Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
"Zenwalk : distribuce meho mladi",
Zenwalk aj Salix vychadzaju z slackware rozdiel je ten ze kym Salix dba o takmer uplnu kompatibilitu zo Slackware.. dovolim si povedat ze to je v podstate remaster slackwaru.. Zenwalk ma v tomto ohlade trochu volnejsi pristup. Kym Salix obsahuje XFCE4.6 teda presne to ktore je v slackware, presne tu verziu.. tak Zenwalk si spravili vlastne balicky XFCE4.8, v tom je ten rozdiel.. uzivatel ma na vyber bud si nahodi Salix a bude mat Slackware compatible alebo si da Zenwalk a bude mat najnovsie vychytavky ale za cenu ze to nebude celkom slackware ale taky balickovy mix. Pre niekoho to moze byt brzdou ale Zenwalkacky graficky xnetpkg aspon mne sa moc nepaci.. aj ked konzolovy netpkg je fajna vecicka a dokazete cez neho instalovat upgrafovat a aj odstranit balicky ale xnetpkg je dost tazkopadny... v Salixe siahli po osvedcenej volbe a to kombinaciu slapt-get a gslapt... Zenwalk ma XFCE, GNOME a Openbox a Salix zase XFCE, KDE, Fluxbox verzie... na koniec chcem apelovat na vsetkych tych ktory sa rozhodli opustit slackware a prejst na nejaku inu distribuciu .. "neprechadzajte a skuste Zenwalka alebo Salix", tieto distra svedcia o tom ze aj Slackware moze byt elegantny
Uzivatel Slackware i uzivatel klikaciho distra mohou pouzit Zenwalk a o nic neprijdou, zatimco uzivatel, ktery se nekdy chova tak a nekdy onak, jen ziska.
Uživatelé "slušné distribuce" přijdou o slušnou správu balíčků. To je dostatečně dobrý důvod, proč se takovéto distribuci vyhnout velkým obloukem.
kto slackware neskusil ten nevie o com je rec.. treba skusit
slakware to nie je len balickovac ale aj systemove skripty, init system ktory oproti ubuntu je ovela dostupnejsi. balickovac sice neriesi primarne zavislosti ale je lahko si napisat vlastne SlackBuildy a kompilovat softver, na rozdiel od gentoo je slackware viac "urob si sam"
Balicky jsou taky dobre vyresene, jen jinak nez je mainstreamovy uzivatel zvykly. A co neni v baliccich, to si kompiluji k obrazu svemu a slackbuildu
Salix i Zenwalk jsou fajn. Ale Slack je proste original. Myslim ze vetsina lidi , kteri napred vyzkouseji odvozena distra, nakonec skonci u distra zdrojoveho. Nemyslim ted jen vyse jmenovane
+1 a +1
moje rec
Správa balíků je otázka preferencí. Distribuce, která má řádově tisíce až deseti-tisíce balíků by se bez toho nedala používat, ale Slackware, který má něco okolo 1018 oficiálních balíků se bez toho v klidu obejde. Pravda, někdy jsem měl chuť vraždit, když jsem zdlouhavě hledal ve kterém balíku je ta jedna knihovna (slackpkg file-search libneco; člověk se pořád učí...) aneb dlouho kompiloval věci ze SlackBuildů, které bych v skoro v každé jiné distribuci (včetně Salixu) měl za pár minut stažené, ale dependency hell na OpenSuse (verze 10.něco), a balíkový/ports chaos spojený se závislostmi na FreeBSD mě dostatečně vyděsil na to, abych se od závislostí držel dál.
Ale proti Gustovi žádný špenát.
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Jasně Slackware není pro každého, ale odsuzovat ho kvůli absenci "pořádného" balíkovacího systému mi přijde trochu přehnané, když tu tolik lidí velebí Arch Linux (takový Slackware s packmanem)
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Super, první člověk, který uvedl nějaké důvody, proč používat takovou distribuci. Škoda, že se to neobjevilo i v článku.
Slack a jeho deriváty totiž v praxi vedou k potlačení největší výhody UNIXu/Linuxu - jeho víceuživatelské použití v jakémkoli prostředí. Slackers jistě vědí, o čem hovořím...Můžete to nějak rozvést? Pokud byste zmínil složitější správu clusterů (neexistují oficiální balíky ani SlackBuildy, pokud vím), použití jako dynamičtější systém (různí lidé chtějí různé programy a "bleeding-edge" verze) nebo něco takového, tak bych souhlasil. Nicméně co se týče víceuživatelského použití, nevidím žádnou zásadní nevýhodu oproti jiným distribucím. Slack sice nemá bůhví jak uživatelsky přívětivé způsoby konfigurace, ale pokud je tohle podmínkou, tak například Salix (Zenwalk jsem nezkoušel) má na tyhle věci grafické nástroje. A taky větší počet "oficiálních" balíků, plus se dají použít komunitní repositáře (i když někdy se tam najdou pořádný prasečiny), ale tohle člověk může nastavit i na Slacku (navíc, repositáře Salixu jsou kompatibilní se Slackem).
Tiskni
Sdílej: