Týden na ScienceMag.cz: Umělá inteligence a rekurzívní sebezdokonalování

29. 10. 2021 | Redakce | Různé | 2070×

Poločas rozpadu neutronu. Máme se bát, pokud umělá inteligence navrhne jinou umělou inteligenci? Superionický led. Počátky počítačů na Slovensku. Na Venuši žádné oceány být nemusely.

Přesně změřili poločas rozpadu neutronu

Neutron mimo atomové jádro není stabilní, má střední dobu života jen asi 15 minut. Existují dvě hlavní metody, jimiž se doba života neutronu měří; takto získané výsledky se od sebe liší až o 15 s, což je samozřejmě hodně (hlavně relativně vzhledem k samotnému poločasu). Ony dvě techniky jsou „kontejner“ a „paprsky“.

Umělá inteligence a rekurzívní sebezdokonalování

Předpověď I. J. Gooda o inteligenční explozi je jedním z hlavních motivů, které vedou k obavám z potenciálních rizik superinteligentní AI. Dokážou-li lidé navrhnout stroj, který je trochu inteligentnější než lidé, pak – podle této argumentace – bude tento stroj trochu lepší než lidé i v navrhování strojů. Navrhne nový stroj, který bude ještě inteligentnější, a tento proces se bude opakovat až do bodu, kdy podle Gooda „inteligence člověka zůstane daleko vzadu“. (úryvek z knihy Stuart Russell: Jako člověk: Umělá inteligence a problém jejího ovládání)

Prvá slovenská elektronická súčiastka do počítača má dnes 65 rokov

Zosilňovač sa skladal z dvoch spojených častí. Zo striedavého zosilňovača a jednosmerného zosilňovača. Spolu vytvorili presný počítací zosilňovač so zosilnením sto miliónkrát. Pomocou neho boli následne navrhnuté základné výpočtové jednotky analógového počítača tzv. Sumátor a Integrátor. Po skonštruovaní základných výpočtových jednotiek bol navrhnutý celý analógový počítač, ktorý bol v roku 1958 spustený do prevádzky v Slovenskej akadémii vied a pracoval do roku 1970.

Krátce

Slepí chápou barvy stejně jako vidící. Jak slepí lidé rozumí barvám? Od filozofa Johna Locka se táhne přesvědčení, že maximálně mohou podle zvnějšku dodané znalosti přiřadit nějakému předmětu nějakou barvu…

Nylon vyráběný bez zinkového katalyzátoru. Nylon typu 6-6 má řadu výhodných vlastností, je pevný, trvanlivý a odolný vůči povětrnostním vlivům. Problémem ale může být, že při jeho výrobě se používá jako katalyzátor zinek, jehož zásoby se rychle ztenčují.

Lidé obětovaní v Tiahuanacu pocházeli až z Amazonie. V Tiahunacu byly již dříve objeveny artefakty spojované s Amazonií, např. náhrdelník z jaguářích zubů. Jak vidno, kontakt se neomezoval pouze na obchod.

Oceány na Venuši zpochybněny, prý nikdy nevznikly. Klimatické podmínky prý nikdy neumožnily kondenzaci vodní páry v atmosféře Venuše. Teploty nikdy neklesly natolik, aby voda v její atmosféře vytvořila dešťové kapky, které by mohly dopadat na povrch planety.

RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět? Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných.

Superionický led může za neobvyklé magnetické pole Uranu a Neptunu. Vědci změřil strukturu a vlastnosti dvou fází superionického ledu (led XVIII a led XX). Přivedli vodu k extrémně vysokým tlakům a teplotám v laserem vyhřívané diamantové kovadlince a poté vzorky zkoumali z hlediska jejich struktury a elektrické vodivosti. Výsledkem měření byly stavové diagramy popisující různé fáze ledu.

V protoplanetárním disku Sluneční soustavy byla podivná mezera. V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu. Nová analýza dávných meteoritů naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a to poblíž místa, kde se dnes nachází pás asteroidů.

GMO ječmen vyrábí antimikrobiální peptid. Využití zrn ječmene jako „bioreaktoru“ pro výrobu humánního léčiva, se ukazuje jako velmi výhodné.

Virus hepatitidy B trápil už pravěké lidi. HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů.

Pravěcí moravští řemeslníci při výrobě forem pro odlévání používali zemní vosk. Barbarští řemeslníci ve 2. stol. n. l. při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován.

Upravovat pitnou vodu bude náročnější. Z dlouhodobého sledování kvality povrchové vody je patrné, že ve vodě vzrůstá množství přírodních organických látek. Ačkoli to svědčí o zlepšování životního prostředí, je to špatná zpráva pro úpravny pitné vody.

Pod Řípem odkryli další mohylu. Další dlouhou mohylu zkoumají archeologové u Vražkova na Podřipsku. Ukrývala dva hroby z pozdní doby kamenné.

2D grafenová kyselina pomáhá odhalit pančované hovězí. Cena hovězího masa je vysoká a lze očekávat, že dále poroste. To může svádět k přidávání levnějšího vepřového masa do různých produktů.

Jak se mikrořasám daří ve stratosféře. Do výšky 35 kilometrů, tedy zhruba třikrát výš, než kam létají letadla, vyslali vědci dva balóny.

Projekt Pro chmel má optimalizovat zavlažování. Software bude za pomoci umělé inteligence umět sesbíraná data vyhodnotit tak, aby pěstitelům poradil, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat.

Pavel Houser

       

Komentáře