Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přínášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
IBM oznámila, že zájemcům zpřístupní svůj kvantový počítač, aby si zde zájemci mohli spouštět své programy. Podrobněji se podíváme na to, co systém v současnosti umožňuje, například jak velká složená čísla dokáže rozložit na prvočísla. Takže – jak velký kvantový počítač by třeba dokázal lámat šifry RSA? Jaká je největší inovace současných systémů IBM? A jaký je názor na D-Wave, respektive jednoúčelové kvantové systémy provádějící jeden typ výpočtu?
Technologie krajně kuriózní. Samořízená auta Googlu by měla mít na karoserii jakési lepidlo. Při nehodě tedy člověk nemá být odhozen pod kola jiného auta ani přeletět přes střechu, ale přilepit se na kapotu. Může to fungovat a představuje to z hlediska bezpečnosti nějaký přínos? Google tomu zřejmě věří, protože si technologii nechal patentovat.
Máme věřit tomu, že raději používáme písmena v pravé části klávesnice? Že třeba hodnocení knih koreluje s tím, jaká písmena (z pravé vs z levé části klávesnice) převládají v názvu? Nebo že se tímto způsobem mění i jména dávaná dětem? A kdybychom tuto možnost připustili, proč tomu tak je? Kvůli tomu, že se nám lépe píše pravou rukou? Podrobnosti.
Záznamy o tom, jak lidé telefonují, prý ukazují, že osobně známe řádově 100 lidí, nicméně je máme většinou zřetelně rozdělené do 4 různých „vrstev důvěry“. Skutečně blízkých lidí prý máme asi jen 5. Na teoriích mezilidských sítí je zajímavé i to, zda se z nich dá něco vyvozovat o evoluci, tj. jaká třeba byla velikost skupin našich předků v Africe. Počet 5 blízkých lidí samozřejmě vzbuzuje pochybnosti, to se nepočítají blízcí příbuzní? A otázka samozřejmě je i to, jak situaci ovlivňují třeba sociální sítě. Nebo dávno předtím život ve městech.
Na VŠCHT Praha vzniká přístroj na detekci výbušnin a bojových chemických látek, který má být levný a jednoduše nasaditelný. Rozpoznání je založeno na tom, že příslušné látky bývají „aktivní“, tj. obsahují oxidační nebo redukční činidla. Detektory pak mohou pracovat např. na principu změny odporu. Zajímavý je i samotný způsob testování účinnosti detektorů, když třeba yperit jen tak někomu do rukou logicky nedají.
Jeden ze způsobů likvidace radioaktivních odpadů představuje jejich zalití do skla. Jak dlouho pak taková struktura vydrží? Jednu z odpovědí může dát archeologie, zapálení kamenných hradeb totiž vede právě ke vzniku sklovité hmoty. Docházelo k tomu nejenom při dobývání opevněných míst, ale šlo i o metodu obránců, jak hradby zpevnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz