Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
Byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Podrobnosti v tiskové zprávě. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přínášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
IBM oznámila, že zájemcům zpřístupní svůj kvantový počítač, aby si zde zájemci mohli spouštět své programy. Podrobněji se podíváme na to, co systém v současnosti umožňuje, například jak velká složená čísla dokáže rozložit na prvočísla. Takže – jak velký kvantový počítač by třeba dokázal lámat šifry RSA? Jaká je největší inovace současných systémů IBM? A jaký je názor na D-Wave, respektive jednoúčelové kvantové systémy provádějící jeden typ výpočtu?
Technologie krajně kuriózní. Samořízená auta Googlu by měla mít na karoserii jakési lepidlo. Při nehodě tedy člověk nemá být odhozen pod kola jiného auta ani přeletět přes střechu, ale přilepit se na kapotu. Může to fungovat a představuje to z hlediska bezpečnosti nějaký přínos? Google tomu zřejmě věří, protože si technologii nechal patentovat.
Máme věřit tomu, že raději používáme písmena v pravé části klávesnice? Že třeba hodnocení knih koreluje s tím, jaká písmena (z pravé vs z levé části klávesnice) převládají v názvu? Nebo že se tímto způsobem mění i jména dávaná dětem? A kdybychom tuto možnost připustili, proč tomu tak je? Kvůli tomu, že se nám lépe píše pravou rukou? Podrobnosti.
Záznamy o tom, jak lidé telefonují, prý ukazují, že osobně známe řádově 100 lidí, nicméně je máme většinou zřetelně rozdělené do 4 různých „vrstev důvěry“. Skutečně blízkých lidí prý máme asi jen 5. Na teoriích mezilidských sítí je zajímavé i to, zda se z nich dá něco vyvozovat o evoluci, tj. jaká třeba byla velikost skupin našich předků v Africe. Počet 5 blízkých lidí samozřejmě vzbuzuje pochybnosti, to se nepočítají blízcí příbuzní? A otázka samozřejmě je i to, jak situaci ovlivňují třeba sociální sítě. Nebo dávno předtím život ve městech.
Na VŠCHT Praha vzniká přístroj na detekci výbušnin a bojových chemických látek, který má být levný a jednoduše nasaditelný. Rozpoznání je založeno na tom, že příslušné látky bývají „aktivní“, tj. obsahují oxidační nebo redukční činidla. Detektory pak mohou pracovat např. na principu změny odporu. Zajímavý je i samotný způsob testování účinnosti detektorů, když třeba yperit jen tak někomu do rukou logicky nedají.
Jeden ze způsobů likvidace radioaktivních odpadů představuje jejich zalití do skla. Jak dlouho pak taková struktura vydrží? Jednu z odpovědí může dát archeologie, zapálení kamenných hradeb totiž vede právě ke vzniku sklovité hmoty. Docházelo k tomu nejenom při dobývání opevněných míst, ale šlo i o metodu obránců, jak hradby zpevnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz