Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Důležité je, čím je disk připojen.
Je-li disk připojován přes USB, podívejte se na otázku Jak připojit Flash disk, která se zabývá připojením USB zařízení využívajících USB Mass storage protokol.
Pokud je disk připojován přes IDE - například v šuplíku, připojíte ho jako jiné IDE disky ve vašem počítači. Měl byste vědět, jak máte disk naswitchovaný a jak ho připojujete, podle toho můžete zároveň určit, na jakém zařízení disk hledat. IDE disky a zařízení se v Linuxu značí od hda (master disk na prvním kanále), hdb (slave disk na prvním kanále), hdc (master disk na druhém kanále) po hdd (slave disk na druhém kanále).
Nemůže-li systém disk vůbec najít (při pokusu o připojení hlásí, že dané blokové zařízení neexistuje), ujistěte se, že je disk správně nastaven a připojen.
Je-li disk připojen si dále ověříte z výpisu dmesg (dmesg |grep hd). Nyní můžete připojovat jednotlivé diskové oddíly, jaké jsou dostupné zjisíte výpisem příkazu fdisk -l /dev/hdx, kde x je písmeno pro daný disk.
Konkrétní oddíl nyní můžete (jako superuživatel), připojit příkazem mount.
# mount /dev/hdc4 /mnt/
/dev/hdc4 nahraďte odpovídajícím oddílem, který chcete připojit. Jeho obsah bude připojen do adresáře /mnt (můžete použít libovolný, musí existovat před použitím příkazu).
Oddíl odpojíte příkazem umount. Neodpojujte zařízení fyzicky, dokud ho neodpojíte ze systému, mohlo by dojít ke ztrátě uložených dat.
# umount /mntPokud s diskem hodně cestujete mezi počítači, je pohodlé disku nastavit jmenovku (label) a připojovat ho podle ní, do souboru /etc/fstab pak přidáte např řádek:
LABEL=prenosnydisk /home/user/externidisk ext3 noatime,defaults,user,users 0 0
Uvedený postup je společný pro všechny distribuce, některé mohou pro tento účel nabízet různé automatické nástroje.
Chcete-li se o připojování disků dozvědět více, přečtěte si článek Na co se často ptáme: /etc/fstab.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 27.7.2005 21:05 | Poslední úprava: multi, 24.1.2008 16:04 | Další přispěvatelé: Robert Krátký | Historie změn | Zobrazeno: 1732×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz