Týden na ScienceMag.cz: 2D materiály sofistikovanější než grafen

4. 12. 2017 | Redakce | Různé | 3296×

Rychlejší přenos klíčů pro kvantovou kryptografii. Kovové polovodiče na hladině tavenin. Ferda Mravenec prchá před mravkolvem, fyzikové počítají tření. Je na ledu hluboko pod nulou vrstvička kapaliny - podivné vlastnosti ledu a bruslení. Neznámé sopky pod ledem Antarktidy. Umělé srdce, exoplanety u Proximy B i vetřelci ve Sluneční soustavě.

Rychlejší kvantová kryptografie

Vědci se zaměřili na problém s rychlostí distribuce šifrovacího klíče. Podle výsledků publikovaných v Science Advances se jim rychlost přenosu klíče podařilo zrychlit řádově 10krát na úroveň jednotek Mb/s, foton v jejich podání mj. nese 2 bity. (Jedná se o distribuci klíčů po běžném optickém kabelu, nikoliv nově testované bezdrátové přenosy).

Kapalný kov jako reakční nádoba

Nové chemické sloučeniny pro budoucí elektroniku lze vytvářet na hladině roztaveného galia. Na ni se rozpouští jiný kov, vzniká slitina a na hladině galia (respektive slitiny) se současně vytváří tenká (atom nebo několik atomů tlustá) vrstva oxidu rozpouštěného kovu. Tu pak lze odloupnout a dále využívat. Mnohé z těchto oxidů budou polovodiče nebo katalyzátory s dalšími dosud neznámými vlastnostmi.

Mravenčí fyzika: Jak se prchá před mravkolvem

Když se mravenec chytí do pasti larvy mravkoleva, čeká ho boj o holý život. Pokud chce přežít, musí se vyšplhat po zrnitém šikmém povrchu z kuželové díry, kterou na něj mravenčí predátor nachystal. Který (velký, malý či střední) mravenec má nejmenší šanci uniknout? Tímto problémem se nedávno zabývala skupina francouzských fyziků, a nešlo o žert, ale seriózní výzkum z oblasti zákonů fyziky tření, který by mohl přinést řadu užitečných aplikací. (Poznámka: Kdo si pamatuje, že s mravkol(e?)vem se potkal i Ferda Mravenec?)

Na ledu je i 30 stupňů pod nulou vrstvička vody

Za základě extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Při teplotě –3 °C jsou slabě vázány („kapalné“) vrstvy tlusté 4 molekuly, při –30 °C jde už jen o vrstvy 2. Čímž se dostáváme i k otázce bruslení. (Poznámka: Jak existenci kapalné vrstvičky testovat třeba doma, pijákem?)

Čeští astronomové hledají sopky pod ledem Antarktidy

Dana a Zuzana, skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok. Objevy nových hor a pohoří jsou i dnes možné díky dohledu kosmických družic. Ne ovšem takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem.

Krátce

Čínští astronomové hlásí možný objev tranzitů Proximy b. Kdyby se to potvrdilo, byl by to jeden z největších objevů v historii výzkumu exoplanet.

Mezihvězdná planetka, co vlastně byla zač? Dalekohled ESO/VLT pomohl odhalit temně červený a silně protáhlý objekt (Poznámka: jde o onu „kometu“, která pochází z oblastí mimo sluneční soustavu).

Jižní Abúsír na počátku Staré říše. Nedávno došlo na jižní straně hrobky AS 54 k nečekanému objevu velké dřevěné lodi (úryvek z knihy shrnující výzkumy českých egyptologů).

Vlci z různých populací se potkávají na genetické křižovatce střední Evropy. Genetika karpatských vlků je ovlivněna efektem hrdla láhve, drastickým snížením populační velikosti ve 20. století.

V ČR první pacient s biokompatibilním umělým srdcem. Umělé srdce váží asi 800 gramů, na první pohled je vizuálně od lidského srdce trochu odlišné, ale z hlediska vnitřní konfigurace ho zcela napodobuje.

Dosud neznámé viry extermofilních hub možná hostiteli pomáhají. O virech organizmů, které si libují v extrémním prostředí, toho víme velmi málo.

Pavel Houser

       

Komentáře