Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Na tuto otázku rozhodně neexistuje Jediná Správná Odpověď™. Každý má jiné zvyky, jiné požadavky, každému vyhovuje něco jiného, takže neexistuje jediná distribuce, která by vyhovovala všem. (Kdyby tomu tak bylo, není jich tolik.)
Za distribuci vhodnou pro začátečníka se obvykle označuje taková distribuce, která má za cíl, aby se uživatel pokud možno nesetkal s nutností něco nastavovat ruční editací konfiguračních souborů či ovládat systém z příkazové řádky (Nicméně pokud tento způsob preferuje, i tyto distribuce mu to umožní.) Jako nejvýznamnější zástupce takových distribucí jmenujme například SUSE, Mandriva Linux (dříve Mandrake Linux), Ubuntu a jeho deriváty (Kubuntu, Xubuntu)
Mezi hlavní výhody tohoto typu distribucí patří snadná instalace ("Instalace tohohle Linuxu je tak jednoduchá, že když nasypeš zrní kolem entru, tak to zvládne i slepice", zdroj) a ve výchozí konfiguraci dostupnost mnoha grafických nástrojů, které uživateli mají usnadnit budoucí správcovské úkony, jako je instalace softwaru či změna konfigurace. Jako další výhodu uveďme snahu vývojářů těchto distribucí předvídat problémy, se kterými se může uživatel setkat, a navrhnout jejich řešení, které od uživatele zpravidla nevyžaduje víc než pár kliknutí.
Na druhou stranu spektra jsou stavěny distribuce, které se obvykle začátečníkům příliš nedoporučují. Z nejznámnějších jmenujme Debian, Gentoo či Slackware. Tyto distribuce nejsou primárně určeny začínajícím uživatelům, ale těm, kteří mají s Linuxem již nějaké zkušenosti.
To v žádném případě neznamená, že jsou pro začátečníky nevhodné. I tyto distribuce obsahují pomocné grafické programy, které uživateli zjednodušují správu - mnohé z těchto programů nejsou nijak specifické pro distribuci a distribuce se často liší pouze v tom, jestli daný program ve výchozí instalaci je nebo není obsažen. Rozdíl spočívá spíše v tom, že na začátečníky se ohledy příliš neberou, takže se člověk pravděpodobně dříve dostane do situace, v níž je potřeba hledat návod na webu či se ptát v poradnách. (Do takové situace se uživatel nicméně s největší pravděpodobností dostane i se "začátečnickými distribucemi")
V takovém případě nicméně všechny distribuce - začátečnické i ty pro zkušenější - nabízejí rozsáhlou dokumentaci, webové nebo e-mailové konference, kde je možné nechat si poradit od uživatelů - způsob řešení problémů tedy bývá podobný bez ohledu na to, jakou distribuci máte. (U některých je možné zakoupit si placenou podporu.)
Obecně se nedá doporučit, kterou distribuci zvolit. Pokud máte nějakého známého, který Linux používá, můžete zkusit stejnou distribuci, jakou má on. Má s ní zkušenosti a pravděpodobně vám bude schopen poradit, protože již řešil problémy, které možná budete řešit také.
Pokud žádného takového známého nemáte, nejvhodnější postup je pravděpodobně projít webové stránky výrobců jednotlivých distribucí, zjistit si co nejvíce informací a podle nich vybírat. Mnohé distribuce mají Live CD (Live DVD) varianty, které umožňují vyzkoušet si danou distribuci bez instalace na pevný disk - pokud to připojení k Internetu umožňuje, je zkoušení různých Live CD pravděpodobně nejlepší cesta, jak určit, která distribuce je pro vás právě ta pravá.
Závěrem je třeba se zamyslet nad tím, jak je vlastně chápán začátečník. Pokud se začátečníkem rozumí uživatel, který nechce do systému příliš pronikat a požaduje, aby mu vše prostě fungovalo, pak platí doporučení uvedená výše. Na druhou stranu, pokud se chápe jako začátečník někdo, kdo s Linuxem ještě nepracoval, a pokud má ten někdo vůli se učit a rozvíjet své znalosti o systému, pak se nemusí při výběru distribuce omezovat na první skupinu, ale může se poohlédnout i po "pokročilejších" distribucích. Taková distribuce se mu pak po čase odmění prohloubením jeho znalostí, vyšší mírou přizpůsobenosti jeho konkrétním požadavkům a lepším sžitím systému a uživatele.
Dokument vytvořil: Begleiter, 16.11.2008 17:47 | Poslední úprava: Nicky726, 26.3.2009 18:25 | Další přispěvatelé: trekker.dk | Historie změn | Zobrazeno: 4148×
Tiskni
Sdílej: