Týden na ScienceMag.cz: Hallův jev v antiferomagnetech

6.9. | Redakce | Různé | 708×

Výzkum českých fyziků po spintronice posouvá vpřed také vývoj nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie. Může ve 2D existovat i diamant? Magnony integrované do křemíku. Diamantové detektory mají odhalit kvantovou povahu gravitace. Nový kvantový paradox v ještě větší míře bourá naše představy o objektivní realitě a svobodné vůli. Hnědí trpaslíci kolem Sluneční soustavy.

Diaman – dvourozměrný uhlíkový film i na bázi diamantu

Diaman (diamane) je 2D forma diamantu, respektive diamantový film. Zajímavou otázkou je už to, zda taková forma uhlíku vůbec může existovat. Diamant není jako grafit, složený z jen slabě vázaných 2D vrstev, ale tvrdost mu dodává právě 3D struktura. Vědce i technology na jednu stranu diamantový film pochopitelně lákal, ale dosud naráželi na problémy.

Ovládání magnonů, na křemíku a při pokojové teplotě

Magnon je kvazičástice, vlna, která při šíření materiálem převrací spiny. Přenášet informaci pomocí magnonů by oproti elektronům znamenalo především menší spotřebu energie a méně uvolňovaného tepla – právě proto, že de facto se nemanipuluje s žádnou „reálnou“ hmotou/hmotností (jinak řečeno: manipuluje se se spiny elektronů, nikoliv se samotnými elektrony).

Interakce diamantů má umožnit určení kvantové povahy gravitace

S použitím magnetického pole lze vyvolat interferenční jev a v něm by systém diamantů mohl fungovat jako detektor gravitačních vln. To ale není samotným cílem. Jde o to, že pokud dva kvantové objekty dokážeme dostat do superpozice, musí mezi nimi proběhnout nějaká kvantová interakce. A pokud by dva diamantové detektory spolu interagovaly pouze prostřednictvím gravitačních vln, znamenalo by to, že samotná gravitace je kvantový jev.

Rozpad reality a pozorování: další kvantový paradox zachází hodně daleko

Může umělá inteligence na kvantovém počítači řešit problém vztahu fyzikálního světa a vědomí? Vědci navrhli a realizovali vůbec nejsilnější dosud zkonstruovaný kvantový paradox v tom smyslu, nakolik odporuje našim představám o realitě. Techniky: má se především jednat o další stupeň od paradoxu tzv. Wignerova přítele, což je zase rozšíření nejznámějšího kvantového paradoxu se Schrödingerovou kočkou.

Hallův jev v antiferomagnetech: Český objev urychlí vývoj spintroniky

Objev má zvláštní místo v rychle se rozvíjejícím novém oboru antiferomagnetické magnetoelektroniky (spintroniky), k jehož zformování přispěli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR průkopnickými pracemi. Ty zkoumají a využívají zejména necitlivost antiferomagnetů na rušivá magnetická pole, extrémně rychlou odezvu na elektrické a optické podněty nebo multidoménové stavy atraktivní pro součástky modelující funkce neuronových sítí. Antiferomagnetický Hallův jev pak přidává perspektivu nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie.

Krátce

Podivné výtrysky chladného plynu u středu Mléčné dráhy. Příslušný mechanismus zatím není znám, ale podle autorů výzkumu by mohl tento jev mít význam i co se týče scénářů popisujících budoucnost galaxií.

Rozsvěcující se nukleosid pro přímou vizualizaci syntézy DNA. Čeští vědci vyvinuli novou fluorescenční sondu právě pro DNA v podobě nukleosidu thymidinu nesoucího fluorofor.

Může za skleníkový efekt na Venuši migrace Jupiteru? V některých modelech mohla migrace Jupiteru ovlivnit i oběžnou dráhu Venuše – a to sice hlavně její excentricitu.

Blikající nanokrystaly mohou přeměnit oxid uhličitý na palivo. Netypické chování nanočástic oxidu titaničitého, které vědci popisují jako dlouho trvající blikání…

UK založila dceřinou firmu na vývoj kitů pro diagnostiku Covid-19. Univerzita Karlova založila Genespector, s.r.o. Na vývoj a výrobu kitů pro diagnostiku Covid-19 a dalších virových onemocnění.

Český Remdesivir pomůže laboratořím z celého světa k rychlejšímu vývoji léku na COVID-19. Středočeská firma Santiago chemikálie zahájila vlastní přípravu látky Remdesivir pro vědecké účely.

Genetická analýza světlušek: Brouci svítili už dinosaurům. Světlušky se na Zemi vyskytují již 100 milionů let a jejich prapředci se velmi podobali kovaříkům.

Vitamin C by mohl být slibným prostředkem pro léčbu vzácných druhů nádorů. Méně časté typy nádorů spojené s endokrinními žlázami jsou prokazatelně citlivé na kyselinu askorbovou.

Knihy o vlcích: Arktický vlk. Americký „vlčí biolog“ David Mech žil po 10 let s polárními vlky na Ellesmerově ostrově…

Hledají planetu Devět, zakopávají o hromadu hnědých trpaslíků. Pokud si okolo Slunce vytyčíme rádius o poloměru 20, 30 světelných let, bude v něm spousta dosud neobjevených hnědých trpaslíků.

Pavel Houser

       

Komentáře

[PQ]

Léky sem, léky tam. Problém je, že pojišťovny neplatí ekonomické škody ani nemocenskou, ale jen náklady na léčbu. Proto je pro ně levnější nepředepisovat nic, a nechat co nejvíc lidí doma bez léčby.

Léky by i byly... Třeba jisté nespecifické antivirotikum, které vhodně vybudí imunitu pacienta. A někteří profesoři imunologie je sobě a synovi předepíšou. Ale platit je všem by bylo drahé (pro pojišťovny. Stát by ušetřil.). A navíc by na tom nevydělaly ty správné firmy, protože tomu léku už vypršela ochrana. prof. Jiří Beran na ČT24

Životopis:
Jiří Beran, CSc. (*1960) Profesor Jiří Beran je od dubna 2002 ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Založil a od roku 2002 do roku 2008 vedl obdobné centrum při Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové.