Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
"Zenwalk : distribuce meho mladi",
Zenwalk aj Salix vychadzaju z slackware rozdiel je ten ze kym Salix dba o takmer uplnu kompatibilitu zo Slackware.. dovolim si povedat ze to je v podstate remaster slackwaru.. Zenwalk ma v tomto ohlade trochu volnejsi pristup. Kym Salix obsahuje XFCE4.6 teda presne to ktore je v slackware, presne tu verziu.. tak Zenwalk si spravili vlastne balicky XFCE4.8, v tom je ten rozdiel.. uzivatel ma na vyber bud si nahodi Salix a bude mat Slackware compatible alebo si da Zenwalk a bude mat najnovsie vychytavky ale za cenu ze to nebude celkom slackware ale taky balickovy mix. Pre niekoho to moze byt brzdou ale Zenwalkacky graficky xnetpkg aspon mne sa moc nepaci.. aj ked konzolovy netpkg je fajna vecicka a dokazete cez neho instalovat upgrafovat a aj odstranit balicky ale xnetpkg je dost tazkopadny... v Salixe siahli po osvedcenej volbe a to kombinaciu slapt-get a gslapt... Zenwalk ma XFCE, GNOME a Openbox a Salix zase XFCE, KDE, Fluxbox verzie... na koniec chcem apelovat na vsetkych tych ktory sa rozhodli opustit slackware a prejst na nejaku inu distribuciu .. "neprechadzajte a skuste Zenwalka alebo Salix", tieto distra svedcia o tom ze aj Slackware moze byt elegantny
Uzivatel Slackware i uzivatel klikaciho distra mohou pouzit Zenwalk a o nic neprijdou, zatimco uzivatel, ktery se nekdy chova tak a nekdy onak, jen ziska.
Uživatelé "slušné distribuce" přijdou o slušnou správu balíčků. To je dostatečně dobrý důvod, proč se takovéto distribuci vyhnout velkým obloukem.
kto slackware neskusil ten nevie o com je rec.. treba skusit
slakware to nie je len balickovac ale aj systemove skripty, init system ktory oproti ubuntu je ovela dostupnejsi. balickovac sice neriesi primarne zavislosti ale je lahko si napisat vlastne SlackBuildy a kompilovat softver, na rozdiel od gentoo je slackware viac "urob si sam"
Balicky jsou taky dobre vyresene, jen jinak nez je mainstreamovy uzivatel zvykly. A co neni v baliccich, to si kompiluji k obrazu svemu a slackbuildu
Salix i Zenwalk jsou fajn. Ale Slack je proste original. Myslim ze vetsina lidi , kteri napred vyzkouseji odvozena distra, nakonec skonci u distra zdrojoveho. Nemyslim ted jen vyse jmenovane
+1 a +1
moje rec
Správa balíků je otázka preferencí. Distribuce, která má řádově tisíce až deseti-tisíce balíků by se bez toho nedala používat, ale Slackware, který má něco okolo 1018 oficiálních balíků se bez toho v klidu obejde. Pravda, někdy jsem měl chuť vraždit, když jsem zdlouhavě hledal ve kterém balíku je ta jedna knihovna (slackpkg file-search libneco; člověk se pořád učí...) aneb dlouho kompiloval věci ze SlackBuildů, které bych v skoro v každé jiné distribuci (včetně Salixu) měl za pár minut stažené, ale dependency hell na OpenSuse (verze 10.něco), a balíkový/ports chaos spojený se závislostmi na FreeBSD mě dostatečně vyděsil na to, abych se od závislostí držel dál.
Ale proti Gustovi žádný špenát.
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Jasně Slackware není pro každého, ale odsuzovat ho kvůli absenci "pořádného" balíkovacího systému mi přijde trochu přehnané, když tu tolik lidí velebí Arch Linux (takový Slackware s packmanem)
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Super, první člověk, který uvedl nějaké důvody, proč používat takovou distribuci. Škoda, že se to neobjevilo i v článku.
Slack a jeho deriváty totiž v praxi vedou k potlačení největší výhody UNIXu/Linuxu - jeho víceuživatelské použití v jakémkoli prostředí. Slackers jistě vědí, o čem hovořím...Můžete to nějak rozvést? Pokud byste zmínil složitější správu clusterů (neexistují oficiální balíky ani SlackBuildy, pokud vím), použití jako dynamičtější systém (různí lidé chtějí různé programy a "bleeding-edge" verze) nebo něco takového, tak bych souhlasil. Nicméně co se týče víceuživatelského použití, nevidím žádnou zásadní nevýhodu oproti jiným distribucím. Slack sice nemá bůhví jak uživatelsky přívětivé způsoby konfigurace, ale pokud je tohle podmínkou, tak například Salix (Zenwalk jsem nezkoušel) má na tyhle věci grafické nástroje. A taky větší počet "oficiálních" balíků, plus se dají použít komunitní repositáře (i když někdy se tam najdou pořádný prasečiny), ale tohle člověk může nastavit i na Slacku (navíc, repositáře Salixu jsou kompatibilní se Slackem).
Tiskni
Sdílej: