Týden na ScienceMag.cz: Vesmír se vypaří rychleji

23.5. | Redakce | Různé | 2449×

Navrhují nový mechanismus vzniku neutrin. Geneticky modifikovaní pavouci tkají červeně svítící pavučinu.

Vesmír se vypaří rychleji – už za 10 na 78 let

Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet dovedený do krajnosti.

Navrhují nový mechanismus vzniku neutrin – z neutronů helia

Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem.

Krátce

DNA ze starověkého sýra ukazuje evoluci laktobacilů. Lactobacillus kefiranofaciens ve vzorcích je blíže příbuzný tibetské skupině, což zpochybňuje dlouholetý názor, že kefír vznikl výhradně v horské oblasti severního Kavkazu.

Na Kennedyho středisku otestovali v terénu techniku pro přesné přistávání na Měsíci. Pro mise Artemis mířící k povrchu Měsíce budou tyto požadavky obnášet schopnost přistát v oblasti široké jako fotbalové hřiště za jakýchkoliv světelných podmínek navzdory drsnému terénu.

Geneticky modifikovaní pavouci tkají červeně svítící pavučinu. Pavoučí hedvábí představuje pro vědy o materiálech jedno z nejzajímavějších vláken vůbec. Je extrémně odolné proti roztržení, zároveň pružné, lehké a biologicky odbouratelné.

Různá psí plemena mají různě citlivý čich. Banální, ale konkrétní výsledky jsou překvapivé. Border kolie dosáhly vyšší úspěšnosti než některá lovecká plemena, jako jsou zlatí retrívři, labradoři, maďarští a němečtí ohaři, baseti, bloodhoundi a kokršpanělé. Což je rozhodně překvapivé…

Produktivní války: Běh na dlouhou trať. V roce 500 př. n. l. byly rozvíjející se státy v údolí Gangy svým způsobem stejně pozoruhodné jako před 1 500 lety města v údolí Indu. Logický závěr by tedy zněl, že produktivní válka je reálná, ale zároveň cyklická. (úryvek z knihy Ian Morris: K čemu je dobrá válka? Konflikty a pokrok civilizace)

Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci. Zvláštní pozornost vědci věnovali části mozku zvané hipokampus, konkrétně oblasti CA2, která hraje důležitou roli právě ve schopnosti navazovat a pamatovat si sociální vazby.

Vědci zkoumají alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene. Podstatnými znaky varianty regenerativního zemědělství je omezení zpracování půdy, ponechání posklizňových zbytků na povrchu půdy a zařazení druhově bohatých meziplodin do osevního postupu.

Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu. Nová sbírka tzv. divokých kmenů myší (WDS, z anglického wild-derived strains) nabízí výrazně větší genetickou i fenotypovou variabilitu. Odpovídá rozmanitosti, jakou lze nalézt i mezi lidmi.

Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně. Změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost.

Vědci provedli unikátní měření trávicího traktu. Měření je unikátní v tom, že kombinuje monitorování elektrické aktivity přímo uvnitř žaludku a zároveň na jeho povrchu.

Alzheimer a oprava mozku: co se stane, když chybí klíčový protein? 10 týdnů po úrazu se u běžných myší aktivovaly genové a proteinové opravné procesy, zatímco u myší bez APP se neobjevila žádná reakce.

Jak tvrdnutí jater způsobuje rakovinu? Nádorem, kterému se v prostředí tuhé tkáně bohužel opravdu daří, je hepatocelulární karcinom – nejčastější typ rakoviny jater, jehož výskyt ve světě rychle roste.

Čeští vědci popsali mechanismus Fabryho choroby. Zatímco dosud se mělo za to, že nemoc způsobuje výhradně hromadění tukových látek kvůli poruše enzymu α-galaktosidázy A, čeští vědci popsali i jiný mechanismus vzniku nemoci.

Tajemná velekrysa měří 85 cm. Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie. Velekrysa Mallomys istapantap byla popsána teprve nedávno na základě starých muzejních materiálů. Naposledy byla zaznamenána před 30 lety a dosud nikdy nebyla vyfotografována.

       

Komentáře