Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
"Zenwalk : distribuce meho mladi",
Zenwalk aj Salix vychadzaju z slackware rozdiel je ten ze kym Salix dba o takmer uplnu kompatibilitu zo Slackware.. dovolim si povedat ze to je v podstate remaster slackwaru.. Zenwalk ma v tomto ohlade trochu volnejsi pristup. Kym Salix obsahuje XFCE4.6 teda presne to ktore je v slackware, presne tu verziu.. tak Zenwalk si spravili vlastne balicky XFCE4.8, v tom je ten rozdiel.. uzivatel ma na vyber bud si nahodi Salix a bude mat Slackware compatible alebo si da Zenwalk a bude mat najnovsie vychytavky ale za cenu ze to nebude celkom slackware ale taky balickovy mix. Pre niekoho to moze byt brzdou ale Zenwalkacky graficky xnetpkg aspon mne sa moc nepaci.. aj ked konzolovy netpkg je fajna vecicka a dokazete cez neho instalovat upgrafovat a aj odstranit balicky ale xnetpkg je dost tazkopadny... v Salixe siahli po osvedcenej volbe a to kombinaciu slapt-get a gslapt... Zenwalk ma XFCE, GNOME a Openbox a Salix zase XFCE, KDE, Fluxbox verzie... na koniec chcem apelovat na vsetkych tych ktory sa rozhodli opustit slackware a prejst na nejaku inu distribuciu .. "neprechadzajte a skuste Zenwalka alebo Salix", tieto distra svedcia o tom ze aj Slackware moze byt elegantny
Uzivatel Slackware i uzivatel klikaciho distra mohou pouzit Zenwalk a o nic neprijdou, zatimco uzivatel, ktery se nekdy chova tak a nekdy onak, jen ziska.
Uživatelé "slušné distribuce" přijdou o slušnou správu balíčků. To je dostatečně dobrý důvod, proč se takovéto distribuci vyhnout velkým obloukem.
kto slackware neskusil ten nevie o com je rec.. treba skusit
slakware to nie je len balickovac ale aj systemove skripty, init system ktory oproti ubuntu je ovela dostupnejsi. balickovac sice neriesi primarne zavislosti ale je lahko si napisat vlastne SlackBuildy a kompilovat softver, na rozdiel od gentoo je slackware viac "urob si sam"
Balicky jsou taky dobre vyresene, jen jinak nez je mainstreamovy uzivatel zvykly. A co neni v baliccich, to si kompiluji k obrazu svemu a slackbuildu
Salix i Zenwalk jsou fajn. Ale Slack je proste original. Myslim ze vetsina lidi , kteri napred vyzkouseji odvozena distra, nakonec skonci u distra zdrojoveho. Nemyslim ted jen vyse jmenovane
+1 a +1
moje rec
Správa balíků je otázka preferencí. Distribuce, která má řádově tisíce až deseti-tisíce balíků by se bez toho nedala používat, ale Slackware, který má něco okolo 1018 oficiálních balíků se bez toho v klidu obejde. Pravda, někdy jsem měl chuť vraždit, když jsem zdlouhavě hledal ve kterém balíku je ta jedna knihovna (slackpkg file-search libneco; člověk se pořád učí...) aneb dlouho kompiloval věci ze SlackBuildů, které bych v skoro v každé jiné distribuci (včetně Salixu) měl za pár minut stažené, ale dependency hell na OpenSuse (verze 10.něco), a balíkový/ports chaos spojený se závislostmi na FreeBSD mě dostatečně vyděsil na to, abych se od závislostí držel dál.
Ale proti Gustovi žádný špenát.
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Jasně Slackware není pro každého, ale odsuzovat ho kvůli absenci "pořádného" balíkovacího systému mi přijde trochu přehnané, když tu tolik lidí velebí Arch Linux (takový Slackware s packmanem)
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Super, první člověk, který uvedl nějaké důvody, proč používat takovou distribuci. Škoda, že se to neobjevilo i v článku.
Slack a jeho deriváty totiž v praxi vedou k potlačení největší výhody UNIXu/Linuxu - jeho víceuživatelské použití v jakémkoli prostředí. Slackers jistě vědí, o čem hovořím...Můžete to nějak rozvést? Pokud byste zmínil složitější správu clusterů (neexistují oficiální balíky ani SlackBuildy, pokud vím), použití jako dynamičtější systém (různí lidé chtějí různé programy a "bleeding-edge" verze) nebo něco takového, tak bych souhlasil. Nicméně co se týče víceuživatelského použití, nevidím žádnou zásadní nevýhodu oproti jiným distribucím. Slack sice nemá bůhví jak uživatelsky přívětivé způsoby konfigurace, ale pokud je tohle podmínkou, tak například Salix (Zenwalk jsem nezkoušel) má na tyhle věci grafické nástroje. A taky větší počet "oficiálních" balíků, plus se dají použít komunitní repositáře (i když někdy se tam najdou pořádný prasečiny), ale tohle člověk může nastavit i na Slacku (navíc, repositáře Salixu jsou kompatibilní se Slackem).
Tiskni
Sdílej: