Týden na ScienceMag.cz: Plášť neviditelnosti a zemětřesení

7. 7. 2019 | Redakce | Různé | 2185×

Boseho kovy – nově objevený typ hmoty, má vztah k supravodivosti. Kniha „napsaná umělou inteligencí“ asi revoluci nepřináší. Učení průmyslových robotů. Budoucnost akademických vysokorychlostních sítí v ČR. Zatmění měsíce, psí oči, dron na Titanu, nejenergetičtější foton…

Kniha o bateriích napsaná umělou inteligencí příliš nenadchla

Projekt měl slušný mediální ohlas, ale komentátoři zůstali spíše skeptičtí. Můžeme nyní spekulovat, nakolik tento způsob publikace zefektivní produkci odborných textů (tj. nahradí/omezí práci redaktorů), nicméně čistě z hlediska technologií umělé inteligence nebo porozumění přirozenému jazyku o žádný zvláštní pokrok nejde.

Nejenergetičtější foton přiletěl z Krabí mlhoviny

Řeč bude o částicích z vesmíru, nikoliv z urychlovačů. Nový rekord má hodnotu 450 TeV. Proč bude energie ve stovkách teraelektronvoltů obtížné překonat? (Mimochodem, co kdyby takový foton do člověka praštil, čeho je ta energie ekvivalentem?)

Boseho kovy – supravodivost tak napůl

Silné magnetické pole dokáže vypnout supravodivost i při velmi nízkých teplotách. Supravodič se v takovém případě mění na izolant – nebo na Boseho kov. Popsaný jev byl zaznamenán u selenidu niobičitého NbSe2, sloučeninu bylo ovšem třeba připravit v podobě 2D materiálu. U Boseho kovů přetrvávají elektronové páry, na rozdíl od původního supravodiče už ale v této fázi magnetické pole proniká dovnitř materiálu.

Roboti zvládnou nové postupy sledováním a posloucháním člověka

Průmysloví roboti se v budoucnu naučí nové výrobní postupy napodobením pohybů pracovníků a z instrukcí, které lidé vysloví při předvádění úkonů. Zvláště zajímavé bude inovativní řešení pro výrobce, kteří využívají průmyslové roboty pro velmi rozličnou produkci. Ale také pro menší výrobce, kteří si nechtějí kupovat jednotlivé roboty specificky připravené pro danou úlohu, ale zakoupí jednoho robota a sami si ho přeučí pro specifické výrobní postupy.

Plášť neviditelnosti pro mechanické síly není možný

Na rozdíl od optické neviditelnosti se proti „hmotnému“ vlnění nelze zcela ubránit, tvrdí nová studie. Budovu nelze obalit nějakou strukturou s podivnou geometrií, takže by se ji pak vichřice netkla. Problém má spočívat v zachování momentu hybnosti. Jenže – pokud se vlny šíří cca v rovině, pak by to mohlo být celé zase jinak.

Krátce

Matematika plavání. U čtyř závodních způsobů plavání si lze všimnout určitých symetrií. (úryvek z knihy John D. Barrow: Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte – Matematika sportu))

Tři velké výzkumné infrastruktury se spojily v rámci projektu e-INFRA CZ. Základem e-infrastruktury ČR bude v rámci projektu modernizovaná komunikační síť národního výzkumu a vzdělávání CESNET3.

Zatmění Měsíce 16. července připomene 50. výročí startu Apolla 11. V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu.

Půda brání šíření bakterií rezistentních na antibiotika. Mikroorganismy zdravé půdy zamezují šíření bakteriální rezistence z živočišných odpadů do prostředí.

Našli dvě potenciálně obyvatelné planety u Teegardenovy hvězdy. Teegarden je poměrně blízký červený trpaslík. Najdeme ho ve vzdálenosti 12 světelných let v souhvězdí Berana.

Správný vývoj bílých krvinek v brzlíku brání autoimunitním projevům. Příčina příslušného zánětu střeva je neznámá, ale existuje několik hypotéz…

Kde se vzaly psí oči? Na rozdíl od vlků mají psi vyvinutý sval nad očima, který jim umožňuje viditelně zdvihat obočí.

Nejstarší lidské kamenné nástroje. Lomekwian a oldowan, co zvládnou šimpanzi a co australopitékové? Kladiva versus škrabky a čepele.

NASA chystá dron pro Titan. Pokud se nic nepokazí, měla by mise odstartovat v roce 2026 a k cíli dorazit o osm let později.

Jikry halančíků se šíří zažívacím traktem labutí. O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech.

SWGO: nová mezinárodní observatoř gama záření. Výzkum extrémních prostředí ve vesmíru. První emise vysokoenergetického gama záření byla pozorována teprve před 30 lety.

Pavel Houser

       

Komentáře

[Jendа]

Mimochodem, co kdyby takový foton do člověka praštil, čeho je ta energie ekvivalentem?

72 μJ, což je na jednu částici jistě impozantní, a odpovídá to například energii jednogramové kuličky upuštěné z výšky 7.2 mm („ping ťuk ťuk ťuk ťuk“). Předpokládám, že bude problém takový foton v běžné hmotě na dostatečně krátké dráze absorbovat, aby se ta energie tedy nějak makroskopicky projevila.

[pavel houser]

prave, prijde mi na tom fascinujici, ze ta energie fotonu vlastne spada na "lidskou skalu" (tj. ze z cisel velmi velkych a velmi malych nahodou vyjdou "normalni" )