inteligence a zpracování přirozeného jazyka jsou chatboti při komunikaci často k nerozeznání od lidí. Tím vzniká otázka: Měly by společnosti dát svým zákazníkům najevo, že komunikují se stroji, a ne s lidmi? Jinak řečeno, měla by služba pro zákazníky (zaměstnance…) přímo deklarovat, že jde o chatbota, i když už by to jinak nešlo poznat?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: