Jakou distribuci pro začátečníka?

Na tuto otázku rozhodně neexistuje Jediná Správná Odpověď™. Každý má jiné zvyky, jiné požadavky, každému vyhovuje něco jiného, takže neexistuje jediná distribuce, která by vyhovovala všem. (Kdyby tomu tak bylo, není jich tolik.)

Za distribuci vhodnou pro začátečníka se obvykle označuje taková distribuce, která má za cíl, aby se uživatel pokud možno nesetkal s nutností něco nastavovat ruční editací konfiguračních souborů či ovládat systém z příkazové řádky (Nicméně pokud tento způsob preferuje, i tyto distribuce mu to umožní.) Jako nejvýznamnější zástupce takových distribucí jmenujme například SUSE, Mandriva Linux (dříve Mandrake Linux), Ubuntu a jeho deriváty (Kubuntu, Xubuntu)

Mezi hlavní výhody tohoto typu distribucí patří snadná instalace ("Instalace tohohle Linuxu je tak jednoduchá, že když nasypeš zrní kolem entru, tak to zvládne i slepice", zdroj) a ve výchozí konfiguraci dostupnost mnoha grafických nástrojů, které uživateli mají usnadnit budoucí správcovské úkony, jako je instalace softwaru či změna konfigurace. Jako další výhodu uveďme snahu vývojářů těchto distribucí předvídat problémy, se kterými se může uživatel setkat, a navrhnout jejich řešení, které od uživatele zpravidla nevyžaduje víc než pár kliknutí.

Na druhou stranu spektra jsou stavěny distribuce, které se obvykle začátečníkům příliš nedoporučují. Z nejznámnějších jmenujme Debian, Gentoo či Slackware. Tyto distribuce nejsou primárně určeny začínajícím uživatelům, ale těm, kteří mají s Linuxem již nějaké zkušenosti.

To v žádném případě neznamená, že jsou pro začátečníky nevhodné. I tyto distribuce obsahují pomocné grafické programy, které uživateli zjednodušují správu - mnohé z těchto programů nejsou nijak specifické pro distribuci a distribuce se často liší pouze v tom, jestli daný program ve výchozí instalaci je nebo není obsažen. Rozdíl spočívá spíše v tom, že na začátečníky se ohledy příliš neberou, takže se člověk pravděpodobně dříve dostane do situace, v níž je potřeba hledat návod na webu či se ptát v poradnách. (Do takové situace se uživatel nicméně s největší pravděpodobností dostane i se "začátečnickými distribucemi")

V takovém případě nicméně všechny distribuce - začátečnické i ty pro zkušenější - nabízejí rozsáhlou dokumentaci, webové nebo e-mailové konference, kde je možné nechat si poradit od uživatelů - způsob řešení problémů tedy bývá podobný bez ohledu na to, jakou distribuci máte. (U některých je možné zakoupit si placenou podporu.)

Obecně se nedá doporučit, kterou distribuci zvolit. Pokud máte nějakého známého, který Linux používá, můžete zkusit stejnou distribuci, jakou má on. Má s ní zkušenosti a pravděpodobně vám bude schopen poradit, protože již řešil problémy, které možná budete řešit také.

Pokud žádného takového známého nemáte, nejvhodnější postup je pravděpodobně projít webové stránky výrobců jednotlivých distribucí, zjistit si co nejvíce informací a podle nich vybírat. Mnohé distribuce mají Live CD (Live DVD) varianty, které umožňují vyzkoušet si danou distribuci bez instalace na pevný disk - pokud to připojení k Internetu umožňuje, je zkoušení různých Live CD pravděpodobně nejlepší cesta, jak určit, která distribuce je pro vás právě ta pravá.

Závěrem je třeba se zamyslet nad tím, jak je vlastně chápán začátečník. Pokud se začátečníkem rozumí uživatel, který nechce do systému příliš pronikat a požaduje, aby mu vše prostě fungovalo, pak platí doporučení uvedená výše. Na druhou stranu, pokud se chápe jako začátečník někdo, kdo s Linuxem ještě nepracoval, a pokud má ten někdo vůli se učit a rozvíjet své znalosti o systému, pak se nemusí při výběru distribuce omezovat na první skupinu, ale může se poohlédnout i po "pokročilejších" distribucích. Taková distribuce se mu pak po čase odmění prohloubením jeho znalostí, vyšší mírou přizpůsobenosti jeho konkrétním požadavkům a lepším sžitím systému a uživatele.

Dokument vytvořil: Begleiter, 16.11.2008 17:47 | Poslední úprava: Nicky726, 26.3.2009 18:25 | Další přispěvatelé: trekker.dk | Historie změn | Zobrazeno: 4269×