plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
"Zenwalk : distribuce meho mladi",
Zenwalk aj Salix vychadzaju z slackware rozdiel je ten ze kym Salix dba o takmer uplnu kompatibilitu zo Slackware.. dovolim si povedat ze to je v podstate remaster slackwaru.. Zenwalk ma v tomto ohlade trochu volnejsi pristup. Kym Salix obsahuje XFCE4.6 teda presne to ktore je v slackware, presne tu verziu.. tak Zenwalk si spravili vlastne balicky XFCE4.8, v tom je ten rozdiel.. uzivatel ma na vyber bud si nahodi Salix a bude mat Slackware compatible alebo si da Zenwalk a bude mat najnovsie vychytavky ale za cenu ze to nebude celkom slackware ale taky balickovy mix. Pre niekoho to moze byt brzdou ale Zenwalkacky graficky xnetpkg aspon mne sa moc nepaci.. aj ked konzolovy netpkg je fajna vecicka a dokazete cez neho instalovat upgrafovat a aj odstranit balicky ale xnetpkg je dost tazkopadny... v Salixe siahli po osvedcenej volbe a to kombinaciu slapt-get a gslapt... Zenwalk ma XFCE, GNOME a Openbox a Salix zase XFCE, KDE, Fluxbox verzie... na koniec chcem apelovat na vsetkych tych ktory sa rozhodli opustit slackware a prejst na nejaku inu distribuciu .. "neprechadzajte a skuste Zenwalka alebo Salix", tieto distra svedcia o tom ze aj Slackware moze byt elegantny
Uzivatel Slackware i uzivatel klikaciho distra mohou pouzit Zenwalk a o nic neprijdou, zatimco uzivatel, ktery se nekdy chova tak a nekdy onak, jen ziska.
Uživatelé "slušné distribuce" přijdou o slušnou správu balíčků. To je dostatečně dobrý důvod, proč se takovéto distribuci vyhnout velkým obloukem.
kto slackware neskusil ten nevie o com je rec.. treba skusit
slakware to nie je len balickovac ale aj systemove skripty, init system ktory oproti ubuntu je ovela dostupnejsi. balickovac sice neriesi primarne zavislosti ale je lahko si napisat vlastne SlackBuildy a kompilovat softver, na rozdiel od gentoo je slackware viac "urob si sam"
+1 a +1
moje rec
Správa balíků je otázka preferencí. Distribuce, která má řádově tisíce až deseti-tisíce balíků by se bez toho nedala používat, ale Slackware, který má něco okolo 1018 oficiálních balíků se bez toho v klidu obejde. Pravda, někdy jsem měl chuť vraždit, když jsem zdlouhavě hledal ve kterém balíku je ta jedna knihovna (slackpkg file-search libneco
; člověk se pořád učí...) aneb dlouho kompiloval věci ze SlackBuildů, které bych v skoro v každé jiné distribuci (včetně Salixu) měl za pár minut stažené, ale dependency hell na OpenSuse (verze 10.něco), a balíkový/ports chaos spojený se závislostmi na FreeBSD mě dostatečně vyděsil na to, abych se od závislostí držel dál.
Ale proti Gustovi žádný špenát.
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Jasně Slackware není pro každého, ale odsuzovat ho kvůli absenci "pořádného" balíkovacího systému mi přijde trochu přehnané, když tu tolik lidí velebí Arch Linux (takový Slackware s packmanem)
Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.
Super, první člověk, který uvedl nějaké důvody, proč používat takovou distribuci. Škoda, že se to neobjevilo i v článku.
Slack a jeho deriváty totiž v praxi vedou k potlačení největší výhody UNIXu/Linuxu - jeho víceuživatelské použití v jakémkoli prostředí. Slackers jistě vědí, o čem hovořím...Můžete to nějak rozvést? Pokud byste zmínil složitější správu clusterů (neexistují oficiální balíky ani SlackBuildy, pokud vím), použití jako dynamičtější systém (různí lidé chtějí různé programy a "bleeding-edge" verze) nebo něco takového, tak bych souhlasil. Nicméně co se týče víceuživatelského použití, nevidím žádnou zásadní nevýhodu oproti jiným distribucím. Slack sice nemá bůhví jak uživatelsky přívětivé způsoby konfigurace, ale pokud je tohle podmínkou, tak například Salix (Zenwalk jsem nezkoušel) má na tyhle věci grafické nástroje. A taky větší počet "oficiálních" balíků, plus se dají použít komunitní repositáře (i když někdy se tam najdou pořádný prasečiny), ale tohle člověk může nastavit i na Slacku (navíc, repositáře Salixu jsou kompatibilní se Slackem).
Tiskni
Sdílej: