Týden na ScienceMag.cz: V kvantovém materiálu objevili částici podobnou gravitonu

12. 4. 2024 | Redakce | Různé | 2760×

Prvočísla nemají být rozmístěna „náhodně“. Atomová jádra opravdu obsahují struktury připomínající molekuly. Hvězdy u centrální černé díry vypadají mladší, protože jedí své sousedy.

Prvočísla nemají být rozmístěna „náhodně“

Nový výzkum má vyvracet stovky let rozšířenou představu o prvočíslech. Výsledek zaujme jak laické zájemce o matematiku, tak i profesionály. Podle vědců ze City University of Hong Kong a North Carolina State University lze výskyt prvočísel předvídat – což je v rozporu matematickým mainstreamem. Až dosud jsme nedokázali předpovědět, kde se v posloupnosti čísel objeví další prvočíslo.

Atomová jádra opravdu obsahují struktury připomínající molekuly

Vědci v základních stavech atomových jader dokonce identifikovali struktury připomínající molekuly. Interakce mezi nukleony vytvářejí různé zajímavé jaderné struktury, od kulovitých po deformovaná jádra a dokonce i neutronové haló s řídkou povrchovou hustotou. Vznik shlukových, „molekulárních“ struktur v rámci těchto útvarů představuje fascinující jev.

V kvantovém materiálu objevili částici podobnou gravitonu

Možnost studovat v laboratoři když už ne přímo gravitony, tak alespoň částice graviton, nějak analogické, by mohla pomoci vyplnit mezery mezi kvantovou mechanikou a obecnou teorií relativity. Vědci nyní představili první experimentální důkaz kolektivních excitací se spinem, tzv. chirálních gravitonových módů (CGM), v polovodičovém materiálu. Zdá se, že CGM je podobný gravitonu, dosud neobjevené elementární částici, přenašeči gravitační síly.

Krátce

Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak Homo sapiens lépe snášet chlad.

NASA: Impakt DART změnil nejen dráhu asteroidu Dimorphos, ale i jeho tvar. Cíl projektu DART, planetka Dimorphos, obíhá kolem většího blízkozemního asteroidu Didymos. Před nárazem měl Dimorphos zhruba symetrický tvar „rozmáčknuté koule“, širší než vyšší.

Neurotrasmiter GABA může neurony i excitovat. Kyselina gama-aminomáselná, GABA, je považována za hlavní inhibiční neurotransmiter v mozku, který tlumí schopnost neuronů komunikovat mezi sebou.

Hvězdy u centrální černé díry vypadají mladší, protože jedí své sousedy. Hvězdy, které srážku přežijí, mohou ztratit hmotnost a stát se „svlečenými“ (stripped down) hvězdami s nízkou hmotností, nebo se mohou spojit s jinými hvězdami; přitom dojde ke zvýšení hmotnosti a „omlazení vzhledu“.

Vulkanické krátery nejsou tak „ospalé“, jak se myslelo. Existuje hypotéza, která říká, že po velké sopečné erupci trvá velmi dlouho, než se vytvoří nová sopečná erupce. Nemusí tomu tak však být vždy.

Čeští vědci vyvinuli kožní probiotika. Pomohou s ekzémy i akné. Narušení rovnováhy kožního mikrobiomu (společenství mikroorganismů) je spojeno s celou řadou onemocnění, v prvé řadě s atopickým ekzémem.

Nový typ zákroku v mozku zbavil pacientku třesu rukou. Hluboká mozková stimulace je operační výkon, při němž se zavádí z minimálního přístupu a s milimetrovou přesností stimulační elektroda do vybraného jádra v hloubi mozku.

Triterpeny ochrání i DNA ve spermiích. Tým českých expertů po čtyřletém snažení přišel na to, jak triterpeny účinně izolovat z přírodních zdrojů (např. plod ptačího zobu, slupky jablek, nať rozmarýnu, oddenek lékořice atd.)

Daňová podpora výzkumu a vývoje přesáhla v roce 2022 poprvé 3 miliardy korun. V roce 2022 získaly soukromé podniky formou daňových odpočtů na výzkum a vývoj 3,1 miliardy Kč meziročně ale ubylo firem uplatňujících tento daňový odpočet. Celkově firmy z veřejných zdrojů obdržely na výzkum a vývoj 9,2 miliardy Kč.

Nová laboratoř s biologickým zabezpečením BSL3 se specializuje na nebezpečné mikroorganismy. Špičkově vybavené pracoviště za téměř 65 mil. korun umožní vědcům studovat např. žloutenku typu B, horečku údolí Rift, virus lidského imunodeficitu (HIV), ale také virus SARS-CoV-2.

Botanici prozkoumali flóru Brna, ve městě roste 1 492 planých druhů rostlin. Pro druhovou pestrost městské flóry je důležitá především různorodost městského prostředí, včetně zachovalých zbytků polopřirozených lesních a travnatých biotopů na periferii.

Žralok malohlavý se dožívá 400 let zřejmě díky reverzní transkriptáze. Čeští vědci našli v jednom z nejdéle žijících živočichů světa „stopu dlouhověkosti“.

       

Komentáře