Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
btw: je nejaky duvod proc mas jadro 3.19, kdyz 14.04.4 prinesla jadro 4.2?
Ano je, proprietarny ovladač fglrx-update je skompilovaný na jadro 3.19. Pri použití vyššej verzie jadra mi to vyhodí chybovú hlášku (je to hlásené aj ako bug) výsledkom je konzola bez fungujúcej klávesnice. Okrem toho mi na tom jadre fungovalo doposiaľ všetko korektne.
Napriek tomu som teraz nahodil najnovšie jadro 4.4.0-16 z repozitárov a grafiku som zmenil na open source ovladač. Takže dávam tomu šancu. Nábeh je v poriadku, uvidím ako to bude po spustení niečoho náročnejšieho. Zatiaľ mám ale dojem, ako keby som častejšie počul vetrák ;)
DRI_PRIME=1. Na starším notebooku s dvojicí R600 mi to cca dva roky nazpět běhalo docela slušně.
setprovideroffloadsink a nějakým skriptem to spustit vždy při startu Xek. Aplikace, co mají běžet na výkonnější grafice pak spustíš s tou proměnnou DRI_PRIME=1, globálně to udělat myslím nelze. Na KDEčkách s KWinem jsem musel řešit problém, kdy se po spuštění programu na dedikovaném GPU zobrazila jen černá obrazovka. Řešit to lze buď použitím kompozitoru, co kreslí jen přes XRender a nepoužívá OpenGL nebo zapnutím podpory DRI3 v Xkách. V Ubuntu 14.04 ještě asi DRI3 nebude k dispozici, takže pokud s tím chceš experimentovat, asi bych to zkoušel rovnou s Ubuntu 16.04; DRI3 se totiž vyplatí i kvůli vyššímu výkonu. S DRI3 prý ani není potřeba nastavovat v Xkách ten offloading, ale to nemám vyzkoušené. Doufám jen, že nějakého osla nenapadlo tu podporu DRI3 v AMD ovladačích Ubuntu 16.04 vypnout.
Tiskni
Sdílej: