Týden na ScienceMag.cz: Dokázali přepnout vodivost z 2D na 1D

12. 9. 2021 | Redakce | Různé | 2145×

Topologické izolátory. Janusovský grafen a baterie. Zachycen nový typ gravitačních vln. Dvojvrstvý borofen. Hledání mimozemských civilizací. Dysonovy sféry u černých děr. Planeta Devět. Oblečení z umělých svalových vláken.

Dokázali přepnout vodivost z 2D na 1D

Topologický izolátor je normálně elektricky vodivý po svém povrchu (2D) a nevodivý uvnitř. Vědcům se však nově podařilo realizovat přechod na unikátní 1D vodivost, kdy elektrický proud může procházet pouze po hranách krystalu (1D, prostě místa doteku stěn) a samotné stěny jsou nevodivé. Zkoumaným topologickým izolátorem byla sloučenina bismutu s jódem o chemickém vzorci Bi4I4.

Janusovský grafen by mohl vylepšit sodíkové baterie

Vědci přišli s technikou, kterou označují jako „janusovská tvář grafenu“. Připravili materiál se speciální strukturou; na konci každého grafenového listu se nachází molekula, která od sebe jednotlivé sodíkové ionty odděluje, ale zároveň pro ně funguje jako aktivní centrum. Příslušná molekula je k dolnímu listu grafenu připojena kovalentní vazbou, u horní drží pomocí elektrostatických interakcí.

Měli bychom mimozemské civilizace hledat v centru Mléčné dráhy?

Autoři nové studie navrhují, že nadějným sídlem vyspělých civilizací by mohlo být jádro Mléčné dráhy. Konkrétně mají na mysli civilizace typu II na Kardašovově škále (tedy takové, které ovládají planetární soustavu jako celek, dokáží využívat prakticky veškerou energii své mateřské hvězdy, budovat Dysonovy sféry apod.). Z našeho pohledu je přitom tato oblast celkem na okraji zájmu.

Detektor gravitačních vln zachytil výjimečné události

Výzkumníci z University of Western Australia sestrojili detektor, který má pomocí křemene zaznamenávat vysokofrekvenční gravitační vlny. Během prvních 153 dnů provozu byly zachyceny dvě události, které by v zásadě mohly být vysokofrekvenčními gravitačními vlnami; takové se jinak dosud detekovat nepodařilo. Tyto vlny mohly být vytvořeny prvotní (primordiální, z raného vesmíru pocházející) černou dírou nebo oblakem částic temné hmoty.

Hledání mimozemských civilizací podle Dysonových sfér u černých děr

Mimozemské civilizace nacházející se na Kardašovově škále na úrovni II mají využívat energii své hvězdy prostřednictvím tzv. Dysonovy sféry. Nešlo by ale podobně obklopit i černou díru? A nemohli bychom my podle toho příslušnou civilizaci identifikovat?

Poprvé vyrobili dvojvrstvý borofen

Borofen je obecně pevnější, lehčí a pružnější než grafen; má potenciál přinést další technologický posun do baterií, elektroniky, senzorů, solárních článků i kvantových počítačů. Dvouvrstvý materiál si zachoval všechny žádoucí elektrické vlastnosti borofenu a zároveň nabídl nové výhody. Prostor mezi vrstvami by mohl být využit pro skladování energie nebo chemických látek.

Krátce

Pokud planeta Devět existuje, měli bychom ji najít už brzy. Nová studie netvrdí, že hledaný objekt je nutně skutečný, nicméně upřesňuje jeho eventuální vzdálenost od Slunce.

Oxid grafenu na křemíku je nepropustný. Nanesením tenké a průhledné vrstvy oxidu grafenu vzniká nepropustná bariéra, kterou lze využít k ochraně uměleckých děl, prevenci koroze kovů a výrobě solárních článků s vyšší účinností.

Za neolit mohla kometa? Kometa, která dopadla na Zemi někdy po roce 11 000 př. n. l., byla podle nového výzkumu nejničivějším impaktem od doby dinosaurů.

Mikrobi vyrobí umělá svalová vlákna. Syntetická biologie slibuje oděvy z živočišných svalových vláken bez toho, že bychom k tomu potřebovali nějaká zvířata. Vše zařídí běžná bakterie Escherichia coli.

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast. Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let.

Umělá inteligence dokáže přiřadit kukaččí vejce konkrétní samici. Program hodnotil zbarvení, skvrnitost, velikost a tvar vajec zároveň. Pro samotnou identifikaci kukaččích samic byla nakonec využita metoda strojového učení.

Objevili protein, který chrání nádory. Pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům.

U Lipan objevili pozůstatky obrovského valu. Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách.

Potravinou budoucnosti bude cizrna. Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu.

Paleontologie vs. molekulární hodiny. Odhadování stáří jednotlivých kladů pomocí molekulárních hodin zhusta vedlo k rozporům mezi paleontologickými a molekulárními daty. (úryvek z knihy Miloš Macholán, Jan Zima: Systém a fylogeneze savců)

       

Komentáře