Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přínášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
IBM oznámila, že zájemcům zpřístupní svůj kvantový počítač, aby si zde zájemci mohli spouštět své programy. Podrobněji se podíváme na to, co systém v současnosti umožňuje, například jak velká složená čísla dokáže rozložit na prvočísla. Takže – jak velký kvantový počítač by třeba dokázal lámat šifry RSA? Jaká je největší inovace současných systémů IBM? A jaký je názor na D-Wave, respektive jednoúčelové kvantové systémy provádějící jeden typ výpočtu?
Technologie krajně kuriózní. Samořízená auta Googlu by měla mít na karoserii jakési lepidlo. Při nehodě tedy člověk nemá být odhozen pod kola jiného auta ani přeletět přes střechu, ale přilepit se na kapotu. Může to fungovat a představuje to z hlediska bezpečnosti nějaký přínos? Google tomu zřejmě věří, protože si technologii nechal patentovat.
Máme věřit tomu, že raději používáme písmena v pravé části klávesnice? Že třeba hodnocení knih koreluje s tím, jaká písmena (z pravé vs z levé části klávesnice) převládají v názvu? Nebo že se tímto způsobem mění i jména dávaná dětem? A kdybychom tuto možnost připustili, proč tomu tak je? Kvůli tomu, že se nám lépe píše pravou rukou? Podrobnosti.
Záznamy o tom, jak lidé telefonují, prý ukazují, že osobně známe řádově 100 lidí, nicméně je máme většinou zřetelně rozdělené do 4 různých „vrstev důvěry“. Skutečně blízkých lidí prý máme asi jen 5. Na teoriích mezilidských sítí je zajímavé i to, zda se z nich dá něco vyvozovat o evoluci, tj. jaká třeba byla velikost skupin našich předků v Africe. Počet 5 blízkých lidí samozřejmě vzbuzuje pochybnosti, to se nepočítají blízcí příbuzní? A otázka samozřejmě je i to, jak situaci ovlivňují třeba sociální sítě. Nebo dávno předtím život ve městech.
Na VŠCHT Praha vzniká přístroj na detekci výbušnin a bojových chemických látek, který má být levný a jednoduše nasaditelný. Rozpoznání je založeno na tom, že příslušné látky bývají „aktivní“, tj. obsahují oxidační nebo redukční činidla. Detektory pak mohou pracovat např. na principu změny odporu. Zajímavý je i samotný způsob testování účinnosti detektorů, když třeba yperit jen tak někomu do rukou logicky nedají.
Jeden ze způsobů likvidace radioaktivních odpadů představuje jejich zalití do skla. Jak dlouho pak taková struktura vydrží? Jednu z odpovědí může dát archeologie, zapálení kamenných hradeb totiž vede právě ke vzniku sklovité hmoty. Docházelo k tomu nejenom při dobývání opevněných míst, ale šlo i o metodu obránců, jak hradby zpevnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz