86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přínášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
IBM oznámila, že zájemcům zpřístupní svůj kvantový počítač, aby si zde zájemci mohli spouštět své programy. Podrobněji se podíváme na to, co systém v současnosti umožňuje, například jak velká složená čísla dokáže rozložit na prvočísla. Takže – jak velký kvantový počítač by třeba dokázal lámat šifry RSA? Jaká je největší inovace současných systémů IBM? A jaký je názor na D-Wave, respektive jednoúčelové kvantové systémy provádějící jeden typ výpočtu?
Technologie krajně kuriózní. Samořízená auta Googlu by měla mít na karoserii jakési lepidlo. Při nehodě tedy člověk nemá být odhozen pod kola jiného auta ani přeletět přes střechu, ale přilepit se na kapotu. Může to fungovat a představuje to z hlediska bezpečnosti nějaký přínos? Google tomu zřejmě věří, protože si technologii nechal patentovat.
Máme věřit tomu, že raději používáme písmena v pravé části klávesnice? Že třeba hodnocení knih koreluje s tím, jaká písmena (z pravé vs z levé části klávesnice) převládají v názvu? Nebo že se tímto způsobem mění i jména dávaná dětem? A kdybychom tuto možnost připustili, proč tomu tak je? Kvůli tomu, že se nám lépe píše pravou rukou? Podrobnosti.
Záznamy o tom, jak lidé telefonují, prý ukazují, že osobně známe řádově 100 lidí, nicméně je máme většinou zřetelně rozdělené do 4 různých „vrstev důvěry“. Skutečně blízkých lidí prý máme asi jen 5. Na teoriích mezilidských sítí je zajímavé i to, zda se z nich dá něco vyvozovat o evoluci, tj. jaká třeba byla velikost skupin našich předků v Africe. Počet 5 blízkých lidí samozřejmě vzbuzuje pochybnosti, to se nepočítají blízcí příbuzní? A otázka samozřejmě je i to, jak situaci ovlivňují třeba sociální sítě. Nebo dávno předtím život ve městech.
Na VŠCHT Praha vzniká přístroj na detekci výbušnin a bojových chemických látek, který má být levný a jednoduše nasaditelný. Rozpoznání je založeno na tom, že příslušné látky bývají „aktivní“, tj. obsahují oxidační nebo redukční činidla. Detektory pak mohou pracovat např. na principu změny odporu. Zajímavý je i samotný způsob testování účinnosti detektorů, když třeba yperit jen tak někomu do rukou logicky nedají.
Jeden ze způsobů likvidace radioaktivních odpadů představuje jejich zalití do skla. Jak dlouho pak taková struktura vydrží? Jednu z odpovědí může dát archeologie, zapálení kamenných hradeb totiž vede právě ke vzniku sklovité hmoty. Docházelo k tomu nejenom při dobývání opevněných míst, ale šlo i o metodu obránců, jak hradby zpevnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: