Týden na ScienceMag.cz: Jak velká je technosféra

5. 12. 2016 | Redakce | Různé | 1902×

Množství (částečně úmyslných) chyb i v recenzovaných vědeckých článcích, tzv. p-hacking. U neutronové hvězdy zřejmě poprvé pozorován dvojlom vakua. Grafen na inkoustové tiskárně. Co jsou to auxetické materiály. Kolik váží lidské artefakty. Jak vznikla RNA. Google Ngram a podivné cykly, v nichž se opakují frekvence slov. Nedestruktivní testování aut.

Měly by se experimenty zveřejňovat on-line?

S vědeckými články, které vycházejí v recenzovaných časopisech, to prý není příliš slavné. Asi polovina z nich je chybná, alespoň v některých oborech. Toto tvrdé konstatování vyjadřuje skutečnost, že deklarovaná závislost se při dalším zkoumání nepotvrdí. Na vině jsou kouzla se statistikou („p hacking“ podle úpravy dat tak, aby vyšla požadovaná hladina významnosti), potřeba publikovat a současně snazší publikace pozitivních výsledků než zjištění, že něco se neprokázalo. Co s tím? Navrhovaným řešením je veřejná přístupnost pokusů/měřených dat už v době jejich provádění.

Zamyšlení nad technosférou

Jako obdobu biosféry můžeme chápat soubor lidských artefaktů, technosféru. Kolik taková technosféra dnes váží, kolik by to bylo na metr povrchu Země? A kdybychom brali technologické artefakty jako obdobu fosilních pozůstatků organismů, kolik bychom v technosféře dokázali rozlišit druhů? Současně ale i drobné zamyšlení, zda (nakolik) má rozlišování technosféry smysl. Pšeničné pole je stejně tak umělým lidských výtvorem jako továrna nebo skládka plná cédéček. A neměla by se technosféra počítat spíš na bity než na kilogramy?

Voda nerovná se život

Při hledání mimozemského života pátráme po planetách a měsících s oceány vody, za nadějné považujeme i případy oceánů skrytých pod ledovým povrchem. Co když je to ale jinak? Nemohou být (exo)planety plné vody naopak časté, ale pro život nepříliš vhodné? Příliš mnoho vody prý může např. destabilizovat klima.

Kvantové vlastnosti prázdného prostoru

V prázdném prostoru kolem neutronové hvězdy byl zřejmě zaznamenán speciální kvantový jev označovaný jako dvojlom vakua. Velmi silná magnetická pole okolo neutronové hvězdy mají ovlivňovat vlastnosti prostoru tak, že i ve vakuu dochází ke změnám polarizace fotonů. Tento jev byl předpovězen už dávno, teprve nyní je ale šance ověřit vše experimentálně.

Unikátní černý fosfor

Roztahujete věc jedním směrem a ona zvětšuje své rozměry i v kolmým směrech. Tento dost nečekaný jev označujeme jako auxetické chování. Až dosud to byla vlastnost speciálně připravených umělých materiálů, nyní se ale ukazuje, že auxetické jsou i mnohé přírodní látky, např. černý fosfor, a to snad i včetně jeho 2D podoby – fosforenu. Auxetické materiály by mohly být zajímavé např. pro neprůstřelné vesty.

Ladíme tisk grafenu

Pokud tiskneme z grafenu na běžné inkoustové tiskárně, narážíme na řadu problémů. Vytištěné součástky je třeba různým způsobem upravovat, tím se ale zase může narušit podkladový substrát (plast, papír,…). Jedním z možných řešení je zkusit upravit grafen ještě před tiskem, v tomto případě pomocí laseru.

Krátce

Vrány z Havaje jsou také šikovné. Nástroje spontánně používají nejen známé novokaledonské vrány, ale i další krkavcovití ptáci.

Popularita slov prý kmitá v podivných cyklech. Aneb co dokáže prozradit Google Ngram. Frekvence cyklu pro používání nejčastějších (prý nejen) anglických slov má být 14 let, ale proč, to tedy nikdo netuší.

Sáňková zkouška umožní nedestruktivní testování bezpečnosti aut. Nově bude stačit jeden kus auta, na kterém se budou testy dělat opakovaně.

Mikrovlnné senzory na lampách pomohou s parkováním. Senzor vysílá mikrovlny do předem stanoveného prostoru a zachytí ty odražené zpět.

Priority ESA: ISS a ExoMars. Mise ExoMars 2020 spočívá ve vyslání robotického vozítka a vědecké platformy na povrch rudé planety.

Vznikala RNA z formamidu, nebo kyanovodíku? Došlo k syntéze RNA v jezírkách kapalného formamidu nad teplotou bodu varu vody kolem sopek?

Pavel Houser

       

Komentáře

[figliar0]

Uz som sa stretol aj s tym, ze sa vysledky do vedeckych publikacii doslova vymyslali, nejake to priohnutie (v porovnani s tymto) je banalita. V zmysle - mam prilis malo merani, potrebujem ich viac, cize si zvysok domyslim (a jedna sa o strasne cislo, tak strasne, ze to pocet merani zvysi az radovo!). Nuz taka je realita vedeckeho badania u nas (na slovenskych univerzitach - teda snad iba niektorych).